Přes Medník až do Rakous a ještě dál.

Přes Medník až do Rakous a ještě dál.

Je poslední lednový týden a mám neplánovaně k dispozici volný den. Tak co s ním. Letos jsem vynechal novoroční výšlap na Medník, co kdybych si ho střihnul dnes? Žádný problém, před desátou vystupuju z vlaku na Petrově. Byl jsem tu sice před pár dny ale dneska půjdu na druhou stranu, sám voják v poli.

Jdu přes most k Pikovicům, doleva ke stezce, tam po zelené odbočce na Medník. Sněhu přes noc zase trochu přibylo. Hned z kraje pěkný dlouhý krpál, pěkně funím ale cesta čerstvým sněhem je příjemná. Vyfuním první stoupák, zelená odbočuje doleva a jde po úbočí Medníku. Chvíle oddechu.

Pak další prudký stoupák k sedlu. Tady už vidím jen stopy zvěře, naštěstí jen drobné. Dneska jsem tu první, je všední den.

Od sedla vede zelená k Třebsínu, jdu ještě asi dvě stě metrů k vrcholu, zapisuju se do knihy návštěv a fotím se samospouští. Koukám samozřejmě jak vyoraná myš. Vracím se na zelenou a sestupuju k Třebsínu. Klidná pohodová cesta pár centimetry sněhu mě přivede k rozcestí Závist a pak do Třebsína na náves.

Pln naděje jdu rovnou k hospodě U Novotných, dříve U kapličky. Mají dovolenou do konce ledna. Je vymalováno. Takže pokračuju po modré kolem vodníka a jeho hrnečků směrem na Rakousy. Procházím chatovou osadou, přes potok do lesa, vyplaším pár srnek a zanedlouho jsem v Rakousích.

Tam modrou opustím a jdu Doprava spojovací cestou kolem osiřelé Rakouské hospody na hlavní k Hostěradicům. Ty po silnici přecházím a jdu po ní až do Kamenného Přívozu. Před mostem se stavuju v hospodě U Staré Pošty a dávám pivo a nečekaně dobrou česnečku.

Za mostem se rozhoduju pro NS Jílovské zlaté doly se kterou jde zelená až k rozcestí Žampach. Takže za mostem doleva a ze silnice doleva úzkou uličkou a stezkou kolem Maškova mlýna (že těch Maškových mlýnů ale je) k náhonu a cestou mezi řekou a náhonem až k továrně a rozcestí Žampach.

U rozcestí Žampach zelená odbočuje od řeky Doprava kolem hotelu Troníček k nádraží Jílové a začíná tu žlutá která jde společně s NS Jílovské zlaté doly až na Horní Studené. Za Žampachem míjím bývalou fabriku PAL, monumentální železniční viadukt a posléze i štolu sv.Antonína Paduánského a štolu sv.Josefa.

V Horní Studené na rozcestí odbočuju doleva už jenom po NS Jílovské zlaté doly, kolem fabriky HAKI a za fabrikou a zastávkou busu 441 hned první odbočkou Doprava do kopce vycházím z obce.

Do mírného kopce přicházím na rozcestí několika cest a dávám se doprava a stoupám k rozhledně na kopci Pepř. O výstupu na ní ani neuvažuju, tu inverzní mlhu vidím dobře i zespoda. Koneckonců jsem tu byl v létě za viditelnosti téměř prvotřídní.

Podél rozhledny pokračuju na rozcestí s křížem a doprava dolů směrem k Jílovému které už se rýsuje v houstnoucí mlze. Tam na náměstí čekám chvíli na autobus a mydlím to k domovu.

Co dodat. Nakonec se z toho vyklubala pěkná trasa a hezký výlet kolem Sázavy čerstvým sněhem bez bláta, asi sedmnáct kilometrů. Jen slunko zlaté se neukázalo, třeba mi to příště vynahradí. Už aby to bylo.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy.

Odkaz na mapu trasy.