TURISTIKU PODPORUJÍ
61 689 turistů a cestovatelů
115 852 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 466 972,- odměny za články
fotografie Hribal

Hribal

Václav Hříbal

Příspěvky sleduje: 21 turistů
Počet příspěvků: 2 313
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 2 742 845

Příspěvky uživatele Hribal

Počet příspěvků: 2311

Vysoká seč 1006m
Vysoká seč 1006m
Hora
Plochý nevýrazný vrchol na hřebenu Krušných hor mezi Měděncem a Klínovcem. V osmdesátých letech minulého století byla náhorní plošina Krušných hor postižena exhalační kalamitou a došlo k velkoplošnému odumírání smrkových porostů. Suché stromy byly odtěženy. Holé plochy byly v průběhu dalších let zalesňovány sazenicemi smrku, borovice a javoru. Dnes je Vysoká seč hustě zarostlá smrkovými stromy. Je to jeden ze 14 hlavních vrcholů Krušných hor vyšších 1000m. Na vrchol nevede žádná cesta. Nejsnadnější pří…
více »
Vyhlídka na Tembergu.
Vyhlídka na Tembergu.
Vyhlídka
Západně od centra Perštejna je na skalní vyvýšenině vybudované pěkné vyhlídkové místo se zastřešeným altánem, ohništěm, informačními tabulemi a dětským hřištěm.…
více »
Z Kalku přes Rübenau do Grünthalu.
Z Kalku přes Rübenau do Grünthalu.
Trasy
Výlet do Krušných hor do krásného a divokého údolí Načetínského potoka. Tentokrát po jeho levém břehu z Rübenau do Grünthalu. Od zastávky autobusu jdu na hraniční přechod Kalek – Rübenau. Za prvními domy v Rübenau odbočuji silničkou dolů k Načetínskému potoku. Míjím několik původních mlýnů a hamru, z kterých jsou dnes pily. Málo frekventovaná silnička schází do úzkého a hlubokého skalnatého údolí s hustým smrkovým lesem a mohutnými skalními výchozy. U bývalého hostince Lochmühle jsou vedle silnice pozů…
více »
Schwarzenberský hraniční kámen
Schwarzenberský hraniční kámen
Drobné památky
Ve svahu vrchu Výrov, pod žlutě značenou cestou, se dochoval schwarzenberský hraniční kámen. Hraniční kámen byl vsazen do země v roce 1701, kdy Schwarzenberkové vytyčovali hranice svého panství. Na přední straně kamene je schwarzenberský znak, svislé pruhy s korunkou. Pod znakem jsou vyryta písmena FFZS a letopočet1701. Písmena značí jméno majitele lesa - Ferdinand Vilém Eusebius Fürst Zu Schwarzenberg. Blízko hraničního kamene vede nová lesní cesta, která schází přímo svahem dolů ze žlutě značené cest…
více »
Z Horní Halže na zříceninu hradu Perštejn.
Z Horní Halže na zříceninu hradu Perštejn.
Trasy
Od zastávky autobusu mířím na vyhlídku Halžského vrchu. Je sychravé studené ráno, údolí je v mlze a tak výhled nic moc. Mokrou trávou scházím na silnici vedoucí na Mýtinku. Pokračuji žlutě značenou cestou. V lese odbočuji na cestu vedoucí k vrcholu hory Vysoká. Zalesněný vrchol je bez výhledu. Vracím se zpět na cestu, která obchází vrchol. Po žlutě značené cestě prudce scházím přes louky do Rájova. Za obcí jsem chtěl odbočit na spojovací cestu ke zřícenině hradu Perštejn. Cesta je zahrazena plotem a ta…
více »
Vápenka Lengefeld - Kalkwerk
Vápenka Lengefeld - Kalkwerk
Technická památka
hodnoceni 10/10
V lese jihozápadně od Lengefeldu v Krušných horách se dochovala jedna z nejvýznamnějších technických památek na těžbu a zpracování vápence od 16. do 20. století. Zdejší vápno se používalo pro stavební účely a jako tavící přísada při zpracování železa. Od roku 1915 probíhala těžba vápence hlubinným způsobem až do hloubky 150 metrů. Za II. světové války zde byly v podzemních prostorách vápenky ukryty poklady drážďanských muzeí. V roce 2015 byla těžba zastavena, ale dál se zde zpracovává vápenec vytěžený …
více »
Poštovní milník Kalkwerk
Poštovní milník Kalkwerk
Drobné památky
Počátkem 18. století nechal saský kurfiřt zmapovat poštovní cesty a na nich pak nechal postavit poštovní milníky. Ty označovaly svojí velikostí vzdálenost čtvrt, půl a celou míli. Ve městech pak stály velké poštovní sloupy. U hlavní silnice vedoucí vápenkou Lengefeld v Krušných horách stojí jeden z těchto milníků.
více »
Smírčí kříž Kalek
Smírčí kříž Kalek
Drobné památky
U rekreačního domku č.p. 45 v Kalku je v kamenné zídce před domem zabudované torzo smírčího kříže. Nový majitel domu torzo kříže nalezl na okraji parkoviště u hraničního přechodu Hora Sv. Šebestiana. Smírčí kříž má ulomenou nohu. Na přední straně je vytesaný meč. V centrálním registru smírčích křížů má číslo 1815.
více »
Adlerstein
Adlerstein
Hora
676 metrů vysoký vrchol v saských Krušných horách nedaleko od města Lengefeld. Na úpatí hory se nachází známá Lengefeldská vápenka Kalkwerk. Na vrcholu Adlersteinu stojí žulový sloupek saské královské triangulační sítě číslo 87 z roku 1869. Síť těchto triangulačních bodů sloužila k přesnému zmapování území. Triangulační bod na Adlersteinu je jedním ze 122 bodů triangulační sítě druhého řádu.
více »
Důl Weißer Ofen /Bílá pec/
Důl Weißer Ofen /Bílá pec/
Důl, štola, šachta
Hluboko v lesích poblíž Lengefeldu se již od 15. století těžil mramor pro saský dvůr a později také stavební vápno. V roce 1580 zde vznikl velký důlní areál Weißer Ofen. Vápenec se nejprve těžil v lomu, později pak hlubinnou těžbou. U dolu stála i vápenná pec. Po II. světové válce se ještě několik roků těžil vápenec. V roce 1960 byl lom se čtyřmi tunely uzavřen. Dvě štoly byly zavaleny a další dvě jsou zabezpečeny mříží. Okolo lomu vede modře značená cesta z Lengefeldu do Lauterbachu. U cesty před lome…
více »
Poštovní milník Lengefeld.
Poštovní milník Lengefeld.
Drobné památky
Saský kurfiřt nechal počátkem 18. století zmapovat poštovní cesty a na nich pak nechal postavit poštovní milníky. Ty označovaly svojí velikostí vzdálenost čtvrt, půl a celou míli. Ve městech pak stály velké poštovní sloupy. Na okraji města Lengefeld u silnice vedoucí k zámku Rauenstein stojí jeden z těchto milníků.
více »
Zámek Rauenstein
Zámek Rauenstein
Zámek
Zámek Rauenstein stojí vysoko nad údolím řeky Flöha v centrální části Krušných hor,  3 km severně od města Pockau. Hrad na skále byl postaven kolem roku 1200 a kontroloval brod přes řeku na staré obchodní cestě. V roce 1630 byl přestavěn na zámek a byla vybudována nová přístupová cesta vedoucí tunelem skrz skálu. Za války zde byly uschovány tisíce knih z Německé knihovny. Ty byly hned po ukončení války odvezeny do Ruska. Do roku 1989 zde byla mateřská školka a dětská ozdravovna. V roce 1990 koupil zpět…
více »
Kneippova koupel
Kneippova koupel
Odpočinkové místo
Německý kněz a léčitel Sebastien Kneipp byl zakladatelem přírodní léčby vodou. Vyvinul 140 druhů léčebných metod vodní terapie. Tak zvaná Kneippova kúra je dnes…
více »
Skokanský areál v údolí Greifenbachtal
Skokanský areál v údolí Greifenbachtal
Ski areál
V horském údolí Greifenbachtal mezi městy Geyer a Ehrenfriedersdorf v Krušných horách byl v roce 1925 vybudován přírodní skokanský můstek. V roce 1947 byl rozší…
více »
Greifenbachtal viadukt
Greifenbachtal viadukt
Most
Při výstavbě Geyer – Thumské úzkokolejné trati v letech 1904 – 1905 bylo nutné překonat údolí Greifenbachtal. Na 20 pilířích zde byl postaven 180 metrů dlouhý most ve výšce 36 metrů. Byl to největší úzkokolejný most v Německu. Provoz na této trati byl ukončen v roce 1967 a v roce 1977 byl stržen most. V údolí se dochovaly betonové základy pilířů. Ve městě Geyer je několik připomínek této trati. Na bývalém nákladovém nádraží se dochovala lokomotiva. Údolím Greifenbachtal vede zeleně značená cesta z Ehre…
více »
Huthaus.
Huthaus.
Dům, budova
Na okraji velké pinky u města Geyer v Krušných horách stojí nová budova s restaurací a klubovnami Pobočného spolku Erzgebirge Geyer. Budova stojí na místě, kde v minulosti stálo zázemí pro horníky, kteří pracovali v dolech pod Geyersbergem. Byla zde modlitebna, ve které se horníci modlili před vstupem do dolu, aby se zdrávi vrátili. Mohli se zde umýt, převléknout a uschovat nářadí. Budova tak navazuje na hornickou tradici.
více »
Štola v pince u města Geyeru.
Štola v pince u města Geyeru.
Důl, štola, šachta
Ve svahu velké propadliny u města Geyeru Krušných horách je 22 metrů dlouhá štola, vysoká 2,2 m a široká 1 – 2m. Štola sloužila jako skladiště výbušnin, které se používaly při těžbě kamene po propadnutí dolů na Geyesbergu v letech 1851 – 1935. Štola je volně přístupná.
více »
Štola Reicher-Silber-Trost-Tagesschacht
Štola Reicher-Silber-Trost-Tagesschacht
Důl, štola, šachta
V údolí Greifenbachtal je stará štola, kde se těžilo stříbro a měď. Štola byla ražena do kopce Hahnenrück. Na vánoce v roce 1769 se zde stalo velké neštěstí. 23. prosince zvolili horníci metodu zakládání ohně, při které vzniká obrovské teplo. Při následném ochlazování vznikají ve skále trhliny a ty pak ulehčují práci horníkům při rubání. Oheň však pro nedostatek kyslíku špatně hořel a vznikly jedovaté plyny. Následující den po zahájení prací se jeden horník otrávil zplodinami a při záchranných pracích …
více »
Pinka v Geyeru
Pinka v Geyeru
Důl, štola, šachta
hodnoceni 10/10
Město Geyer bývalo slavným hornickým městem v Krušných horách. V okolí města byla bohatá naleziště cínu a stříbra. Těžba zde začala již koncem 14. století. Slou…
více »
Lotterhof v Geyeru.
Lotterhof v Geyeru.
Zámeček
Zámeček postavený v roce 1566 saským kurfiřtským stavitelem a starostou města Lipska Hieronymem Lotterem je unikátní ukázkou renesanční architektury v Krušných …
více »
Městská strážní věž v Geyeru.
Městská strážní věž v Geyeru.
Muzeum
Součástí městského opevnění byla strážní věž ze 14 století, která stojí vedle kostela. V letech 1561 – 64 byla věž rozšířena o osmibokou nástavbu s věží se zvony. Ve věži byl byt správce, který obsluhoval zvony a tím určoval směny horníkům, zároveň měl za úkol varovat obyvatele města před nebezpečím. Od roku 1952 je ve věži Městské vlastivědné muzeum. V sedmi patrech jsou expozice o historii města a historii hornictví, sbírka nerostů a cínového nádobí, historie místního krajkářství. Je největším věžový…
více »
Poštovní sloup Geyer.
Poštovní sloup Geyer.
Drobné památky
U křižovatky hlavních silnic v centru města Geyer stojí poštovní sloup z roku 1730. Tato kulturní památka připomíná přepravu pošty a cestujících v poštovních dostavnících. Byla zde zastávka poštovního dostavníku a na sloupu jsou uvedeny dojezdové časy do jednotlivých zastávek na trase.Na začátku 18. století je nechal postavit saský kurfiřt Fridrich August II. Poštovní sloupy nebo také milníky byly postaveny v pravidelných intervalech podél poštovních cest a ve větších městech.
více »
Nádraží ve Wolkensteinu
Nádraží ve Wolkensteinu
Technická památka
hodnoceni 10/10
V letech 1892 – 1986 vedla z nádraží ve Wolkensteinu úzkokolejná trať do Jöhstadtu s názvem Preβnitztalbahn /Přísečnická dráha/. Trať byla dlouhá 23 km a měla rozchod 750 mm. Byla zaměřena hlavně na nákladní dopravu. Spojovala obce v údolích řek Přísečnice a Černé vody s železniční tratí Annaberg – Flöha. Provoz na úzkokolejce byl ukončen v listopadu 1986 a demontáž trati v roce 1989. Příznivci železnice v roce 2000 obnovili muzejní provoz na části trati ze Steibachu do Jöhstadtu. Na nádraží ve Wolkens…
více »
Vlčí rokle /Wolfsschlucht/
Vlčí rokle /Wolfsschlucht/
Soutěska
hodnoceni 10/10
Tato úzká skalní spára s kolmými stěnami je pravděpodobně výsledkem eroze. S rozvojem turismu v této oblasti byla spára částečně rozšířena a byly zde zabudovány schody. Vede tudy sestup do údolí Zschopautal k nástupnímu místu na ferraty. Připomíná podobné cesty v Saském Švýcarsku. Do Vlčí rokle se odbočuje z červeně značené cesty vedoucí od nádraží na Zámek Wolkenstein.Z údolí pod zámkem není žádný přechod přes řeku a tak se musíme vrátit zpět nahoru. A to buď půl kilometru proti proudu řeky na cestu, …
více »
Ferraty Wolkenstein
Ferraty Wolkenstein
Skalní útvar
hodnoceni 10/10
Nedaleko od našich hranic jsou přímo pod zámkem Wolkenstein nádherné rulové skalní útvary – Schönbrunner Wand, Wolfsschlucht, centrální stěna /60 metrů vysoká/,…
více »
Zámek Wolkenstein
Zámek Wolkenstein
Zámek
Na skalnatém ostrohu, 80 metrů nad řekou Zschopau v Krušných horách se tyčí zámek Wolkenstein. Strážný hrad k ochraně kupecké cesty do Čech byl postaven koncem 12. století. V 16. století byl přestavěn na lovecký zámek.Za třicetileté války byl silně poškozen a chátral. Až v 19. století byl přestavěn pro účely okresního soudu. Po II. světové válce zde byly byty. Od roku 1989 je zde lidová škola umění a vlastivědné muzeum. Pořádají se zde různé kulturní akce.
více »
Poštovní sloup Wolkenstein
Poštovní sloup Wolkenstein
Drobné památky
Na náměstí města Wolkenstein stojí nádherný poštovní sloup z roku 1730. Byla zde zastávka poštovního dostavníku a na sloupu jsou uvedeny dojezdové časy do jednotlivých zastávek na trase. Saská kulturní památka připomíná přepravu pošty a cestujících v poštovních dostavnících.
více »
Vyhlídka Brückenklippe /Mostní útes/
Vyhlídka Brückenklippe /Mostní útes/
Vyhlídka
hodnoceni 10/10
Nádherná vyhlídka na vrcholu rulové skály ve Wolkensteinském Švýcarsku. Vyhlídka je 70 metrů nad řekou Zschopau. Své jméno dostala proto, že z vyhlídky jsou vid…
více »
Ferraty ve Wolkensteinském Švýcarsku.
Ferraty ve Wolkensteinském Švýcarsku.
Skalní útvar
hodnoceni 10/10
Nedaleko od našich hranic ve Wolkensteinském Švýcarsku skalnaté údolí řeky Zschopau lemují působivé rulové skalní útvary vysoké až 30 metrů. Je zde několik krátkých, ale výrazně sportovních ferrat v obtížnosti B až E. Na 11 lezeckých skalách je dalších 120 vytyčených cest obtížnosti 2 – 8 UIAA. Příjezd : Po silnici č 101 z Annabergu do Wolkensteinu. 2 km za městem je nenápadná odbočka přes řeku Zschopau přímo pod skály. Je zde malé parkoviště.
více »
Pomník Antona Güntera
Pomník Antona Güntera
Pomník
Žulový pomník věnovaný památce velice oblíbeného krušnohorského skladatele a písničkáře Antona Güntera, rodáka z Božího Daru, který opěvoval krásu Krušných hor a život na horách. Jeho písně si zpívali lidé po celých Krušných horách. Pomník stojí na vyvýšenině nad Wolkensteinským Švýcarskem. V roce 1911 kopec získal Krušnohorský pobočný spolek Wolkenstein a pojmenoval ho Anton-Günter-Höhe. Spolek zde postavil přístřešek a vybudoval pěkné odpočinkové místo v této oblíbené turistické oblasti. Z vrcholu je…
více »
stránka 20 z 78
« na začátek    < předchozí    18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Hribal