TURISTIKU PODPORUJÍ
59 777 turistů a cestovatelů
97 277 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 037 411,- odměny za články

Zlín

Zlín je centrem Zlínského kraje a rozkládá se při řece Dřevnici na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Zlín je známý pro svou funkcionalistickou architekturu a jedinečný ráz staveb pro světoznámou  továrnu Baťa.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Hrad Malenovice / Přehrada Slušovice Ubytování Zlín
Turistické cíle / Mapa Zlína Starý Světlov / Lázně Luhačovice ZOO Lešná

Východní Morava
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Východní Morava
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

O brumovských rybnících

Cestopisy

Fotografie (9)  • Foto: Franta
Foto: Franta

Zrovínka jsem chtěl své věčně nenažrané NC-éčko nakrmit dalším kusem obrobku, když se za oknem dílny začalo něco pohybovat. Upřel jsem tím směrem zraky a vzápětí je údivem vykulil trochu víc dokořán.

Venku v dešti se okolo plotu fabriky kolébala divoká kačena a za ní v řadě (jak Indiáni na válečné stezce) cupitalo deset jejích maličkých robátek. Spodní končetiny kachničkám kmitaly neuvěřitelnou rychlostí a díky jejich strakatým hnědožlutým hřbetům to na dálku vypadalo, jako kdyby kachnu pronásledovala obří stonožka!

 Nále, propáníčka - co ty tady, holka, děláš? Nejsi ty nějaká zmatená? Vždyť řeka přece teče na opačné straně továrny!

A vůbec – nemáš mladé letos nějak brzy? Když jste vy kačiska ještě na zimu odlétaly do teplých krajin, bývalo všechno úplně jinak.

(Vím o čem mluvím - doma jsme párek těchto divokých vodních ptáků také chovali...)

 

To bylo tak:

 

Naši měli malé hospodářství – velký dvůr a zahradu, kde se všude proháněla drůbež. Tatík toužil chovat králíky, ale my bohužel neměli žádné pole a ani louku, na níž by se dalo sušit seno.

Tenhle zádrhel vyřešila maminka. Pracovala tehdy v pivovaře, kterému patřily i čtyři rybníky. No, a protože maminka bývala za mlada kočka, za níž se všichni chlapi v městečku otáčeli, břehy toho posledního nám byly vlídným ředitelem na „věčné časy“ pronajaty.

 

Od pivovaru vedla okolo vodních nádrží vzhůru Hložeckým údolím úzká vyasfaltovaná silnička. První rybník byl největší a kromě siluety továrny na pivo se v něm zrcadlil i zalesněný kopec se zříceninou hradu. Za mého mládí čeřívala vodní zrcadlo osamělá labuť jménem Zuza. V podobě bělostné plachetnice testovala od jara do podzimu kvalitu vody ve všech rybnících a zimy trávíla v teple pivovaru.

 

Druhá vodní plocha měla břehy porostlé rákosím a na její hladině se vždy pohupovaly listy a květy leknínů. Ostrůvek uprostřed sloužil jako letní ubytovna vodním ptákům.

 

Rákosí rostlo i na dalším velikém rybníku. Tenhle byl zvláštní tím, že měl nepravidelný tvar a ostrůvek hned u břehu, se kterým byl spojen lávkou. Stará rozpadající se bouda a ocelové hroty konstrukce, trčící vedle ostrova ven z vody, byly poslední připomínkou na slavné Benátské noci. Ty se tady na parketu, umístěném přímo na vodní hladině, kdysi pořádaly.

 

Poslední rybník měl podobu písmene B (bez té čárky uprostřed), byl nejmenší a byl „náš.“ A pro mne a mladšího brášku se záhy stal naším dětským Eldorádem!

Kromě břehů, na nichž jsme sekli a sušili trávu pro naše kotrny, k němu patřil i samostatný ostroh s rozkošatělou jabloní. Rodila moc chutné a téměř vinné ovoce. Okolo ostrohu protékal potok, z něhož k rybníkům odbočoval náhon, plnící je kapalinou, nejen chemikům známou jako H2O. Kanál byl opatřen stavidlem a při hrách sloužil jako Taxisův vodní příkop, do něhož jsme při přeskakování mnohokrát spadli.

V něm ale voda hluboká nebyla. Moje nejranější vzpomínka na náš rybník je mnohem dramatičtější. Bráška se tehdy batolil po jeho břehu a nikým nehlídán, najednou zakopl a skutálel se do vody. A tatínek, který se nikdy nenaučil plavat, jej odtamtud lovil hráběma! Naštěstí vše dobře dopadlo.

 

Přes čtvrť Žabinec a po silnici okolo pivovaru to bylo k našemu rybníku daleko – možná něco přes kilometr.

 

My k němu chodili zkratkou, které se říkalo - nevím proč - Ulička. Tahle trasa byla jedním velikým dobrodružstvím, které se neustále měnilo díky tomu, jak jsme rostli a úměrně s tím se nám zvětšoval i rozum.

V polovině naší strmé ulice odbočovala k rybníkům polní cesta. Napřed vedla vysoko v zalesněném svahu rokle nad starým koupalištěm a Hložeckým potokem, jehož tok byl spoután mnoha jezy. Pak se cesta najednou stočila a pokračovala v mírném odstupu podél břehu prvního rybníka.

V místě ohybu k širokému potoku klesal vyšlapaný chodník. Mezi dvěma splavy do něj ústila odpadní strouha od koupaliště. A tady, na strmém břehu, si starší kluci z naší čtvrti postavili malou chatu. No, ona to spíš byla jen taková dřevěná bouda se střechou z térového papíru.

V té době zrovna letěl kult Old Shaterhanda a jeho rudého přítele - gentlemana Winnetoua. Naši mnohem starší kamarádi si v okolní džungli hráli na Apače a bandity, přičemž byli vyzbrojeni přesnými replikami jejich zbraní. Pochopitelně to byly flinty, které střílely jen gumy zavařovačky, ale iluze byla dokonalá. Jedna puška byla dokonce pobita i „stříbrnými cvočky“ a jen při detailní prohlídce by se přišlo na to, že je nahradily připínáčky.

Moc jsme klukům tyhle hry záviděli, ale účastnit jsme se jich nemohli. Neměli jsme žádné zbraně a navíc jsme byli – dle slov jejich náčelníka – ještě malými špunty!

 

Ale zato nás naši starší kolegové naučili v potoce chytat ryby a raky. Ještě než se začala letecky hnojit okolní pole, Hložeckým potokem protékala voda tak čistá, že tu raci skutečně žili a nouze o ně nebyla.

 

S bráchou na tu jejich boudu asi jen tak nezapomeneme: chodili jsme oba už do školy, když jsme se jednou v podvečer vydali za klukama, ale chatičku jsme našli prázdnou. A jak jsme v ní šmejdili, co v ní mají ogaři za poklady, objevili za trámem krabičku marsek a zápalky. Samozřejmě nás nenapadlo nic chytřejšího, než se nálezu zmocnit a už pod rouškou tmy zamířit na hráz prvního rybníka.

A zde absolovovat první kuřáckou lekci našeho života. Skoro se mi ani nechce popisovat, jak to dopadlo. No jak asi? Blbě! Po vyhulení několika cigaret následovalo velké blití... a doma od rodičů ještě větší bití!

 

O kus výš nad boudou a splavem se pod hrází prvního rybníka v potoce nacházela tajemná a hluboká (pro nás bezedná) tůň. I ona se stala nezapomenutelnou připomínkou našeho mládí.

Chtěli jsme chovat rybičky, a proto si domů jednu ulovenou přinesli ve velké sklenici od okurek. Ale maminka nás s ní vyhodila a prý ji máme pustit nazpátek tam, odkud jsme ji vzali!

Protože jsme byli zvyklí poslouchat, s mátí jsme nediskutovali (stejně by to nešlo) a spěchali splnit její příkaz.

Nevím proč mne tehdy napadlo, že se chudince rybičce bude žít nejlépe právě v té hluboké tůni. A ještě před vypuštěním jsem se s ní dojemně loučil tak, až nejen bráškovi (oděnému teď na podzim v kožíšku a ozbrojenému přepásaným samopalem), ale i sám sobě vehnal slzy do očí!

Následovalo vypuštění rybky, když tu bratřík, který se nad vodu nahnul, aby ji zrakem naposled doprovodil, najednou uklouzl.

A jak padal do hlubiny, stačil se mě duchapřítomně chytit za nohu!

Upozorňuji, že tehdy jsme neuměli plavat ani jeden... a já, když se vynořil nad hladinu šíleně ledové vody, viděl jen bubliny, které stoupaly z hlavně samopalu a z úst sourozence, jehož hlava už mizela v hlubině.

Hmátl jsem po něm, zachytil a spolu s kvérem vytáhl (včetně sebe) šťastně zpět na břeh!

 

I když měla doma vařečka zas hody, nějak to tentokrát ani moc nebolelo, neboť jsme si oba matně uvědomovali, že moc nechybělo a toho nářezu jsme se také nemuseli dožít...

 

Tůň už dnes neexistuje. V osmdesátém roce přišla hrozná průtrž, při níž se protrhly hráze všech rybníků a pustošící vodní příval přeoral koryto potoka k nepoznání! (Později byl tok regulován a vyrostly na něm nové jezy.)

Když jsem se na druhý den po katastrofě procházel okolo a s úžasem sledoval tu hrůzu, narazil jsem na jednu prohlubeň. Ve vodní kaluži na dně sebou zoufale mrskal ohromný kapr.

Rozběhl jsem se tryskem domů, abych nahlásil svůj objev mamince. Z vidiny neobvykle svátečního nedělního oběda se mé rodičce rozzářila očička, popadla koženou aktovku a už jsme oba spěchali k potoku. Tam matku odvaha najednou opustila. A když se mi podařilo zmítající se rybu konečně do rukou uchopit, nakázala mi, abych ji hodil do rybníka.

Byl označený!“ tvrdila na vysvětlenou.

Oba jsme věděli, že je to nesmysl, ale hřálo nás svědomí, že jsme se nedopustili krádeže... a navíc kapra pustili na svobodu!

Jiného názoru byl ale náš tatínek, který nás po návratu z práce označil za zbabělce, a že prý sme z toho byli posraní jak Lésa!

(Dlouho jsem přemýšlel a mockrát se jej chtěl zeptat, kdože to byl ten Lésa, ale nějak k tomu nikdy nenašel odvahu. A až po letech přišel na to, že stačilo změnit počáteční písmenko z velkého na malé a najednou bylo po záhadě: nebyl to žádný Lésa, ale lésa, lísa – deska na sušení ovoce!)

 

V časech dětství bylo okolí potoka ještě ryze přírodní a nad jeho koryto se skláněly vrby a olše. Při konci prvního rybníka „Ulička“ končila a cesta vybíhala nahoru do polí a luk, táhnoucích se až k „Cyrilkovi“ (kapli svatého Cyrila a Metoděje) pod vrcholem kopce Březová.

Dál okolo vodních ploch pokračoval za potokem už jen vyšlapaný chodník, obklopený bujným porostem. Člověk si musel dávat pozor, aby nešlápl na žábu anebo - nedejbože - na užovku. Těmi se to tady před příchodem léta jen hemžilo. (I když jsem se hadů vždy trochu bál, tyhle nejedovaté potvory mi tolik nevadily. Ale na ten okamžik hrůzy, kdy se mi jeden tento plazivec namotal mezi dráty předního kola, tak na ten jsem nikdy nezapomněl!)

 

Jak jsme tak chodívali k tomu našemu rybníku, abychom do plachty trávnice nasekli čerstvou potravu pro králíky, jednou jsme na břehu objevili opuštěné ptačí hnízdo. Ležela v něm tři vejce. Otec je vzal domů a podstrčil slepici, která se chtěla stát matkou a tuto touhu dávala svému okolí hlasitým kvokáním najevo.

Dobrá věc se podařila. Slepice vajíčka vyseděla a ze skořápek se vyklubala tři roztomilá mrňata. Ale nebyla to žádná kuřátka, ale tři malé divoké kačenky.

Bezmezné poporodní nadšení rodičku brzy přešlo. Jen co se kvočna na procházce přiblížila k nějaké kaluži, nezbedné dětičky do ní hned vhuply a šťastně rejdily dokola. A slípka pobíhala kolem a srdceryvně kvokala!

Jenže když kačenky vyrostly a osamostatnily se, napadl je sousedův morák. (Tak se u nás na Valachoch říká krocanům.)

Nejen menší drůbež, ale i my s bráškou se ho nesmírně báli: maminka nám totiž upletla tlusté vlněné svetry, jejichž rudá barva působila na krocana jak muleta na býka.

Dvorek ani zahradu jsme tehdy ještě oplocené neměli a jediné útočiště před zuřivým opeřencem bylo v kotci u králíků.

To vždy vylekaný bratřík zařval: „Požor – búřka ide!!“ … a šup, už jsme byli zalezení mezi kotrnami a s hrůzou sledovali, jak krocan strašlivě hudruje a klove do pletiva dvířek kotce. Náš zoufalý křik většinou přivolal maminku, která jej metlou zahnala a nás z vězení vysvobodila.

 

Při jedné takové přepadovce ale ten zlý tvor ukloval jednu naši kachničku!

 

A tak nám zůstaly jen dvě. Kachny vyrostly, vybarvily se a my zjistili, že máme doma vlastně párek: nádherně zbarveného kačera a kačenu. Později, když jsme chovali i obyčejné domácí kachny, tenhle pár mezi nimi vyčníval jak růže mezi trním.

Na podzim začaly starosti: oba divocí tvorové se vždy chystali k odletu do teplých krajin a abychom o ně nepřišli, musel jim tatínek zastříhávat křídla – letky. Jednou to ale nějak odbyl a kachna na jih definitvně odletěla. Brzy poté nechal tatínek toho zdrceného a chřadnoucího druhého tvora vycpat.

 

Rybníky, rybníky – jak my vás měli rádi...

 

Kromě užovek, ryb a vodních ptáků jste vždy byli domovem i všelijakému hmyzu. Když jsme si odmysleli protivné ovády a jejich bolestivá kousnutí, nejreprezentačními představiteli bzučících poletuch bývaly nádherné vodní vážky, poletující nad vašimi hladinami jak přírodní helikoptéry.

A co tu všude okolo bývalo obojživelníků – štíhlých skokanů i bachratých ropuch! Však se za letních večerů jejich koncerty rozléhaly do všech baráků čtvrti, která kvůli hlučným žabám dostala i své hanlivé přízvisko.

Ano, ta hudební vystoupání byla skutečně nezapomenutelným kulturním zážitkem.

 

Jak jsme tak spolu s bráškou vyrůstali, ocenili jsme v průběhu dětství i další přenosti vodních ploch.

V zimě, kdy jejich hladiny pokryly krusty pevného ledu, jsme na nich bruslili a hráli hokej.

V parném létě pak, když hygienici na několik let uzavřeli staré koupaliště, hledali osvěžení v jejich chladivých vodách a plovali v nich společně s rybami, žábami i užovkami...

 

 

RRRRRRRR!!!!!!!

 

 Tok vzpomínek přerušilo vyzvánění mého mobilu. Podíval jsem se na displej – manželka.


Poslyš – nechceš si po práci zajít na jídlo do vietnamské restaurace? Už jsme v ní dlouho nebyli a ty by sis mohl dát tu svoji oblíbenou pekingskou kachnu...“

Nejsu proti,“ skočil jsem jí do hovoru. „Ale dneskaj ti cosi nemám na kaču chuť. Radši si dám neco iného...“

 

 

 

 

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.093, 18.016)
Poslední aktualizace: 26.3.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Brumov-Bylnice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,1km od místa

Příspěvky z okolí O brumovských rybnících

Brumov - pivovar
Brumov - pivovar
Drobné památky
Brumov - pivovar- založený roku 1573- stavebné úpravy 1862 až 1873- 1894 pivovar odkúpil Antonín Dreher zo Schwechat pri Wiedni, ale nemal záujem o jeho rozvoj, lebo vlastnil dôležitejšie pivovary v Európe- 1924 -…
0.1km
více »
Výlet do valašského Brumova
Výlet do valašského Brumova
Tipy na výlet
     Je krásná březnová sobota a na výlet do valašského městečka Brumova jedeme tentokrát čtyři. My s Frantou jedeme ráno autobusem do Luhačovic, odkud společně s Markem a jeho ž…
0.2km
více »
Na expozici hradu Brumova v jeho sklepení
Na expozici hradu Brumova v jeho sklepení
Tipy na výlet
Jeden z nejstarších hradů u nás jsme navštívili ve valašském Brumově. Dlouho z něho byla jen zřícenina zarostlá lesem. Královský hrad z 1. poloviny 13. století byl vybudován jako pevnost, která střežila významnou …
0.2km
více »
Nová vinotéka - Brumov
Nová vinotéka - Brumov
Dům, budova
Na nově zrekonstruovaném náměstí H. Synkové v Brumově možno navštívit Vinotéku a dárkové zboží, kde nakoupíte pro své blízké i ztrávíte příjemné chvíle na venkovní zahrádce při ochutnávce dobrého vína.…
0.2km
více »
Brumovský pivovar
Brumovský pivovar
Drobné památky
Kousek od náměstí H. Synkové v centru města Brumova, na nábřeží, naproti mostu a říčky Brumovky, pod zříceninou hradu, stojí starobylá budova pivovaru založeného v roce 1573. V letech 1862  - 73 došlo ke stav…
0.2km
více »
Kašna na náměstí v Brumově
Kašna na náměstí v Brumově
Kašna
Před městskou radnicí v malém parčíku, na náměstí H. Synkové v Brumově - Bylnici si prohlédnete jednu z důležitých architektonických památek města - starou kašnu, stojící za zhlédnutí. Její autor je kamenický mist…
0.2km
více »
Obrázky z rodného města -  "Valašská zima"
Obrázky z rodného města - "Valašská zima"
Městečko
    Pod pojmem Valašská zima si asi nejspíš představíte zasněžené vrcholky Beskyd s dominantami Radhoště a Pusteven anebo Vsetínské vrchy či Javorníky. Méně známá, ale překrásná …
0.2km
více »
Hrad Brumov
Hrad Brumov
Tipy na výlet
Vydáme se podhradím prudkým kopcem na zříceninu jednoho z nejstaršího hradu Brumov.Uchutnávka z hradu: Hrad Brumov Podíváte se na pozůstatky strážního hrad…
0.2km
více »
Brumov - strážný hrad Valašského království
Brumov - strážný hrad Valašského království
Tipy na výlet
   Za devatero volebními obvody a 9x devatero Supermarkety - na samém východě naší republiky - se rozkládá Valašské království. I když jeho území zaujímá rozlohu pouze 2 okresů a je to tedy královstvíčko…
0.2km
více »
Údolí řeky Brumovky v Brumově - Bylnici
Údolí řeky Brumovky v Brumově - Bylnici
Řeka
Územím města Brumova - Bylnice protéká vodní tok - Brumovka se spoustou zajímavích zákoutí, pramenící na rozhraní Bílých Karpat a Javorníků v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. V hladině řeky se zde odráží věže h…
0.2km
více »
Cukrárna U Kostků v Brumově - Bylnici
Cukrárna U Kostků v Brumově - Bylnici
Dům, budova
Pokud se ocitnete ve městě Brumově a procházíte náměstím H. Synkové, oslaďte si den v místní  rodinné cukrárně U Kostků. Ochtnáte zde například skvělé espresso od Caffé August, vyberete si z 18 druhů kopečkov…
0.2km
více »
Hrad Brumov- POHÁDKOVÝ HRAD
Hrad Brumov- POHÁDKOVÝ HRAD
Tipy na výlet
Hrad Brumov sa nchádza nad mestečkom Brumov- Bylnice. Vybudoval ho olomucký biskup Bruno ako oporný bod proti uherskej hranici v 13. storočí. Hrad v tom období tvoril palác s mohutnou vežou, ktorá sa zachovala dod…
0.2km
více »
Brumov - kříž na Březové
Brumov - kříž na Březové
Kříž
Město Brumov-Bylnice, malebně stulené jak v údolí, tak i částečně rozhozené po úpatích kopců pohraničních Bílých Karpat, bývalo i v časech dávno minulých vstupní branou do Českého království návštěvníkům ze sous…
0.2km
více »
Okénko z dějin hradu Brumova
Okénko z dějin hradu Brumova
Zřícenina
    V análech brumovského hradu nalezneme zmínku o tom, že ho r.1424 věnoval Zikmund své choti - v pořadí druhé manželce Barboře Cellské. Tento dar se nám může jevit jako projev veliké lásky stárnou…
0.2km
více »
Akce v sezóně 2012 na hradě Brumov
Akce v sezóně 2012 na hradě Brumov
Zřícenina
   Tak jako každým rokem, tak i letos - 5.5. 2012 - proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny na hradě Brumově. S doprovodem jiných atrakcí proběhl na hradním nádvoří již tradiční turnaj se "živými"…
0.2km
více »
Vyhlídka na Brumovský hrad, město a příhraniční Bílé Karpaty
Vyhlídka na Brumovský hrad, město a příhraniční Bílé Karpaty
Ulice
   Při návštěvě rodného Brumova bývám vždy znovu a znovu překvapen malebností městečka, nad nímž se na strmém kopci vypínají zříceniny kdysi mocné pohraniční pevnosti - to vše obklopeno vrcholky…
0.2km
více »
Výhledy z brumovského hradu
Výhledy z brumovského hradu
Vyhlídka
  Až téměř do konce minulého tisíciletí se mezi turistickou veřejností o nejjižnějším valašském hradě příliš nevědělo. Na vině nebyla špatná propagace, ale fakt, že areál nebyl několik dlouhých desetiletí přístu…
0.2km
více »
Památník padlým v Brumově
Památník padlým v Brumově
Pomník
Souměstí Brumov-Bylnice, které se stalo po odtržení Slovenska pohraničním městem, návštěvníka zaujme nejen okolní překrásnou přírodou (Bílé Karpaty), ale také stavebními památkami, jejichž největší koncentrace s…
0.2km
více »
Náměstí M.Synkové v Brumově - Bylnici
Náměstí M.Synkové v Brumově - Bylnici
Náměstí
  Jako brumovský rodák musím s potěšením napsat, že hlavní náměstí Brumova-Bylnice nedostalo svůj název po žádném "tatíčkovi" prezidentovi či po nějakém národním buditeli, ale jeho originální název je poct…
0.2km
více »
Přes náměstí H. Synkové v Brumově - Bylnici
Přes náměstí H. Synkové v Brumově - Bylnici
Náměstí
Brumov - Bylnice je hraničním městem mezi Českou a Slovenskou republikou. Tvoří ho čtyři místní části - Brumov, Bylnice, Sv. Štěpán, Sidonie. Malebné město se stále mění a stává se krásnějším. Jeho historické jádr…
0.3km
více »
Radnice v Brumově - Bylnici
Radnice v Brumově - Bylnici
Dům, budova
Ve městě Brumově - Bylnici se zachovalo 17 památkových objektů. Jedním z nich je budova radnice z roku 1732, je nejstarší stavbou ve městě. Dříve na jejím místě stával poddanský dům. Nově rekonstruovaná radnice upotávají…
0.3km
více »
Návštěva brumovského hradu
Návštěva brumovského hradu
Cestopisy
  Nejenom lidé mají své osudy. Mají je i stavení, zrobená lidskou rukou. Hlavně ta stará a pamětná. a já nepřestanu děkovat osudu, že mne postihlo takové štěstí, že jsem se narodil pod jedním takovým.…
0.3km
více »
Otevření Brumovského hradu veřejnosti v roce 2000
Otevření Brumovského hradu veřejnosti v roce 2000
Hrad
   Dnes se píše sobota 6.května 2000. S velikou slávou - (a po předlouhé časové prodlevě) - se konečně otevírají brány hradu Brumova a jsou zpřístupněny nejširší…
0.3km
více »
Procházka ke zřícenině hradu a přes rybníky do centra Brumova
Procházka ke zřícenině hradu a přes rybníky do centra Brumova
Hrad
Z centra Brumova od náměstí H. Synkové vás dovede žlutá turistická značka až ke zřícenině středověkého, královského hradu na JV Valašska. Stojí na krásném místě výběžků kopců nad městem, odkud vás okouzlí v…
0.3km
více »
Brumov - Bylnice - Kostol sv. Václava
Brumov - Bylnice - Kostol sv. Václava
Kostel
Kostol sv. Václava v Brumově-Bylnici   Minulosť kostola siaha až do 13. storočia. Kostol je zasvätený sv. Václavovi, kniežaťu českej zeme. V 14. storočí tu stával malý gotický kostol, ktorý bol v 16. storočí predĺ…
0.3km
více »
Za krásami a památkami jižního Valašska
Za krásami a památkami jižního Valašska
Cestopisy
  Překrásné a abnormálně teplé počasí v sobotu láká k cestě kamkoliv, ale mne a Janu dnes čeká výlet do rodného Brumova, na novou rozhlednu na Královci a do Valašských Klobouk. A navíc tam nejedeme sami, al…
0.4km
více »
Brumov nebo Klobúky aneb putování za valašskou žábou (luhačovický výlet sedmý)
Brumov nebo Klobúky aneb putování za valašskou žábou (luhačovický výlet sedmý)
Tipy na výlet
Laskavý čtenář jistě pochopil, že název tohoto článku odkazuje na dvě valašská městečka, jejichž správné a oficiální názvy jsou Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky. A nejen tato…
0.4km
více »
Brumovské rybníky
Brumovské rybníky
Rybník
Brumovské rybníky, nacházející se v kotlince Hložeckého potoka pod zříceninami hradu, jsou malou oázou klidu a oblíbeným cílem procházek místních obyvatel. Soustava čtyř rybníků byla založena v roce 1538 Ad…
0.4km
více »
Obřadní smuteční síň v Brumově - Bylnici
Obřadní smuteční síň v Brumově - Bylnici
Dům, budova
 Hlavní dominantou města Brumov-Bylnice jsou od nepaměti zříceniny původně královského hradu, tvořící spolu s pivovarem to nejzajímavější městské panoráma. Pokud ale obrátíme zraky k protějšímu návrší, zauj…
0.4km
více »
Jarný výlet ku kapličke sv. Anny v Brumově - Bylnici
Jarný výlet ku kapličke sv. Anny v Brumově - Bylnici
Tipy na výlet
Už roky pri jazde z Valašských Klobouk do Brumova-Bylnice moju pozornosť vždy upútavala kaplnka po ľavej strane cesty na kopci v Brumově. Konečne sme sa v jednu jarnú nedeľu vydali k tejto kaplnke. Musím priznať, …
0.4km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace