TURISTIKU PODPORUJÍ
58 822 turistů a cestovatelů
93 731 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
960 637,- odměny za články

Domažlice - fotogalerie

Domažlice

Domažlice jsou nejvýznamnějším městem Chodska a nacházejí na okraji Českého lesa jižně od Plzně. Domažlice byly vybudovány jako královské město v letech 1262 -1265 k ochraně dvou významných obchodních cest. Městskou dominantou je Domažlický hrad.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Horšovský Týn / Rýzmberk Ubytování Domažlice
Turistické cíle / Mapa Domažlic Zámek Horšovský Týn / Zámek Trhanov Klenčí pod Čerchovem

Chodsko, Tachovsko, Stříbrsko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Chodsko, Tachovsko, Stříbrsko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Chodsko - prodloužený víkend

Cestopisy

Altán u Koutu na Šumavě
Altán u Koutu na Šumavě  •  Fotografie (65)  • Foto: jircak
Furth im Wald - pivovar

Chodsko je oblast, kde se mi moc líbí a kterou můj přítel - Moravák - zná pouze z okénka auta. Když jsem objevila na internetu výhodnou nabídku ubytování v hotelu Game v těsné blízkosti Klenčí pod Čerchovem, vůbec jsem nezaváhala a objednala jsem pobyt na čtyři noci ve 2. polovině května. Když jsme odjížděli, předpověď nebyla zrovna nejlepší, ale chodit se nechá za každého počasí. Jen ty výhledy pak nejsou tak nádherné.

Středa 18. května 2016

Když někam jedeme, tak vždy cestu tam věnujeme poznávání námi ještě neobjevených míst. Jenže zrovna na této trase z Plzně do Klenčí jsme snad už objevili vše. Nakonec jsme se rozhodli udělat první den exkurze po malých i větších pivovarech. Hned první a nejnovější je v Horšovském Týně. Ten jediný z tohoto města neznáme. Jenže je moc brzy. V restauraci hotelu Gurmán otevírají později. Je v krásně opravené budově hned vedle zámku, takže se tam zastavíme při zpáteční cestě. V infocentru nám nabízí pivo ve skleněných lahvích s keramickým uzávěrem, v restauraci točí prý víc piv a mají i petky. Takže klidně počkáme.

Další naše cesta vede do pivovaru Kout na Šumavě. Není to sice minipivovar, ale jejich pivo nám chutná. Cestou jsme si vzpomněli, že vždy jen z dálky vidíme altán ve tvaru kardinálského klobouku. Takže ještě před Koutem odbočujeme na Spáňov a po polní cestě jedeme k altánu. Ani jsme netušili, že tudy je to průjezdné autem až do Kouta. Altán je zajímavý, ale nádherná je odtamtud vyhlídka. Původně to byl skutečně altán, který byl umístěn v aleji, která vedla ze zámku v Koutě. Alej byl poražena, cesta rozorána, nyní leží na turistické trase, jsou tam i lavičky. Až později byla k němu doplněna pověst, že r. 1431 zde kardinál Cesarini ztratil kardinálský klobouk, proto prý zde byla postavena vyhlídka ve tvaru klobouku.

Pivovar v Koutě jsme našli snadno. U vchodu do areálu je psáno, že je zde prodej sudů i petek. Jen prodejnu jsme marně hledali. V hale je mezi sudy malý stolek a to je celá prodejna. Znali jsme jen desítku, tady měli i dvanáctku a tmavou čtrnáctku. Bohužel zrovna dvanáctku neměli stočenou. Nejdřív říkali, že bude zítra, pak za hodinu, ale než Ota došel pro drobné do auta, pána jsem uprosila a ten nám ji stočil. Sice nemáme etiketu, ale bez ní se obejdeme.

Ota se chtěl zajet podívat Německa do Furth im Waldu, kde mají zajímavé historické centrum a já zjistila, že tam mají i soukromý pivovar Dimpfl-Bräu. U něj jsme se zastavili nejdřív, hlavně proto, že jsme ho našli skoro v centru při hledání místa na zaparkování. A bylo to i naše štěstí. Piva prodávali jen do 12 hodin. Ale abych začala od začátku. Ani tady jsme neviděli žádnou prodejnu. Ota chtěl už skoro odjet. Já odvážně zaklepala na dveře – Büro (kancelář). Byla to snad spíš účtárna, ale když už jsem tam byla, tak jsem se zeptala, kde prodávají lahvová piva. V hale jich měli spoustu. Pochopila jsem, že u něj a také jsem pochopila, že jde hledat česky mluvícího zaměstnance. Bylo to skvělý. Byl to chlap z Nýřan, který tam léta dojíždí. Dělal v Plzni v Prazdroji, někdy po revoluci se zde nechal zaměstnat a dělá hlavního sládka. Nejen že nám něco řekl o jednotlivých pivech, která měli na skladě, ale také nám v rychlosti ukázal celý provoz. Takže skutečná exkurze po pivovaru, dokonce i s ochutnávkou piva a s pivním táckem. Za 6 piv jsme zaplatili 4 Eura, ještě jsme dostali radu, kde blízko a zdarma parkovat. Bylo to velké parkoviště u muzea Drachenhöhle. Zdálo se, že budova byla zavřená, parkoviště volné. Dokonce tam byly veřejné toalety, otevřené, čisté a kupodivu i zdarma. A do města sotva 0,5 km. Co víc jsme si mohli přát. Město není velké, prošli jsme ho snadno, vlastně dvě centrální náměstí a jedna hlavní silnice. Tím mám na mysli historické centrum.

Abychom měli dost informací o pivovarech, zajeli jsme ještě cca 5 km do vnitrozemí – do Arnschwangu. Pivovar Mühlbauer je hned na kraji. Není to nový pivovar, ale v r. 2002 byla instalována nová technologie a pravděpodobně vše nově opraveno. Na to, že byla středa 15. hodin, tam bylo naprosto liduprázdno. Dokonce i prodejnu jsme v areálu našli, ale také zavřenou. Pravděpodobně v areálu jsou i byty, jedna paní si nás z okna všimla a poslala nás o kus dál do města. Tam byla hospoda s označením toho pivovaru. Nabídka lahvových piv podle jejich katalogu nebyla kompletní, ale podařilo se nám koupit světlé, pšeničné a jeden speciál. U výčepu měli i nové jejich tácky, takže i ten máme.

A to byl konec pivního putování. Už jsme mířili do Klenčí. Daleko to nebylo, tak jsme se na jídlo nikde ani nestavěli. Jenže na hotelu to bylo, jako když tu chcípl pes. Obědy tu asi nepodávají, na večeři bylo ještě brzy, takže kromě recepce bylo vše zavřeno. Pokoj však byl hezký, velký, s vlastní sprchou a WC, a dokonce s balkonkem. Rychle jsme se tady zabydleli a na sluníčku na balkoně se najedli z vlastních zásob. Počítala jsem s tím, že je tady konec světa a že s jídlem na trasách bude problém, takže nějakou zásobičku jsme s sebou měli. Trochu jsme si odpočinuli po náročné cestě a vydali se do Klenčí. Našli jsme muzeum J. Š. Baara, Dům přírody s infocentrem, akorát zavírali. Hned kousek vedle na náměstí točili Bernarda a ve vedlejší vinotéce měli stáčená vína. Ochutnala jsem Dornfeldra, neměl chybu. Venku jsme poseděli, popili a když se ochladilo vyrazili na hotel a brzy šli spát. Nějak nás ten jarní vzduch zmohl.

Čtvrtek 19. května 2016

Když nám při příjezdu řekli, že snídaně formou bufetu se podává v půl deváté, zdálo se nám to dlouho. Ale nakonec jsme zjistili, že je to docela ideální. Ani se nám nechtělo vstávat. Zvlášť Otovi, ten byl celkově špatný, bolela ho hlava, měl pocit, že má horečku. Sice jsem tvrdila, že je to z přespání a z hladu, ale bylo vidět, že mu fakt není dobře. Je alergik, někdy takové problémy mívá. Po snídani se to trochu zlepšilo, vzal si Guaranu a řekl, že uvidí, jak mu bude venku. Naplánovali jsme poměrně dlouhý výlet na Starý Herštejn, moc jsem nevěřila, že to zvládneme. Já bych se sama určitě nevydala. Ale nakonec jsem asi měla pravdu já. Venku se oklepal, stoupání ho neodradilo a po chvilce už byl zase kus přede mnou. Sice tvrdil, že to není ještě ono, ale jeho stav se zlepšoval a začal si to užívat.

Cesta byla docela náročná. První 3 km byl opravdu prudký výstup, ale i celá další trasa byla hodně zvlněná. Jak jsme stoupali, přibývalo výhledů, ale samozřejmě nejvíc jich bylo nahoře. Bohužel obzory byly zamlžené. Na některých rozcestích byla zastřešená odpočívadla, informační tabule, protože se šlo tzv. Baarovou stezkou, ale také stezkou, kudy chodili Chodové při střežení hranic. Při cestě jsou i různé skalní útvary a vyhlídková místa, takže cesta určitě není nudná.

Legrace byla s Otou. Když jsme se dostali na rozcestí Škarmanka, kde bylo odpočívadlo s docela pěknou vyhlídkou, navrhla jsem oběd. Jemu se to zdálo brzy, ale já měla hlad a žízeň. Ještě doma upečený koláč měl v krabičce ve svém batohu. Vyndat mu to šlo, ale zpátky to nešlo. Popadl ho amok a začal vše z batohu vyhazovat - bundu, mikinu, pláštěnku,.... on je zpravidla kliďas, takže jsem na něj koukala chvilku překvapeně, ale pak jsem měla co dělat, abych se nezačala smát nahlas. Když takhle vzduchem letěly i krajíce chleba v pytlíku a já viděla, jak se začíná otevírat a představila si, jak se rozeběhnou krajíce po louce, už jsem to nevydržela a dostala jsem záchvat hlasitého smíchu. Čekala jsem, jak to ještě schytám i já, v lepším případě, že po mně taky něco hodí. Když byl chvíli klid a já se nemohla přestat smát, koukla jsem po očku po Otovi a on se už taky usmíval. Ještě mi ale chvilku trvalo, než jsem se uklidnila a přestala se chechtat. Ještě teď, když to píšu, je mi do smíchu.

Ještě kousek se šlo po relativní rovině, ale pak už nás čekalo jen a jen stoupání, a náročné. Cestiček na zříceninu je víc. Kudy šel Ota, jsem netušila, ten byl nahoře výrazně dřív. Já si samozřejmě vybrala tu nejméně schůdnou. Když už mi chybělo nahoru málo, zjistila jsem, že to nezvládnu. Dolů už to nešlo, ale ani nahoru. Volám na Otu, ať mi jde pomoct. Slyšela jsem ho zakašlat, ale na moje volání reagoval až se silným zpožděním. Prý si myslel, že s někým mluvím. Já bych ho snad zabila. Naštěstí jsem nespadla a nahoru mi přece jen pomohl. Moc tam toho z hradu nezbylo, ale výhledy byly hezké. Jenže začínalo pršet. Takže oběd se zase odložil. Kousek pod námi - na rozcestí Vranovské sedlo bylo kryté odpočívadlo. Než jsme se najedli, bylo po dešti.

Ota sliboval, že to bude už jen z kopce. Sešli jsme do Pivoně. Tam byl penzion, jenže cedule, že je otevřeno, byla zastrčena u popelnice. Zašli jsme se podívat ke klášteru. Kdysi to byla nádherná barokní stavba, již několik let má novou střechu, ale stále dál chátrá.

Do hotelu už nám zbývalo asi 8 km, ale z Pivoně stoupáme zase do kopce. A zase z kopce a zase do kopce. Ještě než jsme došli na nejvyšší bod zpáteční cesty, začalo bouřit. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Všude okolo stromy. Jsme skoro na nejvyšším bodě a bouřka sílí. Síly mi ubývají, přesto nezastavuji, snad ani nezpomaluji. Když jsme vyšli z lesa, vidíme, že snad bouřce utečeme. Mraky zůstávají za námi.

Konečně skutečně klesáme. Dokonce přestalo bouřit. Když jsme se dostali zhruba na 2 km od Postřekova, začíná pršet. A docela dost. Ota vytahuje i pláštěnku, já aspoň zjistím, jak moje nová bunda je nepromokavá.

Konečně jsme došli do Postřekova. Na trase jsme narazili na otevřenou hospodu U Hadamů, kde točili Chodovar. I přes nepříznivé počasí jsem nebyla z pauzy nadšená, očekávala jsem zakouřenou putyku, ale kdepak. Byla nekuřácká, bylo tam teplíčko, topili tam v kachlových kamnech - dřevem. Takže tam bylo příjemně. Ale nevařili. Akorát končil náš hokejový zápas s USA na MS. Na nájezdy naši prohráli, tím skončily ve čtvrtfinále a jedou domů. Bohužel.

Trochu jsme si odpočinuli, trochu se občerstvili, venku přestalo pršet a my vyrazili na posledních zhruba 2,5 km k domovu. Bylo půl osmé, ale restaurace v hotelu už byla zavřená. Moc jsem nedoufala, že by večer ještě měli nějakou polévku, ale nějakou teplou večeři bych si dala. Zázraky se nekonají, zase jsme se museli najíst z vlastních zásob. Ještě že jsme něco měli, kousek dál do Klenčí se nám už nechtělo. Spát jsme šli opět brzy.

Pátek 20. května 2016

Ráno slibovalo hezký den. Včera ráno jsem si bláhově myslela, že ze Starého Herštejna bychom mohli ještě dojít k pramenu Radbuzy. U zříceniny jsem už na to ani nepomyslela. I tak toho bylo až až. Jako Plzeňáci však pramen Radbuzy musíme vidět. Takže si uděláme výlet autem. Podle mapy to vypadalo, že bychom mohli dojet do Liščích domků, pak je to už kousek pěšky. Jenže po výjezdu z Pivoně zjišťujeme, že dál to nejde. Je tam zákaz vjezdu. Tato zajížďka má však tu výhodu, že jsme našli místo, kde jsem asi pře 25 lety byla se synem na krátkém jarním táboře. Zlomil si nohu a z nádraží by se sem nedostal. S vedoucími i některými dětmi jsem se znala, tak se tato varianta domluvila snadno. Dovezla jsem ho autem, z nádraží jsme dětem vzali batohy, takže spokojenost byla na všech stranách. Ale to jsem se dostala někam jinam, i když k příjemným vzpomínkám.

Další možnost je dojet do Závisti. A to je ta správná cesta. Kousek za vsí je menší parkoviště s informační tabulí, cesta je částečně upravená, takže se tam dostanou i lidé s kočárky, s dopomocí asi i vozíčkáři. Na cestě jsou odtokové příčné prahy, které by sami asi nepřejeli. Na odbočkách jsou šipky, u pramene altánek. Moc hezké místečko a zdá se, že je to jedna z mála věcí, které si obec udělala sama - bez dotací.

Když už jsme vyrazili autem, chtěli jsme dojet přes Horu sv. Sebastiána do Poběžovic, ale na trase byla objížďka, tak jsme museli přes Rybník a Mutěnín. V Poběžovicích je zámek, který se již několik let opravuje, ale je to tam zvláštní. U hlavního vchodu je cedule, že je to soukromý majetek, že je tam vstup zakázán. Jen to kousek obejdete, tak najdete infocentrum s možností vstupu do areálu zámku bez jakéhokoliv omezení. Zrovna tak je tam ještě jedna brána, kde je dokonce natažena červenobílá páska, zabraňující vstupu, ale z druhé strany se do tohoto prostoru opět dostanete. Tak jsme si to prošli, objevili jsme upravený čínský parčík, nakoukli do zámeckého parku. Objevili jsme místo, kde kdysi stála synagoga, obešli jsme kostel, dokonce od faráře jsme dostali pozvání podívat se dovnitř . I oltář nám nasvítil, abychom si ho mohli vyfotit. Chtělo by to vše mohutnou rekonstrukci, oltář je hezký dřevěný, ale všechno zašlé, zdá se že i vlhké. Navíc jim kostel praská, ale prý to hlídají a zatím to drží.

Dlouho jsme se nezdrželi, celé město je poměrně zanedbané. Jen jsme se zastavili kousek za městem, kde je židovský hřbitov. Jenže je obklopen řepkou, jejíž vůně mne doslova dusí, tak jsem raději zůstala zavřená v autě. Než Ota přišel, pochopila jsem, jak se mohou děti a zvířata za letních veder v autě udusit. Ještě takové horko venku nebylo, ale v autě to pěkně připalovalo. Dlouho bych tam nevydržela.

Ještě jsme se zastavili u zříceniny kostela a fary v Šitboři, kde na návsi mají ještě jeden unikát - lípu, která by mohla hrát v Jiráskově Lucerně. Navíc v dutině stromu jsou ještě krásně prorostlé další větve, kořeny, či co to má být. Tohle se přírodě prostě povedlo. Na fotce to až tak nevypadá, ale ve skutečnosti jsem fakt žasla.

Odpoledne jsme dojeli na hotel, opět na pokoji dali opožděný oběd a vyrazili do Klenčí. Chtěli jsme se podívat do Domu přírody. Ten mohu doporučit - dětem i dospělým. Dozvíte se tam, kde přesně se Český les nachází, jak vůbec vznikl a spoustu a spoustu dalších informací. Mají tam nainstalovaná 3 plátna, kde stále dokola pouští kratší filmy. Další obrázky pouští na obrazovkách umístěných v pařezech. I ostatní expozice jsou zajímavé, děti dokonce uvidí, jak vypadá čapí hnízdo. Zavírají v 17 hodin, my jsme se tam dostali poměrně pozdě, měli jsme jen hodinu času a bylo to málo. Klidně bychom tam mohli být i déle. Letos byl otevřen a stále ještě se to prý dodělává, takže to bude asi ještě hezčí.

Zašli jsme na pivo, já si zašla ještě vedle pro víno, tentokrát i s sebou do Petky. Byla tam bezvadná parta cyklistů z Českého ráje, tam jsme si ještě pěkně popovídali i s nimi. Jak ale zapadlo sluníčko, ochladilo se a tak jsme šli domů dívat se na závody Zlaté tretry.

Sobota 21. května 2016

Od rána to vypadá na pěkné horko. Snad se nepřižene nějaká buřina, máme naplánovaný další dlouhý výlet přes Výhledy na rozhlednu na Čerchově. Dnes by měla být otevřená. Je však dusno, špatně se mi dýchá, na Výhledy je to pěkný stoupák. Když přecházíme jednu z místních komunikací, dávám přednost jedoucímu autu, když to u nás zastavuje. Myslela jsem, že tady bloudí a bude od nás chtít radu, jenže kdepak. Dobří lidé ještě žijí. Vytušil, že jdeme na Čerchov a nabídl nám, že nás na Výhledy vezme. Chvilku - ze slušnosti jsme se zdráhali, ale pak jsme nabídku přijali. A jak rádi. Na Výhledech to miluju, Ota čekal prý výhledy větší, tak ho to prý trochu zklamalo.

Dál do Capartic to byla příjemná procházka lesem. Tam u silnice bylo dokonce otevřené občerstvení. My si občerstvení dáme až na vrcholu – musíme si ho trochu zasloužit. Z parkoviště vede naučná stezka Capartické louky, docela by mne to lákalo, ale asi tolika času nemáme. Od parkoviště na Čerchov vede asfaltka, ale s vjezdem asi jen na povolení. Samozřejmě se převážně stoupá, ale nejhorší je závěrečný úsek. Nejdřív na 3 km se nastoupá 115 m, na závěrečném 1,5 km ještě 212 m. V poledním vedru je to docela náročné. Až za poslední zatáčkou je to už opět skoro rovina.

Na vrcholu - v 1042 metrech je docela zima, zatahuje se, fouká to, takže se rychle převlékám ze zpoceného. Než jsem se dostala nahoru, Ota už skoro zvládl jedno pivo. Vypadá to na pěkný slejvák, proto téměř bez odpočinku (tedy já bez odpočinku) jdeme nahoru. Viditelnost je ještě poměrně dobrá, výhled kruhový, takže paráda. Jen nevíme, zda je to běžné, ale stojany s informacemi o tom, co je vidět, jsou umístěny sice na vrcholu, ale ne na vyhlídkovém ochozu. Jsou v malé místnosti, kde končí schodiště a přes kterou se vychází na ochoz. Takže nepraktické, navíc si tam lidé překáží. Nahoře to fouká ještě víc, ale díky tomu se asi mraky rozfoukaly. Zase už svítí sluníčko.

Když jsme sešli dolů, Ota dal ještě jedno pivo, pojedli jsme a už spěchali do teplejších krajin. Dokonce tak rychle, že jsem nechala na lavičce před hospodou foťák. Zjistila jsem to jen o kousek níž – u rozcestníků, naštěstí Ota si ještě nedaleko hospody četl o historii tohoto území. Než jsem mu stačila zavolat, aby se vrátil, už slyším nějakou paní, jak volá na Otu, zda tam nenechal foťák. To už jsem volala, že jo. Takže vše dobře dopadlo, opět jsme se přesvědčili o tom, že dobří lidé ještě žijí. Dnes už po druhé.

Zvolili jsme trasu přes Babylon. Bylo to sice delší, ale zdálo se nám mírnější klesání než jít přímo do Pece pod Čerchovem. Babylonu se nám podařilo se vyhnout po nějaké lesní cestě, takže jsme došli přímo až k rybníku v Pile. Tím jsme si ušetřili nejen nějaký kilometr, ale hlavně cestu po hlavní silnici, i když krátkou. Do Trhanova už to bylo kousek a hned u rybníka byla restaurace U sv. Jána, kterou nám ráno doporučil náš „taxikář“. Zašli bychom stejně, ale je otázka, zda bychom hledali salonek s nádhernými chodskými obrazy. Ota dal pivo, já konečně polévku a posilněni jsme už mířili přes Chodov domů. Cestou jsme se setkali s našimi známými z Českého ráje a zdravili se jak staří známí. V posledních kilometrech jsme si libovali, že jsme ráno nemuseli šlapat na Výhledy. Byli jsme tak určitě o půl hodiny doma dřív.

Skončili jsme na Bernardovi, tentokrát bez vína. Dlouho jsme se nezdrželi, pospíchala jsem do sprchy. Večer jsme strávili u televize a stáčeného vína.

Neděle 22. května 2016

Tak nám dovolená končí. Uteklo to hodně rychle. Ale zase jsme poznali nádherný kus naší země. Hned domů se však nechystáme. V pátek v Poběžovicích jsme se ptali tamějších policistů, zda se nechá autem projet z Rybníka do Schwarzachu, že bychom chtěli na rozhlednu na kopci Ebene. Poradili nám lepší způsob – přes Pleš, kam se nechá zajet autem a pak už je to jen kousek. Hned po snídani jsme vyrazili. Neměli jsme vůbec tušení, že se nechá na Pleš jet autem. Vyrazili jsme tedy přes Poběžovice do Bělé nad Radbuzou a dál směr Železná.

U hřbitova za Poběžovicemi Ota zahlédl nádhernou lípu. Tak ho zaujala, že se tam vrátil, že prý ji také musím vidět. Skutečně další nádherný strom - památná lípa velkolistá. Patří mezi nejmohutnější lípy v Českém lese, jako památný strom je chráněn od roku 2001.

Někde snad u Karlovy Huti jsme již narazili na šipku Pleš. Absolutně jsme nevěděli, kam až dojedeme. Na všech odbočkách byl zákaz vjezdu motorových vozidel, ale po jedné silnici se stále nechalo jet dál. Viděli jsme před námi bývalý vojenský vysílač a zatím jsem tím směrem jeli. Na tabletu jsem pozorovala, kam jedeme. Po chvíli jsme zjistili, že k vysílači se nedostaneme, pokračovali jsme v dalším možném směru, až jsme se dostali k nějakému občerstvovacímu, v neděli dokonce otevřenému zařízení. Hosté na nás koukali jako na zjevení. To už jsme ale viděli, že se vzdalujeme od vytouženého cíle. Ota si všiml nedaleko cestou jedné odbočky vlevo, kde také nebyl zákaz. A touto cestou jsme se dostali k bývalé osadě Václav. Připadala jsem si jak Alenka v Říši divů. Bylo tu nádherně – tedy až na ruiny bývalých vojenských objektů. Ale krajina všude krásná.

Podle mapy bylo vidět, že jsme jen kousek od rozhledny. To už musíme zvládnout. Auto jsme nechali ve stínu stromů jen kousek vpravo na rozcestí. Bylo to jednodušší, než jsme čekali. Trasu jsem pro jistotu kontrolovala na tabletu, ale skoro zbytečně. Skoro hned za hranicemi jsme došli na loučku, kde bylo políčko a hned na kraji pramen potoka Weissbach. Bylo vidět jak vyvěrá přímo na dně jezírka. Pokračovali jsme přes louku okolo zříceniny zbytku bývalé osady Bügellohe a už jsme zahlédli vršek rozhledny. Pak kousíček do mírného kopečka a jsme u rozhledny, kde je dokonce rozvodí Labe a Dunaje. Rozhledna je dřevěná, volně přístupná, pravděpodobně celoročně. Vyhlídka je prosklená, okna otevřít nejdou. Trochu mne to mrzelo, není to ideální na focení. Cestou zpátky jsme blízko zbytků osady objevili v lese opuštěný domek, který je upraven jako muzeum. Tam jsme se dokonce dočetli, že tuto osadu založili roku 1946 vysídlenci z česko-německých pohraničních vsí, kteří se nechtěli nechat vystěhovat z pohraniční do vnitrozemí.

V Německu jsme šli po šipkách s označením BB1 a až při zpáteční cestě jsme si uvědomili, že na našem území jsme šli po označení BB2. Kdybychom to věděli, tak by to bylo ještě jednodušší. Cesta nám trvala tak sotva půl hodiny, takže skutečně příjemná pohodlná procházka a úžasný zážitek. Tato oblast je na našem území protkána cyklotrasami. Myslím, že na mapy.cz zatím ani nejsou všechny vyznačeny.

Cestou přes Bělou nad Radbuzou jsme zahlédli unikátní kamenný most a směrovku na vyhlídku, kam jsme také ještě zajeli. Není to sice přímo rozhledna, ale to je nám jedno. Je z ní někam vidět. Tam jsme objevili seznam dalších vyhlídek v okolí, takže už nám bylo jasné, že jen u této dnes nezůstane. Ale nejdřív jedeme do Horšovského Týna, konečně na pořádný oběd. Domů jsme si koupili pivo z místního pivovaru, prohlédli si krásně opravené a sluníčkem nasvícené náměstí, kostel a trošku i zámek. Na prohlídku už jsme čas neměli.

Cestou domů jsme ještě zajeli na vyhlídku do Puclic a do Kvíčovic. V Puclicích to byla vyhlídka podle stejného projektu jako v Bělé nad Radbuzou, v Kvíčovicích to však bylo o něčem jiném. Tam se mi moc líbilo. Sice z ní není vidět daleko, jen trochu jedním směrem - na obec a jejich rybník, který byl v době naší návštěvy bohužel vypuštěn, ale mají to zde jako společenské místo, jak sami píší na informační tabuli. Nechá se zde rozdělat oheň, jsou tu houpačky.

A to byl závěr našeho prodlouženého víkendu, který jsme si skutečně užili. Byli jsme připraveni na zimu a déšť, ale počasí se vybralo, bylo nádherně a v neděli vedro skoro až moc. Ale stále lepší, než kdyby nám dovolená propršela. Takže super.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.435, 12.815)
Poslední aktualizace: 30.6.2016
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: jircak
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Klenčí pod Čerchovem

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,7km od místa

Příspěvky z okolí Chodsko - prodloužený víkend

Klenčí pod Čerchovem - zajímavosti města
Klenčí pod Čerchovem - zajímavosti města
Tipy na výlet
Rozhodli jsme se pár dnů pobýt na Chodsku a trochu se s tímto krajem blíž seznámit. Ubytovali jsme v Klenčí, které se nám zdálo jako šikovné místo pro výlety.   Klenčí pod Čerchovem leží kousek od hranic s Ně…
0.6km
více »
Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem
Vesnice
Klenčí pod Čerchovem leží v Západních Čechách, západním směrem od města Domažlice. Městečko se rozkládá u východního okraje pohoří Český les a jak název napovídá pod vrcholkem hory Čerchov ( 1042 m.n.m.). Západním smě…
0.7km
více »
Klenčí pod Čerchovem - Informační centrum
Klenčí pod Čerchovem - Informační centrum
Ostatní
Chodské regionální informační středisko Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezp…
0.7km
více »
Z Klenčího na Čerchov a přes Babylon do Domažlic
Z Klenčího na Čerchov a přes Babylon do Domažlic
Trasa
Hned první výlet naší domažlické dovolené jsme si vzhledem k ještě poměrně stabilnímu výhledu počasí naplánovali na nejdůležitější vrchol této oblasti – Čerchov. Ranním vláčkem jsme se ještě za docela chladna sve…
0.7km
více »
Turistická známka č. 2333 - Dům přírody Českého lesa, Klenčí pod Čerchovem
Turistická známka č. 2333 - Dům přírody Českého lesa, Klenčí pod Čerchovem
Turistická známka
V Klenčí pod Čerchovem v objektu Staré pošty byl slavnostně otevřen Dům přírody Českého lesa. Hlavním tématem expozice je "Proměna KRAJINY Českého lesa v čase". Expozice je věnovaná místní přírodě a historii. Vývojem krajiny Českého lesa od prvotní kolonizace pohraničních hvozdů, přes barokní venkovská sídla, rozvoj p…
0.8km
více »
Klenčí pod Čerchovem-Starý Herštejn-Pivoň-Postřekov-Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem-Starý Herštejn-Pivoň-Postřekov-Klenčí pod Čerchovem
Trasa
Téměř 25 km dlouhá okružní trasa s poměrně velkým a hlavně prudkým stoupáním. Vede převážně po lesních cestách, dokonce i v místech, kudy chodil J. Š. Baar i Chodové, když střežili hranici. Cesta je doplněna někol…
1.3km
více »
Klenčí pod Čerchovem-Výhledy-Čerchov-Trhanov-Klenčí pod Čerchovem
Klenčí pod Čerchovem-Výhledy-Čerchov-Trhanov-Klenčí pod Čerchovem
Trasa
Téměř 25 km dlouhá okružní trasa s poměrně velkým převýšením. Vede převážně po lesních cestách. Na zajímavých místech jsou informační tabule, kde se dozvíte řadu informací. Texty jsou psané i v němčině. Pokud se chcete podívat na Čerchově na rozhlednu a mít tam otevřené občerstvení, doporučuji tam jít o prázdninách, to je otevřeno denně. V květnu, červnu, září a říjnu je…
1.3km
více »
Za rozkvetlými loukami do Capartic
Za rozkvetlými loukami do Capartic
Tipy a novinky
Capartické louky patří mezi nejcennější luční lokality v CHKO Český les. Nejkrásnější pohled nabízejí na jaře a v časném létě. Rostliny jsou v plném květu a navíc se zde nachází mnoho druhů motýlů a ptáků. Zdejší…
2.3km
více »
Trhanov
Trhanov
Zámek
Zámek se nachází uprostřed obce Trhanov na Domažlicku v Plzeňském kraji. Zámek je jednoduchá patrová stavba. Zámek si nechal postavit nechvalně známý ?Lomikar? ? Volf Maxmilián Lamingen, jedna z hlavních postav ro…
2.7km
více »
Turistická známka č. 2193 - Trhanov
Turistická známka č. 2193 - Trhanov
Turistická známka
Trhanov leží 6 km jihozápadně od Domažlic. Poprvé je písemně zmiňován v r.1621, kdy zde stál pouze mlýn zvaný Trhanovský. Pojem Trhanov byl utvořen podle tamního mlynáře, který měl pověst trhana. Wolf Maxmilián Lamingen ( zvaný Lomikar ) zde postavil v letech 1676 – 1677 zámek v barokovém slohu jako své letní sídlo. V …
2.8km
více »
Z Postřekova do Pivoně, na Herštejn, Haltravu atd.
Z Postřekova do Pivoně, na Herštejn, Haltravu atd.
Trasa
Ranní místní lokálkou jsme si jednou zajeli také do Postřekova, odkud jsme vyrazili na další pěkný a docela výživný výlet. První 3 kilometry nás vedla zelená turistická značka z této nepříliš pozoruhodné, za…
3.3km
více »
Město Horšovský Týn
Město Horšovský Týn
Tipy na výlet
Krásné historické město se zámkem, které leží na řece Radbuze. Z Plzně se dostaneme do Horšovkého Týna po silnici číslo 26, vpravo po čísle 200 ( směr Bor) do Horšova. Zde je nejkrásnější asi opravdu ten zámek, který je otevřený (duben, říjen SO, NE 9-15h, květen, září ÚT-NE 9 až 16h, červen-srpen ÚT-NE 9-17h od 25.12 do 1.1. denně od 10-15h. (Je to opsané prohlídku zámku jsem nestihla, mrzí mě to) Za shlédnutí stojí i náměstí Republiky, kde jsou krásné historické domy. Nedaleko je i Úje…
3.7km
více »
pes Chody, Chodská chalupa, pomník J.S.Kozina
pes Chody, Chodská chalupa, pomník J.S.Kozina
Pomník
Pomník Jana Sladkého Koziny, pes Chody, Chodská chalupa Slavnou chodskou minulost připomíná socha Jana Sladkého Koziny a symbol pohraniční ochrany -  pes, zvaný Cho…
3.7km
více »
Krajem Jana Sladkého Koziny
Krajem Jana Sladkého Koziny
Tipy na výlet
Chodsko, území nacházející se západním směrem od Domažlic, jehož obyvatelé od 14. do 17. století strážili západní hranici českého království, to je místo, kam jsme se vypravili na výlet.Za výchozí bod jsme si vybr…
4.4km
více »
Újezd u Domažlic
Újezd u Domažlic
Muzeum
Újezd u Domažlic je osada zhruba 5 km západně od Domažlic. Tato osada je silně spojena s hlavním představitelem boje Chodů za svá práva – Jana Sladkého Kozinu. Stoj…
4.4km
více »
Újezd - Hrádek -Trhanov - Klenčí
Újezd - Hrádek -Trhanov - Klenčí
Tipy na výlet
Z Domažlic jsme vyrazili do Újezda,dále na Hrádek ,do Trhanova a do Klenčí V Újezdě jsme byli v domě Jana Sladkého Koziny,na Hrádku pak u jeho pomníku.Dál jsme pokračovali do Trhanova a pak přes Chodov do Klenčí. Oběd jsme si dali v Trhanově v restauraci U sv.Jána.Pěkná stylově zařízená restaurace,obsluha rychlá a příjemná a jídlo výborné :-)) Líbilo se nám v…
4.4km
více »
Bystřice - přírodní rezervace
Bystřice - přírodní rezervace
Rezervace
Přírodní rezervace Bystřice leží severozápadně od obce Česká Kubice a jihozápadně od obcí Babylon a Pec, v CHKO Český les. Z České Kubice červená z Babylonu zelená turistická značka. Území o výměře 43,61 ha je chr…
5.2km
více »
Sokolova vyhlídka
Sokolova vyhlídka
Přírodní památka
Přírodní památka Sokolova Vyhlídka leží jihozápadně od obce Babylon a jižně až jihovýchodně od obce Pec na okraji CHKO Český les, mimo její území. Zelená turistická značka z Babylonu, žlutá z Pece. Území o …
5.3km
více »
Čerchov-rozhledna v oblasti Českého lesa v okrese Domažlice
Čerchov-rozhledna v oblasti Českého lesa v okrese Domažlice
Rozhledna
Čerchov, nejvyšší vrchol Českého lesa (1042m.n.m) se neodmyslitelně řadí mezi hlavní symboly KRAJINY v okolí Domažlic. Do roku 1990 byl přístup k vrcholu obsazenému armádou zcela nemožný. Teprve po listopadovém př…
5.5km
více »
Čerchov
Čerchov
Tipy na výlet
Z Domažlic jsme jeli vlakem do České Kubice a odtamtud vyrazili na Čerchov.Vybrali jsme si asi nejdelší a nejnáročnější cestu ,kterou se dá na Čerchov jít . Jdeme na rozhlednu Kurzova věž na Čerchově a dále pak kolem České studánky do Folmavy. V občerstvení na Čerchově jsme si dali pivo a pak cestou snědli vlastní Delisu,nikde jinde už nebyla žádná další možnost…
5.5km
více »
Čerchov - 1041 m n. v.
Čerchov - 1041 m n. v.
Tipy na výlet
Kořeny nejvyššího místa Českého lesa, sahají až do 19. století, kdy se o Čerchov více začali zajímat členové domažlického Klubu českých turistů. Majitel zdejšího panstvík, hrabě Stadion,  daroval Klubu českých turistů dřevo na stavbu vyhlídkové věže. Plán rozhledny zhotovil tesař Jakub Zelenka. Dne 15. července 1894 vystoupali první turisté na dřevěnou třípatrovou…
5.5km
více »
nejvyšší vrchol Českého lesa - Čerchov
nejvyšší vrchol Českého lesa - Čerchov
Vyhlídka
Hora Čerchov (1042m.n.m.) je nejvyšším bodem Českého lesa. Na vrcholku se nachází kamenná rozhledna (Kurzova rozhledna) a také vojenská věž, která je součástí vojenského areá…
5.6km
více »
Čerchov - hora s rozhlednou na pomezí
Čerchov - hora s rozhlednou na pomezí
Vyhlídka
Čerchov je hora tyčící se nad Klenčí. Je vysoká 1042m, pouze 2km od hranic s Německem. Vzhledem k její poloze byla vždy strategickým vrchem i vyhledávaným cílem turistů.…
5.7km
více »
Modelová železnice v Domažlicích
Modelová železnice v Domažlicích
Tipy na výlet
Domažlice  Máchova ulice,modrý dům - modelová železnice Úžasná modelová železnice se spoustou funkčních vláčků a dalších předmětů týkajících se železnice a vlaků.Byl o ní na jaře pořad v TV v Toulavé kameře. V Domažlicích jsme jedli ve Školní ulici v pizzerii U Michala,pizza i rizoto výborné. Všechny vláčky jezdili,kouřilo se jim z komína.Ke každému byli i…
8.3km
více »
Starý Herštejn
Starý Herštejn
Zřícenina
Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a Zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad…
8.5km
více »
Domažlice
Domažlice
Hrad
Chodský hrad, který reprezentuje styl středoevropského kastelu, je nejvyhledávanější památkou města Domažlic v Plzeňském kraji. Hrad je patrová obdélníková stavba s nevýraznou fasádou. Z původního hradu se zachovala pouze válcová věž. Návštěvníci si na hradě mohou prohlédnout stálé expozice historie, archeologie, národopisu a přírody Chodska, sklepní Lapidárium, na figurínách…
8.5km
více »
Domažlice
Domažlice
Tipy na výlet
Letošní dovolenou jsme trávili druhý týden v srpnu v Domažlicích. Během pobytu jsme navštívili zámek v Poběžovicích,Muzeum Jana Sladkého Koziny v Újezdě,Trhanov,Klenčí,pramen Dobvrá voda nad Pocinovicemi,vrch Vavřineček nad Domažlicemi, rozhlednu na Čerchově a Rýzmberk,pivovar v Koutě na Šumavě,muzeum řemesel v Kolovči.V Domažlicích modelovou železnici,vylezli jsme na…
8.7km
více »
Domažlice
Domažlice
Město
Domažlice leží v Západních Čechách, západním směrem od města Klatovy. Ve městě se každoročně pořádají Chodské slavnosti. Domažlice jsou vyhlášeny městskou památkovou zónou. Jihozápadním směrem od Domažlic se rozkl…
8.8km
více »
Furth im Wald
Furth im Wald
Město
Město v bezprostřední blízkosti česko-německé hranice má asi 10 000 obyvatel. Koncem 11.století zde byl založen hrad hrabaty z Bogenu.V roce 1332 město získala městská práva. Místní památky - barokní farní kostel …
13.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace