Výlet na Pancíř a Čertovo jezero

Foto: pekoska

Začínáme opět íčkem, kde kupujeme turistické známky, pohledy a dáváme si razítka do cancáku. Dostáváme mapu i další potřebné informace . Například jsme se dověděli, že se na Pancíř dostaneme lanovkou klidně i se psem, když vozí i děti a že lanovka na Špičák nejezdí. Tak vyrážíme na Pancíř - pěšky. Chceme se projít a pak, představa jak se cpeme do lanovkové jednosedačky s naším hyperaktivním psem na klíně je dost bizarní . Míjíme kostel Pany Marie Pomocné z Hvězdy, stavby ve tvaru šesticípé hvězdy a po modré do kopečka odbočujeme do lesa, kde se napojujeme na křížovou cestu. Ta lemuje lesní stezku, až k nově zrekonstruované kapličce sv. Anny. Odtud pokračujeme po tzv. Belvedérské cestě - po modré. V lese u cesty nacházíme neuvěřitelné množství hříbků. Nemusíme ani hluboko do lesa a navíc jsou houby úplně čisté, bez jediného červíka !! Les je hezký a udržovaný. Je tu také spousta domečků pro skřítky :) Asi se jim tu daří . Na Hofmankách dostáváme v Azalce další razítko a stále po modré jdeme dál až k rozchodníku. Odtud cesta vede pod lanovkou a tak můžeme sledovat pár cestujících - s dětmi na klíně….. Kdepak na střední a větší psi to nebude. Už je vidět chata na Pancíři. Chceme jít dovnitř, ale na dveřích do restaurace přeškrtnutý pejsek. I přes zákaz nás dovnitř - teda na terasu pustili. Trochu tu fučí, ale výhled je hezký. Dáváme si výborný boršč a pivo a závidíme sousedům jejich dalekohled :) Příště si ho nesmíme zapomenout vzít. Obsluha v restauraci je moc příjemná- dali nám krabici na houby . Vstupenka na rozhlednu se dá koupit u výčepu u okénka. Také pohledy a turistickou vizitku tu pořídíte.

Foto: pekoska

Dál jsme naplánovali Čertovo jezero. Vracíme se stejnou cestou k rozchodníku, kde přeskakujeme na červenou . Za rozcestím Pod Švýcárnou přecházíme silnici a z kopečka kolem chatek dorážíme na Špičácké sedlo. Tady je rozchodník přecpán ukazateli. Dostat se k Čertovu jezeru můžeme hned po několika barvách. Vybíráme žlutou. Cesta je stále pohodová, počasí také a nálada výborná. Přecházíme přes sjezdovku ze Špičáku. Takhle v létě, když na to tak koukáme, tak je to docela slušná díra ..... Jsou tu také dřevěné Můstky pro bikery. U dalšího rozchodníku jsme se dočetli, že dál už cesta není vhodná pro cyklisty a v zimních měsících pro nikoho. Záhy je nám jasné proč. Propletence kořenů všudypřítomných borovic vedou po povrchu,přes kameny a všude kde se dá, takže je potřeba sledovat kam šlápnout. Les je nádherný. Takhle nějak si představuji Les Mytág . A když nám začíná vlhnout půda pod nohama, je jasné, že se blížíme k jezeru. Od obrovské vodní plochy se odráží slunce. Psa jsme teda museli přivázat, protože hned začal honit kachničky líně se pohupující na hladině Rošťák ! Je tu ticho. Všichni mluví tak nějak polohlasem, aby náhodou tu krásu nějak nenarušili . Je to teda nádhera. Na informačních tabulích čteme, že rozloha Čertova jezera je 10,33 ha a hloubka dosahuje až 36 metrů. Také pořizujeme několik fotek. Ve schránce u informační tabule je razítko, polštážek je ale nějak vyschlý, tak pokud sem někdo půjdete, vezměte s sebou prosím barvu na razítka . Razítko je totiž moc hezké . Po červené se pak vydáváme dál kolem jezera do lesa, pralesa. Jezero se z této strany nedá obejít. Jsou tu dřevěné zábrany. Z druhé nevím. Nezkoušeli jsme. Červená nás pak z lesa vyvedla na asfaltovou cestu po které přicházíme až k rozcestí u pomníku A. Kašpara. Odtud přeskakujeme zase na modrou , která nás vede do Železné Rudy. Našli jsme ještě několik hub a sojčí pírko a vyšli v Železné Rudě u benzínky. Takže se okruh pěkně uzavřel.