K Pramenům Vltavy, po stopách zaniklých obcí Buchwald a Fürstenhut a na Chalupskou slať

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

	Kvilda			0,0 km
	Horská obec, prvně připomínaná r.1345 v souvislosti s rýžováním zlata na blízkých potocích. Založena byla někdy v 15./16.stol. při větvi tzv. Horní Zlaté stezky, kdy náležela ke statku Zdíkov. Později na Kvildě vznikla i rychta (dn. obecní úřad s muzeem).Novogotický kostel sv. Štěpána z let 1892-93 stojí na místě staršího, dřevěného. Oltářní obrazy maloval známý plzeňský malíř historických výjevů Fr. Sequens. Kostel je z jižní strany kryt šindelem. Na náměstí též IS NP Šumavy s přírodopisnou expozicí, Muzeum Kvildy a Bučiny (historická expozice, tradice (hamernictví, sklářství a podmalby na skle - rod Verderber), odsuny Němců, pohraniční pásmo - které Kvildu pohltilo a zapříčinilo zánik mnoha obcí, vsí a samot na hřebeni Šumavy) a pomník válečným zajatcům z internačního tábora u pramenů Vltavy. Ve vsi a blízkém okolí se natáčelo několik filmů - Král Šumavy, Markéta Lazarová a trilogie Pod Trnkovým keřem.
	Kvilda,rozc.			0,3 km
	Modrá odbočuje z hlavní silnice u centrálního parkoviště po silničce na Bučinu.
	Kvilda, Hraběcí huť			0,8 km
	V těchto místech stávala huť, dnes usedlost na louce u Teplé Vltavy.
	Teplá Vltava, u mostu			3,8 km
	Teplá Vltava vzniká z několika bystřin a potůčků ze svahů Černé hory a Stráže a z několika rašelinišť, protéká několika šumavskými obcemi (Kvilda, Borová Lada, Horní Vltavice a Lenora) a u žst. Černý kříž soutokem se Studenou Vltavou vzniká Vltava, nejdelší česká řeka. Některé zdroje nazývají část Teplé Vltavy Černým potokem.
	Další prameny Vltavy			5,8 km
	Od MTZ stoupá vzhůru dřevěné souschodí vzhůru úbočím Černé hory k několika pramenům Vltavy - potůčky a studánky. Letošní červenec (19.7.) bohužel nepřístupné z důvodu spadlých stromů.
	Pramen Vltavy			6,0 km
	Symbolický pramen Teplé Vltavy, upravený jako umělá studánka se sochou Vltavy. Ve skutečnosti Vltava pramení v místech tzv. Dalších pramenů Vltavy.Nad pramenem byla postavena chata KČT (1922-23), zlikvidována v roce 1953. Za druhé světové války tu byl zřízen pracovní internační tábor sovětských zajatců. U pramene několik informačních tabulí, posezení, které bývá většinou dost plné, neb jsou Prameny velmi frekventované místo, i přes to si myslím, že je návštěva Pramene Vltavy vlasteneckou povinností.
	U prm. Vltavy,rozc.			6,3 km
	Strážní cesta,rozc.			6,8 km
	Cesta vrchem na Bučinu vede sice lesem, ale dost zdecimovaným kůrovcem. Škarpa u cesty je zarostlá všemožným kvítím (vrbka úzkolistá, prha arnika, starček, vlčí bob)
	Pod Stráží,rozc.			7,4 km
	Kousek cesty k Bučině uvidíme průsek, kudy vedla železná opona - jeden ze zátarasů.
	Buchwald bei Kvilda - zaniklá obec Bučina,rozc.			9,2 km
	Buchwald bei Kvilda,kaplička			9,2 km
	Na tomto místě stála kaplička, zbořená v roce 1953 se zánikem obce, znovuobnovena r. 1992 spolu s pietní úpravou míst, kde stávala obec Buchwald bei Kvilda, ve své době nejvýše položená obec Šumavy a Čech. GELOBT SEI JESUS CHRISTUS - POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS
	Buchwald bei Kvilda,Železná opona			9,2 km
	Pod hotelem na Bučině se nachází památník Železné opony - replika zátarasu s ostnatým drátem a hlídkovou věží. Poblíž je ještě samoobslužný kiosek IS NP Šumavy.
	Buchwald bei Kvilda, kaplička			9,3 km
	Buchwald bei Kvilda - zaniklá obec Bučina,rozc.			9,3 km
	Tudy, kde vede dnešní silnice z Kvildy na Bučinu, vedla dříve tzv. Horní Zlatá stezka z Kvildy do Finsterau, při níž byla postavena obec Bučina s celnicí, úřadem finanční stráže, která střežila velkou část hranice s Bavorskem. Asi 300m po silnici směr Kvilda stojí hotel Alpská vyhlídka, odkud se při dobrém počasí naskýtá pěkný výhled směrem na vrcholy Bavorského lesa a někdy i Alp.
	Buchwald bei Kvilda, býv.škola			9,7 km
	Obec Buchwald bei Kvilda (Bučina u Kvildy) byla založena v 2.pol.18.stol. na Pláních. Za první republiky tu stávalo přes padesát domů, budova celního úřadu s kasárny finanční stráže, myslivna, hájovna, obecná škola a spořitelna. V provozu byly hotel Fastner, známý hostinec Zum Tiroler a později postavená Pešlova chata.Tato, dříve nejvyšší obec (1162m),byla r.1948 zahrnuta o pohraničního pásma, zbořena a přes místa, kde stála ves, vedla železná opona. Po pádu opony bylo místo pietně upraveno a zpřístupněno. Na tomto místě dříve stávala škola ( vpravo od cesty ), dnes tu je jen několik kamenů. Několik historických fotografií najdete zde http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=527
	Buchwald bei Kvilda - zaniklá obec Bučina			10,2 km
	V okolí této cesty stávaly domky Buchwaldu, několik hraniček kamení, stahaného z horských políček vesničanů. většina zbytků obce je již zarostlá planým jeřábem, jasanem, bezem a travinami. Na loukách se pasou krávy a z mnohých míst se otvírají výhledy na okolní kopečky.
	Furik,rozc.			10,8 km
	Turistické rozcestí
	Füstenhut - Knížecí pláně,rozc.			11,6 km
	Füstenhut - Knížecí pláně,odb. ke hřbitovu			11,8 km
	Füstenhut - Knížecí pláně,hřbitov			12,0 km
	Hřbitov sloužil pro obce Buchwald, Füstenhut a několik blízkých samot (Stodůlky, Žďárec).Po válce zanikl se zánikem obce a zarůstal, náhrobky se rozpadaly a nálety prakticky zakryly místo posledního odpočinku. V roce 1992, spolu s pietní úpravou kostela, byl hřbitov obnoven z náhrobních kamenů.
	Füstenhut - Knížecí pláně,býv. kostel sv. Jana Křtitele			12,1 km
	Obec Fürstenhut - Knížecí Pláně byla založena r. 1792, stejně jako Bučina, na Schwarzenberských pozemcích. V těchto místech stával nový novogotický kostel z let 1861-64, na místě staršího z roku 1828, později byla přistavěna i fara. Podobně jako mnoho dalších, i tato, byla zařazena do pohraničního pásma, obyvatelé vystěhováni a obec zanikla. V roce 1992 bylo území obce pietně upraveno, na místě bývalého kostela vztyčen kříž, u schodiště ke kříži schwarzenberský erb.
	Füstenhut - Knížecí pláně,památník padlým			12,2 km
	Obyvatelé Šumavských vsí položili za obou světových válek životy za vítězství ať, jedné nebo druhé strany a jejich hrdinství bylo zaznamenáno zlatým písmem do žulové desky památníku padlým.
	Füstenhut - Knížecí pláně,odb. ke hřbitovu			12,4 km
	Füstenhut - Knížecí pláně,rozc.			12,6 km
	Knížecí pláně,Buková slať			13,3 km
	Přírodní památka a I.zóna NP - rašeliniště o rozloze 111 ha. Vrchovištní rašeliniště s porostem klečové formy borovice blatky a břízy trpasličí, šířící se hlavně v místech postižených bývalou těžbou (palivo).
	Nová Boubská, rozc.			16,1 km
	Na Nové Boubské stála v letech 1724-71 sklárna.
	Borová Lada, vojenský objekt			16,9 km
	Vojenský objekt, sloužící pro správu pohraničního pásma v oblasti Bučiny a Knížecí Pláně.
	Borová Lada, odb. NS			17,4 km
	Borová Lada			17,9 km
	Obec na horním toku Teplé Vltavy s několika zachovalými lidovými stavbami, zvláště ve východní části obce.
	Svinná Lada,bus			18,7 km
	Svinná Lada, IS NP Šumavy - začátek NS			18,8 km
	NS Chalupská Slať			19,0 km
	Vrchovištní rašeliniště (878-920m), I.zóna NP, jezírko o rozloze 1.3ha s mnoha plovoucími ostrůvky je největší slatinné jezírko na Šumavě. Porost rašeliniště je typicky šumavský - kleče, břízy, vlochyně, rašeliník.
	Chalupská slať,jezírko			19,2 km

Kvilda • Fotografie (38) • Foto: david.3an

Vstoupit do fotogalerie (38 fotografií)

Kvilda

Vstoupit do fotogalerie (38 fotografií)

Trasa šumavským hvozdem vedená k nejvýznamnějším památkám Šumavských Plání. V celé trase sjízdná i pro cyklisty - od Knížecích Plání, Bukové slati sjezd po silničce do Borové Lady.

Poslední aktualizace: 3.8.2012

K Pramenům Vltavy, po stopách zaniklých obcí Buchwald a Fürstenhut a na Chalupskou slať na mapě