Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Putování (více dnů) • Za kulturou • Do přírody • Na kole • Se psem
Vybrat nejatraktivnějších devět míst ve stověžaté Matce měst je úkolem téměř nemožným. Zvláště, když si uvědomíme, že Praha, jejíž počet obyvatel se pohybuje kolem 1 a ¼ milionu, má v nabídce artefakty z období téměř všech uměleckých stylů a architektonických slohů, které se v našich dějinách objevily. A k tomu můžeme přidat až překvapivé množství přírodních krás …
Tento – lehce atypický a poněkud delší – tip na výlet má upozornit na místa, která by si návštěvník Prahy v žádném případě neměl nechat uniknout. Devítka stěžejních míst je úmyslně uvedena abecedně, tedy bez jakéhokoliv zdůraznění důležitosti. To si nakonec stejně určí každý sám … a navíc v našem hlavním městě je těch NEJ míst minimálně několik desítek.
Karlův most s mosteckými věžemi
Nejznámější pražský most spojuje Staré Město s Malou Stranou, byl postaven v letech 1357 až 1402 a bude navždy spojován s Karlem IV. a Petrem Parléřem. Je 16-obloukový, 516 m dlouhý, 9,5 m široký a zdobí jej 30 převážně barokních soch (dnes většinou novodobé kopie). Do roku 1870 byl most, který nahradil starší most Juditin, znám jako Kamenný nebo Pražský. Most ohraničují mostecké věže. Tu Staroměstskou nechal postavit v polovině 14. století Karel IV. podle návrhu Petra Parléře. Je vysoká 47 m a zdobí ji sochy panovníků Karla IV. a Václava IV. i světců Víta, Zikmunda a Vojtěcha (dnes už kopie). Malostranské věže spojuje brána z roku 1411. Nižší mostecká věž (30 m) je známá jako Juditina a vznikla ve II. polovině 12. století (roku 1591 renesančně upravena). Vyšší věž (43,5 m) byla postavena roku 1464 (úpravy v letech 1879 až 1883, arch. Josef Mocker).
Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše a Valdštejnskou zahradou
Malá Strana je romantickou historickou čtvrtí, kterou jako samostatné Nové Město založil roku 1257 Přemysl Otakar II. V podstatě je to podhradí Pražského hradu se spoustou tajuplných uliček a zákoutí, kouzelných náměstíček a množstvím významných památek, zejména barokních kostelů, šlechtických paláců a terasových zahrad. Nejvýznamnější a nejdominantnější je kostel sv. Mikuláše, nádherná stavba Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzehoferů z let 1711 až 1752. V interiéru jistě zaujmou sochy z dílny I.F. Platzera a obrazy Karla Škréty. Zmínit musíme také Valdštejnskou zahradu, což je jedna z našich nejkrásnějších raně barokních zahrad, která byla založena v letech 1623 až 1630. Původní sochy dvorního sochaře Rudolfa II. Ariana de Vries ukradli Švédové a byly nahrazeny v letech 1912 až 1915 bronzovými kopiemi. U zahrady se nachází Valdštejnská jízdárna, kde pravidelně probíhají asi nejzajímavější pražské výstavy.
Petřín a Strahov
Petřín je kopec v centru Prahy spojovaný především s romantikou a láskou. A také s krásnými výhledy na město a Pražský hrad, Petřínskou rozhlednou z roku 1891, stejně starým zrcadlovým bludištěm, pozemní lanovkou (v provozu od r. 1891, v současné podobě od r. 1985), letohrádkem Kinských a Hladovou zdí, tedy „zubatou“ hradbou z dob Karla IV. Součástí Petřína je také Strahov. Mnozí si jej možná spojují hlavně se Spartakiádním stadionem a VŠ kolejemi, ale pro nás zde zůstává tím nejatraktivnějším premonstrátský Strahovský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a knihovnou. Byl založen v roce 1143 a na jeho pozdější barokní přestavbě se podíleli významní architekti jako G.D. Orsi, J.B. Mathey, A. Lurago nebo I.J.N. Palliardi.
Pražský hrad s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Zlatou uličkou a letohrádkem královny Anny
Symbol české státnosti a sídlo českých králů, jehož stavba byla zahájena již v 9. století a v jehož podobě se spojují slohy románský, gotický, renesanční, barokní i klasicistní. Nejvýznamnější český hrad tvořený souborem jedinečných památek. Úžasný komplex, jehož součástí jsou stavby jako gotická katedrála Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, bazilika sv. Jiří, královské paláce, věže Daliborka a Mihulka nebo míčovna. Katedrálu milují hlavně gotici a neogotici, Zlatou uličku romantici a letohrádek Belveder ctitelé renesance. Vše propojují nádvoří a zahrady, nechybí zde obrazárna a další výstavní prostory – zkrátka Pražský hrad může být sám programem několikadenního výletu.
Staroměstské náměstí s radnicí, orlojem a Týnským chrámem
Slavné náměstí s plochou přibližně 9.000 m2, kde se vždy psaly české dějiny (od popravy 27 českých pánů po návrat zlatých hochů z Nagana). Již v 11. století významné tržiště, které i dnes obklopují stavby, patřící mezi nejvýznamnější památky Prahy. Zmínit musíme min. radnici z roku 1338 s orlojem doloženým poprvé již v r. 1420, gotický Týnský chrám neboli kostel Panny Marie před Týnem z let 1350 až 1510 (skvostný svatostánek, na jehož stavbě se podíleli i Matyáš z Arrasu a Petr Parléř), barokní kostel sv. Mikuláše (stavba K.I. Dientzenhofera z let 1732 až 1737), regotizovaný dům U Kamenného zvonu (někdejší „přechodné bydliště“ Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny) i početný soubor historických domů s románskými a gotickými základy.
Tančící dům
Geniální stavba architektů Vlada Miluniče a Franka Gebryho z let 1994 až 1996 je známá také pod „přezdívkou“ Ginger a Fred. Tančící dům nechala postavit pojišťovna Nationale Nederlanden a na jeho interiérech se částečně podílela i česká architektka Eva Jiřičná. Dům je v podstatě šestipatrový (má ale 9 podlaží) a jeho základem je železobetonové konstrukce, na kterou je připevněno 99 originálních fasádních panelů. Na vrcholu věže zvané Fred je kopule z trubek potažených nerezovou síťovinou, která je známá jako Hlava medúzy. Tančící dům se nachází na Rašínově nábřeží (i Jiráskově náměstí) a je považován za konec starých (panelákových) časů a zahájení nové epochy v dějinách architektury Prahy.
Troja se zámkem, ZOO a botanickou zahradou
Troja je městská část na pravém břehu Vltavy, v jejíž dolní části se těsně vedle sebe nacházejí tři velmi zajímavé „atrakce“. Tou první je barokní Trojský zámek, který byl pro Šternberky postaven v letech 1679 až 1685 dle plánů J.B. Matheye a G.D. Orsiho. Zámek ve stylu římské vily se pyšní zejména rozsáhlou zahradou a sochařskou i freskovou výzdobou. Se zámkem sousedí pražská ZOO. Tato světoznámá instituce, proslavená zejména chovem koně Převalského, byla založena již v roce 1931 a na ploše 58 ha se zde chová přibližně 700 druhů zvířat. Dlouhodobě se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR. Pražská botanická zahrada má plochu 52 ha a ve své současné podobě existuje od r. 1969 (její nejstarší předchůdkyně však vznikla již v r. 1775). Největší atrakcí je zde „motýlí“ tropický skleník, dokončený r. 2003. Své početné příznivce ale má např. také historická vinice sv. Kláry.
Vyšehrad s bazilikou sv. Petra a Pavla, rotundou a Slavínem
Vyšehradská bazilika, tyčící se na skále nad Vltavou, a její okolí patří k symbolům Prahy i slavným kapitolám českých pověstí. Také se ale jedná o romantické místo, které nabízí příjemné procházky i spoustu zajímavých památek. Tou nejnápadnější je zmíněný trojlodní kostel, jehož historie se začala psát již v roce 1070. Na jeho atraktivitě nic nemění ani současná neogotická podoba z přelomu 19. a 20. století. U kostela se rozprostírá Vyšehradský hřbitov, jehož součástí je neorenesanční hrobka Slavín, dílo arch. Wiehla a sochaře Maudera. Jedná se o jediný hřbitov u pražského kostela funkční i po roce 1785 i o hřbitov osobností. Ve Slavíně jsou pohřbeni např. „psavci“ Zeyer, Sládek a Vrchlický, herci Zd. Štěpánek, Marvan a Štěpničková, malíři Hynais, Mucha a Špála, sochaři Myslbek a Štursa či operní pěvci Mařák a Destinová. Na hřbitově svůj věčný sen sní také např. slávistický bůh Pepi Bican, skladatelé Dvořák, Fibich nebo Smetana, houslista Kubelík, zpěvák Waldemar Matuška, architekti Gočár, Hilbert nebo Mocker, spisovatelé K. Čapek, Hrubín, Kainar a Neruda, herci Brzobohatý, E.F. Burian, Vlasta Burian, Gollová a Pešek, vědci Heyrovský, Křižík a Purkyně. Opomenout nelze ani Josefa Masopusta nebo Hanku Maškovou. Za pozornost jistě také stojí rotunda sv. Martina, která vznikla na konci 11. století a je tak nejstarší památkou tohoto typu na území Prahy (v r. 1875 zrekonstruována). Zajímavé je i vyšehradské opevnění (barokní pevnost), zejména bastionový podzemní sál zvaný Gorlice, kde můžeme vidět několik originálních soch z Karlova mostu.
Židovské město Josefov se synagogami a starým hřbitovem
Historie pražského židovského města není jen o Golemovi, ale také o tom, že Karel IV. nebyl vždy jen laskavým Otcem vlasti. V každém případě byl ale dnešní Josefov už ve středověku Židovským Městem, které bylo zrušeno až v polovině 19. století. I dnes se však jedná o unikát, za kterým do Prahy jezdí turisté z celého světa. A to se říká, že se z celého ghetta zachoval „jen“ židovský hřbitov, radnice a šest (!) synagog (Staronová, Vysoká, Pinkasova, Španělská, Klausova a Maiselova). Radnice už zcela původní není, ale část budovy z 16. století zachována zůstala. Starý židovský hřbitov fungoval od r. 1439 a jsou zde pohřbeny i takové osobnosti jako Jehuda Liva ben Becalel neboli rabbi Löw (+1609) či Mordechaj ben Šemuel Maisel (+1601). Dvoulodní Staronová synagoga vznikla ve II. polovině 13. století a je tak zřejmě nejstarší funkční evropskou synagogou i jednou z nejstarších dochovaných synagog v Evropě vůbec.
V hlavním městě opravdu není problém. A za ty roky už tady máme své „oblíbence“.
Líbilo: Absolutně všechno a vždycky – tady to snad ani jinak nejde. Jen by to občas chtělo trošku více času i méně lidí …
Pokud nebudete chtít v Praze jen tak „zevlovat po bulvárech“, musíte se připravit na skutečnost, že vstupné vám takový poznávací výlet pořádně prodraží. Ale občas nelze jinak.
Protože se ve všech případech jedná o místa notoricky známá, nechávám tentokrát fotografie úmyslně bez popisek.
PS: Vzhledem k tomu, že se mi teď v mém „historickém archivu fotografií“ nepodařilo najít Tróju a židovské město, použil jsem výjimečně jako ilustrační foto skeny svých turistických vizitek.