Broumovskými stěnami ke skalním hřibům

Kam a jak jedeme?

Při naší dovolené v Náchodě jsme se jeden den vypravili prozkoumat skalní svět Broumovských stěn. Ráno začínáme snídaní v nádražním bufetě v Náchodě, kam jdeme z kempu v Bělovsi 3 km. Autobusem se dostáváme až pod Broumovské stěny - do obce Pěkov - Hony. Na břehu zdejšího rybníka čeká několik rybářů na svoji " zlatou rybku ". My na zastávce posvačíme a podle mapy vyrážíme po silnici, a pak lesní cestou se žlutou turistickou značkou do kopce ke skalám.

Ještě, že mám sebou své trekingové hole ! Pokračujeme nahoru, dolů, stezkou vpravo a jsme u začátku " hřbetu draka ", potom jdeme okolo vysokých skalních stěn. Délka Broumovských stěn je asi 12 km. Trochu se nám zatahuje, některé výhledy jsou zarostlé. Místy je to dost makačka, úzkou štěrbinou se musíme vyplazit na plošinu skal, přes které musíme dál. U Hvězdy chvíli odpočíváme, přijdeme k turistucké chatě, kde mají ve výběhu divoké prase, manžel ho chtěl také fotit a zjišťuje, že nemá čím. Ihned prchá zpět 1 km na místo, kde jsme odpočívali a naštěstí tam na něho jeho zrcadlovka čeká. Nadšeně se vrací za mnou.

Chatu Hvězda namají ještě otevřenou, tak se občerstvíme v bufetě na protější straně. Širokým chodníkem, pak po plochém hřebenu skal, po schodech skalní průrvou se dostaneme do " Království skalní divočiny " - ke Skalnímu divadlu nad Kovářovou roklí kańonu, kde stěny dosahují výše až 110 metrů, délka je 1,5 km.

Pak sestoupíme dolů do rokle - v její spodní polovině musíme přejít skalní průrvou - " Kovárnou ". Odtud opět sestupujeme dolů, potkáváme nějaké turisty, kteří to berou z opačného směru. Manžel si dělá plány, že se zde zase někdy příště podíváme, já se však raduju, že jsem to přežila, a že se blížíme k rovnější cestě. Konečně scházíme na křižovatku cest u lesa a turistických značek u odpočinkového altánku, pokračujeme vlevo po žluté dalším kaňonem s údolím. Nad námi na skalní stěně vidíme skalní hřib.

Za čím jedeme?

Za zatáčkou vysoko nad námi na skalním útesu vidíme chatu. Rokle je vzrušující - zužuje se a zase roztahuje do šířky a všude vidíme zajímavé skalní útvary. Obloha se nám zatím stačila úplně zatáhnout - najednou se ozve hrom. Co teď ? V bouřce se sice pod skálami schovávat nemá, ale my jsme se pod jedním skalním převisem jeskyně ukryli. Bouřka se naštěstí rychle přehnala, pak pokračujeme napříč další skalní roklí - už pohodlněji, pak zase nahoru. Kdy už bude těm utrpením konečně konec ? Manžel mě utěšuje, že brzy uvidím, co jsem ještě neviděla - přicházíme totiž k Slavenským hřibům - nic pro houbaře - tyto byly přírodou vytvořené z pískovců.

Já chvilku odpočívám u jednoho hřibu, manžel někam letí na průzkum, no jak jinak..... Hřiby jsou v částečně odlesněním terénu, tak se nám dobře fotí. Pak se dostáváme k další vyhlídce - nad Zaječí roklí - skalním městem. Odtud přicházíme k obci Slaný po polní cestě s pěknými výhledy do Suchého dolu. Stavíme se ve zdejší hospůdce na kafé, pivko, limo a dalším autobusovým spojem jedeme do městečka Police nad Metují. V Polici si projdeme hezké náměstí s radnicí, mají tu i Muzeum stavebnice MERKUR. Před 20. hodinou nám přijíždí konečně spoj do Náchoda, kde se v restauraci Sport naproti vlakového nádraží zastavujeme na pozdní večeři, pak nás čekají už jen 3 km do kempu v Bělovsi.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Kávu jsme měli v nádražním bufetě - ráno v Náchodě, pak v Broumovských stěnách v bufetě naproti chaty Hvězda, večeři v Náchodě v restauraci Sport, kde jsme se často stravovali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Cesta Broumovskými stěnami byla místy náročná, ale viděli jsme zajímavosti - jako byli skalní hřiby a skály různých tvarů, některé připomínaly i zvířata.

Ostatní informace

Za prohlídku přírodních krás se neplatí, těmito místy vede spousta značených cest, i přes jejich náročnost zde každý návštěvník spatří spoustu zajímavostí.