TURISTIKU PODPORUJÍ
60 786 turistů a cestovatelů
103 570 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 181 259,- odměny za články

Mikulov

Mikulov leží na Jižní Moravě, západním směrem od města Břeclav, v těsném sousedství státní hranice s Rakouskem. Město je střediskem moravské vinařské oblasti. V okolí města jsou na stráních kopců rozlehlé vinohrady a najdeme tu i ovocné sady. Severovýchodním směrem je chráněné krajinná oblast Pálava. Na tuto oblast východně od Mikulova navazuje Lednicko-valtický areál se soustavou rybníků. Severním směrem od Mikulova je vybudováno vodní dílo Nové Mlýny, využívané k rekreačním účelům s možností provozování vodních sportů. Prohlédně si videotrasu Mikulovem na sv. Kopček

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Mikulov (24)  CHKO Pálava / Dívčí Hrady / Janičův vrch Ubytování Mikulov
Turistické cíla a zajímavá místa (106) Svatý kopečekZámek Mikulov Chaty a chalupy Mikulov
Mapa Mikulov TOP vinařské cíle Mikulov Ubytování Břeclavsko

Lednicko - Valtický areál
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Lednicko - Valtický areál
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Velice nevšední jeskyně "Na Turoldu".

Turistické cíle Jeskyně

Fotografie (80)  • Foto: TomášNejedlý

    Jeskyně jenž nemá, mezi těmi které jsem již viděl, obdoby. Někteří tvrdí, že nemá obdoby s žádnou naší jeskyní. Při letmém pohledu bych si ani nebyl moc jistý kam ji zařadit, jestli mezi kras nebo pseudokras. Jen nevýrazná část je zpřístupněna, ale díky i za ty „dary“. Krátkost krasy kolem tří set metrů je bohatě vynahrazena velmi pestrým výškovým profilem jeskyně. Při troše štěstí si zde najde každý co chce. Krása jeskyně je především v její jakési nepřístupnosti. Do některých jeskyní je možné se dostat i na vozíku, zde bohužel ne. V prvním menším „vstupním“ dómu pojmenovaném „Stará síň“ je vystaveno pár přenesených malých krápníčků. Žádné jiné již nebudou na široké veřejnosti zpřístupněné trase vidět. Pokud něco, tak maximálně jen menší „brčka“ možná ani je ne. Ovšem krápníky nejsou to nejzajímavější na této jeskyni, ale kalcitové útvary místními označované jako „květáky“.

 

    Krásné je na této jeskyni i její členitost. Jen nepatrná část jeskyně je zpřístupněná. Dá se ovšem předpokládat, že v ostatních v mnohonásobně rozsáhlejších, ale především spletilejších chodbách, komínech, puklinách, plazivkách, propastech nebo jiných vertikálách se mohou jeskyňáři skutečně vyřádit.

 

    Najít cestu k jeskyním není z počátku úplně nejjednodušší, ale pokud se člověk zeptá, tak ho lidi navedou. Na protější straně cestičky k jeskyním se nachází i jakési miniparkoviště. To jsem já řešit nemusel, já jsem se zde vypravil rychlíkem jedoucím z Ostravy kolem 5h44 do Brna – hl. nádraží. Na odjezd dalšího rychlíku z Brna přes Břeclav a zpět „nahoru“ až do Olomouce jsem měl dost času. Tak daleko jsem pochopitelně nejel, ale vystoupil jsem na zastávce „Zaječí“. Vlak zde přijel s více než sedmiminutovým zpožděním a autobus zde již správně minimálně dvě minuty neměl být. Výlet jsem si vymyslel tak rychle, že jsem si ani moc neuvědomil, že by to byl vcelku problém, čekání na další spoj by znamenalo značnou časovou ztrátu. To jsem si uvědomil až při hledání zastávky při odjezdu, kde do „Zaječí“ byly jen dva spoje po dvanácté hodině a to ve 12h16 a pak poslední po čtvrté hodině večer. Pak by nezbývalo než jít pěšky a doufat, že se stihne vlak. Říkal jsem si, že pokud bude čas, tak by bylo zajímavé si projít další hrdě se tyčící vápencové kopce v NPR „Tabulová“ s výrazným vrcholem Tabulové nebo také Stolové hory až dále do NPR „Děvín“. Nedaleko je i národní přírodní památka „Kalendář věků“. Po značených trasách by také nepochybně bylo možné snad vidět mnoho zajímavých skalních útvarů, možná i portálů či temných štěrbin (?) nepřístupných jeskyní. Jít se k nim nesmí, ale pokud by bylo možné je alespoň takto zahlédnou, tak by to bylo dalším zajímavým zpestřením cesty. Mnohé z těchto jeskyní by měly být především propasťovité a o to více vhodné jen pro místní machry a znalce jeskyní. Průzkumu jeskyní v okolí Mikulova by se měli věnovat jeskyňáři ZO Mikulov ČSS.

 

     K vodní nádrži „Nové Mlýny“ by to mělo být kolem deseti kilometrů a pak je otázka jestli jít zpět nebo po cestě přes tuto vodní nádrž? O té jsem ovšem netušil zda je pro pěší průchozí a jít po asfaltce pro auta by asi moc vhodné nebylo. Zajímavým místem po jeskyni a opuštěném lomu na Turoldu je i křížová cesta na Svatý kopeček, chtěl jsem si ji také projít, ale když jsem viděl, že mi BUS pojede za přibližně sedm minut a další až po čtvrté odpoledne, který by navíc byl i tím posledním, tak jsem velice nerad, ale přece jen toto nepochybně nejslavnější místo Mikulova z plánu vyřadil – však se zde snad ještě někdy dostanu a místo jeskyně si „dám“ skalní zajímavosti i toto poutní místo. Když jsem později viděl jak mi ze „Zaječí“ odjíždí vlak směr Brno, tak už jsem nelitoval, že jsem z Mikulova vyjel dřív. Musel jsem vymýšlet zcela jinou trasu. To mělo pro „odpůrce“ „chytrých“ telefonů nádech dobrodružna. Při všech výhodách těchto moderních telefonů mají pro mě spoustu nevýhod – především velikost, neforemnost, velké riziko rozbití a celková nepoužitelnost v těžších podmínkách. Velmi těžce se ovládá dotykový displej dokonale promrzlými prsty. Když půjde skutečně do tuhého, tak spíš stisknu jedno tlačítko než něco navolím na velké dotykové obrazovce. Toto je ovšem jen pár mých „výmluv“ na to, že mě mobily nějak „neberou“ a dokud bude tento malý, praktický, mnohokrát menší telefon než většina dnešních, fungovat, tak koupi nového řešit nebudu. :-)))

 

    Ale zpět k něčemu zajímavějšímu a tím je ona nevšední, veřejnosti přístupná jeskyně „Na Turoldu“. Nachází se v přírodní rezervaci „Turold“ v severní části města Mikulov v nyní již opuštěném vápencovém lomu. U jižního cípu přírodní rezervace by podle mapy měla vést i cesta k bunkru, tedy podle všeho by snad bylo možné se jít na něj podívat. Čeho teď při pohledu do mapy trochu lituji je i to, že jen kousek od lomu se nachází menší skála nebo skalka se jménem „Čertův kámen“. Bohužel v té době jsem o ní vůbec nevěděl, netušil jsem to a tak jsem ji nemohl ani hledat. Výlet byl vymyšlen tak rychle, že jsem chvíli před tímto plánem nevěděl jestli vůbec chci vstávat. No věděl jsem – nechtělo se mi vstávat vůbec, když každý den v podobný čas jezdím do práce. :-)

 

    Vchod do jeskyně je přibližně v nadmořské výšce 285 metrů s délkou o něco větší než 1,6 km a denivelací necelých padesát metrů – hloubka je tedy ještě o něco menší. Celková délka průchozích, či jinak člověkem zdolatelných chodeb je něco přes tři kilometry a vzhledem ke stále probíhajícímu výzkumu sem tam k nějaké „prolongaci“, jak jeskyňáři odborně nazývají prodloužení (většinou prokopání, případně odstranění zaklíněných balvanů - to především v pseudokrasu).

 

     Velkým lákadlem mělo být i jezírko v „Jezerním dómu“, jehož voda vhodným nasvětlením dostává nazelenalou barvu. Průvodkyní bohužel bylo naznačeno, že díky sucha zde voda již delší dobu není. Pohledem přes řetěz jsem také nezahlédl sebemenší stopu po vodě. Dokonce jsem měl celkově pocit, že jeskyně je asi i tou nejsušší ve které jsem kdy byl. Jen jedna, možná dvě kapky se poštěstili ve vstupním dómu, ve „Staré síni“. Přiznávám, že toto je pro mě vcelku nezvyk. Další zajímavostí, ač to nemusí být při procházení až tak zřejmé, je sedm pater do kterých je jeskyně rozdělena. Teplota vzduchu okolo devíti stupňů a v jezírkách prý jen o několik stupňů méně. Jeskyně je jedinou naší široké veřejnosti přístupnou jeskyní jež vznikla v druhohorách.

 

    Ze „vchodové“ „Staré síně“ sestoupíme o dost níž do prostoru „Balvanitého dómu“ kterému kraluje impozantní rozsedlina nebo spíš puklina. Kdo je všímavý, tak může na více místech zahlédnout skutečně nevšední jeskynní útvary, které lidi nazývají nejrůzněji – hrášek, květák, korále, někdo v nich může vidět i části korálových útesů. To já hodnotit nemohu, nikdy jsem u moře nebyl a ani mě nikterak neláká, inu největší klid mi přinášejí právě ty „naše kopečky“. :-)

 

    V chytré knize se uvádí, že je horní patro jeskyně „Na Turoldu“ spojeno i s vedlejší jeskyní Liščí díra. O této se dále uvádí, že by měla mít délku 1150 metrů, výškové rozpětí 37 metrů. Tyto informace jsou ovšem z knihy starší více než deset let a dá se očekávat, že i její parametry s výzkumem „pokročily mílovými kroky“. Nejprve jsem chtěl při psaní článků uvést, že sintr bychom zde asi také hledali marně – já jsem osobně žádnou výzdobu z něj vytvořenou neviděl. Když se teď dívám na profil jeskyně „Liščí díra“ tak to slovo asi je zcela na místě, protože má zde existovat prostor pojmenovaný „Sintrová chodba“. Je zde spousta míst pro dobrodružné povahy velmi lákavých. Co by si asi dotyční mohli představit pod „Šikmým dómem“, neodolatelným názvem „Fakírské schody“ nebo dokonce „Puklinovou propástkou“? Taktéž „Dóm fantazie“ bude lákavý pro milovníky krásy. Právě zde by se měla nacházet vandalům „ušetřená“ krápníková výzdoba“. Z fotky mohu jen hádat jak velký tento prostor i krápníčky v něm jsou. Svou rozlehlostí by se mohla s vedlejší jeskyní „Na Turoldu“ srovnávat, ale v mapce vidím, že je složena asi „jen“ ze dvou pater.

 

    Vrátím se nyní zase k části zpřístupněné a to k zajímavé „křižovatce“ chodeb u síně s názvem „U Žraločí tlamy“. Pokud se podívám pod tím správným úhlem, tak je představa skoro úplně reálná. Je fajn, že mladá průvodkyně zpestřila vyprávění jak pověstmi, tak i příhodami zcela reálnými. Obrovským kladem bylo to, že se nejednalo o odhrkání „nabiflovaných“ frází jako na mnoha zámcích, ale že dokázala i zaujmout. Krásná příhoda byla i o malých dětech, nebudu si ji už asi do nejmenšího detailu pamatovat, ale podstatné je, že naproti žraločí tlamě je i temná díra. Jak krásně to příroda vymyslela a lidi si vše dali do kupy. Nešťastník, který je v těchto místech chycen nemá mnoho šancí. Naproti sobě děsivou tlamu za sebou ještě děsivější díru pekelnou a jedinou možností je proběhnout zpřístupněnou chodbou napravo od „Žraločí tlamy“ dále. Ve velkém strachu se takto může dostat ještě dále (níž) až do „Netopýřího dómu“, kde ho pro změnu vyděsí visící netopýři, přesněji patrně ne netopýři, ale vrápenci malí. Nechtěl bych být v jejich kůži. Až sem je to mnou vymyšlená pohádka hodna Karla Jaromíra Erbena. :-) Ovšem nic oproti tomu co se skutečně stalo! Alespoň takhle nějak to průvodkyně vyprávěla. Už si nepamatuji ani přesný začátek příběhu, ale to podstatné ano. Děti asi trochu zlobily, jak už to tak často bývá. Na mnoha místech není příliš možností jak je „usměrnit“, ale jeskyně jich vždy nabízejí spoustu. V jeskyních je často i velmi dobře slyšet. Nic netušící průvodkyně zase vypráví právě u „Díry pekelné“ nějaké pověsti a přitom netuší k čemu dalšímu se právě schyluje. Povídá o tom jak ty pekelné síly mohou zlobivé dětičky stáhnout k sobě do pekla. Vzhledem k tomu, že jeskyně (ty „ryzí“, co přinášejí jeskyňářům úplné spektrum pocitů od naprostého strachu (pocitu, kdy se řadí „zpátečka“) až k pocitu slasti – když jsou po nějakém objevu konečně v bezpečí nahoře), tak naprosté většině z nich nebude proti mysli si udělat ze sebe i z jiných srandu. O tom se lze přesvědčit v mnoha článcích někde na internetu, v knihách, speleologických časopisech nebo sbornících. U nás nejznámější jsou asi časopis „Speleo“ nebo „Speleofórum“. Proto se vůbec nedivím kam se situace v jeskyni „Na Turoldu“ vystupňovala. :-)))

 

    Nerozumná paní učitelka se totiž, nic netušíc, postavila zády k bráně do pekel. Nejprve to bylo tak, že jeskyňáři prostě „jen“ chtěli průvodkyni „trochu“ pomoci a trochu zdůraznit o čem mluvila. Tak se patrně jen bočním pohledem bez jediného slova dohodli, že je zrovna teď ta pravá situace na nějakou ptákovinu. Ptákovinu pro ně, ale pro ostatní až tak asi ne. :-))))

 

   Tak začali vyluzovat nejrůznější zvuky pekelné. Nejprve si toho nikdo až tak moc nevšímal, ale když se zvuky opakovaly, tak možná i průvodkyni začínal mrznout úsměv na tváři. Možná to už zaregistrovali i děcka. Ale pro jeskyňáře to nebylo ještě to pravé ořechové a tak začal hřeb tohoto výstupu u nic netušící paní učitelky. Tu začali stahovat k sobě do pekla. Výsledkem asi bylo to, že by se v paní učitelce „nedořezali krve“ a bonusem prý bylo i to, že se děcka rozutekla do všemožných míst a skrýší jeskyně a ještě několik hodin po tomto úchvatném představení je museli hledat.

 

   Málem jsem se za břicho popadal. Ale být děckem nebo i starším účastníkem příhody, tak se asi tak moc nesměji…

 

   Přiznám se, že hned bych se k jeskyňářům přidal a dotáhl tuto ptákovinu ještě dál. Nenápadně bych se vyšplhal někam nahoru a kyblíky a baterkou vyluzoval shora „hromy a blesky“. Pokud by se další srandista rozhodl, že bude zhasínat a na chvíli zase rozsvěcovat světla, tak by iluze skutečného PEKLA byla naprosto skutečná. Nakonec se mi asi tyto pouhé myšlenky na „malou zákeřnost“ velmi rychle ještě ten den vrátily.

 

    Do Mikulova jsem vyrazil od Brna a stejným způsobem jsem se chtěl i vrátit. Bohužel, když jsem v „Zaječí“ přicházel na nástupiště, tak už jen vidím, že vlak směr Brno právě odjíždí. Další měl jet asi až za dvě hodiny. Nezbylo než se vydat na Břeclav a potom „nahoru“ do Ostravy. A z Břeclavi do Hodonína a dále. Asi jen málokdo nesleduje situaci, tak většina lidí bude vědět kam mířím. V televizi to nevypadá tak hrozivě jako ve skutečnosti. Chtěl jsem se tomu vyhnout – nemám rád depresivní věci. Jsme v „mírném pásmu“ a všichni jsme si rádi zvykli na to, že i PŘÍRODA se chová v 99 procentech velice mírně. Bohužel ne ve stech procentech. Nejprve vše vypadá jako nic, kolem trati všechny, i malé, keříčky stojí, někde se v klidu plazí víno. Až to přijde. Viděl jsem některá území, která mají blízko pralesu a popadané stromy zde byly zcela běžné a člověka nepřekvapovali. Až do výletu do Býčí skály a okolí před pár týdny jsem ani neslyšel natož neviděl „v přímém přenosu“ pád stromu. Nedaleko „Jáchymky“, známější spíše jako „Evina jeskyně“ podle charakteristického profilu portálu jsem ten pád stromu jen slyšel a nebyl to hezký pocit.

 

    Patrně jsem projížděl nedaleko vesnice „Hrušky“, jejíž jméno jsem já a asi většina lidí před měsícem ani neznal. Nikdy jsem v lese neviděl takovým způsobem ostrouhané stromy. Ne stromečky, ale pořádné stromy, jež bych kácel mnoho dní a s největší pravděpodobností bych se do takového „řezu“ nikdy nepustil – měl bych strach. Zde to vítr udělal v mžiku jako malíčkem nejslabší ruky. Rozmixované jako v nějakém obrovském mixéru. Po chvíli vidím v dálce střechy které mají nezvykle sytě modrou barvu. V tom okamžiku mi ještě nedochází. Než mi dojde, o co se jedná, tak uplyne určitě spousta času. Nejsou to střechy, je to jenom to, co jejich zbytek zakrývá. Zatím je vše v dálce. Až se přiblížím k domu, myslím, že se zelenou fasádou, který již nemá nic co by se dalo střechou nazvat. Zůstávají jen zdi, které div že drží pohromadě.

 

   Strašně smutný pohled, že je člověku chvílemi do breku (uznávám, jsem spíš citlivější člověk než nějaký drsňák). V jednom okamžiku vidím v dálce vyrvaný strom, který je „na třísky“ a kolem něj tři malé tečky. Ony to nejsou malé tečky, jsou to nějací chlapi co se sním asi snaží něco udělat. V tom měřítku se dá čekat, že to nebyl žádný malý stromek, ale statný strom s mnohametrovým obvodem. U nějaké fabriky vidím naskládaná auta a vedle nich hromadu plechů. V jednom místě vesnice končí a na poli se vytváří obrovská skládka. Kolem dokola hasičské auta větší i obyčejné dodávky a na cestě do vesnic stojí policejní auta, které asi odhánějí „čumily“. Válku jsem naštěstí nezažil, ale některá místa se ještě v sobotu podobala fotkám po náletech.

 

    A asi ten úplně nejhorší pohled byl pohled na hřbitov, kde bylo všechno rozházené, povalené. Nejhorší je, že někteří lidé to nepřežili a spousta se bude ještě dlouho léčit. O to smutnější, když dotyčná měla ještě celý život před sebou. Nějakou dobu jsem byl u sanitek, ale tohle jsou věci se kterými se i po té době těžce vyrovnává.

 

    Lidi tady budou potřebovat ještě hodně peněz, ještě více energie a hlavně psychické podpory od všech. Tak jim všem v tomto ohledu držím palce…

 

    Zpět k něčemu veselejšímu a to ještě alespoň na chvíli k jeskyni „Na Turoldu“ a „Bráně do pekla“. Pochopitelně jsem nebyl jediný kdo do této temné díry nahlédl. Dokonce jsem měl v batohu i baterku, tak jsem si mohl posvítit. Na to abych ji vytahoval jsem byl hodně lenivý. Tak jsem udělal jen pár fotek s bleskem a ještě teď jsem zvědav jak dopadly. Vypadalo to totiž jako, že se kratší chodba lomí a kolmo spadá dolů do nějaké propástky. Jak je hluboká mohu jen hádat…

 

    Velmi vtipné by bylo, kdyby zde ti jeskynářští srandisti čekali i na nás zvědavce, kteří neodoláme nakouknutí do „Brány pekelné“, stáhli si nás k sobě a „za trest“ protáhli všemožnými úzkými plazivkami, nakloněnými chodbami a kdo ví čím dalším. Tento trest bych asi bral… :-)))

 

    Od síně „U Žraločí tlamy“ sestoupíme zase dolů do „Netopýřího dómu“, kde jsou křídou naznačeny i sektory na sčítání netopýrů nebo i jiných letounů. Od „Netopýřího dómu“ můžeme vystoupat do „Pohádkové síně“, kde jsou nejrůznější „postavičky“ a k jedné je dobré přihodit i nějaký peníz „pro štěstí“. Opačným směrem můžeme sejít ještě k „Jezernímu dómu“, ale zde jsem bohužel žádné jezírko neviděl. Nad ním veřejnosti zpřístupněná cesta končí a zbývá již jen stejnými schody vystoupat ven. Krásná jeskyně, která je v mnohém odlišná od těch dalších známějších v Moravském krasu nebo i jinde. O to spíš stojí za návštěvu. Kdyby se pořádaly i jakési zážitkové prohlídky (náročnější trasy místy nezpřístupněnými, pro nás „trochu blázny“) s jeskyňáři, tak by to bylo ještě zajímavější.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (48.816, 16.640)
Poslední aktualizace: 5.7.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Mikulov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
2,0km od místa

Příspěvky z okolí Velice nevšední jeskyně "Na Turoldu".

Turold - Turoldova jeskyně
Turold - Turoldova jeskyně
Jeskyně
Pod vrcholem kopce procházela vápencovým hřebenem v minulosti významná jeskyně zvaná Turoldova. Jednalo se nejspíše o průtokovou jeskyni, kde podle popisu za mohutným vstupním portálem…
0.2km
více »
Jeskyně Na Turoldu
Jeskyně Na Turoldu
Jeskyně
Jeskyně Na Turoldu leží v přírodní rezervaci vrch Turold na okraji města Mikulova a spolu s jeskyní Liščí díra tvoří 2,5 km dlouhý labyrint chodeb. Na rozdíl od ostatních zpřístupněných jeskyní vznikla na zlomec…
0.4km
více »
Turold - Geopark
Turold - Geopark
Zajímavost
Nachází se v Zadním lomu poblíž vstupu do Jeskyně Na Turoldu. Na umělém kruhovém náspu ve tvaru uzavřené podkovy se tyčí 17 bloků hornin z různých částí naší republiky. Byly vybrány tak,…
0.4km
více »
Naučná stezka a jeskyně Na Turoldu
Naučná stezka a jeskyně Na Turoldu
Tipy na výlet
Historické město Mikulov najdeme v malebném kraji jižní Moravy kde vedle památek je spousta jiných lákadel od krás přírody až k nepřeberné spoustě vinic a vinných sklípků. Výletem do Mikulova jsme vyplnili odpočin…
0.5km
více »
Jeskyně Na Turoldu
Jeskyně Na Turoldu
Tipy na výlet
Jeskyně se nachází na severním okraji Mikulova v opuštěném kamenolomu. Parkoviště je u silnice přibližně 100 m od pokladny. Samotná jeskyně je asi ještě o 300 m dále. Jeskyně byla objevena při těžbě kamene v roce …
0.6km
více »
Turold - naučná stezka
Turold - naučná stezka
Chodník, naučná stezka
První naučná stezka byla na Turoldu zbudována v roce 1984 tehdejším Krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody ve spolupráci s Českou speleologickou společností a měla celkem 6 zastavení. Jelikož zub času zapracovat na tomto díle, byla v roce 2000 realizována nová verze Centrem ekologické výchovy v Mikulově pro Správu CHKO Pálava. Stávající má celkem 8 panelů a její délka je asi 300 m. Trasa p…
0.6km
více »
Turistické rozcestí Turold
Turistické rozcestí Turold
Rozcestí
Nachází se na jižním okraji přírodní rezervace poblíž provozní budovy Správy jeskyní. Prochází tudy červeně značená Pálavská magistrála. Jedním směrem jde přes Kozí hrádek do Mikulova na náměstí a odtud směřuje až ke státní hranici s Rakouskem, druhým pak přes Stolovou horu, Sirotčí hrádek, Soutěsku a Dívčí hrady do Dolních Věstonic. Dále zde začíná žlutě značená spojka, kte…
0.6km
více »
Kočičí skála - přírodní památka
Kočičí skála - přírodní památka
Přírodní památka
Jedná se o výrazný skalní útvar ernsbrunských vápenců vystupující nad rovinatý povrch u silnice mezi Mikulovem a Klentnicí. Na stepních trávnících lze v jarním období uvidět koniklec v…
0.7km
více »
Z  Mikulova přes Svatý kopeček až k zatopenému lomu - I. část
Z Mikulova přes Svatý kopeček až k zatopenému lomu - I. část
Tipy na výlet
Konečně skončily velké jarní deště a začínají pravé letní dny, kdy teploty vyskakují přes třicítku. Jedno sobotní červnové ráno vyrážíme brzy ráno, kdy ještě není takové vedro v 5. 30 na městskou Dopravu …
0.9km
více »
Mikulov - Čertův kámen
Mikulov - Čertův kámen
Skalní útvar
Nachází se na okraji města uprostřed rozlehlého areálu Amfiteátru, kde se pořádají různé mikulovské slavnosti. Jde o výrazný skalní vápencový výchoz, který je však skryt ve vzrostlé parkové zeleni. Skalní útvar u paty má celkovou délku 39 m, je 12 m široký a jeho celková výška dosahuje 14 m. Vlastní skalní vápencový blok je pak vysoký 11 m, široký 9 m a dlouhý 23 m. V zá…
0.9km
více »
Židovský hřbitov v Mikulově
Židovský hřbitov v Mikulově
Fotogalerie
Obrazová galerie zobrazuje jeden z největších židovských hřbitovů na našem území, který patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605. Hřbitov vznikal postupně ve třech etapách, nyní se zde nachází kolem 4000 náhrobků. Nejcennější a…
0.9km
více »
Mikulov - židovský hřbitov
Mikulov - židovský hřbitov
Hřbitov
Nachází se na severovýchodním okraji města. Patří mezi naše nejzachovalejší židovské hřbitovy a rozlohou je i největší na Moravě (nachází se zde přes 4000 náhrobků). Nejkrásnější pocházejí ze 17. století a mnohé z nich se staly vzorem náhrobků na jiných místech Moravy. Hřbitov je rozdělen na tři části, nejčestnějším místem je tzv. rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. Mikulov byl po tři století (od …
1km
více »
Centrem města Mikulova
Centrem města Mikulova
Město
Západně od Břeclavi v těsném sousedství státní hranice s Rakouskem jsme navštívili Mikulov, město, které je střediskem moravské vinařské oblasti, ležíci na posledních výběžcích Pálavských vrchů. V celé je…
1.1km
více »
Mikulov - Kozí hrádek
Mikulov - Kozí hrádek
Vyhlídka
Nachází se na skalnatém vrcholu výrazné vápencové vyvýšeniny zvané Kozí vrch, který leží uprostřed města, severovýchodně od historického centra. Má tvar mohutné hranolové věže. Původní německý název býval Knieberg, prý podle německého výrazu koleno, neboť prapůvodní obchodní cesta z Vídně na sever směrem k Brnu (Brünner strasse) byla díky kopci ve výrazném sedle lomená (dnes se v těchto místech nachází m…
1.2km
více »
Mikulov
Mikulov
Město
Mikulov leží na Jižní Moravě, západním směrem od města Břeclav, v těsném sousedství státní hranice s Rakouskem. Město je střediskem moravské vinařské oblasti.…
1.2km
více »
Kozí hrádek Mikulov
Kozí hrádek Mikulov
Tipy na výlet
Historické město Mikulov najdeme v malebném kraji jižní Moravy kde vedle památek je spousta jiných lákadel od krás přírody až k nepřeberné spoustě vinic a vinných sklípků. Výletem do Mikulova jsme vyplnili odpočinkový den našeho putování na kolech okolím Novomlýnských nádrží, kde jsme strávili týden v bungalovech  autokempu  ATC Merkur v Pasohlávkách, odkud jsme do Mikulova…
1.2km
více »
Mikulov - město a zámek  2007
Mikulov - město a zámek 2007
Tipy na výlet
   Půvabné jihomoravské městečko Mikulov s cenným historickým jádrem leží na posledních výběžcích Pálavských vrchů a jeho nejspodnější okraj se téměř dotýká hranice s naším jižním sousedem. Na m…
1.4km
více »
Mikulov - Sousoší Nejsvětější Trojice
Mikulov - Sousoší Nejsvětější Trojice
Socha
Nachází se uprostřed horní části náměstí a oživuje jeho prostor. Toto monumentální barokní sousoší s plastikami z let 1723-25, patří k vrcholným dílům zdejšího sochaře Ignáce Lengelachera. Návrh sloupu provedl architekt J.A. Prenner a architektonickou část K. Steinböck. Sloup byl zbudován na zakázku tehdejšího majitele zámku knížete Waltera Xavera Ditrichštejna. Svým trojhranným obeliskem k vrcholu zašpičatělým, znázorňujícím …
1.5km
více »
Svatý Kopeček u Mikulova vyhlídkový
Svatý Kopeček u Mikulova vyhlídkový
Vyhlídka
   Poslední výběžek Pálavy v bezprostřední blízkosti Mikulova - Svatý Kopeček - nejenže svou hmotou dotváří už tak překrásné kulisy města, ale je také "horou" dominantní, viděnou ze široka a zdaleka. Její odlesněn…
1.6km
více »
MIKULOV - Svatý Kopeček, Židovský hřbitov, Kozí Hrádek, vápencový LOM a Zaječí
MIKULOV - Svatý Kopeček, Židovský hřbitov, Kozí Hrádek, vápencový LOM a Zaječí
Cestopisy
  I když počasí nepřálo... sluníčko nevykouklo a mléčná obloha zvěstovala nezajímavou fotodokumentaci... vydali jsme se  do kraje, který je nám velmi blízký. Oblast Mikulova, obklopená vinicemi, nabízí…
1.6km
více »
Mikulov - městská památková rezervace
Mikulov - městská památková rezervace
Městská část
Patří mezi naše nejvýznamnější a nejzachovalejší historická města. Městský areál je ceněn nejenom po stránce památové, ale i po stránce krajinářské. Svoji polohou mezi bílými vápencovými…
1.6km
více »
Do Mikulova na Svatý Kopeček a k zatopenému lomu
Do Mikulova na Svatý Kopeček a k zatopenému lomu
Tipy na výlet
  Jihomoravský Mikulov máme s manželkou moc rádi. Čas od času jezdíme zkontrolovat, jakým tempem pokračují opravy překrásného historického centra a co tam mají nového. Při svých několika návštěvách jsme zdaleka ne…
1.6km
více »
Svatý kopeček
Svatý kopeček
Rezervace
Dominanta města Mikulova, Na Svatý kopeček vede křížová cesta ze 17. století. Na temeni kopce stojí kaple sv. Šebestiána z roku 1623. Svatý kopeče…
1.6km
více »
Svatý Kopeček u Mikulova
Svatý Kopeček u Mikulova
Hora
Svatý kopeček u Mikulova je tvořen stupňovitým hřbetem, který probíhá od severovýchodu na jihozápad. Jihozápadní výbě…
1.6km
více »
Pony ranč Klentnice - divoký západ ukrytý mezi vinicemi
Pony ranč Klentnice - divoký západ ukrytý mezi vinicemi
Statek
Pony ranč se nachází cca 200 až 300m jižně od Klentnice u cesty do Mikulova a je snadné ho přehlédnout. Uzkou cestou vejdeme do starého lomu a otevře se před námi pohled …
1.7km
více »
Mikulov - zatopený lom u Mariánského mlýna
Mikulov - zatopený lom u Mariánského mlýna
Jezero
  Taky se vám stýská po prosluněných chorvatských zátokách s jejich průzračnou, křišťálově čistou vodou a divokým skalnatým pobřežím všude kolem... a přitom se tam kvůli nedostatku času nebo financí nemáte leto…
1.7km
více »
Mikulov
Mikulov
Tipy na výlet
Jedeme do města s vůní jihu.Do města,které bývá nazýváno městem památek. Určitě doporučuji návštěvu zámku ( v zámeckém sklepení stojí za podívání unikátní obří sud-2.největší v Evropě!)…
1.9km
více »
Sirotčí hrádek
Sirotčí hrádek
Zřícenina
Sirotčí hrádek je jednou z nejpěknějších a nejromantičtějších hradních zřícenin. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek stojí na severovýchodním výběžku Stolové hory…
2.6km
více »
Pálava
Pálava
CHKO
CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km2. CHKO zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženu táhnoucí se k rakouským hranicím. Nejcennějšími biotopy Pálavy jsou drnov…
3.3km
více »