Zaniklý panský pivovar v Novém Městě nad Metují

Zakladatelem místního pivovaru byl Jan z Kácova a z Černčic, který roku 1501 založil zdejší tvrz, později přestavěnou na dnešní zámek. Právo vaření piva postoupil zdejším měšťanům proti jistému platu zvláštním listem v roce 1503, přičemž většina řemeslníků sem přišla z Krčína. Spolu s ostatními právy a výsadami ho dal potvrdit králem Vladislavem II. a vložit do zemských desek. Roku 1526 však město i s pivovarem lehlo popelem, a tak musel Jan z Kácova a z Černčic obnovit 21. června 1527 všechna jím udělená privilegia, neboť i ta tehdy shořela.

Mimo panského při zámku vystavěli měšťané svůj pivovar mezi děkanstvím a bývalou školou, pozdější radnicí. Jako byly pivovary dva, tak byly též dvě sladovny. Panská stála u Sepského mostu po pravé straně silnice jdoucí přes most na Žďáry, obecní na okraji Zelené ulice v místech, kde byl později vybudován domek čp. 68.

V roce 1592 Rudolf ze Štubenberka „měšťanům tu milost, avšak do líbezné vůle své, udělil, že do všech panství zdejšího a Čermenského piva toliko z městského pivovaru bráti se mělo“. Když poté roku 1623 Albrecht z Valdštejna zakoupil novoměstské panství, zrekvírované císařem pánům ze Stubenberka, tak měšťanům várky z trestu odňal a pivovar u děkanství byl zrušen. Toto právo již nebylo více obnoveno a pivovar byl později zbořen a srovnán se zemí. Již v témže roce bylo zaplaceno tesaři Kubšovi za rozboření schodů při pivovaru u kostela. Podle makuláře na příjem a vydání peněz obecních Nového Města byla prodána roku 1647 pánev obecní pivovarská na panství náchodské za 200 zlatých.

Od té doby se tak pivo vařilo jen v panském pivovaře. V roce 1615 byla pivovarská pánev propálená a tak sešlá, že vyžadovala velkou opravu. Náklad na ni nesla novoměstská obec, která poslala pro královéhradeckého kotláře Martina. Celá oprava tehdy vyšla na 145 kop a 29 grošů, což nebyla jen tak zanedbatelná částka.

Roku 1818 byl panský pivovar zcela přestavěn. To byl majitelem Nového Města nad Metují František Josef kníže z Dietrichsteinu. Vařilo se zde až 24 sudů piva najednou. V letech 1823-1840 byl zdejším sládkem Václav Smetana, který se odtud přestěhoval do Josefova, kde si v letech 1840-1841 postavil dům čp. 81. Jeho otec Václav, jenž působil jako bečvář v Hořicích, byl bratrem Františka Smetany, otce hudebního skladatele Bedřicha Smetany a předchozího nájemce novoměstského pivovaru, jímž se stal roku 1818, kdy mu vypršel šestiletý nájem v chvalkovickém pivovaru. Náš hudební velikán tu také trávil jako student letní prázdniny (1838-1840), ale rod Smetanů tu zůstal i nadále, neboť v letech 1852-1867 byl místním sládkem Antonín Smetana, bratr Bedřicha Smetany, jenž se odtud odstěhoval do Ruska, kde byl pachtýřem různých pivovarů až do své smrti roku 1881.

V roce 1870 se přestalo s vařením piva, protože tehdejší vlastníci panství nechtěli financovat nové zlepšené a moderní stroje, i když bylo zprvu vyjednáváno s firmou J. V. Nováka v Praze o dodávce nového pivovarského zařízení. Jiné prameny tvrdí, že výroba piva byla zastavena až o 10 let později. Důkazem toho by mohla být zmínka o existenci pivovaru ještě v "Řivnáčově průvodci po království Českém" z roku 1882.

Staré stroje a vnitřní zařízení bylo rozprodáno. Pivovarská pánev a jiné kovové zařízení zakoupil roku 1895 kvasinský sládek Josef Vojtěch, a to za 1 024 zl. Sklepy a jiné pivovarské místnosti byly zase pronajaty. Takto tedy skončilo vaření piva v Novém Městě nad Metují. Sama budova byla zbourána až v letech 1932-1934. Více lze zjistit na webu: https://www.novemestonm.cz/turistika/kam-na-vylet/cyklovylety/za-mechanickym-betlemem-do-olesnice-v-oh/byvaly-pansky-pivovar-0_90.html.