Jedeme do našich severních hor - 9. den - dopoledne: Mimoň - prohlídka města

Večer bylo teplo, v noci se zatáhlo a snad se ještě oteplilo. Naše místo v blízkosti letiště Hradčany je skutečně ideální. Je jen kousek od civilizace, ale je tu naprostá samota a klid. Bylo by tu i ideální místo na snídani, jenže večer jsme přišli z výletu hladoví a chleba jsme dojedli. Vaříme aspoň čaj a odjíždíme do Mimoně.

Jedeme přes letiště - po silnici, kudy projíždí občas nějaké auto. Zajímá nás, kudy pojedeme. Cestou vidíme opuštěné letištní hangáry i opuštěně a vybydlené domy po ruských rodinách.

Nakupujeme v Penny, pak přejíždíme na parkoviště u hřbitova nad kostelem sv. Petra a Pavla. Tady snídáme. Pak se jdeme projít po Mimoni, která se rozkládá na soutoku Ploučnice a Panenského potoka.

Nejstarší archeologické nálezy jsou z mladší doby kamenné a z doby bronzové. V 5. století zde žili Slované i němečtí kolonisté. Již r. 1004 se píše o Záhošťské kupecké cestě, která vedla ze Žitavy přes Mimoň dál k jihu. Z r. 1352 jsou zmínky o zdejší farní vsi, které r. 1371 Karel IV. potvrzuje celní práva. Od r. 1505 je Mimoň uváděna jako město s dalšími obchodními výsady. R. 1570 si zde tehdejší majitelé panství postavili své sídlo, které se stalo základem pozdějšího zámku. Koncem 17. století dochází ke stavebnímu rozvoji města. Staví se kaple Božího hrobu, pivovar, špitál, radnice, přestavuje se zámek i kostel. Téměř vše však zničil rozsáhlý požár 11. června 1806. Shořela i radnice s archivem.
Po tomto roce došlo k nové výstavbě. Zámek byl přestavěn v klasicistním stylu. Stavět znovu dřevěné domy bylo zakázáno. Těch pár dřevěných, které se ve městě nachází, jsou z doby před r. 1800. Ve městě se bohužel moc památek nedochovalo. Také i proto, že řada z nich byla v letech 1985–1986 zbořena. Stejně tak i zámek a radnice. Přesto nás tady pár věcí zaujalo.

Začínáme u farního kostela sv. Petra a Pavla, který byl ve 2. pol. 14. století postaven na místě kostela ze 12. století. Barokní podoba je z let 1661 - 1663. Samostatně stojící zvonice byla přistavěna v letech 1667 - 1670. Později byly vybudovány kolem hřbitova zdi se čtyřmi nárožními kaplemi. Zachovala se jen ta umrlčí, která sloužila jako márnice. Po požáru r. 1806 byl klasicistně přestavěn a spojen s věží. Fara vedle zdi je z r. 1678. U kostela je vyhlídková terasa, odkud je krásný výhled na kopec Ralsko, který chceme odpoledne zdolat. Když vidím ty strmé svahy, tak nevím, zda to zvládnu.

Tady jsme zjistili, že přes město okolo církevních památek vede naučná stezka Poutní cesta Mimoň. Je doplněna i malou mapkou. Od kostela scházíme přímo do města. Cestu pro pěší lemuje soubor barokních soch zhruba z pol. 18. století - je tady např. sv. Petr, sv. Pavel, sv. Florián a další. Před hotelem Beseda odbočujeme vpravo, kde je barokní socha Panny Marie, tzv. Immaculaty z r. 1750.

Prakticky hned vedle je skála - z mého pohledu děravá jak řešeto. Původní jeskyně byly uměle vyhloubeny. Od 18. stol. do r. 1919 sloužily jako pivovarské sklepy. To je to jediné, co se dochovalo z původního pivovaru, který byl v 18. století postaven v místě dnešního kina a kulturního domu. Právě r. 1919 svoji činnost ukončil.

Kousek jsme si zašli - nyní pokračujeme na sever okolo infocentra. Na náměstí 1. máje stával zámek, dnes ho u řeky připomíná Zámecká lípa, památný strom a Zámecký most. Až tam jsme však nedošli. Také proto, že jsme o tom nevěděli. Na náměstí je pískovcový mariánský sloup se sochou Panny Marie z r. 1677.

My jdeme ještě o kus dál kde NS Poutní cesta Mimoň začíná. Tam je kaple Božího hrobu, je to přesná napodobenina Božího hrobu jeruzalémského. Byla postavena v letech 1665 - 1667 vedle zříceniny středověkého kostela sv. Kříže. Patří k nejstarším stavbám Božího hrobu ve Střední Evropě. Bohužel areál je oplocený a uzavřený.

Mimo hradby byl r. 1679 postaven vrchnostenský špitál. Budova je zrekonstruována a slouží pro potřeby muzea. Expozice je zaměřená na zdejší přírodu a historii od pravěku a středověku až do r. 1948. Zrekonstruována je i bylinková zahrada, které byly vždy součástí městských špitálů.

V těchto místech je i několik původních dřevěných domků a sklepy vytesané ve skále.

Co jsme chtěli, to jsme viděli. Odjíždíme kousek severovýchodním směrem - do Vranova, obce, která patří pod Mimoň. Nechá se sem dojít i pěšky 1,5 km dlouhou Vranovskou alejí, která se dříve jmenovala Jubilejní alej císaře Františka Josefa I.. Celkem 280 lip bylo vysazeno r. 1898 k výročí 50letého panování císaře. My tady máme naplánovaný zhruba 8 km dlouhý výlet na zříceninu hradu Ralsko.

Jedeme do našich severních hor - 9. den - dopoledne: Mimoň - prohlídka města na mapě