Mečeříž – obec - zřícenina zvonice, kostel a památná lípa

Cestou do Jizerských hor jsme se zastavili u rozhledny v Kostelním Hlavně. Vzhledem k tomu, že nejezdíme po dálnicích, ale raději po okreskách, kde je často řada zajímavých míst, projížděli jsme i tuto obec, kde nás k zastávce nalákala zřícenina zdejší zvonice.

Obec leží zhruba 5 km na sever od Kostelního Hlavna. Do Benátek nad Jizerou, které leží na dálnici D10 z Prahy do Liberce, je to zhruba 8 km na východ.

První písemná zmínka o obci je z r. 1046. Byla mezi vesnicemi, které pravděpodobně v letech 1052 - 1055 český kníže Břetislav I. daroval sboru kleriků nově založenému chrámu ve Staré Boleslavi. R. 1052 vydal tento kníže zakládající listinu zdejšímu kostelu. O historii obce z té doby se toho bohužel moc nedochovalo. R. 1344 zde byla chudá fara, která byla osvobozena od papežských desátků. R. 1378 se o obci píše již jako o městě, které má trhové právo. Jeden z místních názvů je Na Hrádku, z toho se usuzuje, že zde snad stávala tvrz nebo hrad. Ale doloženo o tom nikde nic není.

Dominantou obce je kostel sv. Kříže. Původní gotický kostel ze 14. století byl po bitvě na Bílé hoře přestavěn, na západě k němu byla přistavěna malá barokní předsíňka. Ještě po třicetileté válce byl obnoven, ale nakonec musel být r. 1911 zbourán a na původním místě se začalo se stavbou nového. Až 20. června 1913 byl vysvěcen nový novorománský kostel Povýšení sv. Kříže s hranolovou věží. Interiér kostela je novodobý. Obklopuje ho bývalý hřbitov, hřbitovní zeď a v rohu hřbitova nyní už jen ruina barokní zvonice ze 17. století. Svému účelu sloužila do počátku 20. století. Dál se neudržovala. Její dřevěná část se šindelovou střechou se r. 1976 zřítila a byla rozebrána. Zachovala se jen část kamenné podezdívky.

Za zmínku určitě stojí památná lípa malolistá, která stojí u silnice u hřbitovní zdi. Podle zmínky v kronice obce byla zasazena r. 1620 po vypálení obce. Během 19. století se v kmenu vytvořila dutina, ale stromu to nevadilo. Přežil dokonce i požár, který děti v 60. letech 20. století v dutině stromu založili. Pouze se vylomila část kmene s větvemi. Strom stále roste. Díky své výjimečnosti je zařazen mezi naše chráněné památné stromy. Je 13 metrů vysoký a obvod kmene je 384 cm.

Obcí jsme vlastně jen projížděli, takže ani nevíme, zda je zde nějaká možnost občerstvení. V centru obce je na mapě nějaká hospůdka zakreslená. Zda funguje – to je otázka.

K zastávce mne lákala hlavně zvonice, ale prakticky nic moc z ní není vidět. Otvor pro vchod je zabedněný. Dovnitř se jít nedá, navíc je vidět, jak je to nejen uvnitř zarostlé náletovými dřevinami. Zajímavější byla lípa a kostel se hřbitovní zdí.

Přes obec vede okružní naučná cyklostezka Krajinou Rudolfa II.. V terénu je značena žlutým písmenem R v bílém poli. Vede krajinou mezi Labem a Jizerou - v místech, kde byla rozsáhlá knížecí a královská honitba, prochází přes zámecké zahrady Brandýse nad Labem, Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou, které byly na přelomu 16. a 17. století součástí císařského panství. Je na ní 17 zastavení, kde se dozvíte řadu zajímavostí z historie, o císaři Rudolfovi II., který miloval zahrady, lesy a lov, ale i jeho předchůdcích a následovnících, kteří zde tuto krajinu také dotvářeli. Na jednotlivých zastaveních jsou i dobové rytiny, mapy, obrazy. Průvodce trasy má být prý k dispozici v informačním centrum v Lysé nad Labem.
Přes obec vedou i cyklostezky - jedna z nich vás dovede i k rozhledně v Kostelním Hlavně.