Zábranské rybníky
Tato trojice bohdanečských lesních rybníků se nachází v místech, kde dříve bývaly pouze zamokřené louky a lužní lesy, ale žádná vodní plocha tu nebyla zřízena. To z toho důvodu, že šlo o úzký pruh země mezi Bohdanečským rybníkem a dnes již neexistujícím rybníkem Rozkoš (jeho zřízením zanikly vsi Březina či Bystřec a Nivčice, k rozparcelování jeho 1 462 měřic došlo roku 1865), kudy tekl v roce 1513 dokončený Opatovický kanál a podél něho zároveň vedla cesta ke Starým Ždánicím a k Dolanům.
K tomu však musíme ještě zmínit ojedinělý názor profesora Em. Vl. Milbauera, že původní Bohdanečský rybník končil až Opatovickým náhonem. Tento svůj postoj zhmotnil např. do své Mapy s historicko-statist. přehledem bývalého dominia Pardubického z roku 1890, takže pokud by měl pravdu, tak se v těchto místech rybniční hladina skutečně nacházela. Vše však nasvědčuje, že tomu tak nebylo, což podporuje jak listina Jaroslava z Pernštejna z 30. března 1549, v níž se mj. píše: "...Vyznávám tímto listem přede všemi, kdež čten nebo čtouce slyšán bude, jakož jest nebožtík pan Jan z Pernštejna, dobré paměti pan otec můj milý a pánův bratří mých, ráčil udělati dáti rybník nad městečkem Bohdanči slove Rozkoš a pro škodu podmokáním na tom městečku tím rybníkem činěnou, ráčil tejmž bohdanečským o to se podvoliti, že struhu pod hrázi téhož rybníka na svůj náklad udělati dáti dá, a na budoucí čas tu struhu, i tu struhu, kteru od téhož rybníka Rozkoše mimo městečko Bohdaneč voda teče, i s svými potomky, že cejditi na svůj náklad má...", tak Generální mapa c. k. komorního panství Pardubice z roku 1780 od Jacoba Schmidta. Protože se však nedochovaly podrobné polohopisné zprávy z období vzniku Bohdanečského rybníka, tak nemůžeme vyloučit ani jednu z dříve jmenovaných možností.
Když nebudeme přihlížet k výše zmíněným Pernštejnským rybníkům, tak stejně starým jako ony byl rybník nedaleko obou bohdanečských mlýnů, který je dnes nazýván jako Bašta. Tento stav můžeme vidět jak z mapy II. vojenského mapování z roku 1853, tak z vojenských kartografických děl z let 1913-1929, kde jsou místa dnešních rybníků zakreslena pouze jako mokřady.
Zábranské rybníky, jež obdržely svoje pojmenování po názvu zdejší lokality "Zábranský" (zaznamenán např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Grunda; odvozen od toho, že se tato místa nacházela daleko za městskými branami, jež byly nazývány jako Bělská a Hradecká), jsou však mnohem mladšího původu. Nejstarším z nich je Horní Zábranský rybník, který vznikl ve 30. letech 20. století, kdy byl zván pouze jako Zábranský. Krátce po něm byl založen počátek Nového Zábranského rybníka, což můžeme vidět z leteckého měřického snímku z roku 1937. Tehdy však šlo o 2 malé rybníčky a na místě Dolního Zábranského rybníka byla stále ještě jen louka. Naopak v topografických mapách z let 1935-1947 jsou tyto vodní plochy spojené do jedné, ale vzhledem k dochovaným leteckým snímkům tu jde o chybu a nikdy tedy spojený a jediný Zábranský rybník neexistoval, pokud nepočítáme řadu povodní, při nichž byla tato místa kompletně zatopena, i když např. Hana Papežová ve své bakalářské práci "Analýza historického vývoje rybníků na Bohdanečsku" s jeho existencí počítá a hovoří o tom, že v období zpracování III. vojenského mapování měl plochu 6,1 ha.
V místech mezi Dolním a Novým Zábranským rybníkem se od 20. let 20. století nacházela chata pplk. Karla Tillera, italského legionáře a velitele náhradní korouhve jezdeckého pluku č. 8 v Pardubicích, jež vešla do dějin našeho národního odboje tím, že v ní byly v roce 1942 uschovány zbraně a trhaviny, které byly určené pro sabotážní akce v semtínské Explosii. Téhož roku se tu krátce ukrýval i se svojí vysílačkou "Libuše" svobodník Jiří Potůček-Tolar, příslušník paravýsadku SILVER A. Tillerova chata vyhořela a zanikla ke konci německé okupace (viz https://www.rybnicnihospodarstvi.cz/assets/silver-a-bohdanecsko-01.pdf či https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/leonardo-da-vinci-most-lazne-bohdanec-opatovickykanal.A210608_611920_pardubice-zpravy_skn).
Rybníky v současném stavu můžeme vidět poprvé na leteckém měřickém snímku z roku 1946. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od F. Floriána z roku 1961, kdy náležely Státnímu rybářství Litomyšl, byla jejich tehdejší maximální hloubka 1,5 m. V roce 1975 se objevil návrh, aby byla o Zábranské rybníky rozšířena roku 1951 vzniklá Státní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, k čemuž však nedošlo. Dnes má Horní Zábranský rybník přibližně plochu 3,84 ha, Dolní Zábranský rybník 3,25 ha a Nový Zábranský rybník 2,48 ha, ale uvedená čísla je třeba brát s rezervou, protože všeobecně se udává, že tyto rybníky mají 2,8 ha, 3,1 ha a 2,1 ha. Všechny tyto vodní plochy vlastní a spravuje Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč, jež ho využívá k chovu ryb.
Přestože se svojí rozlohou nedají srovnávat s jinými bohdanečskými rybníky, tak po botanické a zoologické stránce se jim vyrovnají. Důkazem toho je řada zde provedených průzkumů a zařazení rybníků do Ptačí oblasti Bohdanečský rybník, která vznikla k 6. prosinci 2004 (viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-608 a http://www.vcpcso.cz/ptaci-oblast-bohdanecsky-rybnik-a-rybnikmatka/). Na závěr musím poznamenat, že já sám raději pravidelně zavítám k těmto vodním plochám než k mnohem známějšímu a navštěvovanějšímu Bohdanečskému rybníku, protože díky zdejší divoké přírodě a menší návštěvnosti jsou pro mne ideálním místem pro relaxaci, i když stále se rozšiřující kopřivové porosty dokážou člověka mnohdy potrápit.
K tomu však musíme ještě zmínit ojedinělý názor profesora Em. Vl. Milbauera, že původní Bohdanečský rybník končil až Opatovickým náhonem. Tento svůj postoj zhmotnil např. do své Mapy s historicko-statist. přehledem bývalého dominia Pardubického z roku 1890, takže pokud by měl pravdu, tak se v těchto místech rybniční hladina skutečně nacházela. Vše však nasvědčuje, že tomu tak nebylo, což podporuje jak listina Jaroslava z Pernštejna z 30. března 1549, v níž se mj. píše: "...Vyznávám tímto listem přede všemi, kdež čten nebo čtouce slyšán bude, jakož jest nebožtík pan Jan z Pernštejna, dobré paměti pan otec můj milý a pánův bratří mých, ráčil udělati dáti rybník nad městečkem Bohdanči slove Rozkoš a pro škodu podmokáním na tom městečku tím rybníkem činěnou, ráčil tejmž bohdanečským o to se podvoliti, že struhu pod hrázi téhož rybníka na svůj náklad udělati dáti dá, a na budoucí čas tu struhu, i tu struhu, kteru od téhož rybníka Rozkoše mimo městečko Bohdaneč voda teče, i s svými potomky, že cejditi na svůj náklad má...", tak Generální mapa c. k. komorního panství Pardubice z roku 1780 od Jacoba Schmidta. Protože se však nedochovaly podrobné polohopisné zprávy z období vzniku Bohdanečského rybníka, tak nemůžeme vyloučit ani jednu z dříve jmenovaných možností.
Když nebudeme přihlížet k výše zmíněným Pernštejnským rybníkům, tak stejně starým jako ony byl rybník nedaleko obou bohdanečských mlýnů, který je dnes nazýván jako Bašta. Tento stav můžeme vidět jak z mapy II. vojenského mapování z roku 1853, tak z vojenských kartografických děl z let 1913-1929, kde jsou místa dnešních rybníků zakreslena pouze jako mokřady.
Zábranské rybníky, jež obdržely svoje pojmenování po názvu zdejší lokality "Zábranský" (zaznamenán např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1839 od adjunkta 1. třídy Johanna Rebla a geometra 2. třídy Josepha Grunda; odvozen od toho, že se tato místa nacházela daleko za městskými branami, jež byly nazývány jako Bělská a Hradecká), jsou však mnohem mladšího původu. Nejstarším z nich je Horní Zábranský rybník, který vznikl ve 30. letech 20. století, kdy byl zván pouze jako Zábranský. Krátce po něm byl založen počátek Nového Zábranského rybníka, což můžeme vidět z leteckého měřického snímku z roku 1937. Tehdy však šlo o 2 malé rybníčky a na místě Dolního Zábranského rybníka byla stále ještě jen louka. Naopak v topografických mapách z let 1935-1947 jsou tyto vodní plochy spojené do jedné, ale vzhledem k dochovaným leteckým snímkům tu jde o chybu a nikdy tedy spojený a jediný Zábranský rybník neexistoval, pokud nepočítáme řadu povodní, při nichž byla tato místa kompletně zatopena, i když např. Hana Papežová ve své bakalářské práci "Analýza historického vývoje rybníků na Bohdanečsku" s jeho existencí počítá a hovoří o tom, že v období zpracování III. vojenského mapování měl plochu 6,1 ha.
V místech mezi Dolním a Novým Zábranským rybníkem se od 20. let 20. století nacházela chata pplk. Karla Tillera, italského legionáře a velitele náhradní korouhve jezdeckého pluku č. 8 v Pardubicích, jež vešla do dějin našeho národního odboje tím, že v ní byly v roce 1942 uschovány zbraně a trhaviny, které byly určené pro sabotážní akce v semtínské Explosii. Téhož roku se tu krátce ukrýval i se svojí vysílačkou "Libuše" svobodník Jiří Potůček-Tolar, příslušník paravýsadku SILVER A. Tillerova chata vyhořela a zanikla ke konci německé okupace (viz https://www.rybnicnihospodarstvi.cz/assets/silver-a-bohdanecsko-01.pdf či https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/leonardo-da-vinci-most-lazne-bohdanec-opatovickykanal.A210608_611920_pardubice-zpravy_skn).
Rybníky v současném stavu můžeme vidět poprvé na leteckém měřickém snímku z roku 1946. Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od F. Floriána z roku 1961, kdy náležely Státnímu rybářství Litomyšl, byla jejich tehdejší maximální hloubka 1,5 m. V roce 1975 se objevil návrh, aby byla o Zábranské rybníky rozšířena roku 1951 vzniklá Státní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, k čemuž však nedošlo. Dnes má Horní Zábranský rybník přibližně plochu 3,84 ha, Dolní Zábranský rybník 3,25 ha a Nový Zábranský rybník 2,48 ha, ale uvedená čísla je třeba brát s rezervou, protože všeobecně se udává, že tyto rybníky mají 2,8 ha, 3,1 ha a 2,1 ha. Všechny tyto vodní plochy vlastní a spravuje Rybniční hospodářství, s. r. o. z Lázní Bohdaneč, jež ho využívá k chovu ryb.
Přestože se svojí rozlohou nedají srovnávat s jinými bohdanečskými rybníky, tak po botanické a zoologické stránce se jim vyrovnají. Důkazem toho je řada zde provedených průzkumů a zařazení rybníků do Ptačí oblasti Bohdanečský rybník, která vznikla k 6. prosinci 2004 (viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-608 a http://www.vcpcso.cz/ptaci-oblast-bohdanecsky-rybnik-a-rybnikmatka/). Na závěr musím poznamenat, že já sám raději pravidelně zavítám k těmto vodním plochám než k mnohem známějšímu a navštěvovanějšímu Bohdanečskému rybníku, protože díky zdejší divoké přírodě a menší návštěvnosti jsou pro mne ideálním místem pro relaxaci, i když stále se rozšiřující kopřivové porosty dokážou člověka mnohdy potrápit.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.090, 15.685)
Poslední aktualizace: 13.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lázně Bohdaneč
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zábranské rybníky
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
0.2km
více »
Opatovický kanál z kánoe a řemenové motocykly v Lázních Bohdaneč.
Cestopisy
Chtěl bych se podělit o právě uskutečněný výlet kánoí po Opatovickém kanále. Vyjíždíme s dětmi od Jičína přes Hradec Králové do Lázní Bohdaneč. V místním golfovém klubu, kde jsem zaparkoval auto na nás již čeká re…
0.3km
více »
Rybníky Ostřice
Rybník
Na tomto místě, jež se odedávna s celým okolím nazývalo jako „Vostřice“ (podle lidových podání podle toho, že bylo vždy bohaté na ostřicový porost; spíše však jde o odvozeninu od původního pojmenování celého širéh…
1.1km
více »
Les Šviholec
Přírodní park
Město Lázně Bohdaneč je všeobecně známé svými lázněmi a také překrásnými zákoutími u velkého množství zdejších rybníků, ale za zmínku stojí i místní lesy, z nichž jedním z nejhezčích je Šviholec. Tento až podmočen…
1.2km
více »
Bohdanečský rybník
Rybník
První zmínky o tomto rybníku pocházejí již z 15. století, ale je možné, že rybník byl založen již opatovickými benediktýny, jejichž klášter v Opatovicích nad Labem byl dobyt a vypálen husity roku 1421. V roce 1491…
1.2km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
1.3km
více »
Turistické rozcestí Lázně Bohdaneč, Masarykovo náměstí
Rozcestí
Rozcestníkje umístěn na sloupu na Masarykově náměstí u kostela sv. Máří Magdaleny v Lázních Bohdaneč. Modrá značka odtud vychází přes Horecké písníky (se žlutě značenou odbočkou do Rybitví - viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych ) do Stéblové. Zelená značka vede lesy do místa zvaného V Rozkoši, kde se napojuje na zmiňovanou modrou značku a tvoří s ní okruh (https://www.turistika.cz/trasy/ok…
1.7km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
1.7km
více »
Okolím Lázní Bohdaneč
Trasa
Trasa by se dala nazvat spíš odpolední procházkou. Pohodlným tempem vám zabere maximálně 2 hodiny a to se ještě budete kochat přírodou. Převýšení téměř žádné, po opuštění města se střídají lesy a louky.…
1.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
1.7km
více »
cykloturistické rozcestí Lázně Bohdaneč - u sv. Jana Nepomuckého
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u sochy sv. Jana Nepomuckého při výjezdu z Bohdanče na Rohovládovou Bělou, ukazuje cykloturistům cestu po několika značených trasách KČT. Po trase č. 4274 ve směru Láz…
1.7km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Radnice
Dům, budova
Budova vznikla v roce 1530 přestavbou tří domů. Svou renesanční podobu získala dostavbou podloubí a věžičky se zvonkem. V roce 1772 byla renesanční podoba potlačena barokními prvky, kdy přibyl jeden oblouk podloubí a průčelí bylo zako…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Pavilon Gočár
Dům, budova
Pavilon Gočár je chráněnou architektonickou památkou, postavenou v kubistickém slohu. Pavilon byl otevřen 1. května roku 1913 a nese jméno svého autora, zná…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Kostel sv. Maří Magdalény
Kostel
Barokní jednoloďový kostel sv. Maří Magdalény postavil v první třetině 18. století heřmanoměstecký stavitel František Jedlička podle návrhu pražského architekta Tomáše Haffeneckera. Roku 1860 zvýšil věž František Schmoranz ze Slatiňan. Vnitřní výzdoba je barokní, autorem velkého malovaného oltáře je Josef Kramolín. Součástí výzdoby je také vzácný soubor soch od řezbáře Ignáce Rohrbacha z období, kdy byl kostel stavěn…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Sluneční hodiny
Zajímavost
Sluneční hodiny jsou známé již od antiky a až do dnešních dnů se jedná o velice zajímavý nástroj měření času. Udávají pravý místní čas dle délky a směru stínu, který během dne vrhají ukazate…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
1.7km
více »
Lázně Bohdaneč - Informační centrum
Infocentrum
Nachází se na hlavní ulici Pernštýnské, směřující od Masarykova náměstí směrem na Pardubice. Poskytují zde informace a propagační materiály o zajímavostech města a blízkého okolí, dále informace o ubytování, kulturním a sportovním vyžití ve městě. Dále zde prodávají mapy, publikace pohlednice a suvenýry. Nabízí zde kopírovací služby a lze tu využít i veřejného internetu. Dále je zde i předprodej vstupenek na mí…
1.8km
více »
Turistické rozcestí V Rozkoši
Rozcestí
Rozcestník leží v lesích nedaleko Lázní Bohdaneč, kam odtud vedou modrá a zelená značka (viz https://www.turistika.cz/trasy/okolim-lazni-bohdanec ). Zelená značka pokračuje z Lázní Bohdaneč dále na Přelovice, Břehy a Přelouč. Po modré značce v opačném směru dojdete do Stéblové.
1.9km
více »
Turistické rozcestí Tillerovo sedátko
Rozcestí
Turistické rozcestí na okraji lesa nedaleko Lázní Bohdaneč u tzv. Tillerova sedátka. Prochází tudy modrá značka z Lázní Bohdaneč do Stéblové (viz https://www.turistika.cz/trasy/k-ruchadlu-bratrancu-veverkovych a https://www.turistika.cz/trasy/okolim-lazni-bohdanec) a naučná stezka Gočárův okruh.
2km
více »
Tillerovo sedátko
Drobné památky
Zajímavá drobná stavba, o které se vše podstatné dozvíte na této fotografii. Místem prochází modře značená trasa z Lázní Bohdaneč do Stéblové (viz https://www.turistika.cz/trasy/okolim-lazni…
2km
více »
Horecké písníky
Rybník
Zajímavá lokalita, kterou můžeme nalézt v lesním komplexu asi 300 m vpravo od silnice I.tř. Pardubice-Lázně Bohdaneč, asi půl kilometru od jihovýchodního okraje města. Jedná se o částečně za…
2.2km
více »
Písník Hrádek - ráj nejen pro nudisty
Jezero
Písník Hrádek se nachází necelé 2 km severovýchodně od obce Hrádek. Jeho plocha je cca 51 ha a vznikl těžbou písku. Písník je součástí větší soustavy písníků (Oplatil, Če…
2.3km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
3.8km
více »
Kunětická hora ze Stéblové - nové značení
Trasa
Trasa ze Stéblové na Kunětickou horu je mezi hradeckými a pardubickými obyvateli notoricky známá a oblíbená. V roce 2010 však došlo ke změně jejího vedení a tím i k jejímu prodloužení o cca 3 km. Především j…
5.1km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
8.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
8.4km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
8.6km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8.8km
více »