Roztocký mlýn

Fotografie (14) • Foto: Tanathos

Kam a jak jedeme?

Naše společn á cesta začíná na Exitu 71 Rychlostní silnice R10. Odtud směřujeme na Křížky, Líšný, Železný Brod, Loužnice, Návarov, Jesenný, Roztoky u Semil. Po příjezdu do Roztok se dostaneme na malé prostranství, které by se dalo považovat za centrum obce, kde se dá odstavit automobil. Odtumusíme pokračovat pěšky, vydáme se po žluté TT (rovně z prostranství) a za obecním úřadem opustíme žlutou TT a dále pokračujeme rovně a u schodište se stočíme mírně Doprava a pokračujeme dále, až dojdeme k prašné cestě, která nás dovede až k mlýnu.

Za čím jedeme?

Foto: Tanathos

Typickým podkrkonošským mlýnem je starý potoční mlýn v Roztokách u Semil. Mlýn se nachází na Staroveském potoku, pramenícím pod Vysokým nad Jizerou v romantickém Fiedlerově údolí. Kdysi na Staroveském potoce stávaly čtyři mlýny, jeden z nich vyhořel ještě za první republiky, dnes už stojí pouze jeden, mlýn s č.p. 42. Údolí nese jméno slavného mlynářského rodu Fiedlerů, který na tomto mlýně provozoval mlynařinu nepřetržitě tři století.
Prvním mlynářem z rodu Fiedlerů, který si mlýn od vrchnosti pronajal v roce 1685, byl Mikuláš Fiedler. Mlýn mlel pouze námezdně a obsluhu mlýna prováděl vždy mlynář se synem, kterého sám vyučil. Mlynářské řemeslo si tedy Fiedlerové předávali z otce na syna od roku 1685 až do roku 1941. Raritou mezi bývalými mlýny na Staroveském potoku bylo, že mlýn v Roztokách byl od samého počátku až do svého nuceného zastavení v roce 1941 poháněn vodním kolem na vrchní vodu zvaným korečník. Vodní kolo mělo v průměru 4,5 m a jeho výkon byl 7 KS. Roční kapacita mlýna se pohybovala v rozmezí 1000-1500 metráky žita. Mlýn s tak dlouhou tradicí prodělal řadu změn, jak na budově mlýna, tak i v mlýnském zařízení. Ve druhé polovině 19. století u mlýna vznikla brusírna skleněných kroužků a bylo tu zřízeno rovněž pecnářství. Z žitné mouky se tady pekl chutný voňavý žitný chléb. Sedláci přivezli do mlýna obilí k semletí a pak si odebírali dle potřeby chleba, který se pekl každý den, samozřejmě kromě neděle. Chléb se koňským povozem rozvážel do okolních obcí - do Staré Vsi, Vysokého nad Jizerou a Tříče. Mlýn byl vybaven dvěma pískovcovými kameny, teprve v roce 1910 byla zakoupena válcová stolice, a tím se kapacita mlýna zvýšila. Protektorátní ministerstvo zemědělství zastavilo provoz mlýnů na Staroveském potoce vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941. Strojní zařízení bylo zapečetěno a pravidelně kontrolováno gestapem. Roztocký mlýn tak stál dlouhé čtyři roky a veškeré zařízení mlýna značně utrpělo. Po porážce Německa v roce 1945 se malé podkrkonošské mlýny navzdory nadějím svého znovu zprovoznění nedočkaly. Přišlo znárodňování a s ním zánik těchto malých mlýnů. Z mlynářů se po válce stali pomocní dělníci putující z továrny do továrny. Poslední zdejší mlynář Bohumil Novotný končí po pomocném dělníkovi jako družstevník. Dějiny tedy nedopřály mlynářskému rodu Fiedlerů pokračovat v tradici. Naštěstí však ještě po této zemi chodí lidé, kteří si dokáží starých tradic vážit a dělit se s nimi nezištně s ostatními. K těmto lidem patří Ing. Bohumil Novotný, syn posledního mlynáře. Náročná rekonstrukce mlýna a jeho zařízení začala v roce 1990 a dnes tu v poslední dochované mlýnské budově na Staroveském potoce můžete poodhalit kus historie podkrkonošského mlynářství a pecnářství.

Mlýn je vyhledávaným cílem školních výletů, rodin s dětmi a milovníků historie. Děti tady sice princeznu ze mlejna nenajdou, ale čeká na ně řada dalších pohádkových postav jako vodník nebo čarodějnice Albína, Terezka a Žofie. Čert Roháček hodným dětem dokonce splní tajné přání! Magnetem pro děti jsou také loutky od Kašpárka a původní hračky dětí ze mlýna. Dospělé zaujme především muzejní expozice mlýnského dosud funkčního zařízení ze 17. až 19. století. Skutečnou raritou v zařízení je štoska - mlýnské zařízení na čištění krupice z roku 1840.

http://www.severnicechy.info/dr-cs/1119-roztocky-mlyn.html