TURISTIKU PODPORUJÍ
61 718 turistů a cestovatelů
116 936 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 500 578,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Amatérský nadšenec se zájmem o sever a východ Čech aneb "učeň, který se prý motá tam, kam nepatří, tj. mezi inteligenci"

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 631
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 310 806

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1465

Družstevní skladiště v Třebechovicích pod Orebem
Družstevní skladiště v Třebechovicích pod Orebem
Dům, budova
Přelom 19. a 20. století byl v oblasti zemědělství v mnoha oblastech rozdílný. Zatímco přicházela na trh řada různých hospodářských strojů a nářadí, vyvíjela se a propagovala umělá hnojiva, nové postupy pěstování …
více »
Kaple sv. Jana Křtitele v Třebechovicích pod Orebem
Kaple sv. Jana Křtitele v Třebechovicích pod Orebem
Kaple
Tato třebechovická kaplička je památkou na pobělohorskou rekatolizaci, což dosvědčuje článek z 1. čísla „Královéhradecka. Vlastivědného sborníku pro školu a dům“, jež vyšlo v roce 1924:„Fr. Probošt: O původu kapli…
více »
Zřízení Riegrova obelisku v Hořicích v letech 1903-1907
Zřízení Riegrova obelisku v Hořicích v letech 1903-1907
Zajímavost
V roce 1903 byl výstavním předmětem družstva kameníků v Podhorním Újezdě na krajinské výstavě v Hořicích mohutný pískovcový balvan o délce 12 m a hmotnosti na 300 metrických centů, tehdy nejdelší ulomený pískovcový balvan v Čechách. Již během výstavy se výše zmíněné družstvo jednomyslně rozhodlo, že 12metrový pískovcový jehlan, jehož cena byla kolem 9 000 korun, tedy ne zrovna …
více »
Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
Pomník
O pomníku, který by byl věnován místním odbojářům a padlým ve 2. světové válce, se začalo hovořit krátce po osvobození, ale nakonec byl zařazen až do prací pětiletého plánu v letech 1949-1953, jehož rozsah byl sch…
více »
Tyršův most přes Labe ve Smiřicích
Tyršův most přes Labe ve Smiřicích
Most
Původně se v těchto místech nacházel dřevěný most, který byl většinou často se vyskytujícími povodněmi poškozen nebo zničen, a tak musel být mnohokrát obnovován. V roce 1877 byl nakonec místo starého dřevěného mos…
více »
Železniční stanice ve Smiřicích
Železniční stanice ve Smiřicích
Žel. stanice
Stejně jako okolní obce, tak i Smiřice se dočkaly železničního spojení v souvislosti s vybudováním železniční trati z Pardubic do Liberce. Na počátku jejího vzniku stáli: továrník Jan baron Liebig, Vojtěch Lanna a…
více »
Škola v Srchu
Škola v Srchu
Dům, budova
Podle tradice měl na konci 18. století vyučovat ve vsi jakýsi švec. Školní budova byla postavena až v roce 1804 společným nákladem vrchnosti a okolních přiškolených obcí (Starého a Nového Hradiště, Hrádku, Hradišt…
více »
Zvonička v Srchu
Zvonička v Srchu
Zvonice
Některé prameny nesprávně soudí, že podle stáří zdejšího zvonu zde musela stávat zvonička již v 18. století, ale jde o tradovaný omyl, protože sám zvon nepochází přímo z obce, nýbrž až z Osic. To, že se v Srchu tehdy ani později žádná zvonička nenacházela, můžeme zjistit jak nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://old…
více »
Kostel sv. Martina, biskupa ve Slatiňanech
Kostel sv. Martina, biskupa ve Slatiňanech
Kostel
Zdejší chrám Páně býval farním již v polovině 14. století, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1350 byl postoupen s celým chrudimským vikariátem k litomyšlskému biskupství. Sam…
více »
Zřícenina hradu Rabštejnku
Zřícenina hradu Rabštejnku
Zřícenina
Tento hrad bývá nazýván jako Rabštejn i Rabštejnek (dobově psáno Rabstein a Rabšteinek; ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 i v jeho 2 dalších následovnících, viz http:…
více »
Nový židovský hřbitov na Olšanech v Praze
Nový židovský hřbitov na Olšanech v Praze
Hřbitov
Toto olšanské pohřebiště má obdobný osud jako sousední katolická a obecní, protože i ono bylo původně využito během morové epidemie v roce 1680, a to zejména v tehdejší V. části města Prahy. Tehdy byl totiž v míst…
více »
Hotel Meran na Václavském náměstí v Praze
Hotel Meran na Václavském náměstí v Praze
Dům, budova
Stejně jako na první pohled zaujme Grandhotel Europa, tak ještě více nás mnohdy zarazí štíhlý a vysoký objekt v jeho sousedství - hotel Meran, který sice vypadá jako "chudý příbuzný" sousedního domu, ale to vůbec není pravda.Na jeho místě stál původně dům, který býval zván jako "U Kolářů" či "U Příbramských" (důkazem toho je dochovaná kamenná deska s nápisem: "Zde slowe od star…
více »
Hotel Jalta na Václavském náměstí v Praze
Hotel Jalta na Václavském náměstí v Praze
Dům, budova
Někteří lidé považují tuto šestipatrovou budovu za architektonicky cennou, jiní za pozůstatek komunistického režimu, který neměl zrovna úctu k ochraně památek, natož k zachování původního vzhledu Václavského náměs…
více »
Olšanské hřbitovy v Praze
Olšanské hřbitovy v Praze
Hřbitov
Na místě, kde se dnes nacházejí Olšanské hřbitovy, bylo již v roce 1680 zatímní pohřebiště těch, co zemřeli na mor. V jeho blízkosti tehdy býval tzv. Olšanský dvůr za Horskou branou, kde bývalo pražské popraviště. Novoměstská obec tam zakoupila od zemského prokurátora Štiky z Paseky velkou zahradu za 809 zlatých, která byla určena na další morový hřbitov, jenž se stále více roz…
více »
Věžový vodojem v Dašicích
Věžový vodojem v Dašicích
Technická památka
Tato stavba vznikla v souvislosti s budováním skupinového vodovodu pro okolí Dašic. Samo městečko se k tomuto projektu připojilo proto, že dosud dodávaná pitná voda byla špatné kvality, což bylo příčinou častých epidemií tyfu a jiných onemocnění. Autorem projektu měl být podle zmínky Josefa Janiše v „Dašických ozvěnách“ z dubna 2001 místní stavitel Ing. arch. Josef Huráň a stav…
více »
Kostel Narození Panny Marie v Dašicích
Kostel Narození Panny Marie v Dašicích
Kostel
Tento chrám byl již v roce 1350 opatřený plebánem a v téže době byl odstoupen k litomyšlskému biskupství. Roku 1391 byl zmíněn plebán Jan, který si tehdy směnil místo s knězem Přechem z Lična (též psán jako Přich)…
více »
Obecní rybník ve Stéblové
Obecní rybník ve Stéblové
Rybník
Zatímco již od 16. století byla část stéblovského katastru zaplavována rybníky Velkou Čeperkou a Oplatilem (na první pohled viditelné z výměry vodních ploch na katastru obce, neboť v roce 1845 jich bylo 374 ha, 26…
více »
Kostel sv. Máří Magdalény v Heřmanicích
Kostel sv. Máří Magdalény v Heřmanicích
Kostel
V roce 1352 bylo odváděno z Heřmanic 6 grošů papežského desátku. První zmínka o kostele však pochází až z roku 1358, kdy si kněz Jan z Mladých Buků směnil místo s plebánem Linhartem. Jako farní byl kostel připomín…
více »
Mechanická tkalcovna Josefa Menčíka v Heřmanicích
Mechanická tkalcovna Josefa Menčíka v Heřmanicích
Dům, budova
Původně se v těchto místech nacházel panský mlýn, jenž byl v roce 1695 prodán za 270 zlatých, roční nájem 40 zlatých a některé naturální dávky. Jeho prvním majitelem byl Theodor Greif, avšak 25. června 1882 mlýn v…
více »
Zaniklá tvrz v Heřmanicích
Zaniklá tvrz v Heřmanicích
Zajímavost
Výše uvedená ves se nachází severně od Jaroměře a vznikla při křižovatce cest mezi Jaroměří, Chvalkovicemi, Kuksem a Choustníkovým Hradištěm, přičemž první zmínku o její existenci nalezneme k roku 1352, kdy v ní b…
více »
Jak se Heřmanice staly v roce 1766 poutním místem
Jak se Heřmanice staly v roce 1766 poutním místem
Zajímavost
Tato obec je všeobecně známá jako rodiště našeho vojenského genia Albrechta z Valdštejna, ale svého času se stala rovněž významným poutním místem, kam směřovali poutníci nejen z království Českého, nýbrž i z různý…
více »
Železniční stanice ve Stéblové
Železniční stanice ve Stéblové
Žel. stanice
Stejně jako jiné obce v okolí na trase mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se dočkala Stéblová železničního spojení v souvislosti se zřízením železniční trati SNDVB (Jihoseveroněmecká spojovací dráha, k. k. priv. S…
více »
Železniční stanice v Lázních Bělohradě
Železniční stanice v Lázních Bělohradě
Žel. stanice
Železniční spojení přinesla do těchto míst Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), jež zřídila odbočnou trať z Chlumce nad Cidlinou do Ostroměře, která byla v roce 1871 prodloužena ke Staré Pace, Martinicím v Krkonoš…
více »
Kostel Všech svatých v Lázních Bělohradě
Kostel Všech svatých v Lázních Bělohradě
Kostel
Původní dřevěný kostel byl postaven někdy ve 14. století a původně byl filiálním ke Svatojanskému Újezdu, s nímž byl svými ranými dějinami úzce spojen. V roce 1354 podal Bořek z Poličan ke kostelu v Újezdě a jeho …
více »
Železniční stanice ve Všestarech
Železniční stanice ve Všestarech
Žel. stanice
Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …
více »
Stéblová
Stéblová
Vesnice
Ohledně původu názvu této vsi, která byla podle nálezů kamenných industrií a žárových hrobů osídlena již v neolitu, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v němž nalezneme následující:"Stéblová (ve Stéblové, do Stéblové, Stéblovák), ves 6 1/2 km ssz. od Pardubic: 1385 (translatio census pro…
více »
Mlýn v Mladoticích
Mlýn v Mladoticích
Mlýn
Řada autorů uvažuje o tom, že se tu mlýn nacházel již v raném středověku, a to jako příslušenství zdejší tvrze, o níž nemáme žádných zpráv, což potvrzuje též zmínka prof. Augusta Sedláčka v jeho knize "Hrady, zámk…
více »
Pohránov (Srch)
Pohránov (Srch)
Místní část
Podle lidových vyprávění získala tato ves své pojmenování od toho, že si zdejší lidé rádi hráli nebo byli velkými hráči, což nevylučuje ani prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř": "Pohránov, ves 5 1/2 km sz. od Pardubic: 1436 ciesař Sigm. zastavuje hrad Kunětickú horu .. Hrádek, Poyhranow, Černá, AČ. 4/17…
více »
Liběchovka
Liběchovka
Potok
Tento vodní tok o délce 24,5 km, ploše povodí 157,2 km2 a průměrném ročním průtoku 0,77 m3/s nesl za poslední staletí řadu pojmenování (Dolský potok, Desná, Deštná a Liběchovský potok) a před dávnými dobami bylo j…
více »
Kosičky
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
více »
stránka 36 z 49
« na začátek    < předchozí    34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek