Strakonice, hrad nad řekou Otavou.

Kam a jak jedeme?

Plzeňský rychlík zastavuje na strakonickém nádraží a naše cesta vlakem je u konce. Nádraží se za celá léta, co sem jezdím, moc nezměnilo, je stále tak nějak celé ušmudlané a ani první kroky městem nejsou nic moc. Park, který má k tomuto názvu hodně daleko, končí u rozkopané ulice. Ani ta ulice se nějak nepovedla a pomník F.L. Čelakovského se sem již vůbec nehodí. A tak jsme rádi, že se přibližně po 20 minutách objevil před námi hrad. Ten v posledních letech prošel velkou proměnou a i když se ještě najdou vady na jeho kráse, je úžasný.

Slované sem přišli někdy v 8. století a místo na soutoku Otavy s Volyňkou bylo pro založení osady hodně příhodné. Stála tady společně s hradem dávno před tím než světlo světa spatřila první písemná zmínka. Tou je listina krále Václava I. z roku 1235 a jeden z podpisů je Bavora ze Strakonic. Ve své době byli Bavorové jedním z nejvýznamnějších rodů v království a byli spřízněni s Přemyslovci. V roce 1243 dostává johanitský řád od Bavorů darem část hradu. Bavorové se postupem času z významných pozic vytrácejí a v roce 1402 se stává jediným pánem hradu johanitský řád.

Od roku 1421 se stal hrad trvalým sídlem velkopřevorů. Byl v této době nedobytnou pevností a husité se ho zřejmě z tohoto důvodu ani nepokusili dobývat. Řád měl zájem své panství rozšířit a do svého majetku získal i několik okolních vsí. Za třicetileté války hrad dvakrát zpustošili Švédové, poprvé v roce 1619 a podruhé v roce 1641. Zvratem pro hrad se stal rok 1694, kdy se velkopřevor přesídlil do Prahy. Majetkem řádu byl hrad až do druhé světové války. Během ní byl řádu hrad odebrán a návrat nebyl možný ani za vlády komunistů. Přesto se řád na hrad vrátil a to v roce 2008, kdy převzal majetek římskokatolické církve. Tím byla budova děkanství a kostel sv. Prokopa. Dalšími majiteli jsou město Strakonice a Jihočeský kraj. Budovu hradního špýcharu vlastní soukromá osoba.

Za čím jedeme?

Stavební vývoj hradu započal někdy mezi roky 1220 až 1235. V této době začíná Bavor I. se stavbou paláce a kostela. Nejdůležitější ale tehdy byla výstavba opevnění. Bavor II. od roku 1260 do roku 1280 nechal vystavět nový palác s věží. Byla zde soukromá kaple a ambity. Za Bavora III. vyrostla věž Rumpál a mohutná hradba s věží na západní straně. Na přelomu 15. a 16. století, za Jana z Rožmberka, se stavěla věž Jelenka na jižní straně hradu a dřevěné palisády na severní straně nahradila kamenná zeď. Barokní doba přinesla velkopřevorskou rezidenci v podobě zámecké budovy. Když hradní příkopy přestaly sloužit svému účelu, byly mezi roky 1867 až 1874 přeměněny na romantický park. V roce 1936 se začalo s větší obnovou, mimo jiné byla provedena konzervace nástěnných maleb. Od této doby bylo čas od času nutné pokračovat v opravách a na tak velkém hradě, jakým Strakonice jsou, to je v podstatě nekonečný příběh.

Při poslední návštěvě hradu jsme přišli po nové lávce, přes řeku od pivovaru. Zašli jsme k opravené sýpce a z parčíku nad hradním příkopem je celá západní strana hradu i s Rumpálem jako na dlani. V hradním příkopu našlo nový domov několik druhů zvířat, taková malá radost pro děti. Ze severní strany se jde na třetí hradní nádvoří. Odtud je přes řeku hezký pohled na město a dá se sejít i k řece. Další brána a jsme na druhém nádvoří. To je největší. Je to prostor pro různé akce a občas tu zní i dudy. Své prostory tu má i hradní vinárna a především muzeum. Část expozice je stálá se zaměřením na region a střídají se tu výstavy s různými náměty. Z muzea je přístupná věž Rumpál, ze které je hezký pohled na hrad i město. Nejhezčím místem je kapitulní síň postavená v románském slohu. Za další bránou je první nádvoří. Skála nad ním s kostelem sv. Prokopa je jedinečná. Pravidelně zacházíme do informačního centra v zámecké budově. Poslední pohledy patří na jižní straně Jelence. Zbývá parčík před zámkem, kde je památník osvobození města americkou armádou a naše návštěva hradu je u konce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Strakonice jsou město pohostinné a zajít na oběd či menší občerstvení není v tomto městě problémem. Doporučovat určité zařízení je tak trochu nevděčné, ale se skutečně špatnou restaurací jsme se v tomto městě nesetkali. Co se týče ubytování, tak si člověk jistě vybere. Pokud se dává přednost přírodě, tak kemp na Podskalí je dobrý.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Strakonický hrad je pro mě místo více než oblíbené a jezdím sem již přes padesát let a vždy jsem byl s výletem spokojený. Hrad má zvláštní atmosféru a objevovat jeho tajná zákoutí nebo změny na jeho vzhledu se stalo skoro koníčkem. Považuji jej za jeden z nejhezčích a nejzajímavějších v celé oblasti.

Ostatní informace

Otevírací dobu muzea a ceny vstupného je dobré ověřit si předem na internetu. Strakonice mají dobré autobusové i vlakové spojení s Prahou, Plzní i Českými Budějovicemi. Vychází odtud hodně turistických cest a je odtud blízko na Šumavu. Město je na mapě KČT č. 68 Pootaví.