Zámek a pivovar v městečku Chyše

Městečko Chyše leží v Karlovarském kraji, přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Vary a Rakovníkem. Nachází se tady a v okolí sice řada zajímavých kulturních památek, většina lidí však míří za návštěvou zdejšího zámku a zámeckého pivovaru. Zaparkovat lze ve středu městečka, které tvoří poměrně velké obdélné náměstí v mírně svažitém terénu, jehož středem prochází silnice spojující města Žlutice a Lubenec.

Mnozí lidé říkají, že jedou do „té“ Chyše, ale správně to má být „ty“ Chyše. Podle pověsti (nebo skutečnosti?) připutovali v dávných dobách (8. či 9. století) k řece Střele lidé. Jelikož byla řeka rozvodněná a nemohli ji překročit, tak si postavili takové provizorní chýše. Nakonec se jim zde zalíbilo a vybudovali si tady stálé sídlo, kterému dali název Chyše.

Nejstarší historické zprávy o Chyších pocházejí z druhé poloviny 12. století. V té době na místě dnešního zámku stála tvrz, kde sídlil skoro 200 let starobylý vladycký rod Odolenoviců.

Je tudíž jasné, že tímto místem tekla historie. Zkusím popsat alespoň nejdůležitější údaje, ale možná to budou pro někoho jenom suchá čísla letopočtů a výčet jmen jako z učebnice dějepisu. Myslím však, že je dobré se před návštěvou něco dozvědět, aby se mohl člověk ptát a vyzvídat. Samozřejmě úplně nejlepší je se podívat na internet nebo do moudrých knih.

V roce 1466 připadly Chyše Buriánu z Gutštejna, avšak o rok později byl zdejší hrad zničen vojsky krále Jiřího z Poděbrad, jelikož jeho majitel přistoupil k Jednotě zelenohorské. Protože se následně (roku 1471) Burián z Gutštejna přiklonil na stranu krále Vladislava Jagellonského, propustil mu panovník o dva roky později pobořený hrad s vesnicemi a lidmi z manství do přímého držení. Následovala nejenom obnova hradu, ale také vybudování opevnění s jedenácti baštami kolem městečka či stavba městského špitálu spolu s kostelíkem sv. Bartoloměje. Potomci Buriána z Gutštejna, který zemřel v roce 1489, zde vládli do šestnáctého století.

Dalším významným majitelem a stavitelem v Chyších byl Mikuláš z Lobkovic, který si vzal za ženu Anežku, dceru Viktorína, posledního mužského držitele z rodu Gutštejnů. Mikuláš z Lobkovic sice nechal v roce 1578 přestavět gotický hrad na renesanční zámek, ale o rok později ho prodal spolu s městem Chyše i okolními vesnicemi Ferdinandu Ronšpergárovi z Ronšperka a Držkovic. Avšak ani on nezůstal dlouho majitelem, jelikož po osmi letech prodával dál, tentokrát paní Gryzeldě Švamberkové z Lobkovic, která zde zůstala až do své smrti v roce 1607. Chyšské panství poté převzal Bohuchval Berka z Dubé, syn z prvního manželství. Ale to se již blížila doba stavovského povstání, a jelikož Bohuchval Berka stál na špatné straně, byl v nepřítomnosti odsouzen komisí exekucionis roku 1621 k trestu smrti, cti a jeho jméno bylo potupným způsobem přibito na staroměstskou šibenici. Dopadl tedy ještě celkem dobře oproti těm 27 popraveným. Celý jeho majetek byl ale samozřejmě konfiskován a novým majitelem Chyší se stal Jiří Vilém Michna svobodný pán z Vacínova, císařský apelační rada.

Rod Michnů vydržel v Chyších skoro devadesát let a během této doby došlo ve městě k různým stavbám i přestavbám a k barokní úpravě zámku. V roce 1718 zdědil Chyše hrabě Jan František Kolovrat – Krakovský, od roku 1723 jeho syn Vilém Albrecht a v roce 1738 získal Chyše syn posledně jmenovaného majitele Jan Josef. Ten však neměl velký zájem o panství a proto ho roku 1747 prodal Václavu Leopoldu Putzovi z Breitenbachu, pánu na Lukách a Budově. Ten pro změnu ale panství zadlužil a to tak, že hodně, jelikož muselo být dáno roku 1766 do veřejné dražby. V té ho získal hrabě Prokop Lažanský z Bukové, čímž byla sloučena dohromady velká panství v této oblasti – Manětín, Chyše a Rabštejn.

Panství Chyše zůstalo ve vlastnictví rodu Lažanských až do roku 1945. Po smrti Prokopa I. v roce 1804 došlo k rozdělení rodiny Lažanských i jeho majetku na dvě linie v Čechách, tj. linii manětínskou a chyšskou. Zámek byl nejprve ve vlastnictví Prokopa II. a po jeho smrti roku 1823 zdědil celé panství jeho syn Prokop III. V této době byl zámek upraven do novogotické podoby podle projektu významného stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Touto přestavbou (1856 – 1858) získal zámek v podstatě nynější vzhled. Po smrti Prokopa III. roku 1868 následovali další z rodu Lažanských, nejprve synovec Alexandr, poté Leopold II. a roku 1891 JUDr. Vladimír Lažanský. Po jeho smrti roku 1925 zdědil chyšské panství syn Prokop IV. Lažanský, který byl posledním majitelem z rodu. Po celou dobu byl rod Lažanských rodinou českou, ale bohužel Prokop IV. doplatil na to, že si roku 1933 vzalza manželku Němku hraběnku von Königswald. V červnu roku 1946 musel Chyše opustit a emigrovat, jelikož o rok dříve bylo jeho panství zestátněno podle Benešových dekretů.

Stát si zámek sice přivlastnil, ale moc velký zájem o něj neměl. Z objektu udělal kulturní památku druhé kategorie a ještě v roce 1946 se do zámku stěhuje Ředitelství lesů a statků, které je následně vystřídáno zemědělským učilištěm a později Střední zemědělskou školou. V letech 1967 – 1989 se správcem zámku stává ONV Most a po určitou dobu byly prostory zámku využívány jako škola v přírodě. Stavebně technický stav objektu byl v roce 1976 shledán špatným, a proto byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen. Plánovaná generální oprava byla však neustále odkládána a do budovy začalo zatékat. A moc nechybělo, aby nám toho do dnešních dob mnoho nezbylo. Těsně před listopadovou revolucí získala objekt zdarma pražská firma Balnex a.s., která zde chtěla vybudovat luxusní hotel. Následně však svůj záměr přehodnotila a od roku 1993 nabízela zámecký areál, který však neustále chátral, k prodeji.

Na počátku roku 1996 zámecký areál zakoupil Ing. Vladimír Lažanský z Děčína s manželkou Marcelou a ještě téhož roku v červnu byla zahájena celková obnova a oprava zámecké budovy. Postupná celková oprava zámku v Chyších je velmi náročnou činností, která probíhá za velkého organizačního a finančního vypětí majitelů do dnešních dnů. Dne 30. května 1999 byla slavnostně otevřena první zámecká expozice včetně stálé expozice „ Karel Čapek a západočeský kraj“.

Prohlídka zámeckých interiérů je s průvodcem a kdo má to štěstí jako my, tak se cenné informace dozví přímo od pana majitele. A nutno dodat, že toho ví a zná opravdu hodně. Návštěva zámku pro mne byla úžasným zážitkem. Do prohlídkové trasy jsou zařazeny umělecky a architektonicky nejhodnotnější interiéry včetně sálu s nástropní malbou od Petra Brandla. Do expozice o Karlu Čapkovi jsou soustředěny všechny dostupné materiály, které se týkají jeho pobytu v Chyších v rodině hraběte Vladimíra Lažanského, kde spisovatel působil od začátku května do září 1917.

Noví majitelé se však nevěnovali jenom opravě a obnově zámecké budovy. Zásadním a krásným způsobem byl revitalizován i vzácný zámecký park o velikosti devíti hektarů. Zámecký park je otevřen každý den a to v době od května do října od 9:00 do 19:00 hodin, v listopadu až dubnu se zavírá o dvě hodiny dříve.

A nakonec pro mnohé to nejlepší. Také my, nasytiv zraky své, vydali jsme se do pivovaru dozvědět se něco zajímavého a ochutnat kvalitní zámecké chyšské pivo vařené dle staročeských receptur. Doprovod nám dělal opět pan Lažanský. A jestliže jsem tvrdil, že návštěva interiéru zámku v jeho podání byla úžasná, pak při hodnocení exkurze v pivovaru je potřeba slovo úžasné povýšit na druhou. Ohledně historie zámeckého objektu jsem zkusil něco napsat, ale návštěva pivovaru, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841 se musí prožít a propít. O tom se nedá jednoduše povídat. A jelikož nám vyhládlo a také bylo potřeba se ohřát, tak jsme navštívili v historickém interiéru pivovaru stylovou restauraci. Mají zde otevřeno denně od 11:00 do 22:00 hodin a z nábídky jídel i nápojů si každý určitě vybere.

Návštěvu zámeckého interiéru a pivovaru v zimních měsících je potřeba domluvit dopředu (http://www.chyse.com/. Krásno je sice záležitostí vkusu, ale pochybuji, že může být člověka, který odjede z návštěvy zámku a pivovar ve městečku Chyše nespokojen. Jediná výhrada tedy z mé strany byla vůči počasí, lepší fotografie budu muset pořídit v jiný čas.

V okolí jsme navštívili také tato zajímavá místa:

- fascinující kamenné útvary u Žihle:https://www.turistika.cz/mista/zihle-fascinujici-kamenne-utvary

- kostel Panny Marie v obci Skoky:https://www.turistika.cz/mista/kostel-navstiveni-panny-marie-skoky-panenko-skakava

- kaple sv. Jana Nepomuckého nad Žluticemi:https://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-jana-nepomuckeho-nad-mestem-zlutice

- kostel v Manětíně: https://www.turistika.cz/mista/manetin-kostel-sv-jana-krtitele

- zámek Manětín:https://www.turistika.cz/mista/zamek-manetin

- městečko Rabštejn:https://www.turistika.cz/mista/rabstejn-nad-strelou-nejmensi-ceske-historicke-mesto-v-evrope

- kamenný most v Rabštejně:https://www.turistika.cz/mista/rabstejn-nad-strelou-kamenny-most

- unikátní románský kostel:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-vetsiho-ve-meste-vroutek

- rozhledna ve městě Kryry:https://www.turistika.cz/mista/schillerova-rozhledna-v-meste-kryry

- kostel ve městě Kryry:https://www.turistika.cz/mista/kostel-narozeni-panny-marie-v-meste-kryry

- rozhledna nedaleko Lubence:https://www.turistika.cz/mista/vochlicka-rozhledna

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/