Vysoké Tatry
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Vysoké Tatry
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Výstup na Kriváň

Tipy na výlet Pro zdatnější Celodenní výlet Na hory

Kriváň, symbol Slováků
Kriváň, symbol Slováků  •  Fotografie (62)  • Foto: dupis

Kam a jak jedeme?

Kriváň tyčící se do výšky 2.494 metry nad mořem je jedním z nejvyšších vrcholů Slovenska. Nachází se v západní části Vysokých Tater. Od Západních Tater ho odděluje Kôprová dolina.

Za čím jedeme?

První oficiálně doložený výstup na vrchol Kriváně podnikl 4. srpna 1772 Andrej Jonáš Czirbesz, hornický podnikatel, evangelický farář a přírodovědec ze Spišské Nové Vsi. Na vrchol vystoupil spíš ze zvědavosti, když před tím zkontroloval práci svých nádeníků ve štolách pod Kriváněm.

Předpokládá se však, že první na vrchol vylezli právě baníci pracující ve zmíněných štolách pod Kriváněm. Jak jsme se doslechli, dobývání zlata v nitru hory bylo ekonomicky nerentabilní. Proto ustalo.

Kriváň lákal k výstupům slavné osobnosti své doby. Dne 26. srpna 1793 na vrchol vystoupil anglický cestovatel Robert Townson. Jeho přínosem bylo přesné změření nadmořské výšky Kriváně. Mimo jiné prohlásil, že výstup na Kriváň byl pro něho obtížnější než předchozí výstup na Lomnický štít.

Z dalších osobností na vrchol vystoupal v roce 1794 francouzský přírodovědec Belsazar Hacquet, v roce 1805 polský geolog Stanisław Staszic, v roce 1913 švédský botanik Göran Wahlenberg a další.

V roce 1840 stanul na Kriváni saský král Fridrich August II. Na jeho počest postavili na vrcholu třímetrový pomník odlitý z bronzu. Ti, kteří jej táhli nahoru (myšleno odlitek, král doufejme vystoupal sámSmile), se museli pěkně zapotit.

Pomník saského krále na Kriváni značně pobouřil Štúrovce, slovenské vlastence seskupené kolem Ľudovíta Štúra. Ti hned v následujícím roce 16. srpna 1841 zorganizovali národní vycházku na Kriváň. Založili tak tradici výstupu na tento štít, symbol Slováků.

První zimní výstup uskutečnil v roce 1884 Theodor Wundt s horským vůdcem J. Horvayem.

Nejen za Štúrovců, ale i v novějších dějinách se Kriváň stal slovenským národním symbolem. Od roku 1955 se v srpnu pořádají tradiční národní výstupy Slováků. Charakteristický tvar Kriváně s hořící vatrou byl součástí státních znaků SSR i ČSSR. Dnes je vyobrazen na mincích euro.

Po výčtu výstupů slavných osobností přistoupím k popisu našeho výstupu uskutečněného v červenci 2012. Na vhodné počasí jsme čekali čtyři dny. Až ve čtvrtek se mraky odlepily od štítů a výstup bylo možné podniknout.

Na Kriváň se lze vydat ze Štrbského plesa nebo od Tří studniček (Tri studničky). Vybrali jsme si druhou alternativu. Auto necháváme na placeném parkovišti Tri Studničky. V půl desáté je již téměř plno a další auta stále přijíždějí. Přijatelné počasí zve k výstupu.

Sto metrů nad parkovištěm se napojujeme na červenou značku, která nás přivede k rozcestí Tri Studničky. Na ukazateli čteme čas pro výstup 3 hodiny 45 minut. Vydáváme se vzhůru po zelené turistické značce.

Stezka vede polomem. Stínu si mnoho neužijeme. Slunce pere, je teplo. Těšíme se, že ve vyšších polohách bude příjemněji. Asi po hodině stoupání míjíme odbočku k partyzánskému bunkru. Ten si chceme případně prohlédnout při zpáteční cestě (ještě netušíme, jak nám bude za pár hodin užitečný). Stoupáme nad Grúnik (1.576 m n.m.). Dostáváme se do pásma kosodřeviny. Slabý větřík příjemně ochlazuje. Už z těchto míst jsou krásné výhledy na Nízké Tatry, Velkou Fatru a Západní Tatry. Ty se umocňují dalším stoupáním, kdy pod námi je vrch Kopa (1773 m n.m.). Nad Kriváňským žlabem pod Vyšnou priehybou (1.982 m n.m.) si dopřejeme krátkou přestávku. Chvíli odpočíváme a hlavně se díváme. Je na co. Ke všem uvedeným výhledům se přidává úžasný pohled na osluněný Kriváň. Přes Kriváňský žlab je také vidět Zadný handel, po kterém stoupá zástup turistů od Jamského plesa.

K rozcestí v Kriváňském žlabu (2.120 m n.m.) to nemáme již daleko. Schází se zde naše zelená značka s modrou stoupající od zmíněného Jamského plesa. Od rozcestí cesta dál stoupá už jen po modrém značení přes Malý Kriváň (2.334 m n.m.), Daxnerovo sedlo až na Kriváň. Ukazatel udává potřebný čas 1 hodinu, 15 minut. Nechce se věřit, že by ten 1 cm modré v mapě (měřítko 1:50.000) měl tak dlouho trvat. Terén však začíná být náročnější s několika exponovanými úseky. Nad rozcestníkem turisté hledají vhodnou trasu v suti pro výstup i sestup. Po značce vedoucí přes skálu mnozí nejdou.

Po výstupu na Malý Kriváň se otevírá další fantastický výhled na Vysoké Tatry. Dřív než pořídím nějaké snímky, se oblékáme do bund. Teplota již značně poklesla a sílící vítr zvyšuje pocit chladu. Jeden z vracejících se turistů sděluje, že na vrcholu je teplota 3 stupně. Úsek od Malého Kriváně přes Daxnerovo sedlo na Kriváň je velice vděčný pro fotografování. Jedinečné výhledy jsou na východ na Vysoké Tatry, na jih na Nízké Tatry a na západ na Západní Tatry. V severním směru je na dosah cíl našeho výstupu vrchol Kriváně.

Terén v závěru výstupu je vcelku náročný. Chůze se místy mění v lezení. Bez zapojení rukou už to nejde.

Konečně jsme na samotném vrcholu. Po fotografování se před křížem a zapsání do vrcholové knihy se posilňujeme a hlavně kocháme jedinečnými výhledy na tatranské štíty s krčícími se plesy pod nimi, na vrcholy Západních Tater a dalších pohoří. Výčet všech štítů a vrcholů viditelných z Kriváně by byl příliš dlouhý.

Mnozí po výstupu na vrchol vytahují mobily a hlásí svým blízkým dosažení cíle včetně potřebného času. Tato hlášení se nedají neslyšet. Mohu tak prozradit nejčastěji udávaný čas 4 a půl hodiny.

Po 40 minutách odpočívání a kochání se výhledy začínáme sestupovat stejnou cestou, jakou jsme vystoupali a vylezli.. Pobízejí nás k tomu i černá mračna, která se začínají pomalu kupit. K večeru jsou hlášeny bouřky.

Sestup je snazší, než jsme mysleli. V uvedených exponovaných úsecích slézáme zády ke skále, někdy skálu leštíme zadkySmile. Tuto techniku používají všichni. Nezapomínám přitom fotit. Jak už jsem napsal, úsek mezi Malým Kriváněm a Kriváněm je velice vděčný, nefotit se prostě nedá. Při sestupu stále potkáváme turisty, kteří na Kriváň vyrazili k polednímu, možná po obědě. Černá mračna je neodrazují.

V Kriváňském žlabu přecházíme na zelenou značku. Chvilku se zastavíme ještě na Vyšné priehybe, a pak už jen spěcháme dolů. Pod Grúnikem šipka vlevo slibuje, že za 1 minutu dojdeme po neznačené cestě k partyzánskému bunkru. Vzhledem k valícím se černým mrakům a sílícímu větru to pro nás není žádný limit. Do minuty stojíme před bunkrem, tedy před nově sbitým srubem. Narychlo ještě pořizuji dva snímky a šup do bunkru. Meteorology slibovaná bouřka je zde v plné parádě. Stěny bunkru nás chrání před větrem, stropem však fest prší. I přesto máme v dané situaci luxusní úkryt. Za chvíli do bunkru naskáčou i Maďaři, se kterými jsme se většinu výstupu a celý sestup míjeli. Mírně konverzujeme. Jedna Maďarka naštěstí slušně ovládá slovenštinu, jinak by se o konverzaci nedalo hovořit. Slovu partyzán promoklí Maďaři rozumí, ale proslulé cimrmanovské „eremi“ jim nic neříkáSmile.

Když blesky a hromy odezněly, soukáme se z bunkru a pokračujeme v sestupu k parkovišti. Je úplně jedno, kam šlapeme, protože stezka se změnila v potok. Stále vytrvale prší.

Dole po silnici jezdí tam a zpět policejní auta se zapnutými majáky. Cestou domů nám je jasné proč. Vítr, který jsme přečkali v bunkru, lámal vzrostlé stromy jako sirky. Ty padaly přes silnici a učinily ji neprůjezdnou. Hasiči rozřezávají kmeny, aby se alespoň po půlce silnice dalo projet. Vzpomínám na všechny ty šílence, kteří včas neobrátili, a to peklo si šli vychutnat na Kriváň nebo těsně pod něj.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Doporučuji si s sebou vzít dostatek vody. 1,5 litrová PET láhev nemusí v teplém dni stačit. Vypotí se toho dost. Do batohu si přibalte něco kalorického k snědku. Překonáte přibližně 1.350 výškových metrů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhledy z Kriváně, ale i z výstupu na něj, jsou úchvatné. Určitě stojí za tu námahu. V každém případě je výstup na Kriváň zážitkem, na který se nezapomíná.

Ostatní informace

Četl jsem několik popisů výstupu na Kriváň a diskuze k nim. V článku jsem napsal, že na Trech studničkách je uvedená doba výstupu 3 a tři čtvrtě hodiny. To se podle mne dá zvládnout za chůze bez velkých přestávek. Jinak většina turistů na vrchol dorazila za 4 a půl hodiny (zřejmě ti ze Štrbského Plesa). My jsme trasu šli čtyři hodiny. Cestou jsme se míjeli stále s týmiž lidmi, potkali se s nimi na vrcholu i na dalších místech. Pokud někteří pisatelé uvádějí, že výstup zvládli za 2 nebo 2 a půl hodiny, jsou buď velice zdatní nebo zdatně lžou.

Pokud pojmete výstup jako výlet bez sportovních ambicí, počítejte se 4 až 4 a půl hodinami.

Velice důležité je dobré počasí. Výstup od rozcestí v Kriváňském žlabu po Kriváň, jak jsem zmínil, je místy exponovaný. Žádné řetězy, lana, stoupací železa a jiná zabezpečení zde nenajdete. Za sucha výstup i sestup zvládne každý trochu trénovaný turista. Po mokré skále je pohyb již nebezpečný a po namrzlých či zasněžených plochách bez patřičného vybavení naprostým hazardem.

Je potřeba také počítat s rozdílnými teplotami. Zatímco dole jsme se potili v tričku s jazykem na vestě, nahoře jsme byli oblečení ještě ve fleesovce a větrovce. Rozdíl v teplotách mohl být minimálně 20 stupňů.

Ještě uvedu ceny parkovného. Tri studničky: 4,70 €, Štrbské Pleso: 5,50 €. Obojí na celý den. Parkoviště Tri Studničky je střežené do šesti hodin večer.

Poslední aktualizace: 29.7.2012
Autor příspěvku: dupis
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Výstup na Kriváň</strong> mapa
mapa Výstup na Kriváň

Příspěvky v okolí Výstup na Kriváň

Výstup na Kriváň sa robí z dvoch miest, z Troch studničiek, alebo zo Štrbského plesa popri Jamskom plese. My si zvolíme prvú možnosť, výstup z Troch studničiek. Výstup je náročný, celodenný, ale zároveň aj jeden z…
Autem na Slovensko do Vysokých Tater.S tím.ze se ubytujeme ve Štrbě a druhý den z rána vyrazíme brzy ráno. Zdolat Kriváň 2498 m.n.m. 22.9.2011 jsme v odpoledne vyrazili autem na…
Kriváň je impozantný a symbolický vrch v západnej časti Vysokých Tatier.Je symbolom jednoty Slovanov a slobody Slovákov.Spomína sa v rôznych básňach a piesňach a zachoval sa aj v štúrovskej poézií i v ľudovej pies…
Pleso je umístěno asi 1 km severovýchodně od vrcholu Kriváň. Nachází se ve výšce 1940 m. n.m., ale nevede zde žádná turistická značka. Můžeme je spatřit z vrcholu Kriváň.
Pěší tůra začíná na Štrbském plese (1347). Mlýnickou dolinou se po žluté značce stoupá k nádhernému vodopádu Skok (1801) se dvěma plesy - Pod a Nad Skokom, dále po žluté kolem Kozieho a Capieho plesa (2075) strmě i po řetězech do nejvyššího bodu trasy Bystrého sedla (2314). Sestup k Vyšnému Wahleribergovu plesu (2157) stále po žluté Furkotskou dolinou kolem Nižného W.plesa (2053) až na rozcestí pod…
Capie pleso nájdeme v závere Mlynickej doliny vo Vysokých Tatrách.Vedľa plesa vedie žltá turistická značka zo Štrbského plesa do sedla Bystrá lávka 2300 m n.m.Capie pleso je má hĺbku 17 metrov.Okolo sedla sa týč…
Tipy na výlet
Vyjeli jsme brzy ráno autem a naším cílem je dovolená v lázeňském městečku Vyšné Ružbachy na východním Slovensku. Vyjíždíme z Orlové a směřujeme k naší první zastávce ve Vysokých Tatrách u Štrbského plesa. Cestou …
Tipy na výlet
Trasa začíná a končí na Popradském plese. Z parkovišt…
Koprovský štít je pro začátky horské vrcholové turistiky ve Vysokých Tatrách ideálním místem. Na cestě ze Štrbského plesa prakticky nenarazíte na záludnosti. Ačkoli je výstup v mnoha publikacích brán za středně tě…
Predné Solisko ( 2093m.n.m.) je zpravidla jedním z míst, kam bude prvně směřovat zrak návštěvníka Vysokých Tater, když se octne u Štrbského Plesa. Výrazný hřeben, jímž končí Furkotský štít ve jihovýchodním směru, …
Velké Hincovo pleso má ve slovenské straně Vysokých Tatrách dva primáty. Je největším plesem s rozlohou 20,08 ha a zároveň je i nejhlubším plesem s hloubku 53 metrů. Pleso najdeme v samém konci Mengusovské doliny …
Rysy patria k najnavštevovanejším štítom vo Vysokých Tatrách a zároveň je najvyšším bodom, ktorý sa dá dosiahnuť turistickým chodníkom bez vodcu.Rysy sú aj najvyšším bodom Poľskej republiky. Na jeho vrchole sa na…
Tipy na výlet
''Električkou''z Popradu nebo Tatranské Lomnice pojedeme do zastávky Popradské pleso,zastávka je na znameni,jinak električka tuto zastávku projíždi.vydáme se po modré značce po které vede i cykloturistická a lyžařská trasa.Asi po hodině dojdeme k rozcestí na Symbolický cintorín.Zde se dáme po žlute značce přes cintorín a za 20 minut jsme u Popradského plesa(1500m)Zde si mužeme…
  Jelikož jsme byli ubytováni u Liptovské Mary, pojali jsme návštěvu Štrbského plesa a Starého a Nového Smokovce jako jednodenní výlet autem. Z Liptovského Mikuláše na Štrbské pleso je to asi 40 km po silnic…
Přechod z Furkotské a Mlynické doliny patří k nejzajímavějším trasám, jaké lze podniknout přímo ze Štrbského plesa. Čas i výšku nutnou k překonání si lze výrazně zkrátit lanovkou z Chaty pod Soliskom, takže výlet …
Vrchol Rysy je jeden z najnavštevovanejší a najznámejší vrchol vo Vysokých Tatrách.turisticky prístupný je hraničný vrchol s výškou 2498,7 m n.m.,ktorý je zároveň aj najvyšší vrchol Poľska.Je to trojvrcholový štít…
Chata pod Rysmi je najvyššie položená chata vo Vysokých Tatrách.Chatárom tu je Viktor Beránek.Nachádza sa v blízkosti Vrchu Rysy 2499 m n. m.Na chate je malá reštaurácia a možnosť sa ubytovať v podkroví.V tesnej b…
  Vysoké Tatry mají mnoho lákadel pro všechny typy turistů. Nabízí se ale i otázka, kde jsou hranice, které z pohledu výstavby různých objektů, nemá a vlastně nesmí být překročena. Mám – li být upřímný, má posled…
Výstup na II. nejvyšší VHT dostupný vrchol Tater (kromě Lomnického dostupného jen lanovkou je na I. místě Slavkovský , v polské části jsou Rysy vůbec nejvyšší - ostatně jsou nejvyšší horou Polska). Ze zastávky Pop…
Nové Štrbské pleso Je to jediné jazero vo Vysokých Tatrách, ktoré bolo do dnešnej podoby rozšírené umelo. Pred zaplavením sa tu nachádzalo rašelinisko, takzvané Nakládske mozgovisko, s malým jazierkom …
K vrcholu nejvyššího místa Západních Tater Bystré se můžeme ze slovenské strany vydat ze tří dolin, z Kamenisté doliny od Podbánského, z Bystré doliny od osady Hrdovo a z Gáborovej doliny…
Zelené pleso nájdeme na dne Doliny Zeleného plesa.Pomenovanie dostalo po zelenom sfarbení,ktoré je vyvolané vyvieraním spodných prameňov pod jeho hladinou.K pesu sa dostaneme z Tatranských Matliarov po modrej turi…
Chata stojí těsně pod areálem letoviska Hrebienok (5 minut chůze) v lesnatém prostředí Studené doliny, na východním úbočí Slavkovského štítu. Kousek od dnešního objektu stála od roku 1875 primitivní Ruženina c…
16.3km
více »
Zelené pleso - pleso v Dolině Bielej vody pod Jastrabiou vežou. Přístupné je po žluté značce Dolinou Kežmarskej Bielej vody. Další možností je přístup po Tatranské magistrále ve směru Skalnaté pleso (Encián) - odb…
16.9km
více »
Vrchol
Volovec - (polsky: Wołowiec) je jehlanovitý vrchol (2063,4 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Zároveň je křižovatkou hřebenů. Hlavní hřeben (po kterém probíhá i polsko-slovenská hranice) přicházející od …
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
18.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace