Čeperka

Tato obec na Pardubicku je poprvé písemně zmíněna v roce 1777 a své jméno obdržela po největším rybníku, který byl kdy v Čechách založen - „na dvě míle veliké“ Velké Čeperce. Ta měla v údobí své největší slávy, tj. po svém dokončení v roce 1496, přes 1 250 ha (osazovala se 1 500 kopami plodu na 2 léta) a jejím zakladatelem byl Vilém II. z Pernštejna. Někteří autoři však přicházejí s myšlenkou, že u jejího zrodu stáli již opatovičtí benediktýni. Dalším výrazným objektem, který vývoj obce ovlivňoval, byl Opatovický kanál. K poznání původu názvu výše jmenovaného rybníka i obce je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. Díl. A-H“, v níž se píše:

„Čeperka (lid. v Čeperce, do Čeperky, čeperskej), ves při Opatovickém průplavu 10 km sev. od Pardubic – ves vznikla za Raabovy emfyteuse r. 1777/78 (Sakař 175): 1789 Hft Pardubitz: Cžeperka von 18 N. an einem sehr grossen Teiche, der einen gleichen Namen führet, Schaller XI, 71; 1837 Čeperka unweit n. vom gleichnamigen Teiche, Dorf von 38 H. mit 290 E., hat 1 Försterhaus, Sommer V, 71. - Na místě bývalého rybníka je dnes jižně ode vsi za rozsáhlou bažantnicí poloha Velké Čeperka a západně od ní poloha Malá Čeperka. - Z oněch zpráv poznáváme, že byla nová ves pojmenována podle blízkého rybníka; jeho jméno se udrželo i po zrušení rybníka ve jménech polních tratí.

Substantiva na -ka označují někdy původce činnosti: mluvka = kdo mnoho mluví, berka = kdo bere, lapka = kdo lapá, loupežník, a odtud i os. jm. Křička, Procházka a p. Podle toho jm. Čeperka se hlásí k stč. čeperati v. čepýrati ՙpohybovati čím, hmatati, plaziti se՚ (v. čpýrati v Geb. Sl. stč. 185), nč. čepýřiti ՙčechrati, ježiti, čuprynu zdvíhati՚, přenes. čepýřiti se = ՙdurditi se, horšiti se, hněvem se rozpáliti՚ (Jg. I, 275), val. čepéřiť sa ՙvynášeti se nad jiné՚ (Bart. Dial. sl. 46), slc. čepériť sa ՙčepýřiti se՚ (Kálal 71), viz též, co vykládá Janko o onomatopoickém typu čepr- v ČMF. 20/21. Poněvadž jsem os. jm. Čeperka v pramenech dosud nenašel, zdá se, že bylo jm. Čeperka přímo utvořeno pro označení některých rybníků, které se ve větru často vlnily (čechraly), srov. též tento doklad z r. 1591: s rybníčkem Czieperkau pod fortnau bilskau (k Bělé pod Bezd.), DZ. 91 E 11. Jindy dáno to jméno lesu, který se ve větru hodně vlnil: viz na vojenské mapě les Čeperku sv. od Miletína.“

V roce 1849 se Čeperka stala samostatnou politickou obcí. V prosinci 1849 vypukla v obci epidemie cholery. Nebylo to nic divného, protože řádila i v sousedních obcích (Kunětice, Libišany, Opatovice nad Labem). Roku 1860 byla vysušena část rybníka Čeperky, nacházející se nejblíže k řece Labi. Během prusko-rakouské války v roce 1866 patřila Čeperka mezi trojici nejpostiženějších obcí na Pardubicku (Opatovice nad Labem, Čeperka, Hrobice), protože se tu utábořil 1. pruský armádní sbor a ubytování si zde vynutil i pruský korunní princ. Jako odškodnění obdržela 1 725 zl. k zakoupení obilí k setí, pokud nepočítáme velké množství naturálií. 10. července 1869 způsobilo značné škody velké krupobití. 19. září 1875 vyhořela trojice zdejších hospodářství. Tehdy opatovický četník František Kučera vynesl ze sklepa hořícího domu manželku jednoho domkáře a zachránil ji tak s nasazením vlastního života od smrti upálením. Za to mu byl 2. dubna následujícího roku slavnostně odevzdán v Opatovicích nad Labem stříbrný záslužný kříž, který mu byl udělen císařem. 3. listopadu 1879 obecní starosta Hájek vysvobodil z hořícího domu ženu se 2 dětmi, jež by jinak uhořely. 7. září 1880 vyhořelo stavení Josefa Zumra. V roce 1882 byl založen SDH. 14. února 1896 vyhořelo stavení manželů Bažantových a sousední stavení a hostinec obecního starosty Václava Pitharta. 25. září 1904 se v obci uskutečnila schůze Hospodářského spolku pardubického, první hospodářská schůze v historii Čeperky, jíž se zúčastnilo na 80 rolníků. 1. února 1905 Zemský výbor království Českého dal c. k. zemské školní radě souhlas ke zřízení obecné dvoutřídní školy v Čeperce. 4. června 1906 se uskutečnilo slavnostní vysvěcení novostavby školy. 28. prosince 1907 byla ustavena místní organizace agrárníků. 6. ledna 1908 vypukl požár v čp. 37, náležejícím Josefu Pithartovi. V květnu 1910 zvítězili v obecních volbách sociální demokraté, kteří tak ukončili dosavadní dlouholetou agrárnickou vládu. Bývalý starosta se nedokázal smířit s prohrou tak, že nechtěl nově zvolenému nástupci vydat obecní protokolní knihu. Tu mu nakonec předal až pod pohrůžkou 200 K pokuty. 23. června 1912 bylo uspořádáno veřejné cvičení hasičské župy Pardubické, spojené s oslavou 30letého trvání místního SDH. V témže roce žilo v obci 7 Židů, ale nutno poznamenat, že ještě roku 1886 zde nikdo této víry nežil. 27. července 1914 začala fungovat místní železniční zastávka. Z 1. světové války se nevrátilo 14 zdejších mužů.

Roku 1919 vznikly SDO „J. K. Tyl“ (fungoval ještě v roce 1966), Výrobní, nákupní, spotřební, bytové a spořitelní družstvo pro Čeperku a okolí v Čeperce a Spořitelní a záložní spolek v Čeperce. V noci na 28. března 1922 došlo k vloupání do zdejšího dělnického konzumu a odcizeno bylo prádlo, látky a další věci za 8 000 Kč. V prosinci 1925 se přišlo při inventuře ve zdejší konzumní prodejně na schodek ve výši 7 000 Kč. Skladník František Lehký se následně zastřelil. Téhož roku vznikla místní rada Církve československé. 24. dubna 1929 17letý student Jaroslav Černý zapálil zdejší les. 9. června 1929 vyhořely 2 obytné budovy, v nichž žilo 8 nejchudších rodin obce. 4. července 1929 zasáhla obec větrná smršť, jež za sebou nechala celou řadu rozmetaných domů a stodol. Roku 1930 postavil okresní velkostatek Pardubice v Čeperce hájovnu (stavitel Jan Brodec z Bohdanče). V noci 10. října 1934 byla vyloupena pokladna zdejší kampeličky, z níž zmizelo 2 300 Kč. O rok později vznikla TJ Sokol. Za německé okupace nosila obec pojmenování Tscheperka. V roce 1946 byla zřízena MŠ. Roku 1956 byla zahájena stavba kulturního domu a o 3 roky později zahájila výrobu nová panelárna se 2 linkami. V letech 1956-1957 byla postavena nová silnice. K ní můžeme jako zajímavost dodat to, že dlažební kostky přivezl vlak ze Skutče, přičemž ve čtveřici zvážených vagonů chybělo 9 tun, t. j. 15 % objednaného materiálu. V roce 1962 došlo k rozsáhlé úpravě místního pohostinství, jež vyšla na 120 000 Kčs. V roce 1970 bylo vybudováno veřejné osvětlení. V letech 1973-1976 byl realizován obecní vodovod. 1. listopadu 1980 byla slavnostně otevřena nová mateřská škola a prodejna smíšeného zboží, jež byly vybudovány svépomocí v akci Z. Roku 1985 byla dokončena výstavba nového skladového areálu Velkoobchodního závodu Pardubice. Od roku 1986 je obec centrálně zásobována teplem z opatovické elektrárny. Stala se tak první obcí do 1000 obyvatel, kompletně napojenou na dálkový rozvod tepla. V roce 1998 získala škola novou přístavbu (tělocvičnu, šatny, třídu pro školní družinu, prostory pro pedagogy, kuchyňku, nové sociální zařízení a keramickou dílnu). 16. května 2003 byla založena ZO ČSOP Čeperka, která zanikla 11. listopadu 2023. V letech 2006-2007 byla postavena kanalizace a ČOV. 23.-24. září 2022 bylo v obecním referendu odmítnuto plánované vybudování spalovny odpadů v areálu opatovické elektrárny.

Mezi tamní pamětihodnosti můžeme zařadit: kamenný kříž z roku 1858; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 8. června 1924; pomník pozemkové reformy, který byl slavnostně odhalen 19. července 1925 a původně stával před bývalým družstevním lihovarem na katastru Starých Ždánic, odkud byl v roce 2005 odstraněn a o rok později umístěn u parkoviště firmy Holcim u čp. 330. Jiné památečné odkazy předků však zanikly, např. polygonální stodoly u čp. 7 a 37. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: úředník a kontrolor elektrických podniků hlavního města Prahy Alois Benda (* 4. února 1874 Čeperka); obchodní rada Josef Kroužel (* 1874), popřevratový ředitel Kožní komise a firmy „Boskin“, česká akc. spol. průmyslu kožního v Praze; vsetínský učitel Josef Vondrouš (8. února 1913 Čeperka - 29. dubna 1943 Vratislav) a za zmínku stojí rovněž zdejší učitel československého náboženství Václav Lorenc (* 31. března 1914 Čeperka) a Jaroslav Kříž, jenž zde založil svého času velmi proslulý střelecký klub Svazarmu, ale takových výrazných postav se tu narodilo nebo působilo, že by byl jejich výčet dosti dlouhý.

Čeperka na mapě