Jedeme na sever - 8. den: Tuhaň - rybník Kačák; Knovíz - Husova skála a skalní reliéf Knovízský drak; Třebichovice - bývalá úpravna lomového kamene a rozhledna - vyhlídka Jehla
Úterý 5. 8. 2025
V noci bylo jasno, v autě klesla teplota ke 14 stupňům. Peřina byla dobrá volba.
Když v devět vstáváme, je lehce zataženo, ale fouká silný ledový vítr. Je mi jasné, proč mne v noci pobolívala hlava. Ale spala jsem dobře, to je hlavní.
Zatímco já piji svoji ranní kávu, Ota se jde podívat do lesa, jestli nenajde nějaké houby. Včera jsme konečně nějaké našli, tak chce zjistit, zda bude mít štěstí i dnes. Nemá sbírat mokré babky. Ale rostou jen babky, takže jich přinesl plný pytlík, ale hned hlásil, že ty mokré tam nechal, že nese jen dnešní. Těch malých dnešních tam bylo dost, ale byly tam i starší, ale v dobrém stavu. Rozpůlila jsem je, dala je na víko a na bednu pod postel, tam je relativně chladno. Sluníčko vylézá, začíná být horko.
Mezitím mi z Plzně volal syn, že mají zralé slívy, že je jich moc, ať si pospíšíme domů, ať z toho také něco máme. Dva roky strom neplodil, už uvažovali, že ho porazí. Jako by to tušil. Tolik jich prý dlouho neměl. Doma musíme být nejdéle ve čtvrtek. Zkrátíme to, vrátíme se o den dřív a ve čtvrtek se u nich zastavíme. Stejně se na ta naše mrňata už těším.
Zatím se držíme našeho plánu. Odjíždíme.
Vracíme se domů téměř po stejné trase. Něco z itineráře jsme pro nedostatek času přeskočili, to jsem předpokládala. Proto jsem nic na zpáteční trasu neplánovala. U OMV v Mladé Boleslavi doplňujeme naftu. Auto má taky žízeň. Pokračujeme dál na jihozápad.
Ještě jsme toho moc nenachodili, ani neviděli, ale už máme hlad. V Byšicích opouštíme hlavní silnici a jedeme do Tuhaně, kde u rybníku Kačáku na příjemném posezení ohřívám těstoviny. Tím jsem uvolnila hrnec. Mám teď v čem podusit ráno nalezené houby. Do večera vychladnou, abych je mohla dát do lednice. Do zítřka tam určitě vydrží.
Než jsem je zpracovala, šel se Ota podívat k rybníčku. Vznikl mezi dvěma světovými válkami, kdy zde byl vytěžen písek. Je napájen jen spodní vodou, takže v období sucha se jeho vodní hladina snižuje. Na koupání asi není, ale žije zde spousta ryb (kapr, úhoř, cejn, amur, plotice, sumeček), ale také žáby, hlavně ropuchy.
Sluníčko začíná zalézat za mraky, stále to fouká, ale už to není ledový vítr, stále je skoro vedro. Jsem zvědava, co nám počasí připraví.
Pokračujeme v cestě na jihozápad. Chtěli jsme se zastavit v Kralupech nad Vltavou. Je tam několik zajímavých domů a synagoga. Nejdřív nám to prodloužila objížďka, pak není kde zaparkovat. Jsou 3 hodiny, ve městě je blázinec. Vzdáváme to.
Jedeme do přírody. Ta nás nezklame. Jenže dnes je asi nějaký hrozný tlak. Pobolívá mne hlava a celkově je mi nějak divně. Nejradši bych si dala slivovici, ta by mne srovnala, jenže právě tu nesmím. Tak dál trpím. A se mnou i Ota. Pletu si vlevo, vpravo, podle toho i naviguji. Asi 3x jsme odbočili špatně, jednou to popletl i Ota. Konečně jsme v Knovízu, tedy ve správné vsi, ale samozřejmě opět na špatné odbočce. Nechá se tu však zaparkovat a to je to hlavní. Východně od obce, skoro ještě v obci, jsou zajímavá skaliska. Od auta to nemáme daleko. Ota už ví, že jak jsou někde skály, že je musím vidět.
Oblast Knovízu byla osídlená již v mladší době kamenné. To dokazují nálezy staré zhruba 6000 let. Jako dědictví mohylové kultury v mladší době bronzové tady vznikla Knovízská kultura. Patří k jedné z nejvýznamnějších kultur našeho pravěku. Z období mezi lety 1300 - 900 let př. n. l. bylo nalezeno velké množství keramiky, hliněná závaží, používaná při tkaní, spálená zrna obilí, drtidla k mletí obilí, nádoby na odlévání bronzových výrobků a dokonce i pozůstatky lidských těl. Hlavním zdrojem obživy bylo převážně zemědělství, chov dobytka. Z bronzu vyráběli zbraně i šperky.
První písemná zmínka o obci je již z r. 1088. Kostel Všech svatých tu byl postaven ve 14. století. V polovině 19. století byl přestavěn. Jeho podoba se výrazně změnila.
My jsme do obce nešli. Jdeme po cestě okolo domků, vlevo je lesík. Náhle žasneme, kde se tu najednou vzala ta obrovská pískovcová skála. Husova skála - to jsou dvě pískovcové skalní věže. Na vlastní nebezpečí se prý na ně nechá vystoupit. Já se o to výjimečně nepokusila, výstup by pro mne byl asi hodně náročný. Stačilo mi, že jsem je v mezích možností obešla. Místu se říká i Husova kazatelna. Podle legendy prý zde Mistr Jan Hus pronesl kázání při cestě do Kostnice.
Věže jsou vhodné k horolezectví. 29 lezeckých cest má obtížnost I-VIIIc pískovcové klasifikace.
Pokračujeme asi 250 m dál lesíkem ke skalním reliéfům. Je tu Knovízský drak, je tu i erb. R. 2022 během 5 měsíců to zde do pískovcové skály vytesal amatérský umělec David Cimrman, protože se mu nelíbila nevhodně pomalovaná skála. Použil k tomu starou zednickou špachtli po dědovi. Zjistil, že mu to s ní jde lépe než s profi nářadím, které je určeno pro sekání do skály. Proč draka? Podle novodobé pověsti právě zde bydlel drak. Bylo to děsivé zvíře s dlouhým hadovitým tělem, ostrými drápy a ohnivým dechem. Terorizovalo zdejší obyvatele a žralo jim dobytek. Obyvatelstvo od draka osvobodil statečný rytíř Horymír. Drakovi podstrčil ovci naplněnou sírou. Ta spálila drakovy vnitřnosti.
V lese o kus dál mají být ještě lesní jezírka, které pan Cimrman zachránil před zánikem. Vznikla snad prý už někdy ve středověku, kdy se zde těžil pískovec pro stavbu prvních domů a cest. Byla zarostlá, hrozil jim zánik. Během jednoho roku prostor jezírka i okolí vyčistil a odvodnil umělým výkopem. Dnes má stěny z pevného pískovce a spodní prameny jezírko plní křišťálovou vodou. Druhé jezírko vytvořil v místě, kde spodní prameny prosakovaly na povrch. Je nutné se prý o ně neustále starat, jinak by příroda vyhrála a prostor by zase zarostl. My jsme o jezírku nevěděli a i když jsme se tam trošku prošli, nedošli jsme k němu. Objevili jsme jen jednu pěknou pískovcovou slečnu a ve skále vytesané srdíčko.
Procházka mi prospěla. Cítím se o trošku líp, ale ne o moc. Vracíme se za hodně drobného mrholení.
Teď nám zbývá hřeb večera - rozhledna. Té se od rána Ota nemůže dočkat. Nejedeme daleko. Jen do Třebichovic. Spouští se déšť. Není silný. Chvíli v autě čekáme, co z toho bude. Ota je samozřejmě netrpělivý. Vyrážíme. Je to kousek, jen kilometr. Jdu na lehko, jen s deštníkem, foťákem a tabletem, tj. s mapou. Ostatní nechávám v autě, ať to nemusím před deštěm ukrývat. Je to nová rozhledna, kam šipky ještě nevedou. Jdeme podle tabletu. Dokonce přestalo i pršet. Téměř u cesty je technická památka - bývalá úpravna lomového kamene. Kus nad námi je Vinařická hora, kde se už od 19. století těžil čedič. Ještě dnes tam jsou zbytky lomů. Kameny byly sekány na dlažební kostky, sypké kamenivo se používalo k opravám silnic a chodníků v Kladně a okolí. Ve velkém kamenolomu na východním svahu se těžilo až do 80. let 20. století.
Jdeme vedle sebe, ještě jsme společně odbočili vpravo, Ota jde přede mnou. Já odbočuji ještě jednou vpravo s tím, že se jen podívám na úpravnu a přijdu. Překvapuje mne, že Otu tyto věci běžně zajímají, ale najednou tam jít nechce. Asi byla chyba, že jsme nešli nejdřív k rozhledně. Pak by si to určitě vychutnal. Jenže kdybych tušila, co se stane, nešla bych tam. Ota toho z cesty moc nevidí, je zklamaný, pokračuje dál do neznáma. Volám, aby tam nechodil, tam že nic není. Zastaví se a trhá ostružiny. Já odbočuji ještě víc k úpravně a volám na něj, kde jsem, ať sem jde. Ještě mi odpověděl, ale nepřišel. Moc tu toho vidět není, lepší by bylo, kdyby nebyly na stromech listy. Ale něco jsem viděla.
Mezitím se spustil prudký déšť. Vracím se. Otu nevidím na místě, kde trhal ostružiny. Nepředpokládám, že šel po té cestě dál, když jsem na něj volala, že tam nic není. Navíc, když jsem na hlavní cestě řekla, že jen na chvilku odbočíme. Jenže problém je, že Ota dost často neposlouchá, co mu říkám. Teď jsme na to doplatili.
Vracím se na hlavní cestu k rozhledně. Domnívám se, že Ota čeká někde pod stromem. Nečeká. Už tuším, že tohle dopadne špatně. Nevěřím, že by se vrátil k autu. Volám, jenže prší, déšť bubnuje do deštníku, to sotva uslyší. Jsem přesvědčena, že pokračoval po cestě k rozhledně a že se tam sejdeme. Ale běda. Na trase je jedno rozcestí. Vím, že je to už jen kousek. Předpokládám, že i Ota šel do kopce. Už vidím rozhlednu, vidím v louce cestu k ní, nevidím Otu. To je špatné znamení. Asi se vydal zcela jinou cestou. Kde je mu konec? Říkala jsem, že je to k rozhledně kilometr po rovině, ale vnímal mne? Sotva. Vracím se za stálého deště k autu. To ještě doufám, že ho tam najdu.
Stále prší, v autě není. Tam mám zamčený mobil i klíče od auta. Nenapadlo mne, že během čtvrt hodiny se zvládneme jeden druhému ztratit. Je to jako v detektivce. Čekám tu snad půl hodiny. Nemám si ani kam sednout. Postávám tady, obcházím auto. Pršet přestalo, naštěstí se moc neochladilo. Jsem zoufalá, nevím, co mám dělat. Snad se mu něco nestalo. Ve vsi je to jako po vymření. Nechce se mi na někoho ve vsi zvonit. Náhle slyším z jednoho dvorku hlasy, 2 chlapi odemykali vrata. Cítím se blbě, ale jinou možnost nemám. Omlouvám se, že obtěžuji a líčím jim svoji situaci. Chlapi jsou bezvadní. Chápou mě. K mé velké radosti Ota telefon slyšel - to také není pravidlem. Oddechla jsem si - trochu. Bloudí, jde po nějaké panelce, ale ta vede na druhou stranu.
Jsem ráda, že je živ a radím, ať se vrátí stejnou cestou, pokud si ji pamatuje. Kdy to bude, nevím.
Asi za 15 minut přichází. Prý čekal tam, jak trhal ostružiny asi 5 minut. Pak z něj vylezlo, že kousek popošel dál, takže utekl z mého zorného pole. Moje volání neslyšel. Když se mu zdálo, že čeká dlouho, vrátil se k autu. Je otázka, zda jsem byla ještě u úpravny nebo už jsem šla k rozhledně. Tam mne nenašel. Samozřejmě prý nevěděl, že ta rovná pohodlná cesta vede k rozhledně, neslyšel ani to, že si z cesty k rozhledně jen na chvilku odbočíme. Rozhodl se, že rozhledna je nahoře, takže po schodech okolo úpravny (se mnou tam jít nechtěl) šplhal dál do kopce okolo lomu, přes pěkné výhledy, které si však neužil. Byl přesvědčen, že jde dobře. Jen mu bylo divné, že mne ještě nedohonil. Do kopce jdu vždy hodně pomalu. 2x mi volal, samozřejmě zapomněl, že jsem si brašničku s mobilem s sebou nevzala. I on měl strach, zda jsem někam nespadla. Vše viděl černě. Když mu volalo neznámé číslo, už si představil katastrofu, že mu volají z nemocnice. Radost jsme měli oba, že se slyšíme.
Já se převlékla do suchého a teplejšího a jdeme k rozhledně spolu. To už jsme si jeden druhého hlídali. Znovu bychom to zažít nechtěli.
Tato rozhledna je označena jako vyhlídka Jehla. Byla postavena spolu se zastřešeným odpočívadlem letos v létě z akátového a smrkového dřeva. Slavnostně byla otevřena v neděli 13. července 2025, takže ani ne před měsícem. Je dvoupatrová, vysoká cca 5,5 m. Po vystoupání 30 schodů se otevřou jen místní výhledy - na přilehlé údolí Knovízského potoka, jsou vidět obce Třebichovice a Svinařov a nedaleké větrné elektrárny u obce Pchery. Většímu výhledu brání Vinařické hora. My ještě vidíme, jak v dále prší. U nás naštěstí ne. Snad to vydrží ještě chvíli.
Když jsme došli k autu, volal mi druhý syn, kde jsme. Nejdřív nechtěl říct, co potřebuje, když nejsme doma. Ale pak jsem to z něj vytáhla. Jedou do kempu na Kokořínsko, půjčil si od kamaráda vařič, ale má asi ucpané trysky, vyčistit to nejde, nehoří. Domluvili jsme se, ze mu zavolám, kde budeme spát a zítra se někde sejdeme. Tak moc od jeho trasy nejsme.
Jenže za 5 minut bylo vše jinak. Zítra jsme chtěli na hradiště Libušín. Zjistila jsem, že je to odtud kousek. Jenže tady nikde spát nelze, vracet se sem zítra kus cesty - to se nám nebude chtít. Jen tak jsem nadhodila, jestli nepojedeme domů, když je takhle mizerně. Ota se toho hned chytil, že by rád, že jsme toho viděli dost.
Volám synovi, že večer okolo 9. hodiny jsme u nich i s vařičem. Nejdřív se divil, ale pak mi hned nabídl, že nám natrhá košík slív. Tak to je dobrá výměna. Bráchové totiž bydlí ve dvojdomku se společnou zahradou. Za chvíli ještě volal malý vnuk, že mi dá meduňkovou šťávu, aby se mi dobře spalo. Že ji pomáhal dělat.
Takže jedeme rovnou k synům. Už tam máme připravený skutečně velký koš se slívami. Vidím, že se zítra nudit nebudu. Budu to muset nějak zpracovat. Slívy dlouho nevydrží. Sníst to nestačíme.
Až tam minimalizuju věci v autě, abychom mohli doma rychle vše vyndat. Je jasné, že u domu nezaparkujeme, takže na chvíli zablokujeme průjezd naší jednosměrky. Ať to neblokujeme dlouho.
Přesně tak to dopadlo. Vyndali jsme to nejnutnější. Ota jel zaparkovat a já to mezitím vynesla domů. Naštěstí bydlíme v přízemí, tak to takový problém není. Zítra se tady určitě místo uvolní, Ota přeparkuje a zbytek už snadno vystěhujeme. V pátek jdu na bioterapii. Prvně nebudu absolvovat chemoterapii, tak snad se budu cítit dobře a budeme moct brzy zase odjet. No uvidíme.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.212, 14.142)
Poslední aktualizace: 1.11.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Knovíz
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jedeme na sever - 8. den: Tuhaň - rybník Kačák; Knovíz - Husova skála a skalní reliéf Knovízský drak; Třebichovice - bývalá úpravna lomového kamene a rozhledna - vyhlídka Jehla
Knovíz, Husova skála
Skalní útvar
Husova skála se nachází nad obcí Knovíz nedaleko Slaného. Jedna se o dvě pískovcové skalní věže. Dá se na ně vystupit, ale pouze na vlastní nebezpečí. Místu se …
0.3km
více »
Želenice
Kostel
Želenice se nacházejí mezi obcemi Knovíz a Třebusice na Slánsku. Žije zde kolem 200 obyvatel. Dominuje jí v základu románský kostel sv. Jakuba Většího. Ten stoj…
1.7km
více »
Bunkr Drnov - Muzeum studené války a protivzdušné obrany
Muzeum
Nevšední zážitek slibuje návštěva Muzea studené války a protivzdušné obrany u obce Drnov, nedaleko Slaného, pár desítek kilometrů od Prahy. Bývalé přísně utajené sídlo protiletadlové b…
2.5km
více »
Slaný - královské město
Tipy na výlet
Jedu z Vinařic do Slaného na prohlídku historického středu města. Pojedu autobusem, který sem z Kladna pravidelně zajíždí.
Ráno se probouzím do slunečného dne a po shlédnutí Toulavé kamery v televizi začínám ba…
3km
více »
Park na Čabárně
Odpočinkové místo
Vodní park je dobře dostupný po silnici Brandýsek?Švermov autem (parkoviště) nebo autobusem. Leží na rozhraní katastrálních území Brandýska a Kladna na Týneckém potoce. Proběhla zde rekonstrukce rybníků a jejich…
3.5km
více »
v polední pauze na Slánskou horu
Vrchol
Ve středu, 28. prosince jsem byl seznámen s tím, že je z ordinace třeba odvézt odpad. Přes poledne. A k tomu Pavlína dodala:“Už se tam nebudu vracet, nikdo není objednaný a ani mimi objednání nikdo nechodí. Chci do lesa.“ Ten den byla inverze nejhrubšího zrna. Nicméně jsem neodmítl, věc řádně promyslel a nakonec jsem našel řešení. Posledně, někdy, když jsme objížděli okolní zvířátk…
3.8km
více »
Zvoleněves
Vesnice
Obec se nachází v údolí asi 25 km dlouhého Knovízského (Svatojiřského) potoka, který pramení u Libušína. Dno potočního údolí se nalézá v prostoru obce asi 200 m.n.m.
První zmínka o Zvoleněvsi pochází z roku 13…
3.8km
více »
Slaný - Slánská hora
Pohoří
Slánská hora (330 m n. m.) tvoří přírodní dominantu města. Spolu s nedalekou Vinařickou horou představují nejjižnější výběžky sopečné činnosti Českého středohoří. Ve chráněném území je spousta zajímavých míst jesk…
3.8km
více »
Naučná stezka Slánská hora
Hora
Přírodní památka Slánská hora je kousek od středu města a tvoří dominantu krajiny. Dnes zalesněná hora je sopečného původu, skály jsou s charakteristickou sloupcovou odlučností a na jižním svahu byl v minulosti lo…
3.9km
více »
Slaný - Boží hrob
Kaple
Kaple Božího hrobu stojí na vyvýšenině v jižní části města. Tuto napodobeninu svatyně v Jeruzalémě nechal postavit hrabě Bernard Ignác z Martinic roku 1665 a uvádí se, že je to nejstarší…
3.9km
více »
Boží hrob - Slaný
Tipy na výlet
Jedeme autobusem z Kladna do Slaného, vystoupat na kopec Okrouhlík, kde je barokní kaple Boží hrob. Jedeme se podívat na barokní kapli, která se jmenuje Boží hrob, u místních Božák. Tuto kapli nechal postavit roku…
4.2km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Slaný - Kostel sv. Gotharda
Kostel
Na místě původně románské baziliky byl rozšířen v gotickém slohu děkanský kostel sv. Gotharda. V této době bylo částečně na starších základech zaklenuto dnešní trojlodí, postaven presbytář a sakristie. Presbytář je sklenut síťovou klenbou, vyzdobenou na počátku 16. století malbami žehnajícího Krista a evangelistů. Při této příležitosti byla na svorník klenby v presbytáři…
4.2km
více »
Slaný - Židovská synagoga
Dům, budova
Židé ve Slaném žili již ve středověku. Jejich pobyt byl ale omezený a často jim byl zakazován. Židovský spolek byl založen roce 1861 a v roce 1865 byla postavena Synagoga. Slánská synagoga měla dvě části - modlite…
4.3km
více »
Slaný - Informační centrum
Ostatní
Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžet…
4.3km
více »
Třebíz
Tipy na výlet
Třebíz a okolí - Třebíz, klidné venkovské prostředí, náves s rybníkem, Domky na návsi tvoří Skanzen lidové architektury. Rodný dům Václava Beneše Třebízského.
Ideální odpočinkové i sportovní pobyty pro všechny věkové kategorie, vhodné pro rodiny s dětmi. Historické a kulturní památky v okolí, cyklistické výlety,pěší turistika, prostě skoro vše, co si můžeme přát pro klidný…
4.4km
více »
Slaný - Modletický dům – č.p.14
Dům, budova
Dům č.p. 14, zvaný Modletický je ze všech renesančních staveb ve Slaném zachován nejlépe. Patří k nejstarším domům města Slaný. Stavba s arkýřem v nároží má kamenný portál s datem 1587 a iniciálami SW, nad…
4.4km
více »
Slaný - Radnice – č.p.3
Dům, budova
V historickém centru města Slaný, na Masarykově náměstí, stojí na místě původního domu, jenž roku 1378 daroval městu císař a král Karel IV. radnice. Budova několikrát vyhořela a v dnešní podobě byla vystavěna v letech 1895 - 1896. Úpravy v renesančním provedl slohu slánský architekt Rudolf Štech. Věž radnice je 43 m vysoká a zakončená makovicí s hvězdou.
Infocentrum Slaný:…
4.4km
více »
Slaný – Velvarská brána
Hradby
V historickém centru města Slaný, severně od Masarykova náměstí, ve Velvarské ulici stojí Velvarská brána. Je poslední dochovanou branou města a jedním z mála dokladů a zbytků opevnění. Byla již součástí fortifikace města z doby předhusitské (tj. konce 13. - začátku 15.století). Brána dosahuje výšky 38 m a zakončena je makovicí a korouhvičkou ve tvaru kohouta, symbolem…
4.4km
více »
Slaný - Ungelt
Dům, budova
Ungelt je součástí původní středověké domovní zástavby na náměstí. Jádro domu pochází ze 14. století a je gotické. Býval zde Ungelt snad z doby po požáru roku 1371. Roku 1378 poté, co zemřel jeho původní majitel…
4.4km
více »
Slaný - Masarykovo náměstí (Martinický dvůr, Městská radnice, Ungelt, Velvarská brána..)
Náměstí
Velvarská brána – poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Dostavěna byla ve 2. polovině 15. století. Je vysoká 38 …
4.4km
více »
Slaný
Město
Slaný leží ve Středních Čechách, severozápadně od Prahy. Město se rozkládá na rozhraní mezi Dolnohradskou tabulí a Pražskou plošinou. Městem protéká Červený potok a na jeho toku je vybudováno několik rybníků. Jihozápadním směrem od Slaného je oblast přírodního parku Džbán. Východním směrem od města je rozlehlá oblast ovocných sadů. Od východního okraje města se zvedá vrchol…
4.6km
více »
Vinařice
Vesnice
Vinařice se nacházejí 5 km od Kladna a 9 km od Slaného. Do Kladna i do Slaného se dá dojet pravidelnou místní autobusovou dopravou, jezdí zde dvě linky 9 a 12. Obec se rozkládá na 5,15 km2. Nachází na vyvýšené pla…
5km
více »
Výlet do historie - důl Mayrau u Kladna
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky, tentokrát se vydáme za svědkem nedávné minulosti a sice za dolem Mayrau ve Vinařicích u Kladna.Je to opět výlet pro turisty , bez ohledu na bydliště.…
5.1km
více »
Na číhanou ke krmelci
Tipy na výlet
Jdeme pěšky do našich lesů. Jdeme pozorovat zvířata ke krmelci. Dnešnímu výletečku do našich lesů předcházela včerejší podvečerní procházka s mladší dcerou. Po krátkém odpočinku po dopoledním pracovním procesu jsm…
6.7km
více »
Toulání kladenskými lesy
Tipy na výlet
Nejedu nikam, jdu na odpolední procházku v okolí mého bydliště. Někdy se říká, že bychom se měli učit od dětí. Na tom asi něco bude, děti vidí vše přímo,buď je to černé a nebo bílé, řeknou co si myslí a až mi dosp…
7.3km
více »
Kladno
Město
Kladno leží ve Středních Čechách, západním směrem od Prahy. Kladno je úzce spjato s těžbou černého uhlí a se zpracováním železa. Město se rozkládá v oblasti zvané Pražská plošina. Od okrajových částí města se ro…
7.6km
více »
Lidice
Městečko
V roce 1942 byla tato pěkná obec zničena nacisty. Bylo vyřčeno podezření, ze občané Lidic se účastnili atentátu na říšského protektora Heydricha, proto Hitler vydal rozkaz obec vypálit a srovnat se zemí. Tehdy b…
8.7km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Okoř
Hrad
Zřícenina hradu Okoř se nachází ve Středočeském kraji. Leží na skalnatém pahorku v údolí Zákolanského potoka, 15 kilometrů severozápadně od Prahy. Zříceninu hradu Okoř je možné navštívit od června do srpna každý d…
9.9km
více »
Kožova hora
Rozhledna
Rozhledna Kožova hora vznikla v letech 1929 až 1930 na náklady Klubu československých turistů z Kladna. Po roce 1948 přešla pod správu státu, který zde zařídil výletní restauraci s rozhlednou. K tomuto účelu slouž…
11km
více »
Veltrusy
Zámek
Nádherný barokní zámek Veltrusy se nachází na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zámek stojí přesně v ose hlavní aleje Zámeckého parku o rozloze téměř 300 ha, který je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných anglických parků v Evropě. Půvab parku zvyšuje řada empírových a romantických staveb, jako např. Pavilón přátel venkova a zahrad, Egyptský kabinet či Pavilón Marie…
15km
více »