Strakonice, hrad nad řekou Otavou.   Plzeňský rychlík zastavuje na strakonickém nádraží a naše cesta vlakem je u konce. Nádraží se za celá léta, co sem jezdím,  moc nezměnilo, je stále tak nějak celé ušmudlané a ani první kroky městem nejsou nic moc. Park, který má k tomuto názvu hodně daleko, končí u rozkopané ulice. Ani ta ulice se nějak nepovedla a pomník F.L. Čelakovského se sem již vůbec nehodí. A tak jsme rádi, že se přibližně po 20 minutách objevil před námi hrad. Ten v posledních letech prošel velkou proměnou a i když se ještě najdou vady na jeho kráse, je úžasný. Slované sem přišli někdy v 8. století a místo na soutoku Otavy s Volyňkou bylo pro založení osady hodně příhodné. Stála tady společně s hradem dávno před tím než světlo světa spatřila první písemná zmínka. Tou je listina krále Václava I. z roku 1235 a jeden z podpisů je Bavora ze ##:a href="//www.turistika.cz/mista/strakonice":…   Plzeňský rychlík zastavuje na strakonickém nádraží a naše cesta vlakem je u konce. Nádraží se za celá léta, co sem jezdím,  moc nezměnilo, je stále tak nějak celé ušmudlané a ani první kroky městem nejsou nic moc. Park, který má k tomuto názvu hodně daleko, končí u rozkopané ulice. Ani ta ulice se nějak nepovedla a pomník F.L. Čelakovského se sem již vůbec nehodí. A tak jsme rádi, že se přibližně po 20 minutách objevil před námi hrad. Ten v posledních letech prošel velkou proměnou a i když se ještě najdou vady na jeho kráse, je úžasný. Slované sem přišli někdy v 8. století a místo na soutoku Otavy s Volyňkou bylo pro založení osady hodně příhodné. Stála tady společně s hradem dávno před tím než světlo světa spatřila první písemná zmínka. Tou je listina krále Václava I. z roku 1235 a jeden z podpisů je Bavora ze ##:a href="//www.turistika.cz/mista/strakonice":…