TURISTIKU PODPORUJÍ
60 594 turistů a cestovatelů
101 930 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 148 953,- odměny za články

Znojmo

Znojmo se rozkládá na levém břehu řeky Dyje v západní části Dyjsko-svrateckého úvalu. Okolí Znojma je známé pro  značné množství vinic, ovocných sadů a také je město považováno za bránu do národního parku Podyjí.  Mezi nejdůležitější památky Znojma patří: rotunda Sv. Kateřiny, chrám Sv. Mikuláše, historické podzemíLoucký klášter a Znojemský hrad.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Zámek Vranov nad Dyjí Ubytování Znojmo
Turistické cíle / Mapa Znojmo Vranov přehrada Chaty a chalupy Znojmo

Jižní Morava
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Jižní Morava
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, díl první.

Turistické cíle Jeskyně

Fotografie (114)  • Foto: TomášNejedlý

      Výlet už jsem měl dlouhou dobu v plánu, ale vždy jsem to nakonec vzdal kvůli komplikované dopravě z opačného konce Moravy. Nakonec zvědavost nedala a tak jsem to riskl. Světe div se, nějaké spoje se zkombinovat podařilo a tak najednou už sedím ve vlaku, který vyjíždí v 5h38 z Ostravy – Svinova směrem do Přerova (Os3302). Zde bych měl přestoupit na spoj, který by mě normálně dovezl až do brněnského hlavního nádraží. Ovšem měl jsem to „štěstí“, že tento spoj měl bonus a tím byla výluka. Tak jsem v Nezamyslicích přestoupil na autobus a ten mě dovezl až před hlavní brněnské vlakové nádraží. Zde jsem měl možnost buď jet nějakým místním spojem (tramvají), pro změnu na autobusové nádraží Zvonařka nebo cestu překonat pěšky. Zvolil jsem druhou variantu, protože jsem si myslel, že to bude s menším zmatkem. Měl jsem za to, že vím, kde „Zvonařka“ je, ale realita byla trochu jiná. Pamatoval jsem si to, že od hlavního vstupu vlakového nádraží musím sejít pod mostem a že už „jen kousek“ za ním to je. Sice jsem byl trochu nervóznější, jestli přesun stihnu, ale při přípravě doma jsem mu moc velký čas nevěnoval. A to byla velká chyba. Sice jsem měl „v záloze“ i další autobusový spoj směrem Znojmo a pak i Vranov nad Dyjí, ale to by byla vcelku velká, minimálně hodinová časová ztráta, což by byla velká škoda. Tím by mé vcelku smělé plány šly v niveč.

 

      Na přesun z výlukového autobusu, který přijel s mírným zpožděním, jsem měl asi čtvrt hodiny času k odjezdu autobusu směrem Znojmo (jednalo se o „sdruženou“ linku), která po chvíli pokračovala ze Znojma směrem až do Vranova. Nečekaně (možná i trochu čekaně) se tato část výletu stala solidní adrenalinovou bojovkou. Než bych zapnul GPS-ku a v ní zorientoval (má vcelku malý displej, ale zase nezabere moc místa), což bych považoval i trochu jako prohru, jsem zvolil akční variantu „dotazování se místních“. Ne všichni věděli přesně, ale všichni se snažili poradit. Možná jsem se ptal asi šesti, sedmi, snad i osmi lidí. Jeden mi pomohl dost, protože řekl, že jdu úplně špatně, že se musím vrátit. Možná mě také trochu zmátlo, že jakési autobusové nádraží bylo zastřešené. Když jsem byl v Brně naposledy, tak to autobusové stanoviště určitě zastřešené nebylo. Možné také je i to, že tehdá jsem za „Zvonařku“ považoval úplně jiné místo. Začínám být hodně ve stresu, cítím, že už prakticky nemám žádný čas. Úplně jistý, že jdu správným směrem také nejsem. Někteří říkali až projdu jedním obchodním centrem jež je hned vedle, ale teď si na jeho jméno nevzpomenu. :-) Skoro už to vzdávám, ale představa, že bych ztratil možná až hodinu drahocenného času ve Vranově mě motivuje k něčemu, čemu by se běžci asi za břicha popadali, ale zkrátka a jednoduše se snažím běžet seč mám sílu. Směrem o kterém zdaleka nevím jestli je ten správný. Ani nevím, jak dlouhá cesta ještě bude. Místním se to vždy zdá kratší a „zcela jasné“. :-) Běžím kolem obchodního centra a už vidím to „betonové zastřešené monstrum“. Kolem něho výlukový autobus z Nezamyslic jel. Zdá se mi, že mám ještě šanci. Opět jsem ve hře. Teď už jen neprohrát. Před sebou mám „překážku“, tím je semafor pro chodce na kterém provokativně neskutečně dlouho svítí červená. Konečně jsem na druhé straně a dívám se po celém rozlehlém autobusovém nádraží. Vidím jeden jediný autobus a chápu, že to nemůže být žádný jiný, než kterým mám jet. Beru šanci do svých rukou a běžím seč to jde, někde i úhlopříčně mezi ostrůvky. Před autobusem už běžím i po cestě aby mě řidič viděl a třeba ještě chvíli počkal. U autobusu je skupinka lidí a tak mohu trochu zvolnit. Zjišťuji, že je to i správné číslo spoje a k mému překvapení má na LED tabuli napsáno, že jede až do Vranova nad Dyjí. Zjišťuji, že mám ještě nějakou tu minutu k dobru. Vydýchávám se.

 

      Vypadá to tak, že jeden „boj“ jsem vyhrál. Měl jsem za to, že autobus z Brna pojede jen do Znojma a odtud další do Vranova. Proto mě překvapuje, že na tabulce má napsáno, že ze Znojma pojede jako jiný spoj až do cíle mé cesty (ten byl jednu zastávku před vranovským náměstím). Nějak si nemohu v okamžik nástupu vzpomenout, jak přesně se ona zastávka jmenuje. Při pročítání knih o jeskyních se mi do paměti uložila úplně jiná vesnice, ve které jsem nikdy nebyl a teď nějak její jméno vyplavalo na povrch. Nakonec jsme se během chvilky s řidičem shodli, že je to předposlední zastávka a že se jmenuje „Onšov“. Odtud se mi zdálo, že by cesta k „Ledovým slujím“ měla být nejkratší. Autobuse je nacpaný, ale jedno místo pro mě tu ještě je. Jsem rád, že nemusím stát. Jsem rád, že to řidič nečekaně „řeže“. Každá minuta, která se ušetří bude k dobru. Vypadá to, že snad v žádných zastávkách nezastavuje. Po nějaké době jsme ve Znojmu a když má autobus dále pokračovat ,tak někteří ani nevystupujeme. Pohodu přeruší řidič tím, že „přece ním asi do garáží nepojedeme“. Za chvíli je s autobusem zpátky a z jiného ostrůvku nastupujeme a znovu se zdravíme… :-) Na to jak jsme do Znojma snad letěli, tak nyní nás čekají skutečné konce světa, „Kotěhůlky“ (tím nechci tato místa hanit, naopak mám je vcelku rád, většinou nemířím tam, kde jsou davy). Přesun ze Znojma k Vranovu bude trvat skoro stejně dlouho jako cesta z Brna sem. Uvidím pěkné vesničky i krajinku, ve své podstatě se musím přesunout kousek od východního konce našeho nejmladšího národního parku „Podyjí“ až na jeho západní konec, k Vranovu.

 

      Když se dívám na mapu Znojma, tak je mi jasné, že i zde je spousta inspirací k mnohahodinovým výletům. Na prvním místě by pro mě byl asi Znojemský hrad, Muzeum Jižní Moravy ve Znojmě, kamenná Rotunda sv. Kateřiny, nepochybně i expozice pivovarnictví v bývalém pivovaru. Pro motoristy (a nejen je) může být zajímavé Muzeum motorismu. Je jasné, že spousty dalších zajímavostí jsem si nevšiml, ale určitě by zde bylo možné uskutečnit spoustu výletů na mnoho dní.

 

       Autobusem vyjíždíme ze zastávky, která je jen kousek od vlakového nádraží Znojmo. Serpentinami kličkujeme mezi skalními výchozy a pro změnu, zde jede autobus až příliš rychle na to, aby bylo možné udělat nějakou fotku. Líbí se mi to tady, určitě by místo stálo za mé větší prozkoumání – někdy příště. Po chvíli míjíme ceduli s nápisem „Hradiště“. Dále se pokračuje ve směru Mašovice → Bezkov → Podmolí → Lukov → Horní Břečkov → Lesná → Onšov → Vranov nad Dyjí.

 

       Cesta se táhne a z Břečkova dolů je to skutečné utrpení, cesta je rozbitá a autobus se zde div nerozsype. Přiznám se, že v některých okamžicích bych nejradši vystoupil a dál šel jen pěšky. V Lesné míjíme větrný mlýn a za chvíli už budu muset vystupovat, blíží se Onšov. Zapínám GPSku jako záznamník trasy a schovávám do batohu. Dál chci pokračovat podle vytištěných map. Vsugeroval jsem si, že někde zde bych mohl odbočit k „Ledovým slujím“. To byla ale představa zcela falešná. To jsem měl spíš vystoupit o pár zastávek dříve, v Lesné a po cyklostezce číslo 48 pojmenované Mlynářská, Greenway a pokračovat doprava po žluté turistické trase, těsně kopírující hranici národního parku. Poté již mírnou cestou jít k rozcestníku a k vyhlídce nad „Ledovými slujemi“ nebo k „exponovanému místu“ pod skalami. Tyto dva body byly pro mě hlavními cíli výletu. První je spíš symbolický, protože nevede k samotným pseudokrasovým jeskyním (ty jsou podle všeho jinde v nepřístupném a nebezpečném terénu). Na druhou stranu se jedná o nevšední geologické objekty, jejichž nezmínění na informačních tabulích by bylo určitě hříchem. Ve většině jeskyní se udržuje na teplota výrazně nad nulou, ale zde by v některých místech měly klesat pod nulu nebo se minimálně držet kolem tohoto bodu.

 

      Není mnoho jeskyní, které by měly takovýto průběh teploty. Jedinou „paledovou“ jeskyni, kterou jsem viděl na vlastní oči je Studená či Ledová jeskyně na západním svahu Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech. Obecně jsou všechny jeskyně a to především z bezpečnostních, ale také právních, nepřístupné. Jen málokteré jeskyně nejsou přísněji chráněny formou maloplošných chráněných území (například přírodní památky, přírodní rezervace, případně jejich nejpřísněji chránění „sourozenci“ s přidaným jménem „národní“). Tam, zjednodušeně řečeno, není vstup dovolen. Případný nedovolený vstup (většinou ohodnocený ustanoveními zejména paragrafu 87 zákonu 114/1992 Sb – např.:

 

     (1) h) nedodržuje zákaz nebo omezení vstupu

 

     (3) n) vykonává ve zvláště chráněném území, EVL či ptačí oblasti činnost zakázanou (tím je například průzkum, tedy i pouhý vstup do jeskyní).

 

    Podstatné je pak především ustanovení (4), kde je uvedeno „ocenění“ takových činností:

        - v případě (1) je pokuta do 10 000 Kč.

        - v případě (2) je pokuta do 20 000 Kč.

        - v případe (3) je pokuta do 100 000 Kč.

 

    Toto je myslím vcelku motivující pro lidi, kteří by snad měli úmysl „sejít na scestí“. Uvedené není doslovná citace, ale snad se mi podařilo ve zkratce uvést to podstatné ve formě čitelné pro „běžné smrtelníky“. Nejsem právník, ale kdo jim je nebo chce podrobnější informace nic mu nebrání si zákon nastudovat podrobně. Aby zajímavý výlet pořádně nezhořkl, protože „nedovolený vstup“ může být ohodnocen právě tou nejvyšší částkou. To neuvažuji horší případy, kdy by byla nutná spolupráce například horské služby a v těchto případech i speleologické záchranné služby. Ta je součástí ČSS (České speleologické společnosti).

 

    Především ale jde o případnou situaci nejhorší, kdy už nemusí být nešťastníkovi pomoci.

 

     Případné pokuty řeší buď AOPK nebo správy těch kterých národních parků.

 

     Pokud někdo chce i další podrobnější právní ustanovení k daným maloplošným chráněným územím, má možnost nastudovat i dokumentace v tzv.: REZERVAČNÍ KNIZE AOPK. Tam se přesně uvádí co v dané PP, PR, NPR, NPP, atd. je a není možné.

 

     Pokud má dotyčný zájem o bližší informace o jeskyních tak doporučuji především „bibli“ o českých a moravských jeskyních, jakožto čtrnáctý svazek edice Chráněná území ČR, taktéž vychází Acta Speleologica věnující se většinou specifickým „jeskynním“ územím. Jeskyňáři nepochybně znají „Speleofórum“ nebo časopis „Speleo“. Velice pěkná je i starší kniha „Jeskyně a propasti Československa“.

 

      Zde se dá dočíst mnoho zajímavého z míst kam se „běžný smrtelník“ nedostane. Ať už z hlediska právního – vstup tam není dovolen, tak i z důvodu, že na to fyzicky, zkušenostmi a nakonec (nebo především) z důvodu psychického nemají (což není ostuda). Do jeskyní lezou jen ti nejlepší z nejlepších a bohužel ani v současné době se ne všichni vrátí na povrch.

 

      V některých výjimečných případech se také konají „Dny otevřených dveří“ některých jindy nepřístupných jeskyní. Vím o dvou nebo třech možnostech. Jak to bude v době „po-covidové“ a „pandemicky-před-chřipkové“, či kdo ví jaké jiné, netuším. V době, kdy byl svět ještě normální, jsem měl možnost se podívat do jeskyně Ochozské nebo ještě „ryzejší“ prohlídce jeskyně „Královy“ v Tišnovském krasu – nezapomenutelný zážitek, navíc s pocitem jistého bezpečí, či minimálně klidu, když se tam leze s někým, kdo místo zná jako své boty.

 

     Nyní se pokusím uvést pár střípků, které se mi podařilo z těchto chytrých knih získat a zapamatovat. :-)

 

      Jeskyní s odpovídajícím průběhem teplot a menší či větší mírou zalednění není u nás (i přesto, že na jeskyně jsme země velice bohatá) není mnoho. Jednou je například již výše zmiňovaná „Ledová jeskyně“ v přírodní památce „Ondrášovy díry“, místní se raději drží správnějšího výrazu ďury, v Moravskoslezských Beskydech. Další je opět pseudokrasová jeskyně „Naděje“ na Lužických horách dlouhá 30 metrů s hloubkou přibližně šest metrů. Další jsou „Ledové sluje“ u Vranova a nakonec ještě jedna část jeskyně Piková dáma v Moravském krasu.

 

      Vznik míst se většinou vysvětluje tím způsobem, že studený vzduch z povrchu spadá do údolí ze kterého se již nemůže dostat zpět. Tomu všemu napomáhá i opačný jev a tím je stoupání teplého vzduchu nahoru. Podobný jev může člověk zažít v nejrůznějších soutěskách, úzkých, ale vysokých puklinách či rozsedlinách (což je nejčastější pseudokrasový jev) nebo my „běžní smrtelníci“ v údolích mezi vysokými kopci. Vzpomínám, jak dlouho mi i v teplém létě trvalo, než jsem se zahřál v údolí Čeladenky při jízdě na kole nebo jak se „maskáče“ staly tak tvrdé, že si „pamatovaly“ svůj předešlý tvar, když jinde bylo kolem nuly, ale zde poctivě pod mínus 10 možná i -15 stupni. Podobným stylem v úzkých a hlubokých jeskyních nastávají podmínky vhodné pro dlouhodobé udržení ledu a ledových útvarů. Jak to vypadá v „Ledových slujích“ netuším, ale chytré knihy mluví o tomto:

 

      Mělo by se zde nacházet 8 krasových (jednoduše řečeno vodou vytvořenými a ovlivňovanými podzemními prostory) a o dvacítku více jeskyněmi pseudokrasovými (zde hraje největší roli gravitace, působení tlaku ledu v puklinách, případně „destrukcí“ skalních bloků, největším nebezpečím u nich bude patrně právě ono řícení zaklíněných skalních či kamenných bloků). Krasové jeskyně jsou většinou v oblasti s mramorem (krystalickým vápencem) a pseudokrasové v ortorulách. Poruchy (propadliny či spíše pukliny a rozsedliny) by měli být ve směru hřebene a další k nim přibližně kolmé. Pomalé gravitační hroucení svahu podporuje i práce řeky v meandru výběžku (hřebene s puklinami Ledových slují).

 

     Výškový rozdíl mezi hladinou Dyje a vrcholem s „obeliskem“ je poctivých 130 metrů. Na protějším svahu (Braitavě) by se mělo nacházet pět jeskyní, z nichž největší je Mahrova s délkou 14 metrů. Pojmenovaná je stejně jako studánka, již jsem s chutí použil ke zchlazení při běhu zpět do Vranova (inu, když jsem se nahoře „trochu zapomněl“, tak jsem to nakonec musel „řezat“, abych stihl autobus :-))) ). V některých zdrojích se uvádí, že celá polovina svahu se posunula a o něco „propadla“. Těžko říct, jestli je to málo co je pod vyhlídkou vidět, právě tento posunutý a propadlý svah. A dlouhý zlom, který má být v některých místech přetnut kratšími kolmými puklinami, by měl být ideálním místem, kde by se měla „hora otevřít“. Tedy i se vstupy do jeskyní. V jiných zdrojích jsem se ovšem dočetl o tom, že by se jeskyně měly nacházet na straně opačné. Někdo dokonce tvrdí, že „rozlomení“ hory spustila zemětřesná událost v minulosti. Jen z tohoto krátkého popisu s působením řeky se dá čekat, že jeskynní chodby budou velice pestré a komplikované. Převažovat mají komíny a propasti. Díky odlučnosti hornin vznikají horizontální nebo ukloněné prostory. Mají zde být plazivky i s hloubkou se zužující pukliny a prostory se sutí. Jeskyňáři také uvádí, že spousta míst již na první pohled vypadá velmi nestabilně a tedy nebezpečně.

 

     Největší jeskyní má být jeskyně pojmenovaná po druhém největším městě naší země. Hloubka přesahuje třicet metrů. Celková délka průlezných chodeb představuje více než půl kilometru a to vše v šesti patrech. Nebezpečné je to, že i v současnosti jsou měřeny velké pohyby skalních bloků. Nevím jak tady, ale většinou se měří pomocí terčů (jakýchsi upravených „šroubů“) mezi nimiž se po určité době kontrolují vzdálenosti.

 

     Kolem třiceti metrů délky by měla být i jeskyně, která je označena jen číslem a to č. 46. A také třetí v pořadí, jeskyně „U Polygonu“ by měla mít délku 23 metrů. Další už jsou kratší.

 

     Na počátku minulého století zde dokonce bylo nalezeno keramické nádobí a tedy už v té době někteří lidé využívali úzké temné prostory jako přírodní ledničku. :-)

 

    Mezi další zajímavosti, které jsem se dočetl na nejrůznějších místech, patří i zmínka o velmi zajímavém místě, prostoře do které se vstupuje stropem a před více než deseti lety zde byla zjištěna teplota poctivých mínus osmnáct stupňů Celsia. Je symbolické, že by se měla jmenovat „Ledový sklep“.

 

     Inu jak se člověk snaží víc a víc o tomto místu zjistit, tak o to více nad ním žasne. Místo je nepřístupné a o to více podporuje fantazii o tom jak to asi „dole“ vypadá? Říká se, že za starých časů zde většina lidí měla strach chodit, naopak pro dobrodruhy určitě byly místní neprozkoumané prudké svahy pravým „Eldorádem“. Vznikaly báje a pověsti. A nebylo by tajemného místa, které by je nemělo…

 

     Možná se ptáte, jak vznikl orientační bod – menhir, který už z dálky ukazuje, kde je vyhlídka nad Ledovými slujemi? Říká se, že hraběnka Helena Lubomírská – Mniszková měla toto místo tak ráda, že k jeskyním vybudovala cestu, kterou pojmenovala „Jeskynní“. Cesta byla přístupná přibližně sto let až do poloviny minulého století. Zde již je první pověst, která se vztahuje právě k menhiru na vrcholu a který má podle posledních měření výšku 429,6 m.n.m. Říká se, že v podstavci je ukryt obří hrnec s mincemi a zbytek z původního kmenu dubu nebo borovice.

 

     Nějak jsem se rozepsal a místo popisu cesty sem a jen letmé odbočky k jeskyním jsem se nechal unést a tak nezbývá než to napravit v dalším dílu skutečně nevšedního výletu, na který jen tak nezapomenu. Velmi akční, ale o to má pro mě vyšší hodnotu...

 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.884, 15.845)
Poslední aktualizace: 2.5.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Horní Břečkov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,9km od místa

Příspěvky z okolí Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, díl první.

Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, část třetí.
Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, část třetí.
Jeskyně
     V tomto dílu popíši třešničku na dortu mého prvního (a snad ne posledního) výletu do míst národního parku Podyjí. Je jí strmý skalnatý svah s jeskyněmi, pro nás běžné turisty bohužel (v mnoha ohledech i bohud…
0.6km
více »
Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, část druhá.
Výlet k "Ledovým slujím" a skalám u Vranova nad Dyjí, část druhá.
Jeskyně
    V předešlém dílu jsem se trochu rozepsal ne úplně plánovaným směrem, ale teď se jej pokusím popsat tak, jak jsem vyšel od autobusové zastávky Onšov. Na celý výlet jsem počítal s maximálně třemi hodinami abych …
0.6km
více »
Obelisk nad Ledovými slujemi
Obelisk nad Ledovými slujemi
Památník
Památník postavený na Ledových slujích asi v roce 1860 Okrašlovacím spolkem ve Vranově k poctě hraběnky Heleny z Mníšku, jako projev díků za zpřístupnění Ledových slují - Pozor sluje dnes nepřístupny!!! Podle le…
0.6km
více »
Ledové sluje u Vranova
Ledové sluje u Vranova
Jeskyně
Jedná se o příkrý suťový svah s množstvím podzemních puklinových prostor vzniklých posunem nestabilních skalních bloků. V důsledku zvláštního mikroklimatu se v podzemí vytváří koncem zim…
0.8km
více »
Rozcestí Na Keplech
Rozcestí Na Keplech
Rozcestí
Rozcestník u silnice v těsné blízkosti odpočinkového přístřešku upřesňuje v místě zvaném Na Keplech svými šipkami směry několika turistických a jedné cykloturistické trasy. Prochází tudy modře značená trasa, která z údolí Dyje od hraničního přechodu Hardegg kopíruje místní asfaltovou komunikaci s odbočkou na Hardeggskou vyhlídku a okolo rozcestí Na Keplech míří po silnici přes…
1.4km
více »
Rozcestí Pod Čížovem
Rozcestí Pod Čížovem
Rozcestí
Rozcestník u silnice z Čížova k hraničnímu přechodu upřesňuje svými šipkami směry dvou turistických a jedné cykloturistické trasy. Prochází tudy modře značená trasa, která z údolí Dyje od hraničního přechodu Hardegg kopíruje místní asfaltovou komunikaci s odbočkou na Hardeggskou vyhlídku a okolo rozcestí Na Keplech míří po silnici přes Čížov na obec Lesnou a dál až k…
1.4km
více »
Turistické rozcestí nad Plačkovou studánkou
Turistické rozcestí nad Plačkovou studánkou
Rozcestí
Rozcestník stojící na pravé straně silnice Čížov - hraniční přechod Hardegg, asi 100 metrů od turistického rozcestníku Na Keplech, upozorňuje na zeleně značenou turistickou trasu, která tu ze silnice odbočuje. Zeleně značená cesta tu opouští asfaltovou silnici a postupuje dále po polní cestě, aby se později ponořila do lesa a vinula se po úbočí říčního údolí okolo Plačkovy…
1.5km
více »
Rozcestí Čížov
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Rozcestí Čížov
Rozcestí
Turistický rozcestník v parčíku naproti informačnímu centru v Čížově ukazuje svými směrovými šipkami hned dvě turistické a také jednu cykloturistickou trasu. Prochází tudy modře značená trasa s cyklotrasou č.5003 a svůj počátek tu má také žlutá turistická trasa. Ta odtud směřuje přes obec Čížov k asi 750 metrů vzdálenému centrálnímu parkovišti. Modrá trasa přichází k…
1.6km
více »
Čížov - Železná opona
Čížov - Železná opona
Památník
Nachází se na jižním okraji obce poblíž Návštěvnického střediska Správy NP Podyjí. Zde podél pohraniční silnice je zachována část linie drátěných zátarasů, oplocení a strážní věže, které v minulém režimu vedlo po …
1.6km
více »
Cykloturistické rozcestí v Čížově
Cykloturistické rozcestí v Čížově
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník u kraje silnice v Čížově označuje místo kde se spojuje páteřní cyklotrasa č. 48 s hraničním přechodem do Rakouska u nejmenšího rakouského města Hardegg. K řece Dyji k hraničnímu přechodu vede od rozcestí začínající cyklotrasa č.5003 o délce 4,2 kilometru. Okolo rozcestníku prochází také již zmíněná trasa č.48. Jedná se o dálkovou cyklotrasu (118 km)…
1.7km
více »
Kaple Panny Marie Bolestné v Čížově
Kaple Panny Marie Bolestné v Čížově
Kaple
Čížov je malá obec na Znojemsku u hranic s Rakouskem. Slouží jako jedno z turistických center a východišť turistických značených tras v národním parku Podyjí (např. na Hardeggskou vyhlídk…
1.7km
více »
Podyjí (3): Čížov – Hardegg -  rakouská strana Dyje
Podyjí (3): Čížov – Hardegg - rakouská strana Dyje
Zajímavost
Podyjí (3): Čížov – Hardegg -  rakouská strana Dyje (03/2016) Včera jsme prošli kus české strany Podyjí, dnešní slunečný den jsme si vyšetřili pro rakouskou stranu. Auto necháváme těsně před …
2.1km
více »
Hamerské údolí
Hamerské údolí
Údolí
Jedná se o hluboké zpočátku široké a později skalnaté údolí řeky Dyje které se rozkládá východně od Vranova nad Dyjí. Na dně při levém břehu řeky se nacházejí dvě idilické osady Přední a Zad…
2.2km
více »
Hamerské vrásy
Hamerské vrásy
Skalní útvar
Skalní útvar na levém břehu Dyje mezi Vranovem a osadou Zadní Hamry. Chráněný přírodní výtvor. Geologická lokalita se silně zklikacenými (ptygmatickými) vrásami jako doklad horotvorných pochodů při injekci migm…
2.5km
více »
Hardeggská vyhlídka
Hardeggská vyhlídka
Vyhlídka
Patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Na 90 m vysokém skalisku je postaven stylový dřevěný altán, z něhož je nejenom jedinečný rozhled po širokém údolí řeky…
2.6km
více »
Turistická známka č. 1596 - Podyjí vyhlídka na Hardegg
Turistická známka č. 1596 - Podyjí vyhlídka na Hardegg
Turistická známka
Skýtá mimořádný pohled do údolí Dyje a na město Hardegg. Původní vyhlídkový altánek z roku 1885 se nazýval Luitgardinou vyhlídkou. Později zpustl a byl zcela zničen. Altánek byl rekonstruován Rakouským klubem turistů a v roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí.
2.7km
více »
Vranov nad Dyjí - vyhlídka nad serpentinou
Vranov nad Dyjí - vyhlídka nad serpentinou
Vyhlídka
Nachází se na výrazné serpentině silnice stoupající z údolí Dyje nad Vranovem směrem na Onšov. Při rekonstrukci komunikace byl svah pod silnicí vyčištěn od náletových dřevin a  byla zd…
2.8km
více »
Hardegg
Hardegg
Městečko
Je uváděn jako nejmenší město Rakouska. Oblíbený cíl a letovisko v Podyjí, přístupný pěším a cyklistům přechodem od Čížova, automobilistům od Hnanic nebo Šafova. Gotický hrad z 12.-13. století, založen pány z rodu…
2.9km
více »
Hamerským údolím
Hamerským údolím
Trasa
Hamerské údolí se nachází východně od Vranova nad Dyjí a vytváří zde romantické údolí. Dominuje mu mohutná Hamerská skála, která rozděluje domky v údolí na Přední a Zadní Hamry. Trasa začíná u láv…
3km
více »
Podyjí Vranov 1
Podyjí Vranov 1
Cestopisy
17.8.2013 Letošní cyklozájezd (jak někteří známí říkají s učitelkami) byl nasměrován do oblíbené oblasti Podyjí, konkrétně přímo do Vranova. Přestože už mám alespoň základní atrakce navštívené, cel…
3.1km
více »
Přechod Čížov - Hardegg
Přechod Čížov - Hardegg
Hraniční přechod
Most přes řeku Dyji-hraniční přehod, uprostřed Národního parku Podyjí, pro pěší a cyklisty. Na rakouskem břehu nejmenší mestečko Rakouska Hardegg s hradem. Hrad z 12.-13. stol. s expozicí Maxmiliána Habburskeho …
3.1km
více »
Vranov nad Dyjí
Vranov nad Dyjí
Zámek
Barokní zámek se vypíná na skalním ostrohu nad řekou Dyjí ve Vranově nad Dyjí. Zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek je přístupný od června do září každý den kromě pondělí a v říjnu pouze o víkendech. Dominan…
3.2km
více »
ZÁMEK VRANOV NAD DYJÍ
ZÁMEK VRANOV NAD DYJÍ
Tipy na výlet
Zámek Vranov nad Dyjí ležící na jižní hranici českého státu asi 110 km od Vídně patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Současnou podobu mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století - podle projektu…
3.2km
více »
Vranov nad  Dyjí
Vranov nad Dyjí
Městečko
Vranov nad Dyjí je malé městečko s 880 stálými obyvateli a najdeme je jižním směrem od přehradní hráze Vranovské přehrady a severozápadním směrem od města Znojma. Vranov je vyhledávaným turistickým centrem na Ji…
3.2km
více »
Na skok do Rakouska - hrad Hardegg
Na skok do Rakouska - hrad Hardegg
Hrad
Jedno sobotní dopoledne jsme se vydali na výlet. Nejprve jsme se zastavili na zámku Vranov nad Dyjí a pak jsme se rozhodli, že se podíváme na skok za hranice do Rakouska. Jedeme tedy autem do obce Čížov. Na jejímž konci odstavujeme auto, bereme batohy a jdeme pěšky směr hrad Hardegg. K hradu se dá dojet až autem, ale cestou z Čížova je pěkná vyhlídka právě na hrad a městečko…
3.2km
více »
1. České muzeum motocyklů v Lesné u Znojma
1. České muzeum motocyklů v Lesné u Znojma
Muzeum
1. České Muzeum motocyklů, jedna z největších soukromých sbírek, která obsahuje asi 130 vystavených exponátů hlavně motocyklů, sidecarů, automobilů a dalších technických zajímavostí. Expozice je umístěna v restaur…
3.4km
více »
Claryho kříž
Claryho kříž
Vyhlídka
Stojí na vcholu mohutného, více jak 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí, těsně pod hrází Vranovské přehrady. Nechal jej zde postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanisty knížete Karla Claryho. Ten se při svém pobytu ve Vranově v době cholerové epidemie nemocí nakazil, onemocněl a v březnu roku 1831 ve Vídni zemřel.Čtyři metry vysoký kříž z blanensk…
3.6km
více »
Vranovská přehrada - lodní doprava
Vranovská přehrada - lodní doprava
Přehrada
Poslední aktualizace: duben 2016 Od roku 2006 je opět provozována pravidelná lodní Doprava na "Moravském Jadranu". Je zde celkem 5 zastávek. Výchozí stanice je u hráze, další pak jsou:…
3.8km
více »
Vranovská přehrada - vodní dílo
Vranovská přehrada - vodní dílo
Přehrada
Významné vodní dílo zbudované na řece Dyji, dokončené v roce 1934. Jeho rozloha je 765 ha a délka vz…
4.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace