Ve stopách školního výletu do Javoříčka a na Bouzov - 2008

Kam a jak jedeme?

V 8 hodin ráno se zdravíme s mými rodiči, kteří pro nás přijeli z Brumova autem a chystáme se na společný výlet. Protože jsou na dnešní odpoledne hlášeny silné bouřky, chceme jet s Janou jen do Tovačova, ale tata je jiného názoru : "Chtěli ste jet na Bouzov a Javoříčko - jedeme tam, nic sa měnit nebude !!!"

A tož jedem ...

Za čím jedeme?

Tata pochopitelně nemá dálniční známku a tak musíme město Olomouc objíždět velkým obloukem zleva. Je tam objížďka, chvilku jedeme směrem na Tovačov - vida ! - a pak někam do "prdélkovic". Za chvilku se tak zamotáme, že vůbec nevíme, kde jsme ! Autoatlas, který jsme dostali od firmy, kde pracuju, k vánocům - tak ten je nepřehledný a absolutně nepoužitelný, ještě že sebou mám i starou turistickou mapu Olomoucka. Podle první dědiny se rychle zorientuju, tatu navádím na cestu okrajem Olomouce a pak už je to dobré ...

Projíždíme Náměští na Hané. Mají tady pěkný zámek a park a ještě jsme tu nikdy nebyli, ale náš dnešní cíl leží někde úplně jinde. V lese za Olbramicemi je hned u cesty moc pěkné zákoutí a tak ho využíváme ke svačině, zapíjené kávou z termosky a vyvenčení. Pak už odjezd do Javoříčka. Ke zdejším jeskyním je to z parkoviště asi 1 km do kopce - tata má problémy s kolenem - a když jsme nahoře, tak zrovna začíná prohlídka a tak s ohledem na našeho pana řidiče kupujeme lístky jen na kratší okruh.

Interiéry Javoříčských jeskyní jsou překrásné. Ať si říká kdo chce co chce - ale pro nás jsou to nejhezčí jeskyně v naší vlasti !! Máti příroda si v podzemí "zařádila" s neobvyklou virtuozitou a kromě nádherně zbarvených stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů zde můžeme vidět další pozoruhodnosti, jako jsou třeba průsvitné krápníkové záclony a jiné ... Jeskyně také obsahuje nespočet útvarů z oblasti erotična - ve které jiné naší přístupné jeskyni se můžete setkat a obdivovat dokonalé přírodní napodobeniny ženských ňader - ( a že jich tu je ) ?!? Nikde ! Jen tady v Javoříčku ! Janča fotí na digitál, ale k mé veliké lítosti tyto skvostné útvary nějak přehlídla ...

Po východu z podzemí zabavuju manželce foťák, posílám ostatní k autu a já zrychleným přesunem zamířím přes les ke "Zkamenělému zámku". Cestou míjím závrt se skálami a nepřístupnou jeskyní. Od vrcholu velikého skaliska, na kterém kdysi stával hrad, strmým chodníčkem a serpentinami zestupuju pod hlavní skalní stěnu a tady mne čeká přenádherný přírodní útvar : asi 10 m vysoká průchozí skalní brána !! Já a foťák obdivujeme tuto málo známou pozoruhodnost a pak zestup po značce dolů k potoku, po lesní cestě po proudu během na louky a po asfaltové silničce návrat údolím na parkoviště.

Na zahrádce jedné restaurace si všichni objednáváme smažený sýr s hranolkami nebo opečenými bramborami a k tomu všichni na zapití chlazené Pito. Když potom vyrážíme na další cestu, mama v autě tvrdí, že je navalená a trvá nám dost dlouho, než ji přesvědčíme, že Pito je pivo s nedostatkem alkoholu...

Cestou k Bouzovu projíždíme po lučinatém hřebeni s překvapivým výhledem na celé Jeseníky a můj velký sen - Králický Sněžník, pak už se před námi objevuje pohádková silueta hradu Bouzova. Historikové, architekti a bratři Češi - ( Bouzov leží jak na potvoru na Moravě ) - nad jeho slohem ohrnují nos a dost ho znevažují. Filmařům, prostým smrtelníkům a nám romantikům se ale hrad převelice líbí. A že jeho architektura není původní ? No bóže, šak on ten Karlštejn je taky "maličko" upravený - že ?!? - a nikdo se dnes nad tím už nepozastavuje. A my Moraváci máme ještě jedno eso v rukávě, máme ještě jeden pohádkový a přitom původní hrad a tím je Pernštejn !!

Tata na prohlídku nejde a tak my ostatní alespoň na základní okruh. ( Za ty prachy je to vlastně jenom miniprohlídka !)

Pak odjíždíme pryč a na návrší v lese nad Konicemi opět menší svačinka. O něco dál projíždíme přes šumný Prostějov - tata odmítá zastavit - a pak míříme směr Kojetín. Protože je tu ale opět objížďka, tak jedeme do neznáma a pak míříme z náhorní roviny dolů a 90 m vysoká věž Tovačovského zámku trčí k nebesům z hanácké nížiny rovnou před námi !!

Mám velikou radost, že všechny cesty vedou do Tovačova, tata rezignuje a tak odstavujeme auto a jdeme k zámku. Přes bývalý vodní příkop a první branou na travnaté nádvoří - tady to zatím ještě není nic moc. Pak se ale další branou,vedoucí zrovna pod tou vysokánskou věží, dostáváme na vzorně zrekonstruované nádvoří druhé. Paní v pokladně mi za dvacku prodává lístek nahoru na věž. Jana si otci stěžuje, že ju nechcu poslúchat a že lozím aj tam, kde nemám a že o mne má strach, ale tata se mne zastane : " Víš - ale gdyž on mosí !!"

Po 200 schodech prchám nahoru pod střechu věže, odkud je z Ochozu vynikající rozhled jak dolů na město, tak i na velké plochy rybníků v bezprostředním okolí. Při cestě po schodech dolů se ještě stavuju ve světničce, věnované památce zdejšímu rodáku nejslavnějšímu - Ctiborovi Tovačovskému z Cimburka.

Tata mi po návratu říká, že mi nevěří, že mám také problémy s kolenem. Na zámku měli dneska přes den svatby a tak mají prodlouženou dobu prohlídek a paní pokladní nám ji nabízí, ale už je moc hodin a naši to mají domů ještě daleko, tak toho dnes bohužel nevyužíváme ...

A tak ještě krátká prohlídka náměstíčka, návštěva cukrárny - dobrá zmrzlina a zákusek - a pak už odjezd na Kojetín, Chropyni - ( cesta vede okolo zámku a rybníka ) - do Hulína a domů do Zlína ...

( Mama to nevydržela a jeli se s tatů na Tovačovský zámek ještě v tomto samém roce podívat, my ho navštívili o rok později a tak jak oni - i my byli jeho interiéry více než nadšeni ...)

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě jsme minuli množství pohostinných zařízení, v Javoříčku u parkoviště pod jeskyněmi jsme i jedno k opožděnému obědu využili. Ale piknik a svačinka z domácích zdrojů na hezkém lesním zákoutí či vyhlídce u cesty je též příjemnou záležitostí ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Viděli jsme překrásné jeskyně, navštívili krásný hrad a zámek, cestou viděli moc hezká krajinná " panorámata" ... ( a nezmokli jsme ) - tož co si ještě víc přát ?!?

Ostatní informace

Protože navštívíte pohádkové jeskyně a pohádkový hrad, je třeba počítat i s "pohádkově" vysokým vstupným, byť jen za základní okruhy ...