Vrškovský rybník


Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. století na jménu „Vrškovský rybník“, které bylo odvozeno od lokality, jež je jedním z nejstarších místních toponym, zmíněna již v tereziánském a josefinském katastru a doložena rovněž indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka.
Tehdy se zde však žádný rybník nenacházel, pouze obecní pastviny, které vedly jižním směrem až na hranici s podůlšanským katastrem a jako podmočené byly zmíněny již v registře rybničné z roku 1520, kdy vody z nich poškozovaly majetky podůlšanských hospodářů (rybník se v této době nacházel nejspíše v lokalitě „Na nivách“, což měla ještě počátkem 20. století dokazovat trojice struh přes zahrady několika usedlostí, vzdálených od sebe 5 m a vysoká pevná hráz z hlíny, z čehož se usuzovalo, že sloužil k zavodnění ochranných příkopů zdejší tvrze a snad i dvora).
Na ně navazovaly východním směrem pozemky místních rolníků, a to od cesty do Liščí až na pomezí libišanského a čeperského katastru (Jana Půlpána z čp. 35, Václava Brzka z čp. 3, Jana Hynka z čp. 34, Jana Novotného z čp. 27, Jana Klapky z čp. 5, Václava Brzka z čp. 12, Jana Pospíšila z čp. 4, Václava Malíře z čp. 26 a mnoha dalších). Malý obecní rybník byl situován až na jih od Liščí mezi dvojicí cest, jež mířily k lesnímu masivu Kulhánova a dále k Čeperce (přibližně v místě mezi dnešními lokalitami „Vrškovský“ a „Na Liščí“). To vše můžeme nalézt rovněž v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kdy ještě Kulhánov končil téměř u něj.
Při pozdější těžbě rašeliny pro v roce 1897 založené lázně v Bohdanči vzniklo koncem 19. století v těchto místech několik drobných vodních ploch, jež však byly postupně zavezeny. Stejně tak dopadl rybník, který se nacházel na místech dnešních zahrádek a mokřin na jih od současného položení Vrškovského rybníka. Zaznamenán byl např. v kartografických dílech z dob německé okupace či v katastrálních mapách z počátku 50. let 20. století. Jedním z posledních důkazů jeho existence je státní mapa 1:5000 z roku 1964, kterou zhotovila Ústřední správa geodézie a kartografie.
V dnešním položení můžeme Vrškovský rybník, jenž vznikl zavodněním prohlubně po těžbě rašeliny a je napájen vodami Rajské strouhy, vidět až na přelomu 60. a 70. let 20. století, zejména na katastrální mapě z roku 1975. V roce 2004 vznikl Klub rybářů Libišany, který od té doby chová v rybníku ryby, pořádá zde pravidelné rybářské závody a vůbec se stará o celé okolí. Obec mu pronajímá rybník vždy na desetileté období. V roce 2008 došlo k opravě stavidla.
Avšak protože rybník vznikl poměrně nedávno, na svoji celkovou revitalizaci si musel počkat až do let 2018-2019, kdy došlo k jeho částečnému odbahnění, rozšíření volné vodní plochy a odtěžení části rákosin, opravě hráze a požeráku a tím zamezení úniku vody ze zdrže rašelinovým podložím, zajištění dostatečného přítoku do nádrže formou rozdělovací hrázky – bezpečnostním přelivem, zřízení tůní v rákosinách jako útočiště pro obojživelníky, vykácení některých náletových dřevin a vůbec k úpravě okolí, aby bylo i nadále místem procházek či zastávek těch, kteří míří obcí pěšky či na kole.
Dokumentace pro její provádění od Ing. Zdeňka Andrýse vznikla již v roce 2016, veřejná zakázka byla vypsána 11. dubna 2018, za zhotovitele byla 19. června 2018 vybrána společnost KVIS Pardubice a. s. + ZVÁNOVEC a. s., s níž byla smlouva o dílo podepsána 6. srpna 2018. Více lze nalézt zde: https://www.kvis.cz/vodni-stavby/revitalizace-vrskovskeho-rybnika-v-k-u-libisany/.
Tehdy se zde však žádný rybník nenacházel, pouze obecní pastviny, které vedly jižním směrem až na hranici s podůlšanským katastrem a jako podmočené byly zmíněny již v registře rybničné z roku 1520, kdy vody z nich poškozovaly majetky podůlšanských hospodářů (rybník se v této době nacházel nejspíše v lokalitě „Na nivách“, což měla ještě počátkem 20. století dokazovat trojice struh přes zahrady několika usedlostí, vzdálených od sebe 5 m a vysoká pevná hráz z hlíny, z čehož se usuzovalo, že sloužil k zavodnění ochranných příkopů zdejší tvrze a snad i dvora).
Na ně navazovaly východním směrem pozemky místních rolníků, a to od cesty do Liščí až na pomezí libišanského a čeperského katastru (Jana Půlpána z čp. 35, Václava Brzka z čp. 3, Jana Hynka z čp. 34, Jana Novotného z čp. 27, Jana Klapky z čp. 5, Václava Brzka z čp. 12, Jana Pospíšila z čp. 4, Václava Malíře z čp. 26 a mnoha dalších). Malý obecní rybník byl situován až na jih od Liščí mezi dvojicí cest, jež mířily k lesnímu masivu Kulhánova a dále k Čeperce (přibližně v místě mezi dnešními lokalitami „Vrškovský“ a „Na Liščí“). To vše můžeme nalézt rovněž v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kdy ještě Kulhánov končil téměř u něj.
Při pozdější těžbě rašeliny pro v roce 1897 založené lázně v Bohdanči vzniklo koncem 19. století v těchto místech několik drobných vodních ploch, jež však byly postupně zavezeny. Stejně tak dopadl rybník, který se nacházel na místech dnešních zahrádek a mokřin na jih od současného položení Vrškovského rybníka. Zaznamenán byl např. v kartografických dílech z dob německé okupace či v katastrálních mapách z počátku 50. let 20. století. Jedním z posledních důkazů jeho existence je státní mapa 1:5000 z roku 1964, kterou zhotovila Ústřední správa geodézie a kartografie.
V dnešním položení můžeme Vrškovský rybník, jenž vznikl zavodněním prohlubně po těžbě rašeliny a je napájen vodami Rajské strouhy, vidět až na přelomu 60. a 70. let 20. století, zejména na katastrální mapě z roku 1975. V roce 2004 vznikl Klub rybářů Libišany, který od té doby chová v rybníku ryby, pořádá zde pravidelné rybářské závody a vůbec se stará o celé okolí. Obec mu pronajímá rybník vždy na desetileté období. V roce 2008 došlo k opravě stavidla.
Avšak protože rybník vznikl poměrně nedávno, na svoji celkovou revitalizaci si musel počkat až do let 2018-2019, kdy došlo k jeho částečnému odbahnění, rozšíření volné vodní plochy a odtěžení části rákosin, opravě hráze a požeráku a tím zamezení úniku vody ze zdrže rašelinovým podložím, zajištění dostatečného přítoku do nádrže formou rozdělovací hrázky – bezpečnostním přelivem, zřízení tůní v rákosinách jako útočiště pro obojživelníky, vykácení některých náletových dřevin a vůbec k úpravě okolí, aby bylo i nadále místem procházek či zastávek těch, kteří míří obcí pěšky či na kole.
Dokumentace pro její provádění od Ing. Zdeňka Andrýse vznikla již v roce 2016, veřejná zakázka byla vypsána 11. dubna 2018, za zhotovitele byla 19. června 2018 vybrána společnost KVIS Pardubice a. s. + ZVÁNOVEC a. s., s níž byla smlouva o dílo podepsána 6. srpna 2018. Více lze nalézt zde: https://www.kvis.cz/vodni-stavby/revitalizace-vrskovskeho-rybnika-v-k-u-libisany/.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.150, 15.758)
Poslední aktualizace: 20.1.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Libišany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Vrškovský rybník

Libišany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, což dosvědčuje řada archeologických nálezů z různých období, např. v roce 1913 objevil učitel František Půlpán 1 kolovou stavbu a 2 sídelní jámy, o rok později b…
0.5km
více »

Kulhánov
Přírodní park
Tento lesní masiv o výměře 1,2 km2 se nachází na katastru obce Čeperka u Pardubic, a to mezi samotnou obcí a obcemi Podůlšany a Libišany, přičemž na severu byl přeťat výstavbou dálnice D 35 a na jihu je od lesa „B…
1.9km
více »

Pohřebačka (Opatovice nad Labem)
Místní část
Celé toto místo patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal sám císař Zikmund Lucemburský. Později se Pohřebač…
2km
více »

Opatovice nad Labem
Vesnice
Toto místo bylo podle archeologických nálezů osídleno nejméně v době bronzové. Někdy koncem 11. století tu byla utvořena tzv. Mikulcova poustka, z níž se později vyvinul benediktinský klášter, jehož počátky mají p…
2.2km
více »

Čeperka
Vesnice
Tato obec na Pardubicku je poprvé písemně zmíněna v roce 1777 a své jméno obdržela po největším rybníku, který byl kdy v Čechách založen - Velké Čeperce. Ta měla v údobí své největší slávy, tj. po svém dokončení v…
2.2km
více »

Sedlice (Praskačka)
Místní část
Návrší, na němž se Sedlice nachází, bylo osídleno v mladší době kamenné. Většina nálezů je však pozdějšího původu, např. v roce 2002 byla nalezena v souvislosti se stavbou D 11 středověká keramika. Původně toto úz…
2.2km
více »

Společný rolnický cukrovar v Opatovicích nad Labem
Zajímavost
2. polovina 19. století byla ve znamení industrializace, a to nejen měst, ale rovněž i venkova. Ve velkém se začal v kraji rozvíjet rovněž cukrovarnický průmysl. V roce 1869 byl ustaven prozatímní zřizující komité…
2.3km
více »

Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Opatovicích nad Labem
Kostel
V Opatovicích nad Labem byla zřízena nejprve poustevna (poustka, cela), jejíž základy položil břevnovský mnich Mikulec. Tak zde začala historie benediktinského řádu a jeho významného kláštera, který svého času pol…
2.3km
více »

Hřbitovní kaple Zmrtvýchvstání Páně v Sedlici
Kaple
Dlouhá léta byli pohřbíváni místní lidé na hřbitově v Osicích, protože zdejší obec náležela do jejich kolatury. Když se však objevily zvěsti o tom, že by měl být osický hřbitov zrušen a nahrazen novým, využili tét…
2.4km
více »

Škola v Sedlici
Dům, budova
Původně chodily děti ze Sedlice do Osic, Libišan a Praskačky. K oficiálnímu přiškolení do Osic došlo v roce 1832. Roku 1864 se chtěla obec přiškolit k Praskačce, ale biskupská konsistoř v Hradci Králové s tímto kr…
2.4km
více »

Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Kostel
Na místě kostela původně stávala zvonice, do níž byl v roce 1736 ulit v Praze zvon. Její vzhled i doba vzniku jsou neznámé. Nejspíše se však jednalo o dřevěnou rozsochu, jak tomu bylo i v okolních obcích.Roku 1748…
2.7km
více »

Krásnice (Praskačka)
Místní část
První zmínka o obci pochází z roku 1465, kdy nesla název Chrastnice a předtím bývala v držení opatovického kláštera (po jeho zničení husity v roce 1421 ovládal ves buďto Diviš Bořek z Miletínka nebo královéhradeck…
2.7km
více »

Morávkův mlýn v Opatovicích nad Labem
Mlýn
Mlýn při náhonu z Mlýnského potoka měl podle lidové tradice vzniknout na místě nebo v těsné blízkosti místa, kde se nacházel benediktýnský klášter, který zanikl po vypálení husity v roce 1421. Podle jedné z pověst…
2.7km
více »

Podůlšany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již během doby bronzové, což dokazuje nález popelnicového pohřebiště počátkem 90. let 19. století. První písemná zmínka o obci, která byla dříve nazývána též jako Podolšany, pochází z r…
2.9km
více »

Zřízení hřbitova v Praskačce
Zajímavost
Starý hřbitov byl založen v roce 1770 okolo původní kaple Nejsvětější Nerozdílné Trojice Boží a svatého Václava, jejíž základní kámen byl položen již roku 1730. Následně došlo k jeho ohrazení a svému účelu sloužil…
2.9km
více »

Podůlšany - kostel sv. Mikuláše
Kostel

Podůlšany - obec, která se nachází při silnici mezi Hradcem Králové a Lázněmi Bohdaneč. Ves je prvně historicky doložena již roku 1142 a to ve spojitosti s opatovickým klášterem. Podůlšany protéká Opatovický kanál…
3km
více »

Praskačka
Vesnice
Tato obec leží nedaleko železniční trati Hradec Králové-Praha pod nevysokým návrším "U větrníku", kde stával v letech 1803-1926 větrný mlýn, který vyhořel. Oblast byla osídlena nejméně v době bronzové, což dokláda…
3.1km
více »

Vysoká nad Labem - železný most
Most

Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
3.6km
více »

jez u Vysoké nad Labem
Jez

Romantické a odpočinkové místo se nalézá, u jezu na Labi, u Vysoké nad Labem. Jez je v těchto místech doložen již v roce 1513 v souvislosti se stavbou Opatovického kanálu, který dal vybudovat Vilém z Pernštejna.
…
3.8km
více »
Kunětická hora ze Stéblové - nové značení
Trasa

Trasa ze Stéblové na Kunětickou horu je mezi hradeckými a pardubickými obyvateli notoricky známá a oblíbená. V roce 2010 však došlo ke změně jejího vedení a tím i k jejímu prodloužení o cca 3 km. Především j…
5.1km
více »

Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna

Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
5.3km
více »

Milířský kopec
Vyhlídka

V rovinatém kraji v těsné blízkosti Hradce Králové není mnoho míst, odkud by byl daleký rozhled. Známý je kopec Sv. Jana na Novém Hradci Králové a samozřejmě Bílá věž. V lese nad Vysokou nad Labem se ale skrývá Mi…
5.3km
více »

rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet

Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
5.3km
více »

Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel

Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
5.4km
více »

Obří akvárium v Hradci Králové
ZOO

Obří akvárium naleznete nedaleko centra Hradce Králové, v Baarově ulici v Envi domu. Cílem této expozice bylo představit nejen vodní faunu, ale i část jihoamerického tropického pralesa. K dispozici je i tunel, kte…
7.4km
více »

Hradec Králové
Město

Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
8.4km
více »

Kunětická hora
Tipy na výlet

Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
8.6km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum

Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
8.6km
více »

Lázně Bohdaneč
Město

Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
10km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek

Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
10.5km
více »