Veľká (Poprad)

Tato lokalita byla osídlena podle řady nálezů kamenných industrií a keramiky již v době kamenné, naopak dobu bronzovou pak připomíná roku 1883 nalezených 8 bronzových mečů a v roce 1964 objevený bronzový depot, z nichž nejvýznamnější jsou tzv. anténový meč a neúplná růžicová spona. První zmínku o Veľké jako o vsi však máme až z roku 1268, a to v souvislosti se sporem magistra Mutimíra s 24 faráři spišských obcí, jež byly v převážné míře osídleny německým obyvatelstvem, pozvaným v roce 1241 králem Bélou IV., což se projevilo též na názvu této obce (původně de Vylka, Welkam, něm. Főlk, Főlka, Filksdorf, maď. Felk, Félka, Filka), jejíž vznik pak klademe nejspíše do 1. poloviny 13. století.

Právě Veľká byla největším z hornospišských měst, ale nejvýznamnějším naopak Spišská Sobota, přičemž obě nalezneme dnes jako pouhou součást Popradu. Roku 1245 existovala ve Veľké farní knihovna. V roce 1271 náleželo město s obdélnikovým náměstím do Společenství spišských Sasů a užívala privilegia krále Štěpána V. pro spišské německé kolonisty. O 5 let později se dozvídáme po jméně prvního rychtáře ve Veľké, jímž byl Froling. Roku 1370 došlo ke kodifikaci německého zvykového práva (Spišské právo). V letech 1412-1772 byla Veľká součástí Spišské zástavy, což byla část spišských měst a vesnic, která byla spravována Polskem, když je král Zikmund Lucemburský zálohoval polskému králi Vladislavu II. Roku 1492 působila ve Veľké městská škola. V té době se začal celý kraj překotně měnit. Nejprve získali v roce 1551 své cechy soukeníci, řezníci, krejčí a obuvníci a o rok později se objevila ve vsi reformace, jež měla za následek to, že dosavadní římskokatolický kostel byl předán do užívání evangelíků, přičemž prvním evangelickým farářem byl Juraj Filker Stephany († 5. září 1579). Pak přišla velká tragédie v požáru města, který zasáhl Veľkou v roce 1556. Většina dřevěných domů shořela a na jejich místě se začaly již budovat stavení z kamene. Roku 1578 došlo k založení školy. V roce 1579 shořelo 36 domů. Roku 1632 byla založena papírna, z níž se v 19. století stala výrobna ovesné mouky a dětské krupice. V roce 1647 došlo k protireformaci a do vsi se vrátila římskokatolická církev. Roku 1694 si evangelíci postavili dřevěný kostel a v roce 1699 vznikla nová dřevěná radnice. Roku 1700 žilo ve Veľké 16 katolíků a 606 evangelíků. Velká zkáza pak přišla v roce 1710, nejprve šlo o úplnou devastaci města požárem, poté ho zasáhla morová rána, jíž podlehlo 206 obyvatel. Roku 1753 došlo k prvnímu očíslování domů. V roce 1760 byl postaven zděný evangelický kostel a roku 1770 zděná radnice.

O 2 roky později se Veľká vrátila do uherské správy jako součást v letech 1778-1876 existující Provincie 16 spišských měst. Nastává velký boom města, protože se sem stěhují lidé z celého okolí. To vyvolalo potřebu i jiných věcí, např. díky tomu vznikla v roce 1789 první lékárna, roku 1810 získala Veľká tržní privilegium a v roce 1817 byl postaven nový evangelický kostel. Roku 1830 město opět vyhořelo. Jednalo se o 153 domů, což byla větší polovina všech objektů, které ve městě byly. V roce 1868 došlo ke stavbě trojtřídní evangelické školy, roku 1871 bylo zřízeno nádraží (původně Poprad-Veľká, od 5. května 1941 Poprad-Tatry) a v roce 1878 vznikl SDH. O 2 roky později se rozjelo budování turisticko-lázeňského komplexu Krompecherova parku s kolonií letních bytů. V roce 1882 došlo k otevření Tatranského muzea, roku 1889 vznikla výrobna suvenýrů Tatra, v roce 1899 byla zdejší pošta vybavena telegrafem, roku 1902 došlo k založení konzervárny a v roce 1908 byla zavedena úzkorozchodná železnice z Tater. Za 1. světové války padlo několik místních mužů, z nichž se mi podařilo dohledat: Ladislava Grusze a Jana Krupu, ale určitě jich bylo mnohem víc. Další následovali při bojích v roce 1919, kdy byla u Veľké rovněž polní nemocnice č. 11, ale nesmíme opomenout ani zdejší působení pancéřového vlaku v prosinci 1918.

Vznik ČSR si vyžádal další rozvoj, většinou spojený s turistickým ruchem, protože do Vysokých Tater začalo mířit mnoho návštěvníků z Čech i Moravy, což podnítilo též zřízení rychlíkového spojení s Prahou. V roce 1923 vznikla učňovská škola, o 4 roky později došlo k založení továrny na těstoviny a uspořádání I. tatranské fotovýstavy a roku 1938 nechala firma Baťa vybudovat u města letiště. 14. září téhož roku proběhl ve městě projev na obranu celistvosti čs. státu. O 6 let později zasáhlo město SNP (1. září 1944 byl obsazen Poprad Němci) a následně osvobozovací boje (viz https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5945-poprad-velka/). V roce 1946 došlo k připojení Veľké k Popradu, přičemž spojením Veľké, Popradu a Spišské Soboty vzniklo město s 12 094 obyvateli a zanikly staré kompetenční spory mezi těmito dosavadními obcemi v mnoha oblastech lidské činnosti. Díky tomu došlo k realizaci řady plánů, např. roku 1958 šlo o výstavbu nové budovy učňovské školy a v letech 1977-1982 o přestavbu železničního nádraží. Když došlo k reformě městské správy, začal ve Veľké v roce 1990 působit obvodní úřad. Vůbec 90. léta 20. století byla motorem řady změn, k nimž můžeme zařadit: v roce 1992 dokončenou stavbu smuteční síně, o 2 roky později založenou firmu na produkci lahůdkových salátů Perkins, roku 1995 přílet papeže Jana Pavla II., v roce 1999 vzniklý Klub Veličanov (viz https://www.klubvelicanov.sk), roku 2004 zřízenou soukromou mateřskou školu, o 2 roky později zahájenou rekonstrukci Scherfelova domu, v roce 2010 ukončenou výstavbu obytné budovy Rubicon, roku 2015 zakončenou rekonstrukci fotbalového stadionu a v roce 2025 otevřené Divadlo Poprad (viz https://www.divadlopoprad.sk).

Nejvýraznější místní pamětihodností je dvojlodní kostel sv. Jana, evangelisty ze 13. století, přičemž z původní pozdněrománské stavby se dochovala věž a stěny lodi. Presbytář a klenba lodi pak pocházejí z 15. století. Zařízení je převážně barokního původu a pozornost si zaslouží bronzová gotická křtitelnice z roku 1439 od spišskonovoveského zvonaře Jána Weygela a stříbrná gotická monstrance z 15. století. Dále ještě zmiňme: morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z období let 1724-1730, který byl zrestaurován v roce 2000; klasicistní evangelický kostel z roku 1817; klasicistní synagogu z 1. třetiny 19. století a řadu měšťanských domů (čp. 804 a 807 z roku 1806, čp. 839 z let 1800-1820, čp. 867 z roku 1808, čp. 870 z období kolem roku 1850, čp. 871 z období kolem roku 1810, čp. 872 ze 17. století, čp. 875 z roku 1832, čp. 876 z roku 1815, čp. 877 z konce 16. století, čp. 881 z poloviny 18. století, čp. 893-894 z téhož času, čp. 895 z roku 1837, čp. 896-899 z období kolem roku 1830, čp. 900 z roku 1827, čp. 914-916 z 18. století). Mezi nejvýznamnější zdejší rodáky patřili: farmaceut, chemik a botanik Mgr. Aurel Wilhelm Scherfel (23. dubna 1835 Veľká - 23. dubna 1895 Veľká), který byl v letech 1868-1870 starostou Veľké a v letech 1882-1895 ředitelem Tatranského muzea ve Veľké; chemik a hutník Robert Schelle (11. duben 1851 Veľká - 31. července 1925 Budapešť), a vysokoškolský pedagog a botanik RNDr. Béla Husz (3. února 1892 Veľká - 15. července 1954 Budapešť), ale za zmínku stojí i jiné místní osobnosti, např. lékař, vlastivědný pracovník, botanik, zakladatel a dlouholetý ředitel Tatranského muzea MUDr. Eduard Deutsch/Daits (7. prosince 1853 Rudňany - 21. září 1931 Veľká). Více informací, zejm. o místních osobnostech, obsahuje slovenská Wikipedie (viz https://sk.wikipedia.org/wiki/Veľká).