Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
Svažité zahrady nad městským parkem Lužánky skutečně mohou být tématem nevšedního putování velkoměstskou zelení. A hned na úvod tohoto tipu na výlet si můžeme prozradit jednu nečekanou zajímavost: přesto, že se celou dobu budeme procházet mezi – mnohdy až téměř přehnaně okázale - luxusními stavbami, v podstatě ani na chvíli neopustíme „židovské ghetto“ ve čtvrti Černá Pole. Což platí i pro „unescovou“ vilu Tugendhat ...
Do Brna jsme se v loňskén létě vlakem vypravili hned dvakrát a tato část pro nás znamenala program třetího půldne. Pokud se ale budete chtít zdržet, absolvovat interiérové prohlídky vil a chvíli posedět v „celniční“ kavárně, bude se jednat o akci, která vám zabere celý den. A to ještě budete muset zrychlit …
Naše cesta začala sestupem zahradou Arnoldovy vily z roku 1862. Zahrada byla v květnu roku 2024 pojmenována podle posledních soukromých majitelů vily, tedy podle manželů Cecilie a Cornela Hože. Dodnes je zde tak trošku poznat, že byla od roku 1952 využívána jako zahrada mateřské školy, a děti si zde najdou to své. Tato zahrada je ze všech tří nejdelší a obnovený ovocný sad ji jakoby spojuje se zahradou vily Löw-Beer. „Reklamní slogan“ pak může s klidem tvrdit, že propojením obou zahrad se zahradou vily Tugendhat vzniká originální prostor setkávání, vzdělávání a her pro všechny generace.
Vedlejší – tedy „spodní“ - zahrada vily Löw-Beer z roku 1904 je svým způsobem částí nejatraktivnější a možná i nejnavštěvovanější. Zabaví se zde nejen děti a k dispozici je také oblíbená kavárna v budově někdejší celnice. A také malá výstavní galerie. Součástí zahrady je fontána i několik zajímavých moderních skulptur.
Vzhledem k tomu, že vila Löw-Beer je svou historií i rodinnými vazbami úzce spjata se slavnou vilou Tugendhat z roku 1930 (pozemek s oběma zahradami v roce 1913 odkoupil továrník Alfred Löw-Beer, aby jeho horní část o patnáct let později věnoval své dceři Gretě jako svatební dar ke sňatku s Fritzem Tugendhatem), jistě nepřekvapí, že jsou spojeny také obě jejich zahrady, mezi kterými se dá přecházet přes turniket (ten by snad měl časem zmizet).
Závěr naší trasy je věnován „horní“ zahradě vily Tugendhat, která tvoří jedinečný přírodní rámec stavby pod ochranou UNESCO, se kterou je architektonicky propojena. A tato zahrada je také poměrně zajímavým vyhlídkovým místem, nabízejícím pohled na historické panoráma Brna. Většina zahrady je přitom pojata spíše jako krajinářský park. V letech 2010 až 2012 prošla zahrada rozsáhlou rekonstrukcí.
Bezdomovectví ani smrti hladem či žízní se běžný turista v jihomoravské metropoli jistě bát nemusí.
Líbilo: Samotný pohyb v zahradách je záležitostí veskrze příjemnou. Potěší panoramatický výhled od vily Tugendhat i možnost posedět v kavárně nebo zajít na prohlídku některé z vil (tu nejslavnější si ale musíte předem objednat).
Nelíbilo: Snad jen fakt, že všechny tři zahrady nejsou tak volně propojeny a přístupny, jak měly být nejpozději v dubnu roku 2024 (tento článek byl většinově napsán na počátku září roku 2024).
Zahrady se nacházejí mezi ulicemi Drobného (původně ovšem Sadová neboli Parkstrasse) a Černopolní. Výškový rozdíl mezi jejich horní a dolní částí přesahuje 30 metrů. Potěší volný vstup, jen se musíte připravit na to, že kromě zahrady u Arnoldovy vily mají v pondělí všude zavřeno.
V každém případě doporučuji si blok se zahradami tří slavných vil na závěr obvodově obejít. V ulicích, které tuto lokalitu obklopují, najdeme mnoho zajímavých a zdobných činžovních domů, které ve většině případů spojuje secese, historismus a eklekticismus.