Vyhlídka Nad nádražím v Bílovicích nad Svitavou

O tom, že Bílovice nad Svitavou patří mezi nejkrásnější místa v okolí Brna snad nepochybuje nikdo. Je to dáno zejména skvělou konfigurací terénu, kdy do hlubokého údolí Svitavy ústí řada zrovna tak hlubokých údolíček a žlíbků, což společně se smíšenými lesy činí toto místo tak atraktivním. Díky této členitosti dostaly Bílovice nad Svitavou na přelomu 19. a 20. století název Mährische Schweiz, tedy Moravské Švýcarsko, právě pro tuto podobnost členitosti terénu.

Díky hlubokým údolím se z kopců otvírá řada skvělých pohledů dolů, na jeden z nejznámnějších se podíváme. Je to Vyhlídka Nad nádražím, ze které můžeme pozorovat vesnici Bílovice zrovna jako na dlani. Pokud si ji chceme prohlédnout v detailech, je nutné ji navštívit ráno, se sluncem na východě, tedy v zádech. Milovníci romantických západů se dostaví ruku v ruce v podvečer.

Vyhlídky byly původně tři, všechny opatřeny lavičkami. Nejspodnější a prostřední z nich jsou již poněkud zarostlé, na té třetí, nejvyšší uspějeme, stačí projít cestičkou několik metrů na holou stráň, která se svažuje k jihu, tedy ke Svitavě a nádraží v Bílovicích. A můžeme pozorovat. Ti, kteří si vzali dalekohled krásně uvidí, kterak se lidé trousí na ranní mši do kostela Cyrila a Metoděje, autobusovou linku 75 dopravního podniku, která si to supí do kopce směrem na Brno, pana Huňáčka, který vylezl na střechu svého domku opravit anténu či paní Hopsalovou, která otevřela okno a chystá se vyvětrat lůžkoviny.

Na vyhlídku se dostaneme jednoduše. Zaparkujeme u sokolovny, dáme se po zelené turistické značce ve směru Resslův památník, Kopaniny, Klajdovka, projdeme kolem hájenky lišky Bystroušky, studánky Leoše Janáčka a u rybníčku, po cca 850 m odbočíme Doprava přes mostek na lesní cestu. Ta nás dovede stoupáním na vyhlídku (dalších cca 700 m). Autem to nepůjde, cyklisté se trochu zapotí. Ideální je to pěšky, malá procházka se skvělým koncem.

Použitá jména bílovických občanů jsou smyšlená.