Bystřice nad Pernštejnem

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Za sportem • Na kole

Náměstí • Fotografie (3) • Foto: vojkys

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Náměstí

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Tento výlet nás zavede do kraje Vysočina a to konkrétně do města Bystřice nad Pernštejnem.Z mého bydliště je město vzdálené 15km tak jsem se vydal na kole.Pokud někdo zvolí jiný způsob Dopravy třeba vlakem,tak nádraží je vzdálené asi 1,5km od centra,když přijedete autem nejlepší je zaparkovat poblíž autobusového nádraží,které je asi 0,5km od náměstí.Dále se vydáme pěšky.

Za čím jedeme?

Náměstí • Foto: vojkys

Kolonizaci zde organizovali pánové z Medlova na jižní Moravě, později přejmenovaní na Pernštejny. Lze předpokládat, že po první třetině 13.století již byla Bystřice farní osadou, jakkoliv první doloženou písemnou zmínku máme až z roku 1298 v listině, která se odvolává na její předlohu z roku 1238. V průběhu 14.století střídala Bystřice často majitele, v roce 1348, kdy již měla pravděpodobně statut městečka, patřila moravskému markraběti. Z té doby pochází obecní pečeť, na které je moravská orlice – její nejstarší známá podoba je z roku 1490. Jedna z větví Pernštejnů nakonec v průběhu 1.poloviny 15.století spojila ve svých rukou celý kraj, včetně panství bystřického, což jim do dědičného užívání potvrdil roku 1446 Jiří z Poděbrad. Díky podpoře Pernštejnů se v té době městečko prudce rozvíjelo. Obdrželo celou řadu privilegií (nejstarší listina městského archivu z roku 1403 uděluje právo odúmrti) a právo na pořádání výročních trhů. Rozvoj řemesel, zejména soukenického (cech ustaven roku 1555) předznamenal, že Bystřice bohatla a mohla půjčovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten jim jako splátku dluhu vymohl povýšení na město císařem Rudolfem II. 11.dubna 1580. Tehdy město obdrželo i svůj dodnes používaný znak: půl hlavy zubra a půl orla dělené „štrychem“ modré barvy na zlatém podkladu.Se zapadající slávou Pernštejnů se blížil i úpadek města, předznamenaný v roce 1585 velkým požárem celého města a dovršený loupeživými průtahy vojsky císařskými i švédskými za třicetileté války. Ještě v roce 1679 bylo ve městě 34 pustých domů – požářišť. V té době neměli bystřičtí štěstí ani na své majitele, kteří s nimi zacházeli značně nelidsky a hrdí měšťané jen těžce hájili svá minulá práva až u samotného císaře. A opět při velkém požáru v roce 1666 shořelo celé náměstí včetně kostela a fary.Nového rozmachu dosáhlo město po reformách Marie Terezie a Josefa II. Bystřice se stala jednou ze tří nejdůležitějších oblastí výroby sukna na Moravě. Rozvoj byl však postaven pouze na ruční soukenické výrobě – bylo zde 230 soukenických mistrů (1834). Velký požár 18.září 1841, kdy shořelo 116 domů, 60 plných stodol, Radnice a kostel a následný rozvoj tovární výroby jinde přivodil hluboký úpadek města a postupný úbytek obyvatel.Praktický do začátku 50. let 20.století nemělo město významnější průmyslový podnik a obyvatelstvo se živilo drobným podnikáním a zemědělstvím. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od poloviny 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600.Vzhledem k třem pustošivým požárům není město bohaté na historické památky. K těm nejvýznamnějším patří farní Kostel sv. Vavřince. Zasvěcení napovídá, že jeho Počátky spadají do doby kolonizace. Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Koncem 15.století byl kostel opevněn a postavena samostatná věž. K zásadní přestavbě kostela došlo v letech 1751 – 1754, kdy dosavadní jedna věž byla zbořena, loď prodloužena a zvýšena, v průčelí postaveny dvě věže a po stranách boční lodě s kruchtami. Po velkém požáru města byla v roce 1873 provedena úprava průčelí do dnešní podoby, kupole věží jsou z let 1979 – 1981 a kopírují ty z poloviny 18.století. Mobiliář kostela dal na své náklady zhotovit farář František Dominik Pomesián, nejvýznamnější postava náboženských dějin města.Bystřice má ještě kostel sv. Trojice na hřbitově z roku 1615 pozdně gotického charakteru, který dal postavit tehdejší majitel města Jan Čejka z Olbramovic pro bystřické evangelíky.Na Černém vršku je barokní kaple sv. Anny z roku 1749. V Bratrské ulici stávala modlitebna Českých bratří ze 40.let 16.století. O špitálu se píše poprvé v roce 1465.První zmínka o Radnici je z roku 1493. Budova Radnice na náměstí byla do dnešní podoby přestavěna v roce 1808. Dnes v ní sídlí Městské muzeum. Na náměstí jsou památkově chráněné domy čp.1 budova muzea, čp. 52 z roku 1756 a čp. 62 a 64. Z bystřického opevnění, zmiňovaného roku 1486 zůstaly dodnes už pouze místní názvy: Fortna a Malá branka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Bystřici se nachází hodně restaurací kde je možnost se najíst.Já jsem využil služeb restaurace Club v kulturním domě.Ubytování je možné také na více místech ve městě mohu třeba doporučit Turistickou ubytovnu u fotbalového stadionu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velice se mi líbí opravené náměstí které ted je opravdu hezké.Také kostel sv.Vavřince v dolní části náměstí je také pěkný.Nedaleko kostela se také nachází městské muzeum,které stojí za zhlédnutí.Pokud Bystřici navštívíte v letním období můžete navštívit koupalište nedaleko fotbalového hřiště.