Zubří - plastika symbolu města, zubra
Město Zubří leží u železniční trati a hlavní silnice spojující Valašské Meziříčí s Rožnovem pod Radhoštěm, od něhož je vzdáleno pouhý kilometr. Hlavní zástavba Zubří se odsud rozkládá okolo břehů Hodorfského potoka v délce asi 4.5 km severním směrem. Součástí města je Staré Zubří umístěné v dolině a na návrších nad Starozuberským potokem, a také množství bývalých pasekářských osad rozhozených u Hodorfského, Čertoryjského a Zuberského potoka a jejich bezprostředním kopcovitém okolí.
Hlavní křižovatka se železničním přejezdem, nacházející se pod Gumárnami Zubří, byla před osmi lety ozdobena nepřehlédnutelnou skulpturou zvířete, které má město ve svém znaku. Na rozdíl od něj ale není černá, neboť byla zhotovena z dubu. Autorem bezmála dva metry vysoké a tři metry dlouhé makety „evropského bizona,“ zrobeného v životní velikosti, se stal řezbář Roman Mikeš. Slavnostní odhalení díla proběhlo 28.listopadu 2017 a od té doby na něm s překvapením spočinou oči nejen řidičů osobních a nákladních vozů, ale rovněž zraky cestujících sedících v autobusech či ve vlacích.
Katastr dnešního města byl osídlen za velké kolonizace LP 1310. Po obou stranách potoka vyrostly osady s dřevěnými chalupami a díky rozloze se časem Zubří zařadilo mezi největší vesnice rožnovského panství. Tato tzv. „lánová ves“ byla spravována fojtem, hlavní správa panství sídlila na rožnovském hradě. Později panství přeneseno do Valašského Meziříčí. Roku 1712 Žerotínové v Zubří založili hamry (železné hutě), v nichž se ruda zpracovávala až téměř do konce 18.století. Poté zanikly a jedinou připomínkou na je název „Hamerských rybníků“ na okraji města.
V roce 1850 se Zubří stalo samostatnou obcí. O 42 let později byla železniční tratí spojena s Rožnovem a Valmezem. Roku 1935 založeny Gumárny Zubří (tehdy pod společností Optimit sídlící v Odrách), které vyráběly protiplynové masky. Po druhé světové válce se fabrika stala významným dodavatelem civilních a vojenských masek pro RVHP a Varšavskou smlouvu. Ve druhé polovině 90.let firma změnila orientaci. Stále si sice drží status zbrojovky, ale vyráběny jsou především výlisky pro automobilový půmysl a ochranné pomůcky.
Po 2.světové válce spolu s rozvojem firmy došlo i k markantní proměně obce. Byly bourány staré roubenky a ve velkém stylu započala nová výstavba. Vzniklo zde panelové sídliště, kulturní dům, koupaliště, nové obchody a školky, Díky tomu se stalo, že má spodní část Zubří ráz města (až na ten chybějící rynek), zatímco jeho horní část - zhruba od místa, kde k Hodorfskému potoku spadají svahy kopce Lipůvka (448 m) – připomíná svou zástavbou stále jen velmi rozlehlou vesnici.
Víceúčelová sportovní hala, nové firmy, obchody, služby a restaurace vznikly v Zubří až po sametu. Až do února 2002 bylo Zubří díky počtu obyvatel (5 600) jednou z největších obcí u nás, od tohoto data se stalo městem. V minulosti proslulo „zuberskými výšivkami“, které jsou k vidění v místním muzeu, v současnosti se může pochlubit Házenkářským oddílem patřícím k nejlepším v celé ČR.
Příspěvky z okolí Zubří - plastika symbolu města, zubra





