Brno (Černá Pole) – vila Löw–Beer

Brněnská vila Löw-Beer z roku 1904 je nejen jednou z nejvýznamnějších staveb čtvrti Černá Pole, ale současně také nejmladší pobočkou Muzea Brněnska. Svým způsobem bychom ji mohli přirovnat k vídeňskému Belvederu. Tady totiž také došlo k situaci, kdy majitel vily Alfred Löw-Beer daroval v roce 1929 horní část pozemku své dceři Gretě, která si na něm nechala - s manželem, samozřejmě - vybudovat slavnou vilu Tugendhat. Zahrady dnes obě stavby spojují a v otevírací době jsou veřejnosti volně přístupné.

Vilu Low-Beer, které se občas také říká vila továrníka Moritze Fuhrmanna a která byla postavena podle projektu vídeňského architekta Alexandera Neumanna, najdeme na adrese Drobného č.p. 297/22 (dříve Sadová i Parkstrasse) a můžeme zde vidět dvojdílnou stálou expozici Židé na Moravě - Vila a její obyvatelé, Součástí zahrady vily je také galerie Celnice, kavárna Café Low-Beer a malé dětské hřiště.

Rodinnou vilu si původně nechal v letech 1903 až 1904 postavit továrník Moriz Fuhrmann a její součástmi byly čtyři byty s celkem 14 pokoji. 7 kabinety, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Uliční i zahradní průčelí zdobí od počátku secesní štukový dekor s rostlinnými motivy a ve spodní částii pásová rustika. Podobný dekor je použit také na stěnách a stropech interiérů, keramické dlažbě a litinovém zábradlí schodiště.

Textilní podnikatel Alfred Löw-Beer s manželkou Mariannou kupují vilu teprve v létě roku 1913 a ve 30. letech ji nechává částečně stavebně upravit (hlavně centrální schodišťovou halu). Autorem těchto úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld. V roce 1940 zabavilo vilu pro své potřeby gestapa, po válce zde krátce fungoval Americký ústav a v roce 1954 se vila stala majetkem československého státu. Ten zde ihned zřídil studentský Domov mládeže, který ve vile zůstal až do roku 2012.

V současné době je Löw-Beerova vila v majetku Jihomoravského kraje. V roce 2016 tady Muzeum Brněnska otevřelo stálou expozici Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, kterou pak vystřídali – již zmínění - Židé na Moravě / Vila a její obyvatelé. Ta v sedmi sekcích představuje historii židovského osídlení regionu od prvních zmínek po současnost. Nejstarším exponátem je židovský náhrobek z roku 1411.

Expozice ve vile je přístupná denně kromě pondělí, a to od 10,00 do 18,00 hod. Vstupné přijde na 160 Kč (důchodci to mají za 80 Kč, žáci a studenti za 35 Kč).

V zahradě Vily Löw-Beer se nachází tzv. celnice (zahradní domek, který sloužil i jako konírna nebo garáž), která byla v roce 2014 rekonstruována a dnes je zde umístěna v přízemí kavárna a v patře výstavní místnost. Od roku 2023 je možné navštívit krásnou zahradu spojující vily Löw-Beer a Tugendhat zdarma. Ta byla po II. světové válce rozdělena plotem, který je dnes prolomen turniketem, Zahrada je přístupná během letního období (od dubna do října) denně kromě pondělí od 10,00 do 18,00 hod., v zimním období (od listopadu do února) se tato doba mění na od 9,00 do 17,00 hod.

Na závěr snad ještě pár doplňujících informací:

Krajní osy uličního průčelí tvoří předstupující rizaliy, přičemž v pravé ose je umístěn hlavní vstup do průjezdu, který doplňuje třítraktovou dispozici. Jádro budovy tvoří centrální hala se stropním prosvětlením. Zahradní průčelí je členitější a jeho součástí je také schodiště s terasou.

Původně na tomto místě stávala menší nemovitost patřící od roku 1854 majiteli cihelny Antonínu Rüdigerovi Deyksovi, vinohrad a zahrada.

Vila je sice jednopatrová, ale díky suterénu a podkroví současně i čtyřpodlažní. Její střecha kombinuje formu sedlovou, stanovou, mansardovou i kopulovitou. Centrální část převyšuje velký stanový světlík. Vstupní uliční průčelí je pětioké a nad průjezdem se nachází lodžie s kovovým dekorativním secesním zábradlím. Mezi okny patra ve střední části objektu se nachází štuková zrcadla a nad okny pak vlys se štukovými girlandami a věnci. Zahradní průčelí vily je asymetrické, s převýšeným věžovitým rizalitem a zdobí je mj. pásová rustika zakončená vlysem. Vstup do zahrady z přízemí je řešen navazující schodištní věžici. Vidět zde můžeme také rizalit, zakončený balkonem na kamenných volutových konzolách s kovovým dekorativním secesním zábradlím.

Centrální hala je obložena dřevem, podlahy jsou opatřeny dubovými parketami, strop je prosklený. Dřevěné schodiště s původním zábradlím vede z haly na ochoz prvního patra, z kterého je vstup do dalších místností.

Vila Löw-Beer je hodnocena jako mimořádně cenná architektura situovaná v řadové zástavbě i jako objekt s výrazným secesním průčelím a interiérem zčásti přestavěným ve 30. letech 20. století. Navíc díky velkému počtu dochovaných historických konstrukcí a prvků vykazuje významnou umělecko-historickou hodnotu. Jako taková byla mezi naše chráněné kulturní památky zařazena hned v květnu roku 1958, Součástí brněnské památkové zóny se pak stala v únoru roku 2023 a od prosince roku 2001 patří také do tzv. Nárazníkové zóny statku světového dědictví.