Přidat Olomouc mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Olomouce a okolí
Makču Pikču, tentokrát více jarní
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
V období aktuálního jara se to střídá jako na houpačce, nakonec stále platí přísloví o dubnu, tedy ještě tam budem. Nicméně soboty v posledních týdnech vypadají lépe, než neděle, takže potrénovat trošku silniční kolo a vyrazit směr jihovýchod.
Za čím jedeme?
Jak se dívám do záznamů, vychází mi to tak v pětiletých (nebo čtyřletých) intervalech. To je už celkem dostatečná doba aby se projevila nějaká změna. Hodlám se totiž zastavit v jedné přírodní lokalitě, tedy spíše umělé, ale byť je dílem člověka, o to hezčím arboretem Makču Pikču poblíže osady Paseka (tedy z větších sídel Šternberka, což je pro neznalé poblíž Olomouce).
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Výlet to je jednodenní, takže ubytování není potřeba. A protože v arboretu se příliš občerstvení neprovozuje (občas nějaká limonáda), ta si prodloužím jízdu k nedalekém hradu, tedy k Sovinci, tam snad nějaký bufet otevřený bude.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jak už jsem uvedl výše, zavede mě do zamýšlené lokality cesta tak po čtyřech nebo pěti létech. Samozřejmě ještě pamatuju, kdy v lokalitě opuštěného lomu bývala skládka odpadu. To co zde vzniklo za posledních cca 20 let je malým (ve skutečnosti velkým) zázrakem. Práce probíhaly určitě už nějaký pátek před oficiálním otevřením. Nicméně v roce 2026 arboretum oficiálně slaví své kulaté jubileum. Za poslední dobu jsem se stavil povětšinou v letních měsících, ale jak už to bývá, asi nejhezčí období přírody je jaro. Konec dubna je naštěstí už doba dosti pokročilá, aby velká část rostlin a celé výsadby dospěla do květu, ačkoliv některé druhy mají již svůj květ za sebou.
Ale teď tedy je v květu nejen část bylinná, ale rozkvetlé jsou již i druhy patřící do dendrologické, tedy dřevěné druhy. Hlavním lákadlem arboreta jsou tedy sice hlavně kytky, ale hlavně pro vlastní potřebu je tu i několik ovocných stromků. Nechybí samozřejmě i ty „neužitkové“ stromy, které mají hlavně funkci okrasnou. Pro tentokrát mě celkem stačila obchůzka bez vyhledávání nějakých specialit, ačkoliv pár zajímavých kytek mě samozřejmě rovněž přilákalo k bližšímu pohledu. U rodičů jsme na skalce mívaly takové hořce, které už bohužel zmizely, pořád máme nějaké koniklece, ale jen odstínech nachové, zde mají i koniklec i bílé (ale nejsou tu i konilišky nebo pampeklece). Celkem mě od minulé návštěvy překvapilo množství aurakárií, snad aby se míst více přiblížilo originálu v Peru. Ačkoli spíš mě to připomínalo Patagonii.
Zajímavé jsou i rostlinky, které jsou celkem běžné, nicméně s takovým zakrslým mákem se normálně nepotkáte.
Ostatní informace
Jak známo, v arboretu se dá i nakoupit nějaká sazenice nebo i jiná rostlinka, nabrat si tu můžete (za poplatek) čedičovou drť. Od minula se asi opět zvedlo vstupné (stálo to 120,- Kč, a do důchodu ještě daleko). A po Makču Pikču mě potěšila i zastávka na Sovinci, kde se dá vskutku bohatě posvačit.
Přidat do oblibených uživatelů
Paseka
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Makču Pikču, tentokrát více jarní
