Brno – Černá Pole (Blekfíld, čtvrť kde bydleli Tugendhatovi)

Turistické cíle • Městská část

vstupní brána do „Blekfíldu“ a Schodová ulice • Fotografie (12) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

vila se slunečními hodinami

Lužova ul.

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Možná to leckoho překvapí, ale Černá Pole jsou mezinárodně nejznámější a nejnavštěvovanější městskou čtvrtí jihomoravské metropole. Je to sice – pochopitelně – dáno přítomností jediné brněnské stavby na prestižním seznamu kulturního dědictví UNESCO, ale pozoruhodných objektů je tady k vidění mnohem více. Týká se to zejména těch, které se nacházejí v městské části Brno - sever .

Přitom se původně opravdu jednalo o zemědělskou oblast s černozemí, vinohrady a sady, která se teprve v 60. letech 19. století začala měnit v město. Na přelomu 19. a 20. století zde také – nad parkem Lužánky - vznikla první brněnská vilová čtvrť. Dnes jsou Černá Pole svým způsobem originální architektonickou galerií pod širým nebem, ve které unikátní vily a luxusní nájemní domy doplňují rozsáhlé zelené plochy v čele s parkem Lužánky, Schreberovými zahrádkami a univerzitní botanickou zahradou.

A velmi zjednodušeně by se také dalo napsat, že Černá Pole byla svým způsobem velmi zvláštní formou židovského ghetta, ve kterém si luxus a bohatství podávaly ruku s okázalou nádherou a technickým pokrokem.

Součástí Brna se někdejší Schwarzfeld stával postupně v letech 1850, 1912 a 1919. Dnes – tedy od listopadu roku 1990 - se Černá Pole rozkládají na území městských částí Brno - sever, Brno - střed a Královo Pole. Mezi zdejšími stavbami převládají vícepodlažní činžovní domy, hlavními komunikacemi jsou ulice Merhautova, Provazníkova a Drobného. V současné době zde žije asi 20 tisíc obyvatel, ale v polovině minulého století to bylo více něž dvakrát tolik.

Na závěr snad ještě několik doplňujících informací a zajímavostí:

Zdejší dětská nemocnice byla otevřena již v roce 1898, což napomohlo rychlému rozvoji Černých Polí, Nacházelo se zde také několik sociálních zařízení pro slepce. Ten největší rozmach pak přišel v období mezi oběma světovými válkami, kdy také vznikla zdejší „vlajková loď“, tedy vila Tugendhat. Dnes najdeme na území Černých Polí i část Mendelovy univerzity. Reprezentativní měšťanské domy byly stavěny na okrajích vilové kolonie. Na počátku minulého století tady vyrostla řadová zástavba cihlových rodinných domků od bratrů Kubových a Václava Dvořáka a roku 1907 - na místě někdejšího hřbitova - také první zahrádkářská kolonie v Evropě (Schreberovy zahrádky). Individuální bydlení navíc doplnila jezdecká kasárna. V roce 1930 spojila Černá Pole s centrem Brna autobusová linka a o 10 let později také linka tramvajová.

První písemné zmínky o Černých Polích pocházejí ze 14. století, ale archeologické nálezy dokázaly, že již před více než 3.500 lety se zde nacházelo sídliště lidu únětické kultury. Do roku 1782 zabíral část území Hutterův rybník a v 19. století zde zahájily provoz dvě cihelny. Zajímavý objekt tady vznikl v roce 1848. Jednalo se o první českou ochranovnu zanedbané mládeže zvanou Malý Špilberk, která ale fungovala jen asi 40 let.

Když zde začaly vznikat první vily, jednalo se z velké části o návrhy z pera brněnského architekta Josefa Arnolda (mj. Kaiserova, Giskrova nebo Arnoldova vila), který se později podílel také na podobě monumentálních činžovních domů. Smutnou kapitolou bylo naopak období, kdy ve zdejších školských zařízeních docházelo ke shromažďování Židů před jejich transporty do koncentračních táborů. Je zajímavé, že prvorepubliková Černá Pole byla domovem těch nejbohatších i městské chudiny.

Nadšenci zde rádi objevují různé originální – a dodnes dochované – stavby. Jednou z nich je např. dřevěný zahradní domek z roku 1920, který pro někdejšího předsedu brněnské židovské obce Samuela Berana navrhl architekt Ernst Wiesner.

A nezapomeňte, že vstupní bránou do „Blekfíldu“ je Schodová ulice se svými 99 stupni …

Poslední aktualizace: 1.11.2024

Brno – Černá Pole (Blekfíld, čtvrť kde bydleli Tugendhatovi) na mapě