les jak v pohádce

Zářijovou neděli, nasedám na kolo a jedu na vyjížďku s nálepkou poslední letošního roku. Ne že bych už kola nevyužil, ale ne na několik hodin. Trasa se ubírá cestami, které jsem ještě neprozkoumal. Startuji u bývalého Lubeneckého zámečku Michnů z Vacínova, následně porcelánky (zrušené), nyní „bez zájmu“. Začínám Ostrým stoupáním zpevněnou cestou kolem telefonního vysílače. Tím končím s civilizací a nořím se do poklidného a přívětivého náručí zdejších lesů. Šlapu přes několik křížení pěšin. Většinu z nich jsem procestoval a tak je míjím. Přijíždím na další křižovatku, kde odbočuji vlevo. Mířím zatím známou cestou. Po několika desítkách minut však přestávám tušit, kde se nacházím. Jednou z nejkrásnějších podob lesa je podzimní bukový. Barevné listí v korunách i na zemi je nepopsatelné. Vše vytváří náramnou atmosféru. Cesta příjemně ubíhá a já se kochám jak doktor z filmu Vesnička má středisková. Najednou nevěřím svým očím. Uprostřed lesa je stavení. Kde se tu bere. Tajuplné. Věřte nebo ne, ale napadla mě Perníková chaloupka. Napjatý se chci přesvědčit co mám před sebou…

Posléze přicházím na to, že je to poslední stavení z blízké vesničky Malměřice. Netušil jsem, že jsem se dostal tak daleko. Cestou necestou se tak dostávám do míst, které vlastně znám. Ono stavení, s už zašlou tabulkou Hospoda u lišáka, je baráček s venkovním krytým posezením a stodolou.

Pokud rádi vandrujete, vlakem do Blatna či Malměřic jednoduše přijedete a dále pěšky se vydáte, na svůj čundr, bude odměněni klidem a pohodou pohádkového lesa.

Autor: sv.vt

Další články autora: 100

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli