TURISTIKU PODPORUJÍ
61 015 turistů a cestovatelů
105 662 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 230 591,- odměny za články

Frýdek Místek

Frýdek Místek vznikl spojením dvou obcí, které odděluje řeka Ostravice. Město Frýdek-Místek leží na okraji Moravskoslezských Beskyd. Nejvýznamnější stavbou města je barokní zámek.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Ivančena / Přehrada Morávka Ubytování Frýdek Místek
Turistické cíle / Mapa Frýdek Místek Přehrada Šance / Lysá hora Satinské vodopády

Moravskoslezské Beskydy
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Moravskoslezské Beskydy
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Okolí Kněhyňské jeskyně v zimě a hledání kamenných útvarů ve svahu níže.

Tipy na výlet Romantika Pro zdatnější Celodenní výlet Za sportem Do přírody Na hory

Fotografie (105)  • Foto: TomášNejedlý

Kam a jak jedeme?

Byl to jeden z posledních výletů před předpokládaným „přitvrzováním“ vlády. Tušil jsem „mezi řádky“ co bude a příliš jsem se nemýlil. Pokud se něco nenápadně „dostane na povrch“, tak to bude. Pokud se něco naznačí, tak to tak skutečně bude. Opět překvapili. Na vymýšlení posledních výletů jsem měl tedy dva týdny k dobru, možná tři. Zkrátka, když jsem přemýšlel kam se vydám, tak jsem to bral jako poslední výlet. Ve skutečnosti byl mým předposledním. Tím skutečně posledním byl vrchol Šorštýn a nedaleká Skalka popsaná zde:

 

https://www.turistika.cz/vylety/zimni-vylet-pres-sorstyn-skalku-na-sulov-a-zpet-na-ostravici/detail

 

Rozloučením se „syrovějšími“ krásami Beskyd je popsáno zde. Jsem zvědav, kdy znovu budu moci do hor zavítat. Zatím vše jenom postupně přitvrzují a není mnoho nadějí k optimističtějším výletům. Zatím si pořád říkám, že před xx-měsíci bylo lépe, ne že už je zase lépe. Situace se zlepšuje, ale budeme raději ještě více přitvrzovat (oni už si nějakou položku, která se bude zhoršovat oproti minulým časům, vždy najdou. Možná se to může zdát drsné, ale článek bych mohl také přejmenovat na „ROZLOUČENÍ S LETOŠNÍ TURISTICKOU SEZÓNOU.“ Nikdy jsem pohyb v horách pěšky nebo kdysi i na kole jako dálkové jízdy spíš naopak v údolích neukončoval. Nyní mě to napadlo poprvé. Mé tvrzení, že ještě budeme vděčni za „opušťák“ na Štědrý den, možná teď bude vypadat příliš pesimisticky. Optimisticky doufám, že se jen hluboce mýlím, ale „mezi řádky politiky a jiných vazeb“…. ?

 

Zkrátka a jednoduše dost důvodů abych vymyslel něco zajímavého a nejlépe tam kde už jsem dlouho nebyl. Abych měl na dlouhou dobu na co vzpomínat. A na kterém místě jsem dlouho nebyl a dá se tam dostat poměrně frekventovanými spoji. Kdyby bylo hodně spojů do Jeseníků, vyrazím tam. Toto krásné a zároveň neodolatelně drsné pohoří, které dokáže i u malých výletů ukázat jak je člověk malý a jak si musí „sólista“ každou trasu důkladně promyslet pro případ kdyby se něco stalo (nemohu příliš počítat s tím, že mi někdo pomůže) a taky nemalou časovou rezervu. Tím mi na výlet v Jesenících vychází asi 4 a 5 hodin a dva autobusové spoje. To v zimě nedává moc velkou naději na rozumnější výlet, ale hlavně ne pocit takové té jistoty, že kdyby něco, tak ještě ten poslední spoj stihnu. V Beskydech už je situace lepší a tak jsem dlouho nepřemýšlel. Navíc jsem před nějakou dobou četl i článek o nějakých kamenných nebo snad i skalních objektech východního svahu Kněhyně. Hluboko pod přírodní památkou „Kněhyňská jeskyně“ a tedy i výrazně níž než jsou hranice NPR Kněhyně – Čertův Mlýn, nejhlídanějšího území v celých Moravskoslezských Beskydech. Přibližná „šablona“ postupu již byla na světě. Vyrazil jsem o něco později než mám ve zvyku, inu po týdnu v práci jsem si rád trochu pospal. A také jsem zhruba měsíc nikde na výletu (kvůli počasí) nebyl. Forma razantně klesla a upřimně se mi zas až tak moc nechtělo.

 

Tedy spousta důvodů abych konečně vyrazil. Jestli si to dobře pamatuji, tak z Ostravy – střed jsem vlakem vyrazil kolem 6h54 a kolem osmi jsem byl v Kunčicích pod Ondřejníkem. Vystupuji z vlaku a i kdybych měl udělat jen pár kroků kolem a vrátit se zpět na vlak tak by to stálo za to. Je to alespoň změna oproti nudě ve městě. Nevydávám po zelené, ale opačným směrem k dřevěnému kostelu. Správně bych měl napsat ke kapli, protože se jmenuje „Kaple sv. Prokopa“, spadající pod římskokatolickou farnost v Kunčicích pod Ondřejníkem. Nejprve jdu tímto směrem po nástupišti, ale to je špatně. Nakonec ba mě zastavila zákazová značka na konci nástupiště. Vracím se tedy k podchodu a procházím na druhou stranu směrem ke kunčickému minipivovaru a pak odbočuji po chodníku doprava. Za chvíli jsem u železničního přejezdu přes který projdu a dál už to znám. Kdysi jsem tímto směrem jel na kole. Po modré se zatím pohodovou cestou přibližuji k lesu. Mírně posněhovává, ale o to je větší mlha. Vidím maximálně na pár desítek metrů. Okolní kopce vůbec. Je poměrně dost chladno, ale kupodivu mi to vůbec nevadí, jsem rád, že vůbec mohu někam jít. Počasí je vcelku vlezlé. Když mám bundu zapnutou je tepla až až, pokud ji trochu odepnu, tak už je zase nepohodlně chladno. Volím variantu trochu odepnuté bundy a svižné chůze. Po rovince to jde. Na rozloučení se s letošní turistikou jsem se náležitě vybavil a tedy i základ musel být poctivý. Zvyknout si na dobré pohory není těžké. Cesta zpět již není. :-)) Věděl jsem, že pohodová cesta za chvíli skončí a začne solidní stoupání. Dlouho jsem už tady nebyl a v zimě už vůbec ne. Od rozcestníku „Pod Stolovou“ už se bude jen stoupat. Na co jsem za tu dlouhou dobu nezapomenul byl pohled do hlubokého a strmého údolí potoku „Stolovec“ nad nimž vede žlutá turistická trasa. Divoký potok s mnoha vodopády, vodopádky a kaskádami ve velmi nepřístupném terénu. Tomu, že jsem kdysi v létě nahoru neutíkal se nedivím. To, že mě těch pár lidí kteří ráno šli předbíhali mě až tak neudivilo. Nešlo se mi lehce, nějak jsem nebyl ve formě, místy se mi točila hlava a rychle jsem se zadýchával, ale šel jsem. Pohled do hloubky potoka často výrazně zakrytého mlhou byl fascinující. Bylo cítit SÍLU HOR. To mám rád, i proto do nich chodím. Svah je často tak strmý, že případné sklouznutí by asi skončilo až dole u potoku. Krásné pohledy jsou mi záminkou pro vydýchání se (musím to přece vyfotit – nejsem unavený :-))) ). Tuším, že někde nahoře by měla být studánka, ale jak daleko to bude, to si již nevzpomínám.

 

Cesta je zasněžená, ale pod nevysokou vrstvou sněhu je poctivý led. V některých místech dostávají i mé skvělé pohory bez nesmeků zabrat. Považuji to za hodnotnější sportovní výkon a těm s nesmeky se trochu pousmívám - „jdu bez nich :-) “. Nejkritičtějším místem je prudké stoupání nad širokou lesní cestou. Jako pomocníky jsem zde měl vystouplé kameny, či snad i pískovcové bloky. Nad jejich pomocí nepřemýšlím ani chvilku a už hledám skuliny kam bych mohl dát prsty. Postup je náročný, ale za chvíli jsem nahoře a už se jde zase lépe. Uznávám, že bez těchto kamenů nebo nesmeků by to byla mnohem větší sranda. :-)

 

Prakticky až nahoře přecházím nevýrazný potůček a hádám, že někde dál by už mohla být vzpomínaná studánka. Cesta už tak prudce nestoupá a odbočuje doleva. Po chvíli už jsem i u studánky. Nemohu se nenapít. Kupodivu není ani tak moc studená jak bych čekal. Následuje dřevěná chata a po ní již jsem na lesní cestě odkud je to již jen kousek k poslednímu stoupání před hranicí národní přírodní rezervace „Kněhyně – Čertův Mlýn“. Nebudu mířit, tak jako většina lidí, do sedla Kněhyně, ale NPR budu obcházet podél její hranice po asfaltové cestě. Nyní s mnoho desítkami centimetrů sněhu. Zde již davy nemíří. Za celou dobu jsem zde nikoho nepotkal. Upozorňuji, že vstup do NPR není povolen, ale stopy ve sněhu mluví o něčem jiném a to i stopy po lyžích. Jen kousek od vyhlášených míst, které se velmi často strážci přírody hlídají a nedomlouvají, ale už přímo vybírají. Celá národní přírodní rezervace je pro veřejnost nepřístupná, pohyb je možný pouze po značených cestách. Od Stolové a od Tanečnice po červené, od vrcholu Čertova Mlýnu k přírodní rezervaci „Klíny“ po zelené. Na vrchol Kněhyně je už dlouhou dobu vstup zakázán.

 

Cesta po hraniční cestě rezervace je pomalejší, sníh je hodně zmrzlý, ale sem tam se propadnu. Vzpomínám si na některá místa, která jsem viděl v létě nebo na podzim. Vzpomínám jak na některých místech jsem ke konci srpna pozoroval sytě modře kvetoucí nejjedovatější rostlinu a to ještě beskydský endemit – oměj moravský tuhý. Jeho barevné variety jsem viděl i za plotem v Semetíně u Vsetína. Jak se tam dostal netuším. Známější bude lidem možná pod pojmenováním Šalamounek. Nebo také oměj vlčí mor.

 

Kdysik dávno hodně dávno jsem viděl okolí vstupu Kněhyňské jeskyně, ale to bylo léto. Nakonec jsem si řekl, že se podívám jak drsně bude asi místo vypadat pod peřinou sněhu. Chce to jednu drobnost najít místo, kde se k ní dostanu. To nebude jednoduché. Říkám si, že sníh mi bude hledání hodně ztěžovat. Ten strom a snad i náznaky kamenů po kterých jsem dávno stoupal nahoru jsem ale rozpoznal poměrně rychle. Odtud je to již jen pár desítek metrů. Mohl jsem se zmýlit a pak by její hledání bylo obtížnější a delší. Sníh je hluboký a postupuje se velmi obtížně. Za chvíli jsem už hodně unavený. Smiřuji se s tím, že budu rád, když ji alespoň zahlédnu a pak se vrátím zpět dolů na cestu. Nechci se vzdát a už se smiřuji s tím, že balvan ve svahu níže už hledat nebudu, protože v těchto podmínkách nebudu mít žádnou šanci. Nakonec zahlédnu ceduli se státním znakem a vidím, že jsem dobře. Teď už se „jen“ trochu přiblížit. Postupuji opatrně a s respektem. Sněhu je minimálně půl metru a vím, že vstup je hluboce pod úrovní okolního terénu a navíc pod mříží následuje ještě minimálně šest metrů volné výšky pod mříží. Vím, že zde jeskyňáři před nějakou dobou nainstalovali (opravili zničenou) mříž. Netušil jsem, jaká je situace nyní a o to jsem byl nervóznější. Určitě jsem nechtěl zahučet dolů. Pod sněhem vše vypadá úplně jinak než v létě. Velmi opatrně se přibližuji. Přes sníh nevidím, jestli tam mříž je nebo ne. Nakonec zahlédnu část a vypadá, že tam je. Ulevilo se mi. I přes to se posouvám zpět, dál, do bezpečí. S minimálně půl až metrem sněhu je vstup ještě děsivější než v létě. A věřte mi, že určitě pro mnoho lidí bude jen pohled na vstup představou nejděsivějšího snu.

 

Ne nadarmo se jedná o „PANÍ JESKYNI“, která si dokáže sjednat úctu hned na začátku. Mnoho lidí může doslova ochromit. A to je správně. Pocit, že je zde mříž, příliš klidu nedodá. Dobrá lekce pro ty kteří snad ještě dnes mluví o Beskydech jako o malých horách.

 

Je na místě toto místo nechat odborníkům, kteří mají znalosti zkušenosti a taktéž zde mohou i z právního hlediska vstupovat. Upozorňuji, že běžným lidem je jeskyně nepřístupná, zde především z důvodu jejich vlastní bezpečnosti. Pro ty, pro které by ani pohled na vstup a představa hloubky do prvního patra minimálně šest metrů nebyla dost děsivá, tak připomínám, že se zde podle jeskyňářů má nacházet i „Velká propast“ s hloubkou minimálně dvanáct metrů! Zhruba jako výška čtyřpatrové budovy. Pokud je to pro někoho málo, tak ať se podívá z okna čtvrtého patra dolů na zem. Stále málo děsivé? Tak ať navrtá třeba do panelu z venku držák na anténu. Pořád stejný frajer?

 

Jednou jsem montoval na střeše paneláku anténu pro vysílačku a pohled dolů byl asi to nejšílenější co jsem zažil. Namontoval jsem, ale příjemný pocit to ani v nejmenším nebyl. Řekl jsem si, že se ještě kousek přesunu ke vstupu menší mírně klesající jeskyňky a udělám ještě její fotku. Značně unavený jsem si již přál se dostat na cestu a pokračovat dále. Opět velký zážitek a myslím, že rozloučení s tím co je pro Beskydy asi největším kořením, tedy pohledem na JESKYNI JESKYNÍ, je zcela správné. Pokračuji do míst, které mi přirostlo k srdci už kdysik hodně dávno a tím je potůček „Kněhyňka“ V létě se divoce proplétá mezi kameny a pod cestou vytváří pěkný vodopádek. Pohled na ně v zimě je pro mě novinkou. Než se k ní dostanu musím podlézt několik padlých stromů. Vracím se jako ke staré dobré kamarádce na kterou jsem poslední dobou nějak zapomenul. Je stále stejně krásná. Neodolám a opět se trochu napiji. Není nic tak přirozeně čistého a chutného jako voda tekoucí z něčeho tak opředeného pověstmi jako svahy třetí největší hory Beskyd – Kněhyně.

 

Vracím se zpět a opačným směrem podlézám stromy. Po zasněžené cestě se vydávám do míst, kde bych měl hledat nějaké skalní útvary. Ty moc nevidím, ale prudké svahy určitě. Dostávám se do míst, kam bych asi jindy neměl důvod jít. V mnoha místech vypadají svahy velice sebevědomě. Naopak u mě to budí úctu a bližší nahlédnutí odkládám na někdy jindy a bez sněhu. Vzpomínám si na případ, který se stal před přibližně patnácti léty na protějším kopci. Tato velmi nešťastná příhoda se stala na západním svahu Smrku ve strmém svahu koryta Kořenského potoku. Nebyl jsem účastníkem, informace mám bohužel jen z internetu, ale jedná se o odstrašující příklad toho, když příroda i všechno další je proti. Vlastně ta příroda ani tak proti není. Někdy je smůly prostě příliš.

 

Ano byli v místech, kde by se pohybovat asi neměli, ale po bitvě každý generál. Navíc je i spousta jiných míst které nejsou tak přísně chráněny jako PR Smrk a mohou zde hrozit stejná nebezpečí (nejedná se o žádná maloplošně zvláště chráněná území). Je dobrým pravidlem, že pohyb po značených cestách, je s největší pravděpodobností i tou největší zárukou bezpečí. A také poctivá příprava každého kdo do hor jde a to jak fyzická, tak velmi často i psychická. Hory totiž mnohdy (ale ne vždy) dávají varování a rozumný člověk by je neměl ignorovat, ale měl by se je snažit vnímat a včas zařadit „NOUZOVÝ ÚNIKOVÝ PLÁN“. Měl by se řídit „šestým smyslem“. Nikdy hory nebudou stoprocentně bezpečné, ale to hlavní začíná na každém. Bohužel, když smůla vyhraje, tak je zle…

 

A to byl tento případ. Koho by napadlo, že v „malých“ Beskydech spadne lavina? A koho by napadlo, že to někdo zaplatí cenou nejvyšší. Upozorňuji, že na Smrku existuje ještě jedno místo, přes které dokonce vede značená turistická trasa a tím je v zimě jedno z technicky nejobtížnějších přístupných míst – oblast na úrovni Bučacího potoku (v jeho pramenné oblasti) nedaleko studánka „Tajemná řásnovka“. Přiznávám se, že přechod tohoto místa bez nesmeků v zimě mě ještě na dlouhou dobu bude značně zvyšovat krevní tlak.

 

https://www.turistika.cz/vylety/zimni-prechod-certova-mlynu-a-smrku/detail

 

 

A co se to tehdy před patnácti roky na Smrku stalo? Na Beskydy věc nečekaná. Spadla lavina a jeden člověk to bohužel nepřežil. Více bude jako varování v odkazu, který uvedu na konci článku. Byla tam podle toho článků spousta chyb, ze kterých by se měli ostatní, alespoň poučit. Budu posledním, který by chtěl někoho kritizovat. Všichni děláme chyby, ale měli bychom si z nich být schopni vzít ponaučení.

 

Zpět k mému výletu a spodní části východního svahu Kněhyně. Už jenom z toho jaký jsem viděl nevšedně zvlněný a strmý terén bych mohl být z této odbočky nadmíru spokojen. Přemýšlel jsem jestli hledat skalky nebo raději už jít dolů na vlak? Také jsem si říkal, že se zde asi tak brzo nevrátím, tak jsem přece jenom v místě, které nevypadalo tak prudce, začal stoupat. Asi po půl hodině jsem se vyškrábal nahoru a měj jsem to štěstí, že jsem byl přesný. Pohled na balvan byl trochu zklamáním, ale dutina pod ním byla. Bohužel tvrzení o hloubce asi 2 metry se mi zdá dost přehnané. Tak trochu zklamání. Sestupuji dolů a již se chci jen připojit k asfaltce vedoucí z údolí Čeladenky až k pramenu na Čertově Mlýnu. Při pohledu na protější kopec Magurka mi běhá z jeho velikosti mráz po zádech. V prvním okamžiku jsem si myslel, že jde o Smrk. Vršek zahalený vrstvou mlhy. Ono asi také dost mrzne. Začínám cítit trochu chlad na prsny na nohou a to mám tři vrstvy ponožek a ještě vycpávku v pohorách. V jednom místě je znakem mrazu i to, že maskáče jsou jako papír a drží svůj tvar natrvalo. Rukavice totéž. Mohu je zohnout a ony zůstanou natrvalo ohnuté. Asi fakt pořádně mrzne, ale já se cítím dobře. Konečně jsem už sestoupil na cestu podél Čeladenky a naštěstí je trochu posypaná, takže neklouže. Zdá se mi, že už je méně světla, cesta se táhne. Je to ještě velmi daleko k nádraží kam se musím dostat. Kousek před pramenem a kapličkou Cyrilka vidím skupinku postávajících lidí a před chvíli jsem viděl v protisměru autobus. Zeptám se zda-li čekají na autobus. Prý že ano. Má jet asi za sedm minut. Až teď, když jsem se zastavil, tak cítím jak moc mrzne. Autobus má zpoždění, ale nevadí. Hodně mi ušetří nohy a hlavně stihnu dřívější vlak. Autobus má odjíždět v 15h37. S jakým nadšením ho všichni vidíme a já vím, že už jen stačí vydržet chvíli na nádraží v Čeladné na vlak a výlet si mohu odškrtnout jako velmi úspěšný. Zase mám na co vzpomínat.

Za čím jedeme?

Za tajemnou skalní přírodou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jednodenní výlet, vše s sebou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásný náročnější zimní výlet.

Ostatní informace

Odkaz na nešťastnou lavinu v Beskydech, na Smrku:

    http://www.lezec.cz/clanek.php?key=4531


 
   http://horolezci.cz/vitkovice/lavina-smrk/


GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.488, 18.319)
Poslední aktualizace: 8.3.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Čeladná

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
5,5km od místa

Příspěvky z okolí Okolí Kněhyňské jeskyně v zimě a hledání kamenných útvarů ve svahu níže.

Dávná, "objevná" cesta k nejmohutnější a nejhlubší propasti Beskyd.
Dávná, "objevná" cesta k nejmohutnější a nejhlubší propasti Beskyd.
Jeskyně
Před mnoha a mnoha lety jsem se jal „objevovat“ legendu mezi jeskyněmi Moravskoslezských Beskyd. Nejedná se jen o legendu „našich“ Beskyd, ale i celých „Vnějších Západních Karpat“ ve flyšovém příkrovu. Flyš je str…
0.3km
více »
Kněhyně
Kněhyně
Vrchol
Vrchol Kněhyně ( 1256 m.n.m.) je jednou z nejmohutnějších hor Beskyd. Vrchol kopce je porostlý lesem a výstup na vrchol vede příjemným prostředím. Na vrcholu je vrcholová kniha, která toho…
0.8km
více »
Studánka Čertův mlýn
Studánka Čertův mlýn
Studánka
Studánka se nachází na zelené turistické značce od chaty Martiňák na Čertův mlýn Hora Čertův mlýn je 4 největší hora Moravskoslezských Beskyd. Vrchol hory se stal nejvyšším bodem Zlínského kraje. Nachází se cca 2 km východně od Pusteven. Vrcholová část je součástí NPR Knehyně - Čertův mlýn. Název vznikl dle pověsti Čert postavil nedaleko vrcholu ve žlabu mlýn. 
1.2km
více »
Čertův mlýn skály
Čertův mlýn skály
Zajímavost
Nedaleko vrcholu Čertův mlýn se nachází skalní útvary, podle nichž byla hora pojmenována. Pseudokrasové procesy zde vytvořily nízké skály. Nejvýraznější skor 7 tun vážící "čertův stůl" však nápadně připomíná dolme…
1.3km
více »
10. etapa 10 000 kroků Čertův Mlýn – Příschlop
10. etapa 10 000 kroků Čertův Mlýn – Příschlop
Trasy
10. etapa 10 000 kroků Čertův Mlýn – Příschlop     10 000 kroků pro zdraví Dejte chůzi šanci!   Cílem výzvy není ujít každý den 10 000 kroků, ale …
1.3km
více »
Čertův mlýn
Čertův mlýn
Vrchol
Čertův mlýn je zalesněný vrchol kopce zvedající se jižním směrem od obce Čeladná. Podle pověsti měl čert u dlouhého žlabu na úbočí kopce postavit mlýn a tak vrchol dostal název Čertův mlýn. Kolem vrcholku bylo vyznačeno chráněné území a to národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn. Jižně od vrcholového bodu Čertova mlýna je zajímavý přírodní úkaz, můžeme tu vidět rozjíždění bloku pískovce. Přes vrchol Čertův mlýn proc…
1.3km
více »
Čertův mlýn - nejvyšší bod Východní Moravy
Čertův mlýn - nejvyšší bod Východní Moravy
Vrchol
Čertův mlýn (1205 m n. m.) je nejvyšším místem Východní Moravy (ZLínský kraj, www.vychodni-morava.cz). Je dostupný pro pěší i cyklisty (MTB) po červené turistické značce od Pusteven (závěr kamenitý), od chaty Mart…
1.4km
více »
Čertův mlýn
Čertův mlýn
Tipy na výlet
Cílem naší výpravy je jedna z beskydských dvanáctistovek - Čertův mlýn(1205 m n. m.) Po první vydařené výpravě na Smrk byla naplánovaná další výprava tentokrát na Čertův mlýn(1205 m n.m.). Datum bylo stanoveno…
1.6km
více »
Po stopách lišky Bystroušky
Po stopách lišky Bystroušky
Tipy na výlet
Hukvaldy. Toť nejen rodiště Leoše Janáčka, jež složil lišku Bystroušku ( ano, má zde sochu - tedy liška ), ale především HRAD. K tomuto hradu se dostaneme následovně : ve Frýdku- Místku nasedneme na autobus do Huk…
1.6km
více »
Maňáky
Maňáky
Rozcestí
Maňáky je rozcestí a orientanční místo na červené turistické trasa a nachází se východním směrem od horské rekreační osady Pustevny. Kromě turistické trasy prochází tímto rozcestím také trasa Naučné stezky Čertův …
1.7km
více »
Malá Stolová
Malá Stolová
Rozcestí
Rozcestí Malá Stolová je křižovatkou červené a žluté turistické značky a nachází se na jižním úbočí vrcholku Malá Stolová ( 1006 m.n.m. ) asi dva kilometry severně od vrcholu Kněhyně ( 1256 m.n.m.). Rozcestník je …
2km
více »
Leopoldka na Kněhyni a okolí
Leopoldka na Kněhyni a okolí
Chata
Stará lesnická a arcibiskupská chata, pojmenovaná podle arcibiskupa Leopolda, tedy Leopoldka. Je umístněna mezi dvěma horami, Malou a Velkou Stolovou. Nad těmito dvěmi kopci ční nepřehléd…
2.1km
více »
Potok Bystrá a Bystrý vodopád.
Potok Bystrá a Bystrý vodopád.
Vodopád
V méně známé části Radhošťské hornatiny se nachází více zajímavých potůčků s krásnými zátišími. Jedním z nich je potok Bystrá, nacházející se na severozápadním svahu pomyslného hřebenu procházejícího třemi významn…
2.1km
více »
Malá Stolová
Malá Stolová
Kopec
Vrchol Malá Stolová ( 1009 m.n.m.) se zvedá jižním směrem nad obcí Čeladná. Západním směrem od Malé Stolové je vrchol Velká Stolová ( 1049 m.n.m.) a jižním směrem se zvedá vrchol Kněhyně (…
2.2km
více »
Velká Stolová
Velká Stolová
Hora
Hustě zalesněný vrchol v masívu Kněhyně s omezeným rozhledem. Neznačená lesní cesta a místy pěšina na ni vede po hřbetu z křižovatky asfaltových lesních cest a červené trasy Čertův mlýn -…
2.7km
více »
Tanečnice - vrchol
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Tanečnice - vrchol
Vrchol
Tanečnice ( 1084 m.n.m.) je výrazný vrchol, který se zvedá severovýchodně nad horským rekreačním střediskem Pustevny. Právě z Pusteven vede na vrchol kopce červená turistická značka. Z…
3.2km
více »
Srdce Beskyd
Srdce Beskyd
Zřícenina
Srdce Beskyd je horský hotel, který jak jeho název napovídá se nachází ve středu Moravskoslezských Beskyd a v severovýchodní části horské rekreační osady Podolánky. Hotel poskytuje celoroční ubytování i se strav…
3.4km
více »
Pustevny
Pustevny
Tipy na výlet
Tak nějak plánovaně i neplánovaně se pohybujeme s motorkami po kraji a objevujeme nová místa, nebo se vrací na již navštívená.  Předem to není nikdy moc jasné kam se zrovna přesně zajede, teď ale padla volba na Po…
3.9km
více »
Beskydy po svých: Pustevny - Radhošť
Beskydy po svých: Pustevny - Radhošť
Tipy na výlet
Dnes se vydáme opět do krásných Moravskoslezských Beskyd :-). Tentokrát zavítáme na Pustevny a Radhošť. Na Pustevny se dostaneme tímto způsobem: Z Olomouce přes Nový Jičín do Frenštátu pod Radhoštěm. Z Ostravy …
3.9km
více »
Pustevny-zvonička
Pustevny-zvonička
Kaple
Při příchodu Na Pustevny vás zaujme na okraji lesa po pravé straně dřevěná zvonička, vybudovaná na počátku 20. stol. podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Původní barevná výzdoba navržená D. Jurk…
4km
více »
Za pohanským bohem Radegastem
Za pohanským bohem Radegastem
Tipy na výlet
     Místo, na které Vás zavedou mé řádky v tipech na výlet a zároveň vám jej mohu s klidným srdcem doporučit, je známé beskydské středisko, které se těší hojné návštěvnosti. Jednak je tomu pro své jedinečné kouzlo, které tato oblast nabízí, ať to jsou výhledy na Beskydy i do širokého okolí, nebo jedinečná stavební architektura, která je zde zastoupená souborem chat (Pustevenka, Libušín, Maměnka, Tanečnica, Šumná), zvoní…
4.1km
více »
Zimní přechod Čertova Mlýnu a Smrku.
Zimní přechod Čertova Mlýnu a Smrku.
Tipy na výlet
Vzhledem k omezeným spojům na nový rok jsem si na výlet do Beskyd vybral až den následující. S tím, že si opět vyzkouším co zvládnu. Netušil jsem až jak moc. Začalo to už tím, že jsem vyšel z domu trochu později a…
4.2km
více »
Smrk
Smrk
Vrchol
Smrk je druhou nejvyšší horou Beskyd a svou výškou 1276 m působí velmi majestátně. Je to hora osamocená s předvrcholem Malý Smrk (1173 m.n.m.) a je tvořená godulskými pískovci. Jste-li nadšenci vrcholových hospůdek a občerstvení, musíme vás zklamat na Smrku nic takového nenaleznete. A možná i proto je méně navštěvován a výstup na tento vrchol je považován za nejnáročnější v…
4.2km
více »
Radegast - socha
Radegast - socha
Rozcestí
Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Asi tři me…
4.7km
více »
Skalíkova louka
Skalíkova louka
Rozcestí
Skalíkova louka se stejnojmeným hotelem je známým výletním místem v oblasti Radhoště a Pusteven. Místo je snadno dostupné pěšky, na horském kole nebo na běžkách. Leží na tur…
4.7km
více »
Radegast
Radegast
Socha
Radhošť je podle legend spojen s uctíváním údajného pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Pověsti praví, že na vrcholku Hory stávala odpradávna jeho modla. Tu prý nechali zbořit slovanští věrozvěstové Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu rovněž zavítali i sem. Pravdou ovšem je, že bůh tohoto jména zřejmě nikdy neexistoval, neboť…
4.9km
více »
Ondřejník
Ondřejník
Hřeben
Osamocený horský masív se majestátně zvedá severním směrem nad obcí Kunčice pod Ondřejníkem. Horský masív má dva vrcholky a to Skalku (965 m.n.m.) a Solárku ( 890 m.n.m.). Na východním…
7.2km
více »
Radhošť
Radhošť
Kopec
Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malo…
7.2km
více »
Lysá hora
Lysá hora
Vrchol
"Lysá hora je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Z jejího vrcholu, který není zcela zalesněný, se rozbíhají 4 velké rozsochy, jež se rozvětvují v další menší podruž…
11km
více »