TURISTIKU PODPORUJÍ
61 079 turistů a cestovatelů
104 549 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 250 919,- odměny za články
fotografie Hribal

Hribal

Václav Hříbal

Příspěvky sleduje: 18 turistů
Počet příspěvků: 1 770
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 2 020 065

Příspěvky uživatele Hribal

Počet příspěvků: 1768

Bývalá židovská synagoga v Jirkově.
Bývalá židovská synagoga v Jirkově.
Synagoga
V sousedství židovských domů na severní straně jirkovského předměstí byla v letech 1846 – 47 postavena synagoga. Byla využívána až do roku 1938, kdy se z Jirkov…
více »
Pamětní deska sochaře Brokoffa
Pamětní deska sochaře Brokoffa
Drobné památky
V letech 1687 - 88 žil a pracoval na zámku Červený Hrádek sochař a řezbář Jan Brokoff. Vytvořil zde mnoho svých děl, která dodnes zdobí zámek a jeho okolí. Zde …
více »
Kašny na Červeném Hrádku.
Kašny na Červeném Hrádku.
Kašna
Na nádvoří zámku Červený Hrádek jsou v nikách dvě kašny z dílny sochaře Jana Brokoffa z let 1687-88. Sochy na kašnách představují postavy z řecké mytologie Polyfema a Odyssea. Další kašna je v parku pod zámkem. Chrlič je v podobě velké hlavy a je pravděpodobně také dílem sochaře Brokoffa, který měl na zámku sochařskou dílnu.
více »
Studánka pod Fichtelbergem
Studánka pod Fichtelbergem
Studánka
V jižním svahu nejvyšší německé hory v Krušných horách, u staré poštovní cesty z Oberwiesenthalu do Božího Daru, je nádherná studánka a upravené odpočinkové místo, kde se můžeme osvěžit a zároveň odpočinout.
více »
Mariánský kopec u Červeného Hrádku
Mariánský kopec u Červeného Hrádku
Drobné památky
Na Mariánském kopci,jižně od zámku Červený Hrádek, nechala majitelka tohoto panství Gabriela Hohenlohe postavit poblíž sloupu se sochou Panny Marie Neposkvrněné hrobku pro svého muže prince Ludwiga Hohenlohe-Lengenburga, který zemřel na následky zranění při bitvě 3.7.1866 u Hradce Králové. Po roce 1945 novogotická hrobka chátrá, dokonce zde nějaký čas pobývali bezdomovci. Hrobka byla několikrát opravena. Poblíž hrobky je kříž /Mohyla zedníka/, který připomíná smrt zedníka, který zahynul při stavbě hrob…
více »
Přes tři tisícovky Krušných hor.
Přes tři tisícovky Krušných hor.
Trasy
Od zastávky autobusu před hotelem Klínovec jdu po silnici na rozcestí Selský les. Zde odbočuje doprava neznačená cesta, která pozvolna stoupá lesem k vrcholu Macechy. Plochý nevýrazný vrchol je zalesněný a tak je bez výhledu. Po chvilce hledání jsem našel geodetický bod, který je kousek od cesty. Stejnou cestou jsem se vrátil zpět na rozcestí a pokračoval dál po silnici na rozcestí Pod Meluzínou. Kousek za rozcestím odbočuje doprava zeleně značená cesta, která obchází vrchol Meluzíny. U turistického od…
více »
Svíčkový oblouk symbol krušnohorských vánoc.
Svíčkový oblouk symbol krušnohorských vánoc.
Zajímavost
Na znamení, že všichni horníci po směně odešli ze štoly zdrávi, byly jejich lampy zavěšeny na hácích okolo vstupu do štoly. 24. prosince se scházeli horníci k v…
více »
Z Oberwiesenthalu stezkou Bimmelbahn do Českých Hamrů.
Z Oberwiesenthalu stezkou Bimmelbahn do Českých Hamrů.
Trasy
Na úpatí hory Fichtelberg se ve výšce 914 metrů n. m. nachází nejvýše položené město Německa. V roce 1884 schválila Královská pokladna stavbu úzkokolejky. Dopra…
více »
Anton-Günther-Weg
Anton-Günther-Weg
Turistická trasa
Přeshraniční okružní turistická stezka v hřebenové oblasti západních Krušných hor byla vytvořena na počest známého krušnohorského místního zpěváka a básníka Antona Günthera. Stezka je 65 km dlouhá, z toho asi 30 km je na české straně a 35 km na saské straně. Překonává nejvyšší vrcholy Klínovec a Fichtelberg. Stezka vede po stopách lidového básníka poklidnou hustě zalesněnou krajinou hor a vřesovišť, přes horské louky a okolo lesních jezer. Trasa: Oberwiesenthal - Boží Dar - Plessivec - Abertamy - Blate…
více »
Muzeum Boží Dar
Muzeum Boží Dar
Muzeum
Muzeum společně s Informačním centrem a Ježíškovo poštou je v centru města. V muzeu jsou expozice o historii nejvýše položeného města ve střední Evropě, historie dolování a těžby rašeliny, památka na lidového písničkáře Antona Günthera a na pobyt řeckého prozaika Nikose Kazantzakise, ukázky života místních obyvatel v minulých stoletích, model vrcholové části Klínovce a Fichtelbergu v měřítku 1: 100 a zvon z roku 1594 jako nejstarší památka města. Muzeum je otevřeno denně 8 -18 hodin Vstup zdarma
více »
Pomník Antona Günthera v Božím Daru
Pomník Antona Günthera v Božím Daru
Pomník
V Božím Daru jsou dva pomníky Antona Günthera. Jeden je v parku v centru města a druhý, méně známý, je na místním hřbitově. Anton Günther, rodák z Božího Daru, …
více »
Starou poštovní cestou z Oberwiesenthalu do Božího Daru
Starou poštovní cestou z Oberwiesenthalu do Božího Daru
Trasy
Počátkem 18. století nechal saský kurfiřt August II. zmapovat poštovní cesty a podél těchto cest pak byly vztyčeny čtvrtmílové kameny, půl míle a celé míle. Ve městech byly postaveny velké poštovní sloupy. Trasa začíná na náměstí v Oberwiesenthalu u poštovního sloupu. Po projití městem se napojuji na červeně značenou stezku Antona Gunthera. Upravená cesta pozvolna stoupá svahem Fichtelbergu. U cesty je několik odpočinkových míst s výhledem na protější masiv Klínovce a do údolí Zechengrund. Míjím kultur…
více »
Pomník pochodu smrti v Božím Daru.
Pomník pochodu smrti v Božím Daru.
Pomník
Na hřbitově v Božím Daru je pomník věnovaný památce obětem pochodu smrti z koncentračního tábora Dachau v dubnu 1945 bez bližšího určení počtu pohřbených. Pochody se uskutečňovaly ke konci II. světové války, kdy vězni koncentračních táborů blízko válečné fronty byli hnáni z Německa do Čech bez jídla, pití a odpočinku. Během pochodu mnoho lidí umírá vysílením, nebo jsou zastřeleni. Jeden zdroj uvádí, že je zde pohřbeno 49 obětí. Druhý zdroj hovoří o 16 obětech a o trase pochodu do Horní Halže.
více »
Údolím Zechengrund
Údolím Zechengrund
Trasy
Stezka hlubokým údolím potoka Polava, který tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Německem. U hraničního přechodu z červeně značené cesty odbočuje cestička, která prudce klesá do údolí k hraničnímu potoku. Cestička společně s trasou Tatjana-Hübner-Tour kopíruje tok potoka. Zajímavá trasa vede kolem starých důlních děl a propadlin. Přibližuje tak historii dolování stříbrných a cínových rud mezi Klínovcem a Fichtelbergem.
více »
Symbol světového dědictví na Božím Daru.
Symbol světového dědictví na Božím Daru.
Zajímavost
U kruhového objezdu na Božím Daru stojí šest metrů vysoké umělecké dílo, které upozorňuje návštěvníky, že přijíždějí na území památky světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Dílo znázorňuje symbol hornictví - zkřížený mlátek a želízko, umístěný do portálu štoly a symbol víry - obrys kostela s křížem. K víře v Boha se odvolává nejen hornický pozdrav Zdař Bůh, ale i samotný název města Božího Daru.
více »
Poštovní milník u hraničního přechodu Boží Dar – Oberwiesenthal.
Poštovní milník u hraničního přechodu Boží Dar – Oberwiesenthal.
Drobné památky
V parčíku před horským hotelem Nový dům, kde bývala zastávka poštovního dostavníku se dochoval historický poštovní milník. V minulosti zde vedla poštovní cesta z Chemnitz přes Oberwiesenthal, Boží Dar, Jáchymov do Karlových Varů.
více »
Boží vyhlídka
Boží vyhlídka
Rozhledna
U horní stanice lyžařského vleku za hotelem Praha na Božím Daru stojí rozhledna neobvyklého tvaru. Připomíná krabičku od sirek. Rozhledna je celkem vysoká 8m, vyhlídková plošina je v 5 m. Rozhledna nabízí výhled na Boží Dar, velkou část Krušných hor, na vrcholy Klínovec, Malý Fichtelberg a Božídarský Špičák, na Jáchymovské údolí, Ostrov a Karlovy Vary.
více »
Skalní vyhlídka u Křížové hory
Skalní vyhlídka u Křížové hory
Vyhlídka
Křížová hora /1025m/ je vedlejším vrcholem Meluzíny /1097m/ a mezi nimi 250 metrů západně od vrcholu Křížové hory je výrazný skalní útvar s nádherným výhledem n…
více »
Lovecký zámeček Liščí kámen
Lovecký zámeček Liščí kámen
Zámeček
Lovecký zámeček Liščí kámen spolu s hrázděnou budovou hájovny z druhé poloviny 18. století je příkladem drobnější pozdně barokní stavby dochovaný v původní podo…
více »
Desatero otců
Desatero otců
Boží muka
Na vyvýšenině za obcí Hřivice směrem na Touchovice vznikla v roce 2017 lipová alej a boží muka Desatero otců osazená keramickým křížem. Je odtud výhled na České…
více »
Zvonice ve Hřivicích.
Zvonice ve Hřivicích.
Dům, budova
Na návrší nad návsí stojí kostel sv. Jakuba a severně od něho stojí osamocena kamenná hranolová zvonice z počátku 16. století, která byla později barokně přestavěna. Zvonici završuje cibulová báň s lucernou. Pod kostelem sv. Jakuba u silnice stojí cihlová zvonice Církve československé husitské postavená svépomocí místních občanů v roce 1937. Zvonice má obdélníkovou základnu 180 x 120cm. Původní zvon byl za II. světové války zrekvírován. Po válce byl do zvonice zavěšen nový zvon. Podobu zvoniček mají ta…
více »
Milník pod Klínovcem
Milník pod Klínovcem
Drobné památky
Historický kamenný milník ve tvaru sužujícího se válce stojí na křižovatce silnic a turistického rozcestí Pod Meluzínou. Dříve zde stávala osada Bärenwald, která měla dvě budovy – hájovnu a okresní celnici, která sloužila také jako hostinec. Po dokončení nové silnice se zde vybíralo silniční mýto od poloviny 19. století do konce 19. století. Osada zanikla po roce 1945. Název osady Bärenwald připomíná, že se zde ještě v 18. století chytali medvědi do jam. Na rozcestí stojí krytý turistický přístřešek. N…
více »
Pomník obětem 1. a 2. světové války ve Hřivicích
Pomník obětem 1. a 2. světové války ve Hřivicích
Pomník
Naproti obecnímu úřadu v Hřivicích stojí 6,5 metru vysoký pískovcový pomník věnovaný obětem válek. Vpředu na podstavci je vytesán rok postavení pomníku a nápis k uctění památky padlých. Na hořejší části pomníku jsou zemské znaky a jména bojišť. Na bocích pomníku je 30 jmen padlých a nezvěstných z I. světové války. Po roce 1945 byla na přední stranu připevněna deska se jmény pěti obětí II. světové války.
více »
U Divokého kance
U Divokého kance
Drobné památky
Na prostřední cestě pod vrchem Okrouhlík v jedné zatáčce v minulosti zabilo divoké prase myslivce. Od té doby se tomuto místu říká U Divokého kance. Tuto událost připomínal pomníček u cesty. Při budování nové asfaltové cesty byl pomníček odstraněn. Dnes tuto událost připomíná vytesaná hlava kance na kameni ve svahu nad cestou.Nejlepší přístup je po zeleném turistickém značení z Hřivic na Okrouhlík. V polovině cesty se křižuje asfaltová silnička. Odtud 350 metrů doprava.
více »
Hřivické hradiště
Hřivické hradiště
Hradiště
Na vrcholu kopce Okrouhlík se rozprostíralo slovanské hradiště ze 7. – 8. století.Do dnešní doby se dochovaly terénní pozůstatky v podobě 110 metrů dlouhého valu až 3 metry vysokého. V roce 2012 byly v hradištním valu nalezeny bronzové předměty o váze 17 kg. Poklad pochází ze střední a mladší doby bronzové a je uložen v Národním muzeu. Na hradiště vede zeleně značená cesta z obce Hřivice.
více »
Přes Vysokou seč do Perštejna.
Přes Vysokou seč do Perštejna.
Trasy
Výlet na nejvýchodnější tisícovku Krušných hor. Za mlhavého podzimního počasí jdu po silnici z Horní Halže na rozcestí U Apolenky. Na místě kde dříve stávala há…
více »
Špičák 618 m
Špičák 618 m
Hora
Jeden z mnoha Špičáků v našich horách. Tento Špičák se nachází na úpatí Krušných hor 1,5 km západně od městečka Perštejn. Jižní část vrcholu je odlesněna a slou…
více »
Vysoká seč 1006m
Vysoká seč 1006m
Hora
Plochý nevýrazný vrchol na hřebenu Krušných hor mezi Měděncem a Klínovcem. V osmdesátých letech minulého století byla náhorní plošina Krušných hor postižena exhalační kalamitou a došlo k velkoplošnému odumírání smrkových porostů. Suché stromy byly odtěženy. Holé plochy byly v průběhu dalších let zalesňovány sazenicemi smrku, borovice a javoru. Dnes je Vysoká seč hustě zarostlá smrkovými stromy. Je to jeden ze 14 hlavních vrcholů Krušných hor vyšších 1000m. Na vrchol nevede žádná cesta. Nejsnadnější pří…
více »
Vyhlídka na Tembergu.
Vyhlídka na Tembergu.
Vyhlídka
Západně od centra Perštejna je na skalní vyvýšenině vybudované pěkné vyhlídkové místo se zastřešeným altánem, ohništěm, informačními tabulemi a dětským hřištěm.…
více »
Z Kalku přes Rübenau do Grünthalu.
Z Kalku přes Rübenau do Grünthalu.
Trasy
Výlet do Krušných hor do krásného a divokého údolí Načetínského potoka. Tentokrát po jeho levém břehu z Rübenau do Grünthalu. Od zastávky autobusu jdu na hraniční přechod Kalek – Rübenau. Za prvními domy v Rübenau odbočuji silničkou dolů k Načetínskému potoku. Míjím několik původních mlýnů a hamru, z kterých jsou dnes pily. Málo frekventovaná silnička schází do úzkého a hlubokého skalnatého údolí s hustým smrkovým lesem a mohutnými skalními výchozy. U bývalého hostince Lochmühle jsou vedle silnice pozů…
více »
stránka 1 z 59

zpět na profil uživatele Hribal