Výlet na hrad Rýzmburk.

Kam a jak jedeme?

Městečko Osek nás přivítalo mírným mžením a černou oblohou. Nic moc na delší výlet. Navíc prohlídka zdejšího kláštera nám o několik minut utekla a další bude až za hodinu. V informačním centru jsme se podívali na krátký film o Hradu Rýzmburku a bylo rozhodnuto. Vždyť první písemná zmínka o hradu je již z roku 1250 a výzkum posunul jeho stáří o několik desetiletí zpět a to až do první poloviny 13. století. Majitelé hradu, páni z Rýzmburka, patřili ve své době mezi nejvýznamnější šlechtické rody v království. Několik příslušníků rodu bylo v královských službách na významných postech. Je nutné jim přičíst zásluhy o rozvoj českého severozápadu. V roce 1398 prodali hrad míšeňskému markraběti bez královského souhlasu a tím začal spor o jeho vlastnictví. Jednání trvala až do roku 1459 a hrad se vrátil pod královskou správu. V době panování krále Ferdinanda I. byl v roce 1530 hrad prodán pánům ze Sulevic. Ti ale zde pobývali jen do roku 1538, poté byl hrad již natrvalo opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu.

 

Za čím jedeme?

Z města na hrad vycházíme po červené turistické značce. Vede tudy i naučná stezka „ Přírodou a dějinami Oseka“. Přecházíme železniční trať a za ním je po levé straně památník tragedie na dole Nelson III. Ta se stala 3. 1. 1934, kdy při výbuchu uhelného prachu zahynulo 142 horníků. Od roku 1978 je památník národní kulturní památkou. Pískovcové sousoší vytvořil sochař Karel Pokorný. Cesta dále prochází údolím Oseckého potoka. To je poměrně úzké a dosti zarostlé stromovím. V první části je možné odbočit vlevo ke skokanským můstkům, kde má být i vyhlídka. Za dnešní viditelnosti tuto nabídku vynecháváme. V údolí jsou jak chaty tak i starší domky. Cesta mírně stoupá až ke kapličce pod hradem. Ta právě prochází opravou. Nedaleko je i soutok dvou potoků, které obtékají hrad pod východním a severním svahem. Od kapličky začíná cesta stoupat. Kolem je osazeno několik informačních tabulí a ještě neotevřený turistický přístřešek. Procházíme kolem stavení a vstupujeme do hradu.                                                                                                                                                                                                                  Hrad stojí na úzkém skalním hřebeni. Ve středověku patřil k nejrozsáhlejším hradům v království. Lze jej rozdělit na dvě části. Ta první je na nejvyšším místě hřebene, kde bylo jádro hradu. Kromě obytných věží tu stála i kaple. Ta druhá je na jižní a západní straně. Je to areál, kterému dominuje masivní věž. Kolem ní jsou hradby doplněné střeleckými baštami. Velkou plochu zaujímá nádvoří mezi věží a jádrem hradu. Hrad patřil k nejlépe opevněným v této oblasti a nikdy nebyl dobyt. Od 19. století se hradní zřícenina stala vyhledávaným turistickým cílem. Ve třicátých letech ji navštívil Karel Hynek Mácha a vytvořil hezkou kresbu z tohoto místa. Ve druhé polovině 19. století byla ve věži dokonce vyhlídka. Od roku 2014 je majitelem hradu město Osek.

Stezka hradem začíná u severního Sedla hradního hřebene. Odtud se prochází pod nejvyšší částí hradu. Pokračuje se pod západním parkánem nad hradbami a zbytky hospodářských budov. Dojde se k vnějšímu předhradí, kde stojí již zmíněná válcová věž. Odtud je možné dojít až na konec hradního hřebene na jižní straně. Do údolí je rozhled omezen stromy. Na opačnou stranu od věže se dojde na velké nádvoří. Odtud stoupá stezka ke kamenné brance, za kterou je nádvoří vnitřní části hradu. To je celé obklopené hradbou a obytnými věžemi. Tady je i nejvyšší místo na hradě. Na několika místech se hrad opravuje a vstup je do některých částí omezen. Náš pobyt na hradě přerušuje mírný deštík a tak se stejnou cestou vracíme do města.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po návratu do města bylo nutné najít místečko k posezení. Vybrali jsme si restauraci nedaleko kempu. Vaří tu velmi dobře, obsluha je rychlá a pivo výborné. Při pobytu v Krušných horách jsme bydleli v horském hotelu Svahová k naší plné spokojenosti.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I přes nepřízeň počasí se nám výlet na Hrad Rýzmburk vydařil. Hrad nejen že ohromí, ale zároveň i okouzlí. Navíc hradu přidávají na kráse i staré stromy. Jen výhledy do údolí jsou hodně omezené.

 

Ostatní informace

Celá cesta je dlouhá přibližně 5 kilometrů s převýšením okolo 200 metrů. Hrad byl v době naší návštěvy volně přístupný a kromě několika opeřenců jsme tady byli sami. Ještě si dovolím přidat několik čísel. Plocha vymezená hradbami je 8075 m2. Hradby mají délku 455 metrů. Plocha vnitřního předhradí je 1660 m2. Plocha vnitřního hradu 1030 m2. Věžový palác je na ploše 92, 8 m2 a jihozápadní věž 77,4 m2. Parkování v Oseku je možné na několika vyznačených místech. Zjistili jsme, že se dá autem dojet až ke kapličce, to je údaj pro ty pohodlnější.