Zámeček v obci Loučka
Loučka je středně velkým sídlem se 770 obyvateli ležícím na severozápadním úpatí Hostýnských vrchů při silnici a železniční trati vedoucí z Kojetína přes „Hostýnské Záhoří“ do 10 km vzdáleného Valašského Meziříčí. Nejvyšším bodem nacházejícím se na katastru obce je 605 metrů vysoký kopec Hradiště, hlavní obecní zástavba se rozkládá v nadm.výši okolo 440 m. Stavení její odloučené místní části - osady Lázy, leží na hřebeni Hostýnských vrchů o 160 metrů výš. Název vesnice Loučka odvozen od staročeského slůvka „lúka“, což bylo označením pro travnaté místo v lese. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1307, kdy byla samostatným lenním statkem olomouckých biskupů. Jednalo se o vesnicí převážně zemědělskou se sídlem správy statku. Býval zde panský dvůr, lesní revír, lesní školka a mlýn. K velkostatku patřil pivovar (zrušen 1900) a lom, v němž se pískovcový kámen těžil do roku 1852.
Po olomouckém biskupství se stal majitelem loučského léna Ctibor Chorynský z Ledské, kterému bylo za účast na stavovském povstání zabaveno. Dalším vlastníkem se stal Jan Kaltsmied z Eisenberku. Na místech, kde snad předtím stávala tvrz, nechal jeho syn Paris vystavět menší barokní zámek. Jednalo se o přízemní obdélný objekt s mansardovou střechou. Následným majitelem Loučky se stal švagr Kaltsmieda – Antonín František z Deblína. Tento pán úzce spolupracoval se zbojnickou družinou Mikuláše Krampoty z Liptálu. Deblín mu na zámku poskytl azyl, za což byl od šéfa zbojníků obdarován šavlí pobitou stříbrem. Za Deblína pravděpodobně vznikla samostatně stojící zámecká kaple později přebudovaná na kostel. Roku 1769 zámek přestavěl a podstatně rozšířil další držitel Loučky, Lázů a Podolí – hrabě Leopold z Lamberka. Mezi léty 1803 - 1840 loučské léno vlastnil rytíř Jan Nepomuk Mohrweiser, který nechal panské sídlo přestavět v duchu empíru a rozšířil zámecký park.
Další majitelé se v rychlém sledu střídali až do roku 1918, kdy zámek zakoupil zlínský obuvnický magnát Tomáš Baťa. Po „Vítězném únoru“ baťovský velkostatek převzal stát a přiklepl jej podniku Státní lesy a statky. Část zámku upravena na kanceláře a dílny místního JZD, zbytek MNV, který jej využil na byty a školní třídy. Zámek nebyl udržován a chátral. Roku 1989 jej v rámci restituce nazpět získal syn Tomáše Bati. Kvůli katastrofálnímu stavu muselo být demolováno boční hospodářské zámecké křídlo.
Vlastní objekt zámku sice zůstal stát dál, ale napříč tomu, že je od roku 1958 chráněnou památkou, je jeho stav naprosto zoufalý a už jej asi nepůjde zachránit. Velká část konstrukce krovu je propadlá a posunutá a děravou střechou dovnitř prší na zbytky barokní freskové a štukové výzdoby.
Loučka
Příspěvky z okolí Zámeček v obci Loučka





