Pondělí 4. 8. 2025
Spali jsme skvěle. Na zimu jsme zvyklí. Vstáváme před devátou, jak už je naším zvykem. Venku drobně prší. Chvíli se vstáváním váháme, ale pod přístřešek neprší, vstáváme.
Pršet přestalo za chvíli. Trochu to v autě přerovnávám. Najednou přišel Ota, že nemá mobil, ani svoji tašku přes rameno. Nenapadlo ho nic lepšího, než že to nechal včera v hospodě. Ujišťuji ho, že to
nechal ve varně, kde jsme večer seděli. Ota tam vyrazil, je zamčeno. To se dalo čekat. Volám Jirkovi, zda nenechává klíč od varny na chalupě. Sláva. Nechává. Jdu podle jeho navigace, až konečně klíč držím v ruce. Vše dobře tedy dopadlo, mobil tam je. To si Ota oddechl. Klíč uklízím.
U auta dělám snídani, ale najíst se jdeme na zahradu. Můžeme sice dovnitř, ale venku jsme zvyklí, jen jsme se museli trošku víc obléci. I kávu si dnes dávám v pěkném zahradním prostředí. Jen to trochu studeně fouká. Venku je ještě v 11 hodin 16 stupňů. Je zataženo, čekáme, kdy zase začne pršet.
Když jsme chtěli odjet, zjistil Ota, že má ještě 0,033 % alkoholu v krvi. Potřebujeme nakoupit, jdeme do obchodu pěšky. Ota si udělal ještě větší okruh. Vrátil se k autu, měřič alkoholu mu už ukázal nulu - na 1. i 2. pokus. Odjíždíme.
Jedeme rovnou do Ostružna. Parkujeme blízko turistického rozcestí U Ostružna na velkém vyhýbacím prostoru. Skoro se nám zdá, že by to mohlo být parkoviště. Jen o kousek dál je naproti vyhýbací prostor daleko užší. Tady si vaříme oběd. Odtud odcházíme na okruh po červené turistické trase směr Dolní Lochov. Cesta je lehce zvlněná, mírně do kopečka. Na první z odboček červené trasy se nám zalíbilo. Tady by se nechalo spát, nebude-li nic lepšího.
Zatím pokračujeme po červené po okraji lesa. Cestou jsme v lese našli pár babek, k večeři udělám bramboračku.
Sleduji cestu na mapě, abychom včas odbočili vpravo po neznačené cestě ke kapli, i když si myslím, že by nás na odbočku mohla upozornit nějaká směrovka. Není tu však nic takového, jen lehce naznačená cesta v nízké trávě, která směřuje k lesu.
Jdeme přes louku do mírného kopečka. Zalesněný vrchol je přírodní památka Svatá Anna, oblast s výskytem vzácných teplomilných rostlin a s hnízdištěm několika druhů zajímavých ptáků. Náhle jdeme po široké lesní cestě do prudkého kopce. Přicházíme na nejvyšší bod, tam je zajímavá kulatá kaple sv. Anny s venkovní kamennou kazatelnou. Tady je i informační tabule - týká se však pouze přírodní památky - je to čedičová kupa. Čteme si a vidíme, co zde roste, co zde žije, ale o kapli tu není ani zmínka. Informaci o ní jsme si museli zjistit jinak. Byla postavena v 17. století v raně barokním slohu. Základ tvoří vysoká kulatá rotunda, postavená z pískovcových kvádrů. Na střeše tvaru zvonce je lucerna se čtyřmi okénky. Kaple je součástí souboru poutních kaplí na schlikovském panství. Zajímavá je vně kaple kamenná nízká válcová kazatelna s připojeným kamenným schodištěm. Překvapením pro nás je, že kaple je přístupná. Dveře jsou sice zavřené, ale na petlici je místo zámku zastrčený kovový kolík. Jdeme se podívat dovnitř. Je tam poměrně tma, jediné osvětlení jsou okénka v lucerně. Tak tohle je skutečně zajímavá kaple.
Ke kapli jiná cesta nevede. Musíme se vrátit na kraj lesa po stejné cestě. Na okraji lesa odbočujeme vpravo a po louce po mírně znatelné cestě v nízké trávě obcházíme kopec s přírodní památkou. Na druhé straně lesa se cesta stáčí z kopečka k silnici. Tady máme dvě možnosti. Můžeme jít k autu po silnici nebo silnici přejít a po neznačené cestě obejít rybník Čeperka, který je součástí přírodní památky Ostruženské rybníky. Jenže tato cesta vede ve vysoké trávě. Nevypadá to, že by tam někdo chodil. Navíc se zvedá vítr. Celý den je zataženo, obáváme se deště. K tomu jsme oba unavení. Šli jsme spát pozdě, nejsem na flámování už zvyklá.
Jdeme po silnici do Ostružna. Na křižovatce - uprostřed obce je poměrně velký pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže se dvěma věžemi. Byl postaven v letech 1772 - 1780 na místě staršího kostela z doby před r. 1355. Uvnitř na klenbě jsou fresky z legendy o sv. Kříži z r. 1779. Mobiliář kostela je rokokový. Tenhle kostel je bohužel zavřený.
Okolo kostela býval hřbitov. Jeho velikost určuje kamenná ohradní zeď. Vně hradby jsou u vchodu na podstavcích pískovcové sochy sv. Anselma a sv. Mikuláše Albergati z roku 1749.
Jižně od kostela v balustrádové ohrádce je Mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z r. 1877. Na hranolovém soklu jsou vyhloubené niky. Tam jsou umístěny reliéfy světců. Zajímavostí je, že mariánská socha stojí na zeměkouli.
Na křižovatce odbočujeme vpravo a po silnici jdeme k autu. Vlevo od silnice vidíme rybník Vyplatil, podle mapy se zdá, že je tam kemp. My však přejíždíme na námi vytypované místo na okraji lesa. Jak jsme později zjistili, udělali jsme dobře. V kempu je nějaké psí setkání. Proto jsme z dálky neustále slyšeli štěkot. Najednou se vyjasňuje a ochlazuje. Zdá se, že to spadlo někde jinde. Dokonce i vítr se uklidnil, občas vysvitne sluníčko. My jsme ve stínu, ale zatím je v autě teplo.
Po krátkém odpočinku, jdu vařit večeři - bramboračku. Ota oškrábal brambory, oloupal česnek, já se pustila do hub. Pak už to bylo za chvíli. Díváme se na občas nasvícený Jičín a Ostružno. Okolo nás občas projdou lidé se psy na večerní procházku. Sedíme v autě a jen pozorujeme ty psí smečky.
Dnes je docela teplo. Chvíli přemýšlím, že zase zruším peŕinu, jenže se vyjasňuje. To by mohlo být k ránu zima. Nic neměním, i když večer je v autě skoro 19 stupňů. Každý den je jinak,
kdo ví, jak bue zítra.
Poslední aktualizace: 1.11.2025
Jedeme na sever - 7. den: Ostružno - okruh cca 4 km přes PP Svatá Anna (kaple sv. Anny); na mapě
Diskuse a komentáře k Jedeme na sever - 7. den: Ostružno - okruh cca 4 km přes PP Svatá Anna (kaple sv. Anny);
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!