Zaniklá ves Mnichov u Zahrádek

Mnohého návštěvníka obce Zahrádek na Českolipsku zarazí, že jejich kostel sv. Barbory se nachází až daleko na jih pod obcí, uprostřed polí a luk. Avšak tento chrám Páně neměl původně se Zahrádkami nic společného, protože vznikl v tehdejší vsi, jež byla zvána jako Mnichov. Původ tohoto názvu vysvětluje prof. Antonín Profous tak, že původně se jednalo o ves, která byla klášterním zbožím. V jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř" se přímo k této osadě píše následující: "4. Mnichov, n. ves, nyní kostel sv. Barbory 6 1/2 km na jih od Čes. Lípy: 1345 sig. Smylonis de Mvnchow, servitoris Hinconis Bercae, Sedl. z A. běl.; 1352 - ok. 1405 decan. Lyppensis: Mnychow, RDP. 76; 1415 Hinko de Mnichowa, RT. II, 117; 1546 puol zámku Lippeho ..zámek Witkowecz, dv. popl. Mnichow řečený, DD. 64/200C; 1575, s 4. dílem města Lippeho . . s vsí Prowodin doleyssy, s vsí pustou Mnichowem - - s rybníkem Karaskym, Welikym Mnichowskym a pod Gestržebim, DD. 52/161; 1617 zur Kirche so beim Müncher Teich gelegen, Mitteil. d. nordb. Exc. Cl. V, 235."

Tato středověká ves vznikla nejspíše již ve 13. století, pokud ne o mnoho let dříve, a to na podmočených pozemcích, kterými dodnes protékají Bobří a Dolský potok. Její název, stejně jako další pojmenování - Mnichovský rybník (něm. Münchner Teich nebo Müncher-Teich), Mnišská louka a Mnichovská propust (požeradlo) - navozují dojem, že tato ves byla založena nebo vlastněna nějakým klášterem nebo církevním řádem. Podle Ing. Jaroslava Panáčka se mělo jednat o doksanský klášter, přičemž tento autor v roce 1981 píše: "U hřbitova jižně od Zahrádek můžeme navštívit kostel sv. Barbory. V jeho blízkosti stála ve 14. a 15. století farní ves Mnichov. Osada zanikla asi v 15. století při zřízení Mnichovského rybníka a kostel byl znovu vybudován na skále nad rybníkem. Ve vodách Mnichovského rybníka asi zmizela i osada Regersdorf na jeho jižní straně, připomínaná už r. 1391. Teprve v r. 1659 byla poblíž založena nová osada Regersdorf, dnes nazývaná Borek." Žádné listiny k tomuto se však nedochovaly, stejně tak zanikla sama obec, jejíž pozůstatky zmizely díky založení rybníka a později byly stopy lidských obydlí setřeny též kamenolomem, jenž byl pod kostelem sv. Barbory otevřen roku 1840 a zaznamenán v indikační skice stabilního katastru z téhož času (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT349018430). Z tohoto důvodu nám chybí jak listinné, tak fyzické důkazy existence této osady, díky čemuž není ani jasné, kde se vlastně nacházela a autoři se dodnes o její položení přou, i když podle místního pojmenování "Na Mnichovském rybníku", jež nalezneme jihovýchodně od předem zmíněného kostela směrem k Borku, se můžeme domnívat, že byla situována právě někde tam, čemuž by nasvědčoval i sám krajinný reliéf.

Podle místních pověstí stálo na místě dnešního chrámu Páně komturství vojensko-rytířského řádu templářů (lat. Ordo militum Templariorum; celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, lat. Pauperes commilitones Christi templique Salomonici), který vznikl jako důsledek úspěšné 1. křížové výpravy do Svaté země, a to někdy v letech 1119-1120. Jemu měl náležet rovněž hostíkovický kostel, avšak později řád ztratil původní poslání a jeho moc a bohatství se staly trnem v oku jak světské, tak církevní moci. Řád byl nakonec zrušen roku 1312 papežskou bulou Vox in excelso jako nepotřebný, čemuž dopomohla vážná nařčení z hereze a dalších provinění. Vše se tak dělo v dobách, z nichž nám nezůstalo mnoho záznamů a svědectví, alespoň tedy ne v naší krajině. A právě podle různých vypravování měla spolu s řádem zaniknout sama ves, přímo se propadnout do země.

Ale vše bylo nejspíše jinak. Jak víme, tak poprvé byl Mnichov zmíněn v roce 1345 z predikátu Smila z Mnichova, jenž byl svědkem a přiložil svou pečeť k listině z 18. října 1345, v níž Hynek Berka z Dubé Mackovi řečenému Kladivo udělil v léno 2 lány lesa na popluží v Plužné a městiště v Bělé k vystavění domu. Z tohoto i z jiných věcí vidíme, že ve 14. století byla ves rytířským zbožím a jeho majitelé byly vazaly Berků z Dubé. Další zprávy o ní máme z roku 1433, kdy fungovala stále stejně (jejím základem byl panský dvůr a dvojice vodních mlýnů), aby přibližně o 100 let později po ní nezbylo ani stopy. Proč se tak stalo, tak to dodnes přesně nevíme, a to jak sám důvod, tak období, kdy se tomu stalo. Nejspíše však šlo o rozšiřování hospodářské výnosnosti této krajiny, jejíž půda nepřinášela takový zisk, jaký chtěla vrchnost mít, takže zde založila rybník, protože tehdy chov ryb býval velmi výnosnou věcí. Případně se ves nacházela příliš blízko uvedeného rybníka, jehož vodami byla zaplavována a zabahňována. Takže z celé vsi zůstal pouze kostel a několik chalup přímo u něho, protože se tyto objekty nalézaly na vyvýšené skále (pozdější Kostelní domky čili něm. Kirchelhäuser, z tohoto názvu můžeme usuzovat, že jejich držitelé posluhovali místnímu faráři) a již v roce 1545 byly řazeny k Zahrádkám, zatímco Mnichov byl zmíněn jako pustá ves.

Sama vrchnost pak kolem roku 1550 nechala přestavět kostel do renesanční podoby, v roce 1581 došlo k založení nových matrik, o rok později byla nejspíše vybudována hřbitovní zeď, roku 1591 vznikl renesanční náhrobník Wolfganga Tendela von Ehrenfelda a v letech 1599 a 1600 došlo k ulití 2 zvonů pro kostel, a to v České Lípě, aby se po třicetileté válce stal pohřebištěm šlechtického rodu Kouniců. V té době však již ves dávno neexistovala a v letech 1546-1792 (z roku 1792 je dochována zmínka o tom, že pozemky po této bývalé vodní ploše jsou využívány k lučnímu hospodaření) se měl na jejím místě nacházet Mnichovský rybník, ale i s tímto časovým obdobím je potíž, protože kdyby tato vodní plocha zanikla až v 90. letech 18. století, tak je divné, že v I. vojenském mapování z let 1764-1768, resp. jeho rektifikaci z let 1780-1783 je uveden pouze jeho název a na jeho místě jsou zaznamenány pouze pastviny (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12741/?view=-70.35045586887703,65.99647174520338,6), občas později nazývané jako mokřadla, čemuž je dodnes, jak je vidět i na přiložených fotkách, kdy se kolikrát zdejší potoky rozvodňují nebo naopak hladina podzemní vody vystupuje na povrch.

Prostě na toto místo je až příliš záhad, z nichž nejspíše ani jedna nebude pořádně vyřešena a objasněna. Možná bychom se hodně divili, kdyby mohly zdejší louky nebo skály promluvit, co se tu dělo a jak se vše vlastně stalo. Když jsem se podíval do starých kartografických děl, např. do Müllerovy mapy Čech z roku 1726 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/54190/?view=-31.96287859456644,85.28321334964133,5) nebo do mapy Čech od Josefa Ferdinanda Bocka von Pollacha z roku 1808 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/10890/?view=-232.0247725051169,171.38137511177655,3), tak vidíme u kostela sv. Barbory pouze dnešní Novozámecký rybník, takže je klidně možné, že jeho původní název zněl Mnichovský rybník a právě tam se ves Mnichov nacházela, případně mohl rybník zaniknout mnohem dříve, než se všeobecně píše. Anton Amand Paudler zase v roce 1895 hovoří o Velkém mnichovském rybníce, takže nejspíše musel existovat i Malý mnichovský rybník. Kronika Hanse Kriescheho z České Lípy zase hovoří o tom, že v dubnu 1617 bylo dítě z obce Langenau (dnešní Skalice u České Lípy) utopeno vlastním otcem ve velkém rybníku poblíž Zahrádek kvůli strašnému hladomoru a na příkaz zahrádeckého pána Otto von Pottewitze bylo pohřbeno u kostela, ležícího u Mnichovského rybníka, z čehož tedy víme, že ještě v 17. století Mnichovský rybník existoval. Jednoznačně můžeme tedy vyloučit pouze tvrzení o přenesení kostela, protože jak mapová díla i s jejich tehdejšími nepřesnostmi, tak archeologické nálezy prokazují, že jeho předchůdce stál vždy na této skále.