Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Přebuz
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Zaniklá obec Rolava a cínový důl Sauersack

Turistické cíle Technické zajímavosti Technická památka

Fotografie (16)  • Foto: Bubinga

Kdo zavítá do západní části Krušných hor, může dva kilometry severně od městečka Přebuz objevit turistický rozcestník s názvem „Rolava“. V silničním autoatlase ale jméno zaniklé obce Rolava najde člověk stěží. Jedná se o místo severozápadně od města Nejdek, u komunikace mezi městy Přebuz a Nové Hamry. V létě zdejším silnicím i cestám vládnou cyklisté, v zimě se okolí mění na ráj běžkařů. Pod názvem Rolava je uvedena nadmořská výška 925 metrů a místní říkají, že ve zdejším kraji čtyři měsíce mrzne a po zbytek roku je také zima. Já jsem tady byl naposledy o letošním červenci a tentokrát se výše uvedené nepotvrdilo, bylo tady krásně a teplo.

Vesnice Rolava byla založena přibližně v polovině 17. století a její vznik souvisí s těžbou cínu. Život na bažinatých loukách a ve vysoké nadmořské výšce asi nebyl nikdy jednoduchý, přesto zdejší lidé byli určitě spokojení a přežili zde mnohé útrapy. Co však nemohli stejně jako podobné obce v Krušnohoří ovlivnit, byl odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce. Německý název obce Sauersack byl sice ještě v roce 1947 přeměněn na „Rolava“ podle protékající říčky, ale ne na dlouho. Vzhledem k tomu, že se obec nacházela asi dva kilometry od česko-neměckých hranic, nebyl zájem na jejím vzkříšení a znovuosídlení. Místo toho byla v roce 1951 začleněna do pohraničního pásma. Což znamenalo její likvidaci. Z kdysi velké vesnice zůstaly do dnešních dob u říčky Rolavy pouze čtyři či pět domů, které slouží patrně k rekreačním účelům.

Foto: Bubinga

Zaniklý svět sudetských Němců, z něhož lze ještě na některých místech rozlehlé obce Rolava objevit zarostlé pozůstatky základů a zdí domů. Kdo chce vidět víc, musí se vydat necelý kilometr po silnici směrem na Nové Hamry. Na levé straně komunikace se tady uprostřed lesů nacházejí pozůstatky cínového dolu Sauersack, smutné historii II. světové války. Jedná se o místo na severním svahu Ploché hory (936 m.n.m.) opředené mnoha mýty a pověstmi, z nichž ale většina je smyšlená bez reálného základu.

Zdejší továrna je spjata s cínovým hornictvím v regionu, jehož počátky se datují do 16. století. První písemná zmínka, zápis v nejdecké horní knize, pochází z roku 1556. V okolí bylo několik dolů, k jejichž odvodnění sloužila dědičná štola sv. Konráda nacházející se v hloubce přibližně 30 metrů. Po jejím zavalení se začala v roce 1727 razit nová štola Sv. Jiří, která byla hlubší, a jejíž ústí se dochovalo dodnes. Vytěženou rudu drtili ve stoupovnách a poté odváželi do huti v Nejdku. Roku 1859 patrně z důvodů nerentabilnosti dochází k ukončení těžby na dole Kohlgrube.

Foto: Bubinga

K novým pokusům o těžbu dochází až začátkem 20. století. Záhy však přichází první světová válka, což znamená další útlumu v těžbě, a nakonec definitivní uzavření šachty roku 1919. Jisté snahy se objevují v 30. let, kdy dochází ke střídání majitelů, ale ke skutečnému obnovení těžby rudy dochází až během následující světové války. Myšlenka vznikla patrně již v roce 1939. Následně, v roce 1940, se stává majitelem dolů na Sauersacku společnost Zinnbergbau Sudetenland GmbH se sídlem v Berlíně a celkem rychle zde byl vybudován velký a moderní zpracovatelský závod na ploše cca 300 * 200 metrů, který postavila firma Pittel-Brausewetter z Karlových Varů.

Strojní zařízení na zpracování rudy dodala v roce 1942 firma Krupp-Gruson-Werk z Magdeburgu. Ale kromě vlastní technologické části zde byly vybudovány i další potřebné objekty a provozy jako například správní budova, vrátnice, šatny, dílny, sklady, úpravna vody, trafostanice, úpravna vody, zámečnická dílna a podobně. Provoz úpravny rudy byl zahájen na začátku roku 1943 a tato pracovala až do konce války. Cínový koncentrát (obsah kovu v rudnině asi 43%) byl odvážen auty do Nových Hamrů a odtud do huti ve Freibergu.

Foto: Bubinga


Takto velký závod samozřejmě potřeboval dostatečné množství suroviny a tak byly otevřeny dvě šachty. První se nacházela přímo v areálu a dosáhla nejprve hloubky 62 metrů, aby ke konci války byla ještě o 58 metrů hlubší. Druhá šachta byla asi o jeden kilometr dál a její konečná hloubka činila 175 metrů. V obou dolech, úpravně i přidružených provozech pracovalo několik set lidí. Vzhledem k rozsahu činnosti zde byly zaměstnány skoro veškeré pracovní síly z celého okolí. Současně s výstavbou továrny začaly v její blízkosti vyrůstat další objekty. Ty zpočátku sloužily jako ubytovny či kanceláře, ale postupem času byly některé z nich přeměněny na zajatecký tábor, jelikož asi polovinu ze zaměstnanců tvořili zajatci. Nejvíce zde bylo Francouzů a Rusů.

Jelikož ke konci války byla v blízkosti stanovena demarkační linie, tak na toto místo přišli nejprve Američané, aby ho posléze přenechali Rusům. Patrně to přišlo tak nečekaně, jelikož podle svědectví došlo k hromadnému útěku dozorců a následně i zajatců. Archivní materiály se nějaké dochovaly, ale pro někoho je to patrně málo informací a tak je stále tento areál obestřen tajemstvím. Na internetu se objevují informace, že není známo, kam odešli dozorci, jak dopadli zajatci a že se nenašel očitý svědek, který by vyprávěl něco z této doby. Co však lze určitě vyvrátit, je to, že zde byla tajná výroba zbraní či zařízení ať už na povrchu nebo hluboko v podzemí. Alespoň o tom neexistuje jediný důkaz.

Foto: Bubinga

Po válce byl důl přičleněn k podniku Rudné doly Příbram, ale těžba se pro nerentabilnost neobnovila. Doly nebyly udržovány a tak došlo k propadům a zatopení. V roce 1947 byly provedeny demontážní práce v továrně a část strojního zařízení odvezena do dolu Nosek v Tuchlovicích. Doly, továrna, štoly i další objekty usnuly věčným spánkem, ze kterého je na chvíli probudil vrtný průzkum v roce 1965 či provádění posudku v roce 1992. A samozřejmě turisté, kterých se na tomto zajímavém místě zastavuje celkem dost. Vypadá to, že se především z hlavní budovy stala turistická atrakce. Někde na nejvyšším místě by měla snad být dokonce „keška“. Alespoň jsem to slyšel od člověka, který tam lezl.

Zaparkovat auto může člověk vlevo od uvedené silnice a vydat na prohlídku jednoho z nejznámějších míst regionu. Nejprve spatří pozůstatky nižších budov, aby se posléze před ním objevil nejpůsobivější pozůstatek na tuto dobu, v lese ukrytý železobetonový kolos. Jeho zachovalost do dnešních dob je velmi zajímavá. Mluví se o tajné receptuře na německý válečný beton, jejíž složení není doposud známo.

Foto: Bubinga

Vegetací postupně zarůstající menší opuštěné objekty i obrovský, několikapatrový skelet jsou volně přístupné. Kdysi přísně střeženým obrovským areálem mohou dnes turisté bez omezení procházet. Je však dobré dbát zvýšené opatrnosti, jelikož tady na člověka čekají rozpadající se budovy, čouhající dráty, menší či větší díry a spousta dalších nástrah. Vypadá to, že zdejší podzemí je patrně zabetonované nebo zasypané, čímž je prakticky nepřístupné. Ale na povrchu je toho dost k prohlížení. Určitě zajímavé jsou dosud plné násypky, nikam nevedoucí schody či v těsné blízkosti betonová nádrž (kdysi krytý bazén) sloužící k plavení rudy (zahušťování kalů). Komu by to nestačilo, může se projít asi dva kilometry východním směrem, kde objeví ještě celkem dobře znatelné ústí (betonový portál z roku 1941) odvodňovací štoly Sv. Jiří.

Když se člověk vrátí k silnici a vydá se na druhou stranu, do národní přírodní rezervace Velký Močál, tak asi po necelém kilometru chůze či jízdy na kole po lesní cestě objeví Rolavský rybník. Sám o sobě má své kouzlo, ale je také zajímavý svou historií. Pod jeho hrází leží v lese ukryté pozůstatky přečerpávací stanice, která z tohoto rybníka dodávala vodu do cínového dolu.

Foto: Bubinga

K poslednímu místu, které souvisí s obcí Rolava a především cínovým dolem Sauersack se musí člověk vydat od rozcestníku s názvem „bývalá obec Rolava“ po červeně značené turistické cestě. Byl zde postaven pomník několika ruským zajatcům, kteří byli zastřeleni na útěku. Ani v tomto případě není jasné, kolik uprchlíků ve skutečnosti bylo, a zda se jednalo pouze o ruské zajatce. A tudíž tento skromný památník by měl připomenout období druhé světové války v tomto kraji, přiblížit utrpení a strádání lidí jako válečných zajatců a totálně nasazených do pracovního tábora. Vzhledem k nelidským podmínkám a drsnému počasí zde zahynuli nebo byli zastřeleni lidé. Jejich přesný počet ani všechna jména známa nejsou. Tisíce to sice nebyly, jak se někde uvádí, ale i ztráta každého jednoho života stojí za připomenutí.

V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- zaniklá obec Jelení a památník:http://www.turistika.cz/mista/zanikla-obec-jeleni-a-pamatnik

- Zaječí hora – nejzápadnější tisícovka:http://www.turistika.cz/mista/zajeci-hora-zcela-jiste-nejzapadnejsi-tisicovka-a-patrne-nejmensi-rozhledna-ceske-republiky

- kamenné kilometrovníky:http://www.turistika.cz/mista/kamenne-kilometrovniky-nejenom-na-silnici-z-horni-blatne-do-jeleni

- Přebuzské vřesoviště:http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-prebuzske-vresoviste

Foto: Bubinga

- historický hraniční kámen:http://www.turistika.cz/mista/historicky-hranicni-kamen-v-krusnych-horach

- areál Eduard:http://www.turistika.cz/mista/jachymov-eduard

- vyhlídka Popovský kříž:http://www.turistika.cz/mista/popovsky-kriz-a-krasna-vyhlidka-do-okoli

- dolní Popovská lípa:http://www.turistika.cz/mista/dolni-popovska-lipa

- zaniklá obec Popov:http://www.turistika.cz/mista/zanikla-obec-popov-a-rozborena-kaplicka

- Popovská hora s křížem a vyhlídkou:http://www.turistika.cz/mista/popovska-hora-s-krizem-a-krasna-vyhlidka-do-okoli

Foto: Bubinga

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Nadmořská výška:
934 metrů nad mořem
Poslední aktualizace: 28.1.2015
Autor příspěvku: Bubinga
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Zaniklá obec Rolava a cínový důl Sauersack</strong> mapa
mapa Zaniklá obec Rolava a cínový důl Sauersack

Příspěvky v okolí Zaniklá obec Rolava a cínový důl Sauersack

Zajatecký tábor na Rolavě vznikol počas druhej svetovej vojny a bola tu upravovaná cínová ruda.Tábor slúžil fašistom.Starší názov bol Sauersack.V okolí boli šachty,kde sa ruda ťažila.Po vojne objekt spravoval podnik Rudné doly Příbram.Ťažba a ani spracovanie cínu sa tu nezačalo a objekt začal chátrať.Niektoré objekty zhoreli počas častých požiarov,niektoré zničili vandali a…
Město
Krušnohorské město Přebuz leží v krásné krajině cca 29 km severně od Sokolova. První zmínky o této obci pochází z roku 1553, kdy jí byla udělena práva městečka. V oblasti se těžila cínová ruda, získávaná také rýžováním (nedaleko od Přebuzi se nachází přírodní rezervace Rýžovna). Po ukončení dolování cínové rudy zde byla zřízena manufaktura na výrobu ledku a kyseliny sírové. V…
Hraniční obec Bublava leží v samém středu nejzápadnějšího výběžku Krušných hor v nadmořské výšce od 750 do 935 metrů. Pro svoji výhodnou polohu s dostatkem sněhu patří již od počátku minulého století mezi vyhledáv…
Olověný vrch, jihozápadní výběžek Krušných Hor nad Kraslicemi.
Na vrcholovém žulovém skalisku Tisovského vrchu /977m/ byla dokončena v roce 1897 jedna z nejmohutnějších a nejkrásnějších rozhleden v Krušných horách. Rozhledna je vystavěna ze žulových kvádrů a je vysoká 18 metrů. Na začátku 20. století byla u rozhledny postavena restaurace, ale ta během II. světové války vyhořela. Zájem o rozhlednu upadal a ta začala chátrat. Až při…
Městečko
Horní Blatná leží v Západních Čechách, severním směrem od města Karlovy Vary. Horní Blatná je horské hornické městečko, které se rozkládá v srdci Krušných hor a nedaleko hraničního pásma s Německem. Nejvýše polo…
10.1km
více »
Blatenský vrch je milou ukázkou, jak „chutná“ stáří. Roku 1912 je zahájena stavba hotelu s rozhlednou a o rok později, přivítá první návštěvníky. Projekt, pro Spolek pro zimní sporty, vypracoval K. Matusch. Po válce je objekt spravován pohraničníky a po nich je jeho stav tak žalostný, že je nutno věž opravit a hotel dokonce zbourat. Nyní se o dobrý stav starají ochránci…
10.6km
více »
Vrch nad Horní Blatnou (městská památková rezervace). Na vrcholu rozhledna. Na západním svahu se nalézá přírodní památka Vlčí jámy - pozůstatky po dolování cínu (propadliny, ledové jámy, …
10.7km
více »
Městečko
Kraslice leží v Západních Čechách, severozápadně od Karlových Varů. Kraslice jsou horské městečko rozkládající se v srdci Krušných hor a nedaleko hranice s Německem. Město se pyšní světově…
11.6km
více »
Božidarské rašeliniště je národní přírodní rezervací, zřízenou v r. 1965, o rozloze 929,5 ha - největší v Krušných horách. Jsou to rozlehlá horská rašeliniště vrchovištního typu, zrašelin…
19.3km
více »
Městečko
Boží Dar leží v Západních Čechách, severním směrem od Karlových Varů v těsné blízkosti státní hranice s Německem. Boží dar je nejvýše položené městečko ve Střední Evropě, jeho nadmořská výška je 1028 metrů. Měst…
20.8km
více »
Nejvýše položené město v České republice (1028 m.n.m.), bývalá hornická obec, dnes rekreační centrum, hraniční přechod do SRN.
20.8km
více »
Jáchymov leží v Západních Čechách, severně od Karlových Varů. Město Jáchymov najdeme v oblasti Krušných Hor, v údolí pod horou Klínovec ( 1244 m.n.m.). Jáchymov je známé lázeňské město a vyhledávané středisko zi…
Klínovec je nejvyšším vrcholem Krušných hor, a tyčí se nedaleko hraničního přechodu Boží dar a lázní Jáchymov. Z vrcholu lze za zvlášť dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku , šumavský Javor, Říp či pražs…
24.1km
více »
Karlovy Vary leží v Západních Čechách. Karlovy Vary jsou světově známé a vyhledávané lázeňské město. Ve městě se každoročně pořádá Mezinárodní filmový festival. Karlovy Vary se rozkládají u soutoku řek Ohře a Tepl…
Středověký hrad, střežící "klíč k Čechám".
25.3km
více »
Hrad
Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dne…
25.3km
více »
Město
Loket leží v Západních Čechách, jihozápadním směrem od Karlových Varů. Městečko se rozkládá v severní části Slavkovského lesa. Loket je postaven na nevelkém kopci, který ze tří stran obtéká řeka Ohře. Dominantou…
25.4km
více »
Skalní útvar
Svatošsaké Skály se nacházejí na levém břehu řeky v blízkosti Karlových Varů, u obce Doubí. Dostanete se k nim buď z Doubí směrem k areálu Pionýrská nebo z Lokte po proudu řeky. Jedná se …
25.9km
více »
Největší české lázně na soutoku Ohře a Teplé.
26.5km
více »
Pramen vyvěrá v podobě gejzíru tryskajícího až do 12-ti metrů (po regulaci tlaku) ve Vřídelní kolonádě. Část zdroje je ochlazována a pro pitné kůry teče z pramenních váz ve třech teplotách 72°C, 50°C a 30°C. Teplota pramene je 73,4°C a průtok 2000 l/min. Voda z pramene obsahuje 400mg/l CO2. Kromě Vřídelní kolonády je minerální voda rozváděna i do léčeben,…
26.7km
více »
Hrad vyrostl na skalnaté ostrožně nad soutokem dvou potoků v údolí, které se výrazně svažuje z masivu Klínovce k řece Ohři. "Z údolí vine se cesta až ku bráně, která s vedlejším stavením teprve v 19. století zal…
28.2km
více »
Rezervace
Poblíž osady Hájek nedaleko Františkových lázní najdete národní přírodní rezervaci s neobvyklým názvem, pocházejícím patrně z německého slova Moos (mech). Soos je dokladem pozdní vulkanické činnosti, jej…
31.9km
více »
Motýlí farma se nachází v obci Žírovice mezi Františkovými Lázněmi a rezervací Soos.Ve svém domě si ji založil entomolog a sběratel motýlů pan Stanislav Macek.V přízemí je entomologické m…
34.7km
více »
Krásenská rozhledna V letech 1933- 1935 byla na Krásenském vrchu postavena rozhledna, která je zajímavá zejména vnějším spirálovitým schodištěm. Rozhledna měří 25 metrů a za pěkného počasí je z ní velmi pěkný pohled. Na vrcholu je připevněno několik porcelánových destiček s kresbou krajiny, kterou by jste měli z rozhledny vidět. Jestli rádi táboříte doporučuji si vzít sebou…
Františkovy Lázně leží v Západních Čechách, severně od města Chebu na východním okraji ašského výběž…
Socha malého chlapce s rybou se stala symbolem Františkových lázní. Původně parková plastika zroku 1924 od františkolázeňského sochaře Adolfa Mayerla byla přenesena po válce před Společenský dům, kde se s ní s oblibou fotografovaly pacientky.Lázeňský fotograf pan Škarda pro zvýšení popularity Františka vymyslel jednu znejmilejších legend vČechách - podle ní každá pacientka,…
37.2km
více »
Bečovský zámek se nachází v zalesněném údolí říčky Teplé, v Karlovarském kraji. Zámek lze navštívit v bř…
38.1km
více »
Přijměte pozvání do jedněch z mladších lázní u nás, do Mariánských Lázní. Ty píší svoji historii něco málo přes 200 let (významné oslavy výročí se konaly v roce 2008). O rozvoj lázní se…
48.7km
více »
Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše…
49.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace