Praha - procházky městem - 7. den – Hlubočepy - cca 5 km: Raudnitzův dům - Hansfalkovský dvůr - 2 viadukty - PR Prokopské údolí - část NS Údolím Dalejského potoka (lom u jezírka, bývalý kostel sv. Prokopa, Prokopský lom) – pivovar Prokopák
Pondělí 8. 6. 2026
Dnes tady končíme, do 10 hodin musíme opustit pokoj. Nařídili jsme si budíček, ale vzbudili se dřív. Spala jsem opět docela dobře, ale překvapivě mne v noci koleno lehce bolelo. Vím o něm i ráno. Když se podívám na zprávy a na počasí, je to jasné. Zase se blíží studená a deštivá fronta, už dnes se má odpoledne zatáhnout a pršet.
Vstáváme v osm, zatím tam svítí sluníčko. Balíme. Moc toho nemáme, pár věcí a zbytek chleba akorát na dnešek k večeři. Hned jet domů se nám nechce. I když s sebou poneseme baťůžky, rozhodli jsme se pro jeden krátký výlet, který zakončíme obědem v pivovaru Prokopák.
Již před 10. hodinou jsme na zastávce. Počasí je srovnatelné se včerejškem. Svítí sluníčko a lehce trosku chladně to profukuje. Na výlet ideální počasí.
Tentokrát jsme veškeré záludnosti přestupů zvládli. Z autobusu přestupujeme na zastávce Slánská na tramvaj 9, vystupujeme na zastávce Anděl. Tady se musíme přesunout na Knížecí – na autobus 120, kam to je asi 7 minut. Stanovišť je tam hodně, ale Ota vyrazil rychleji a než jsem tam dorazila, už tu naši zastávku našel. Přišla jsem současně s autobusem, takže bez jakéhokoli zdržení odjíždíme na zastávku Michnovka. Kdybychom se chtěli jen projít jen Prokopským údolím, mohli bychom vystoupit na další zastávce. Jenže je tu několik zajímavostí, které chceme vidět.
Před chvílí jsme podjeli vysoký Jihovýchodní viadukt. Jdeme si ho prohlédnout zblízka. Přes tento viadukt jsme včera přejížděli, když jsme jeli Pražským Semmeringem. Jeli jsme přes dva – tento je větší, je dlouhý 115 m a vysoký 25 m. Má 7 kamenných oblouků a jedno ocelové pole. Bohužel je moc velký a tady je málo místa, abychom ho mohli vidět větší kus. Ale aspoň něco vidíme. Bohužel už nevidíme, že se zde křižují dvě železniční trati. Lépe by to bylo vidět v zimě, když stromy nemají listí.
Už odtud jsme mohli vyrazit po zelené značce, jenže potřebujeme jít po silnici. Vracíme se k zastávce autobusu a po silnici pokračujeme. V levotočivé zatáčce je budova, kde kdysi stával Michnův mlýn, jehož historie sahá až do 16. století. Dříve Červený mlýn koupil r. 1623 Pavel Michna (vlastnil v té době celé Hlubočepy). Mlýn byl v 19. století nahrazen novým domem, kam byl přenesen erb Michny z r. 1624. Ten jsme samozřejmě neviděli, či spíše ani nehledali.
Víc nás zaujal naproti stojící hezky opravený pozdně klasicistní Raudnitzův dům. Na tomto místě od r. 1571 stála tvrz, kterou později vlastnili jezuité. R. 1669 ji přestavěli na zámek. Když byl jejich řád zrušen, přešel majetek na studijní fond. Současnou klasicistní podobu mu dal hrabě František Antonín Desfour, který ho vlastnil od pol. 19. století. Nyní je v něm dům pro seniory s pečovatelskou službou a komunitní centrum Konírna.
Dalším historickým, i když ne tak hezkým je Hansfalkovský dvůr. Vznikl na místě tvrze ze 16. století. Své jméno získal podle měšťana Hanuše Falky, který Hlubočepy koupil r. 1552. Majitelé se měnili. Objekt byl v pol. 19. století upraven klasicistně, když se majitelem stal hrabě František Antonín Desfour. V interiéru je zachován prostor bývalé domácí kaple ze 17. století. Objekt využívají nedaleké Filmové ateliéry Barrandov.
Zajímavá je i naproti stojící budova mateřské školy. Byla postavena r. 1895 jako škola. R. 1971 byla budova upravena pro potřebu mateřské školy.
Za chvilku přicházíme na křižovatku a Hlubočepskou ulicí pokračujeme dál, tentokrát již po zelené značce. Vpravo vidíme skaliska – Hlubočepské plotny, které jsme viděli včera z vlaku Pražského Semmeringu. Jsou to krásné pohledy.
Podcházíme 2. viadukt, po kterém jsme včera projížděli. Je to Severozápadní viadukt. Je menší. Je dlouhý 92 m, má jen 5 oblouků a je 20 metrů nad Hlubočepskou ulicí. Za ním modrá značka odbočuje vpravo.
Zhruba 500 m v přímém směru je historická budova nádraží Hlubočepy. Byla otevřena r. 1873, byl zde důležitý uzel nákladní dopravy, který se využíval pro odvážení vytěženého vápence a cementu. Šetřím nohu, Otu posílám samotného, já čekám u mostku s batohy. I když to mělo být tam i zpátky skoro 1 km, přišel Ota za chvíli. Našel zkratku do kopečka. Budova se opravuje, ale její větší část už vypadá nádherně.
Zhruba 500 m v přímém směru je historická budova nádraží Hlubočepy. Byla otevřena r. 1873, byl zde důležitý uzel nákladní dopravy, který se využíval pro odvážení vytěženého vápence a cementu. Šetřím nohu, Otu posílám samotného, já čekám u mostku s batohy. I když to mělo být tam i zpátky skoro 1 km, přišel Ota za chvíli. Našel zkratku do kopečka. Budova se opravuje, ale její větší část už vypadá nádherně.
Tady u viaduktu začíná, resp. končí naučná stezka Údolím Dalejského potoka. Je 6,8 km dlouhá, je na ní 17 zastavení a vede Dalejským a Prokopským údolím. Na stezce jsou informace o vápencových lomech, geologické minulosti, ale také o zdejší fauně a floře. My si projdeme jen část této naučné stezky. Právě tady je to 17. zastavení – jsou zde informace o stezce, o Pražském Semmeringu a hllubočepských viaduktech.
Hned na začátku stezky míjíme dům s označením Barta a Tichý. Vlastnila ho pravděpdodbně hlubočepská firma Barta & Tichý, která byla založena v průběhu let 1875 - 1878. Podnikatelé Ferdinand Barta a Karel Tichý si tady r. 1875 koupili pozemky, nejdřív jen pro malou vápenku s cementárnou. R. 1878 však vybudovali i závod na výrobu šamotu, keramiky a dekorativní terakoty. Firma se postupně rozrostla a stal se z ní jeden z největších prvorepublikových výrobců stavebních hmot a keramiky u nás. R. 1920 byla zmodernizována a sloučila se s firmou Maxe Hergeta. Tím vznikly Spojené pražské továrny na staviva (později zkráceně Prastav). Po znárodnění byla továrna začleněna n. p. Pragocement. Zdejší provoz byl ukončen na konci 60. let 20. století, opuštěné budovy byly zbořeny r. 1975 a zůstala asi jediná tato budova u silnice K Dalejím.
Hned vedle je občerstvení U Prokopa. Pondělí a úterý je zavírací den, máme smůlu. Jinak otevírají ve 12 hodin, o víkendu v 11 hodin.
Po naučné stezce pokračujeme už společně. No společně moc ne. Ota má batoh těžší, nechci, aby se se mnou loudal. Jde rychleji s tím, že ve stínu počká. Setkáváme se u jezírka - bývalého vápencového lomu. Je tady zajímavé povídání, které si Ota poctivě čte. Po odstřelu r. 1905 náhle začala do dolu pronikat podzemní voda. Proto musela být těžba ukončena. Je to tu moc hezké, jen bohužel na koupání voda není.
Odtud vede neznačená cesta pravděpodobně někde mezi skalami. Myslím, že kdybych neměla francouzské hole a byla normálně pohyblivá, určitě bych se po ní vydala na průzkum. Takhle mi nezbývá nic jiného než se vrátit na hlavní cestu. Trochu mne překvapuje, že údolím vede asfaltka. Čekala jsem nějakou přírodní cestu.
Odtud vede neznačená cesta pravděpodobně někde mezi skalami. Myslím, že kdybych neměla francouzské hole a byla normálně pohyblivá, určitě bych se po ní vydala na průzkum. Takhle mi nezbývá nic jiného než se vrátit na hlavní cestu. Trochu mne překvapuje, že údolím vede asfaltka. Čekala jsem nějakou přírodní cestu.
Je tu však hezky. Cesta vede po rovině, vlevo bublá potok, vpravo jsou vysoké skály. Jsou tu i dětská hřiště, lavičky. Na vysoké skále vlevo je vidět kříž. V letech 1711 – 1712 tam nahoře (i když kousek dál jihovýchodním směrem) byl postaven na náklady Adama Schwarzenberka barokní kostel sv. Prokopa, nejvýznamnější stavba celého údolí. V malé věžičce byly 2 zvony.
Někde pod ním ve skále byla jeskyně. U ní byla r. 1715 postavena poustevna, kde pobýval poustevník bratr Jakub Posnanský. I když byla r. 1780 nařízením Josef II. zrušena, byl domek obýván ještě několik dalších desetiletí.
Někde pod ním ve skále byla jeskyně. U ní byla r. 1715 postavena poustevna, kde pobýval poustevník bratr Jakub Posnanský. I když byla r. 1780 nařízením Josef II. zrušena, byl domek obýván ještě několik dalších desetiletí.
Zdejší idylku narušil těžba, těžilo se i přímo pod kostelem. R. 1890 byla odstřelena prokopská jeskyně a kostel se tak octnul na srázu nad lomem. Těžba pokračovala i ve 20. století. Během 2. světové války byly v kostele ukryty zbraně, které sloužily pro odboj, později ho zabrali vojáci. Kostel na skále byl z důvodu poškození statiky r. 1966 zbořen. Mobiliář a hlavní oltář byly přemístěn do Žďáru nad Sázavou. Od r. 2003 již jen dřevěný kříž připomíná místo, kde býval kostel.
O kus dál je u vstupu do bývalého lomu dům. Během 2. světové války tu Němci vybudovali podzemní objekt. Po válce ho převzala naše armáda, která jej využívá i nyní.
Ještě tady jsme se s Otou sešli a najednou je pryč. Baťůžek nemám těžký, snad 5 – 6 kg, ale jsem zvyklá chodit na lehko, docela mne to unavuje. Už mne bolí i ramena. Navíc je horko a docela dusno. Na chvilku si sedám na lavičku, odpočívám. Občas projede cyklista, jinak je tu klid. Myslela jsem, že Ota dojde do pivovaru, nechá tam batoh a přijde mi naproti.
Když vidím, že se ho asi nedočkám, zvedám se a jdu dál. Jdu pomalu, kochám se. Času máme dost. Podcházím kamenný viadukt. To už vím, že za chvíli budu odbočovat k pivovaru. Zatím míjím vpravo další dětské hřiště a vlevo bývalé koupaliště. Ani tady jsem čtoucího Otu nenašla. Koupaliště vzniklo ve 30. letech 20. století jako součást slunečních lázní, využívala se voda Dalejského potoka. Jenže v 60. letech 20. století nastal problém s kvalitou vody, koupaliště bylo uzavřeno. R. 2013 byly odstraněny i pozůstatky stavby a byla obnovena původní podoba potoka.
Přicházím na rozcestí Klukovice – viadukt. Tady naše cesta po naučné stezce končí. Odbočuji po žluté vlevo, podcházím další železniční viadukt. V údolí u potoka bylo docela příjemně, tady je vedro k padnutí. Vidím budovu, domnívám se, že je to pivovar. V duchu jásám. Ale kdepak. Je to chráněný původně renesanční Horův mlýn, který byl postaven v 16. století. V průběhu staletí prošel barokními úpravami, využíval se i jako obytné prostory. Dnes je vidět, že chátrající mlýn někdo koupil a vrací mu snad i původní podobu.
Mně nezbývá nic jiného než šlapat dál, teď už dokonce do kopečka. Najednou je vpravo vchod do Prokopské farmy. Jsem tak zničená, že nechci už udělat žádný krok navíc. Určitě na to má vliv i avizovaná změna počasí. Volám Otovi, kudy mám jít. Zda se prochází farmou nebo zda mám dál stoupat. Mám stoupat, ale už mi prý jde naproti. Přišel před chvílí, sotva vypil půl piva. Tenhle kopeček mu také dal zabrat.
Vidím Otu, ale už také vidím pivovar. Je to naštěstí už jen kousek. Chtěl mi vzít batoh, ale trucuji, že ten kousek si to už donesu. Kdyby to bylo dál, tak bych určitě netrucovala.
Nápad založit pivovar Prokopák je z r. 2017. Následovalo hledání vhodného objektu, kde by mohl být pivovar s restaurací. Hledali a hledali, až našli budovu bývalého hostince U Kosů, který byl postaven r. 1909. R. 1926 pan Kos přistavěl taneční sál, aby se tu mohly konat pravidelné prvorepublikové taneční večery se živými kapelami a divadelní představení. Na začátku 2. světové války, kdy měla v Prokopském údolí vzniknout podzemní zbrojovka, se z hostince stala ubytovna dělníků, později ji zabrala německá armáda. Ani po válce nebyl hostinec obnoven. Byl tu obchod s potravinami, sklad švadlenky, po revoluci truhlářská dílna.
Než dostali stavební povolení na rekonstrukci chátrající budovy, trvalo to 1,5 roku. Hlavním cílem přestavby bylo zachovat tradici budovy. Aby byla vidět její historie. V tanečním sále mají pivovar. R. 2019 začali s vařením piva. Možnost posezení je uvnitř, ale samozřejmě i venku.
Než dostali stavební povolení na rekonstrukci chátrající budovy, trvalo to 1,5 roku. Hlavním cílem přestavby bylo zachovat tradici budovy. Aby byla vidět její historie. V tanečním sále mají pivovar. R. 2019 začali s vařením piva. Možnost posezení je uvnitř, ale samozřejmě i venku.
Venkovní prostor je zastíněný, je tady příjemně. Mají hezky udělaný jídelníček. Je doplněn obrázky a povídáním o některých zdejších místech. Dobře jsme se najedli, Ota ochutnal několik piv, já si dala jejich čepovanou citronovou Chmeldu a po obědě kávu ICE Latte Macchiato. V tom horku je perfektně osvěžující.
Nespěcháme. Času máme dost. Na autobus je to 0,5 km, bohužel do kopečka. Máme koupené jízdenky na vlak v 17,15 hod. Nejdéle chceme vyrazit po půl čtvrté. Ať to v pohodě zvládnu.
Nakonec jsme šli dřív. Ota dal celkem 4 vzorky. V tom horku už to bylo tak akorát, víc už nechtěl. Já už měla také všeho dost. Jen tak tu sedět, to jsme nechtěli. Ota si koupil jednu litrovku s sebou, koupil si i etikety. Mají jich hodně a jsou moc hezké. Má i tácek. K tomu jsme ještě vyškemrali 2 stránky moc zajímavého povídáni o jejich pivech.
Obávala jsem se, že cesta do Klukovic na autobus bude náročná, ale do prudkého kopce to bylo tak cca 150 m. Pak už to bylo jen mírné. Je znát, že jsem si dala kávu a odpočinula si. Zzvládla jsem to zcela bez problémů.
Odjíždíme v 15,37 hod. Kdyby tu byl stín, klidně bychom tu vydrželi sedět na lavičce ještě půl hodiny. Je tu příjemný klid, ale bohužel i velké vedro. Na nádraží takhle budeme zbytečně brzy,
Přestupujeme na zastávce Poliklinika Barrandov. Na tramvaj 15 jsme dlouho nečekali. K mému překvapení tramvaj projíždí dvěma tunely. Tak to je zážitek. Tramvají jsme tunelem ještě nejeli.
Chybělo pár minut a zvládli bychom jet domů o hodinu dřív. Jdeme si sednout na nástupiště. Je tu stín a příjemně to profukuje. Tedy sedím tu jen já. Mám s sebou sudoku, nudit se nebudu. Ota je nadšen, že může tady skoro hodinu chodit a dívat se, jak pokračuje stavba nových nástupišť a multifunkčního centra, či co se to zde ještě staví. Stavba postupuje docela rychle a to se Otovi právě líbí. Od minule tu toho přibylo dost.
Nakonec ta hodina utekla docela rychle. Vlaky jezdily jeden za druhým oběma směry - je tu docela živo. Ten náš přijel včas a na zprávy v 19. hodin jsme doma. I ten dnešek se povedl. Jsme spokojeni. Celý týden jsme si užili. I počasí bylo docela fajn. Když jsme odjížděli, předpovídali deštivý týden, ale nakonec jim to nevyšlo. Pršelo jen málo nebo tehdy, když nám to nevadilo. Abych pravdu řekla, ani jsem nečekala, že toho s těmi francouzskými holemi tolik projdu. Bez nich bych to však nedala vůbec. Je tu však ještě spousta zajímavostí, které jsme projít nezvládli. Budeme si to muset ještě jednou zopakovat. Tedy bez těch holí.
Teď se jen těším na to, že francouzské hole doma snad definitivně odložím. Už dnes jsem po rovině chodila bez nich. Největší problém mi stále dělá cesta z kopce a do a ze schodů. Chce to ještě trénink a půjde to. Musí to jít. Bez chození si to představit nedovedu. Budu však muset začít jen pozvolna. Abych to zase nepřehnala.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.042, 14.370)
Poslední aktualizace: 26.6.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Praha - procházky městem - 7. den – Hlubočepy - cca 5 km: Raudnitzův dům - Hansfalkovský dvůr - 2 viadukty - PR Prokopské údolí - část NS Údolím Dalejského potoka (lom u jezírka, bývalý kostel sv. Prokopa, Prokopský lom) – pivovar Prokopák
Hrad Děvín (zaniklý) v Prokopském údolí v Praze
Trosky
Hrad Děvín (zaniklý) v Prokopském údolí v PrazePraha, Hlubočepy7. 12. 2019 Na zpáteční cestě pražským Semmeringem vystoupíme na zastávce Žvahov a zamíříme prudce do kopce směrem k zaniklému hradu Děvín. Děvín založil ve 14. století Štěpán z Tetína a dnes jsou jeho zbytky chráněny jako kulturní památka ČR. Dále pokračujeme Prokopským údolím, dorazíme k hlubočepským plotnám u viaduktu. K návratu do civiliz…
0.2km
více »
Prokopské a Dalejské údolí
Tipy na výlet
Do Prokopského a Dalejského údolí se můžeme dostat několika způsoby,jelikož leží kousek od pražských Hlubočep a Barrandova. My jsme ovšem zvolili Dopravu v Praze trošku netradiční a to vlak z Hlavního nádraží. Int…
0.3km
více »
Prokopské údolí a Dalejský mlýn
Údolí
Dalejský mlýn stojí v Prokopském údolí jsoucím oázou zeleně vnořenou mezi barrandovské sídliště a planinu Na rovinách, v jejíchž některých částech bývala v dávnější minulosti hradiště. Nejhodnotnější svahy Prokops…
0.3km
více »
Prokopským údolím po NS Údolím Dalejského potoka
Tipy na výlet
Tento tip na nenáročný výlet čarokrásnou přírodou plnou téměř unikátních atraktivit nás provede mezi různobarevnými skalami, jeskyněmi, zatopenými lomy, zajímavou flórou a faunou, viadukty,…
0.3km
více »
Tunel v Prokopském údolí (Praha - Hlubočepy)
Důl, štola, šachta
I když někdo považuje označení „tunel v Prokopském údolí“ za chybné, je to název zřejmě nejpoužívanější. Zcela správně bychom ovšem měli hovořit o bývalé dopravní štole z Prokopského lomu, která byla uměle vysekán…
0.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Výlet do Prokopského údolí
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, dnes Vás pozvu na překrásnou vycházku, kterou můžete absolvovat na kole i pěšky. Začínáme na Smíchovském nádraží, odkud se přepravíme vláčkem…
0.6km
více »
Za ledovou krásou do Prokopského údolí
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky,tentokrát Vás pozvu za ledovou krásou,která se vytvořila v tunelu v Prokopském údolí.Dostanete se sem několika způsoby.1.pěšky po modré značce ze stanice tramvaje Hlubočepy.Půj…
0.6km
více »
Dalejské a Prokopské údolí
Tipy na výlet
Na dnešní výlet se vydáme z Řeporyjského náměstí, kam jsme dojeli autobusem č. 179 od metra Luka. Projdeme kolem kostela sv. Petra a Pavla, který máme po pravé ruce a pak Dalejskou a Mládkovou ulicí až dojdeme do …
0.6km
více »
Praha (Hlubočepy) – Horův vodní mlýn v Prokopském údolí
Mlýn
Areál někdejšího Horova vodního mlýna je komplexem budov mnoha paradoxních protikladů. Hned na úvod si prozradíme alespoň dva. Mlýn je svým způsobem cennou – a navíc chráněnou – památkou…
0.7km
více »
Pivovar Prokopák aneb chcete Dívenku, Holku nebo snad raději rovnou Panímámu?
Cyklo bar - hospůdka
Procházíte-li Prokopským údolím, může se vám lehce stát, že vás zákeřně přepadne pocit hladu nebo dokonce u sebe objevíte diagnózu zvanou „dávivá žízeň“. A pro takové případy je Prokopák skutečnou spásou.
V každém…
0.8km
více »
Praha plná přírody I. (Havlíčkovy sady, Malostranský hřbitov, Prokopské údolí a údolí Dalejského potoka)
Cestopisy
Do Prahy se odjakživa jezdí převážně za krásnými historickými památkami. Někteří volí i zajímavé výstavy, koncerty světových hvězd všech vážností či rozličná sportovní zápolení a jistě se na…
1.1km
více »
Gebauerovo Bojiště (Praha, Prokopské údolí)
Zajímavost
O Gebauerově Bojišti se většinou říká, že se nachází v Červeném lomu a Prokopském údolí. Správnější by sice bylo tvrzení, že ho najdeme v těsné blízkosti Červeného lomu a v údolí Dalejského …
1.1km
více »
Na kole KOLEM PRAHY /úvod/
Trasa
Prahu jsem objel na kole již před rokem, ale pouze po vnitřní hranici což je cca 112 km. Letos (září-řijen) plánuji objezd Prahy po vnější hranici což činí bezmála 150 km. Tento nápad resp. myšlenka rozhodně není moje, ale je stará jako Prah…
1.1km
více »
Karlštejn - Řevnice - Dobřichovice
Trasa
Pěkná nenáročná trasa z Prahy na Karlštějn. Trasa vede po celé délce po asvaltu, místních komunikacích a hlavně celá po cyklostezkách. Především úsek Řevnice - PrahA je ve…
1.1km
více »
Od sv.Petra a Pavla přes sv.Vavřince a sv. Prokopa ke sv.Filipovi a Jakubovi
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky.tentokrát Vás pozvu na Vycházku, která by mohla nést také název KOSTEL TOUR, neboť na trase potkáte tři kostely dosud stojící a jedno místo, kde kdysi kostel byl.Celá trasa ved…
1.1km
více »
Barrandov
Městská část
Barrandov je čtvrť na jihu městské části Praha 5, katastrální území Hlubočepy. Leží na skále nad levým břehem Vltavy. Barrandov dnes tvoří původní čtvrť Barrandov a nové sídliště Barrandov. Jméno původní čtvrti …
1.2km
více »
Skalní Jezírko v Prokopském údolí (Praha - Hlubočepy)
Jezero
Skalní Jezírko v Prokopském údolí sice vzniklo teprve v roce 1905, ale i tak už bude navždy slavným. Právě tudy totiž v Pelíškách nesměl projet muž s koženou brašnou. A je zajímavé, že toto…
1.2km
více »
Hlubočepy
Městská část
Druhým největším katastrálním územím po Smíchovu jsou Hlubočepy. Ve středověku se zde nalézaly tři osady Hlubočepy a Zlíchov, zmiňované poprvé k roku 1222, a Klukovice, o kterých máme zprávu až ze století čtrná…
1.2km
více »
Ctirad
Přírodní památka
Přírodní památka Ctirad leží na Pomezí Hlubočep a Smíchova, nad Zlíchovskou výtopnou. Mimo turisticky značené cesty, dostupné MHD. Území o výměře 6,44 ha je…
1.3km
více »
Lom Prastav (Praha – Holyně)
Důl, štola, šachta
Jeden z mnoha bývalých vápencových lomů v oblasti Prokopského a Dalejského údolí nese jméno Prastav. Nachází se nedaleko železniční zastávky Praha – Holyně a je nejen významnou…
1.3km
více »
Hlubočepské plotny
Skalní útvar
Součástí v roce 1978 vyhlášené přírodní rezervace Prokopské údolí (viz https://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/zvlaste-chranena-uzemi/prokopske-udoli/) jsou též zdaleka viditelné skalní útvary, kterým se přezdívá Hlubočepské plotny, dříve též zvané jako Hlubočepské skály, jež se skládají z trojice skalních masivů - Malé, Levé a Pravé plotny. Jedná se o pozůstatek velmi in…
1.5km
více »
Jinonice
Městská část
Ves Jinonice ? dříve též Ninonice - pod vrchem Vidovlí jmenována jest již roku 1070 v nadační listině Vyšehradské. Ve 14. století byla tu tvrz. Později zámeček, dvůr, pivovar, cihelna. Za moru roku 1679 zde byla…
1.5km
více »
Podzimní pražskou přírodou
Cestopisy
neboli příroda za humny. Může za to nedělní ráno které neslibovalo zatím nic víc než že by nemuselo pršet. A tak velím svým játrům: Někam vyrazíme, přece nebudete tvrdnout doma! Ujednáno, schváleno. Zapínám bednu s internetem, studuju jízdní řády. Už dřív…
1.5km
více »
Dalejské údolí a Opatřilka
Údolí
Opatřilka se nachází pod sídlištěm Velká Ohrada a nad Dalejským údolím, konkrétně nad jeho první třetinou při cestě od Vltavy. Přímo pod Opatřilkou je železniční zastávka Praha-Holyně na malebné lokálce k Berounu …
1.6km
více »
Turistická známka č. 1784 - Prokopské údolí
Turistická známka
Prokopské údolí je významné chráněné území na jihozápadním okraji Prahy, v krasové oblasti tzv. Barrandiena, je to přírodní rezervace, náleziště vzácných prv…
1.7km
více »
Za Barrandem i za zvířátky
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát Vás pozvu na vycházku zpočátku naučnou a pak také za zvířátky. v Minizoo.Výchozím bodem je stanice traMVAJÍ Č.12 A 20 HLUBOČEPY.Od stanice se vydejte ještě asi 30 me…
2km
více »
Zookoutek Malá Chuchle
ZOO
Krásné, klidné místo v Chuchelském háji, kde lze obdivovat zvířata jako: daňky, muflony, lišku, rysa ostrovida, mývala, kunu, tchoře, jelena, srnce, králíky,…
2.3km
více »
Braník
Městská část
Braník (také nepřesně nazývaný Bráník) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, je součástí městské části Prahy 4. Čtvrť Braník leží v jižní části města na pravém břehu řeky Vltavy. Rozkládá se na ní větší čá…
3.2km
více »
Praha
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři.
Praha je…
6.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Pražský Hrad
Hrad
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex palácových, církevních, úředních, obytných i obran…
6.6km
více »




