TURISTIKU PODPORUJÍ
61 045 turistů a cestovatelů
106 061 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 241 160,- odměny za články
 
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Káranice

Turistické cíle Vesnice

Křižovatka se sochou Panny Marie (Káranice, 29.5.2022)
Nádražní budova (Káranice, 29.5.2022)

Jak již název této obce napovídá, tak měla vzniknout z toho důvodu, aby byl pobyt v ní za trest, o čemž se zmiňuje i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L":

"Káranice (v Káranici, do Káranice) ves 6 1/2 km vých. od Chlumce n. Cidl.: 1429 na Przestawlczich na tvrzi, -- w mlekosrbiech -- w Karaniczi na lidech platných a w Chuderziczich, DD. 20/57; 1544 (1494) w Sussinach tvrz -- w karniczych (!) 4 k. gr., DZ. 6 A 24; 1545 (1521) postoupil děd. svého w Chlumczy hradu -- Starewody, Karanicz (!), Chuderzicz, DZ. 84 D 15; 1559 zámkem a městem chlumczem - s vesnicemi -- chuderzicze, karannicze, Sstit., DZ. 13 G 18ʼ; 1790 Karanicz, Schaller XVI, 23; úř. 1854 Káranice.

U Sasínka čteme sice slc. káranice, e, f. káznice (Kott VI, 567), ale Kálal to slovo nemá a proto lze říci, že to bylo slovo umělé. - Naše MJ. vzniklo tedy substantivisující příponou -ice z adj. káraná, t. ves, v. stč. kárati ʽVorwürfe machen, züchtigenʼ (Geb. Sl. stč. II, 20), srboch.-csl. kárati ʽschlagen, strafenʼ (Bern. 487). Jm. Káranice bylo tedy přezdívkou vsi, která byla od vrchnosti vystavěna, aby do ní byli usídleni poddaní za trest (na po-kárání)."

Roku 1297 držel káranické okolí Všeslav ze Zachrašťan a Chudeřic, po kterém přešla ves do vlastnictví zemana Čeňka Šestáka z Přestavlk a posléze jeho syna Jana Šestáka z Přestavlk či též z Mlékosrb. První zmínka o vsi je však až v listině z 25. března 1429, v níž Unka z Přestavlk zapsal Dobraňovi ze Skochovic a Vaňkovi Kavalcovi z Lipoltic 3 000 kop grošů pražských na svých statcích "najprwé na Přestawlcích na twrzi, na popluží i na lidech platných, na řekách, na mlýně, na lukách, na lesiech, w Kosičkách na dworu poplužním, i na lidech platných, i na řekách, na lukách, na lesiech i na tom wšem, což k tomu příslušie, v Mlékosrbiech na dworu poplužním, na lidech na platných, na lukách, na řekách i na lesiech, i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a we wsi v Karanici na lidech platných, w Chudeřicích na lidech platných, v Staréwuodě na lidech platných i s kostelním podacím, w Luhu na kostelním podání a na wsi Piesku na lidech platných, na řekách, na lukách, na mlýně, na lesiech i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na horách, w Nuticiech a w Litkowě na lidech platných, na lesiech, na potocích i na tom na wšem, což k tomu příslušie, a na tom na wšem, což kde mám aneb mieti budu". V roce 1437 byla ves držena Jiříkem a Karlem z Pouchobrad a od nich ji získali roku 1494 Pernštejnové, kteří připojili Káranice ke chlumeckému panství, v jehož rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1547 měly Káranice 12 lidí osedlých a v roce 1654 pouze 8. Roku 1775 se zdejší hospodáři zapojili do selského povstání. V roce 1843 měly Káranice 26 domů a 196 obyvatel. 24. června 1848 zničilo veškerou úrodu velké krupobití.

O rok později se staly Káranice samostatnou politickou obcí. V letech 1848-1861 byl rychtářem a nato prvním zvoleným obecním starostou Jan Vosáhlo z čp. 18. 21. listopadu 1857 byly slavnostně posvěceny nově vybudovaná Boží muka. 30. června 1866 utekli zdejší obyvatelé do lesů k Běloveskému rybníku, aby se tam ukryli před pruskými vojáky. 7. prosince 1868 shodila velká vichřice Boží muka a několik stodol i domů. V roce 1873 byla vybudována severozápadní dráha. Roku 1888 byla postavena socha u mlýnské cesty. V roce 1891 byla pořízena nová stříkačka (v "Národních listech" z 9. srpna 1891 se hovoří o potvrzení stanov SDH v Káranicích). Roku 1893 došlo ke zřízení osobní zastávky na trati severozápadní dráhy. O 3 roky později byl ustaven SDH, jehož stanovy byly schváleny c. k. místodržitelstvím až v roce 1898. Roku 1901 byla postavena hasičská kolna s místností pro stříkačku. V roce 1904 došlo k založení Spořitelního a záložního spolku pro Káranice a Chudeřice. Roku 1906 byla postavena obecní váha a založeno Hospodářské strojní družstvo pro Káranice a okolí. V roce 1907 byla postavena kolna strojního družstva a zvonička. Téhož roku vznikla Hospodářsko-čtenářská beseda. V roce 1908 byl opraven kříž a jeho oplocení. Na památku 60. výročí anování císaře Františka Josefa I. byly na návsi vysázeny lípy a u kůlny strojního družstva topoly. Téhož roku začalo Vodní družstvo pro Káranice a okolí s melioracemi zdejších pozemků. V roce 1909 bylo obcí koupeno čp. 8, z něhož se stal posléze obecní dům, přičemž bývalá návesní pastouška čp. 17 byla zbourána. O rok později vyhrála obec užívací právo k rybníku Pavlasu. Roku 1911 byl zrušen obecní rybníček. V letech 1912-1914 byl veden soudní spor o rybník Pavlas, jenž obec nakonec prohrála. V roce 1913 se od Káranic odtrhly Chudeřice. 28. června 1914 se v Káranicích uskutečnil župní hasičský sjezd. Roku 1915 byl zrekvírován zvonek, ale na prosbu starosty byl ponechán ve zvoničce. V noci z 27. na 28. listopad 1917 vyhořela stavení čp. 28, 11 a 36. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 místních mužů (Josef Petr, Josef Bendák, Josef Šimek, Adolf Doležálek a Josef Pacholátko z čp. 48).

V roce 1922 bylo vybudováno železniční nákladiště, kam byla přesunuta i obecní váha. 19. září 1922 vyhořelo Steklovo stavení čp. 4, hospodářství Františka Synka a stodola Františka Kvasničky. O rok později stavěl parní pilu u nádraží J. Flídr z Kratonoh, ale nakonec skončil tento závod v konkursu a katr byl odsud odvezen. Tehdy byla opravena rovněž hasičská kolna. V letech 1922-1925 došlo k parcelaci třesického, chudeřického a obědovického dvora. Roku 1924 byla postavena nádražní budova, otevřen nový obecní písník a ustaven SDO. 30. dubna 1924 vyhořelo čp. 29. V roce 1925 byla provedena elektrifikace obce. 7. března téhož roku se rozsvítily první žárovky v obci, ale na nádraží se začalo svítit až v září 1925. V témže roce došlo k likvidaci strojního družstva a zbourání jeho kolny. O 2 roky později byla elektrická síť rozšířena do domků za nádražím. Roku 1929 postavil novou parní pilu chlumecký stavitel J. Izák. O rok později vznikl mlýn s pekárnou Františka Fidlera. V letech 1931-1932 byla na pomezí káranického a chudeřického katastru postavena nová školní budova. Roku 1934 se ustavil nový SDH a bývalý rybník Pavlas byl rozdělen mezi 14 místních hospodářů. Jednalo se o 9 ha, 90 arů a 28 m2, za něž bylo utrženo 30 426 Kč. 18. dubna 1936 byla na návsi zasazena Švehlova lípa. V noci z 18. na 19. června téhož roku vyhořel Fidlerův mlýn, ale ještě v témže roce byl jeho provoz obnoven. Rovněž došlo na stavbu nové silnice do Obědovic. Za německé okupace nesla obec pojmenování Karanitz. V noci z 5. na 6. května 1945 došlo k přestřelce mezi místními a příslušníky SS, během níž padli: Václav Schovánek z čp. 36 (v Horynově "Vlastivědě" je psán jako Václav Chovanec z čp. 6), Josef Pacholátko, Ignác Grochovec a Josef Klazar. 9. května 1945 přijela Rudá armáda. Po osvobození odešlo 9 rodin osidlovat Němci opuštěné Sudety. Roku 1951 zanikl SDO. 9. března 1953 došlo k ustavení JZD, které po 3 letech vybudovalo kravín pro 100 dojnic (stavba byla dokončena až v roce 1958). 1. listopadu 1956 byla v obci zřízena pošta, jež se k 25. dubnu 1971 přemístila do obecního domu čp. 48. 6. prosince téhož roku zasáhla obec velká vichřice, jež strhla jižní štít mlýna, který zdemoloval pekárnu, v níž byl zraněn zde přespávající mlynář. K obnově štítu došlo až v roce 1958. Roku 1957 byla v akci Z postavena nová hasičská zbrojnice, opraveny místní sochy a zřízen místní rozhlas. O rok později vandalové poškodili sochu Panny Marie. V letech 1957-1959 byl zřízen nový hřbitov. 1. dubna 1961 začala do obce zajíždět pojízdná prodejna a 1. října téhož roku zahájila svůj provoz samoobsluha. V roce 1961 byla ve dvoře čp. 20 vybudována nová vodní nádrž (rozšířena o rok později) a postaveno nové elektrické vedení, k němuž později přibyla měnírna elektrického proudu pro elektrifikaci železniční trati. V červenci 1963 zapálily jiskry od parní lokomotivy 15 ha pšeničného pole. Vzniklá škoda dosáhla 84 000 Kčs. 6. ledna 1966 začaly jezdit nákladní a od 20. ledna i osobní vlaky na elektrický pohon. Téhož roku byla vystavěna nová mostní váha. Postupně byla budována rovněž kanalizace. V roce 1968 byl zřízen park u nádraží. V letech 1969-1970 byla dokončena největší a nejsložitější část kanalizace. 1. července 1972 došlo k sloučení JZD Káranice a Chudeřice. 7. prosince 1972 vybuchla v čp. 21 tlaková plynová láhev, přičemž 3 osoby byly popáleny. Téhož roku byla ustavena nová místní organizace Čs. svazu žen. V roce 1977 byla dokončena stavba samoobsluhy. Roku 1980 došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. V letech 1992-1993 bylo zrekonstruováno a přestavěno čp. 15, v němž byla otevřena nová obecní restaurace. Roku 1994 došlo k vybudování tenisového hřiště. V roce 1996 byly do země položeny telefonní kabely. Roku 1997 byla zahájena plynofikace.

Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: sochu Panny Marie z roku 1968 (pořízena spolu se hřbitovním křížem z občanské sbírky, jež vynesla 2 100 Kčs a oba objekty vyšly pouze na 700 Kčs) na kamenném podstavci z roku 1912 na křížení silnic v západní části obce; kamenný kříž (postaven v roce 1857, 7. prosince 1868 byl poražen vichřicí a opraven byl roku 1869, v roce 1877 došlo k jeho znovuzřízení a roku 2005 byl opraven) a zvoničku před čp. 6; pomník obětem obou světových válek z roku 1955 na křížení silnic v centru obce; kamenný pískovcový balvan s kovaným křížkem na památku padlým z Káranic 6. května 1945 u silnice I/11 a budovu nádraží čp. 50. Řada zajímavých objektů však během staletí zanikla, např. řada roubených stavení a stodol, a to i dlouhá léta tomuto trendu odolávající roubená stodola Josefa Dvořáka. Obcí rovněž vede dvojice cyklotras: č. 4199 Praskačka - Lhota pod Libčany - Kratonohy - Káranice - Chudeřice - Chlumec nad Cidlinou - Libice nad Cidlinou a č. 4272 Měník - Kosičky - Káranice - Chudeřice - Chýšť - Sopřeč. Nejznámějším místním rodákem byl starobydžovský řídící učitel Josef Sura (7. května 1877 Káranice - 28. ledna 1937 Chlumec nad Cidlinou). Na závěr je ještě třeba dodat, že v obci žil ruský legionář a držitel řádu Svatého Jiří Václav Sýkora (15. listopadu 1896 Libčany - 28. února 1933 Varnsdorf) a v Chlumci nad Cidlinou a v Káranicích vyrůstal básník, literární kritik, historik a překladatel Josef Rumler (20. července 1922 Chlumec nad Cidlinou - 1. listopadu 1999 Praha).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.153, 15.558)
Poslední aktualizace: 3.8.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Káranice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,4km od místa

Příspěvky z okolí Káranice

Zřízení železničního nádraží v Káranicích
Zřízení železničního nádraží v Káranicích
Zajímavost
Rakouská severozápadní dráha začala stavět železniční trať z Chlumce nad Cidlinou do Hradce Králové v roce 1873. Její vyměřování a předběžné práce byly nesmírně složitým úkolem, neboť zprvu nedošlo k jednoznačnému…
0.6km
více »
Chudeřice
Chudeřice
Vesnice
První písemné záznamy o této vsi, jejíž pojmenování má znamenat ves lidí Chuderových, jsou z roku 1318, kdy byl zapsán v zemských dskách jako jejich držitel Všeslav ze Zachrašťan a z Chudeřic („Wsseslau de Zachrasczan sive de Chuderzicz“). Vedle toho stávala dříve na jižní straně Chudeřic směrem k lesu „Vrše“ starobylá ves Nedabylice, která byla poprvé zmíněna v roce 1376 v sou…
0.7km
více »
Jak se Chudeřice odtrhly od Káranic
Jak se Chudeřice odtrhly od Káranic
Zajímavost
Chudeřice měly vlastní správu až do revolučního roku 1848. Tehdy se však jednalo o rychtáře, který nebyl volen, nýbrž jmenován vrchností, a tak v ničem nezastupoval vůli místního obyvatelstva, ale šlechty.To se změnilo po přijetí prozatímního zřízení obecního v roce 1849. Tehdy však bylo rozhodnuto, že Chudeřice nezískají samostatnost, ale stanou se pouhou osadou sousedních Kár…
0.7km
více »
Rybníky Zmotálek a Bejřov v Obědovicích
Rybníky Zmotálek a Bejřov v Obědovicích
Rybník
Tyto vodní plochy byly stejně jako ostatní rybníky v Obědovicích i na celém bývalém chlumeckém panství založeny a vlastněny vrchností, i když jejich okolí patřilo již odedávna obci. Podle lidových podání se tu měl…
1.1km
více »
Rybník Lhotáček
Rybník Lhotáček
Rybník
Jedná se o malou vodní plochu, která je zásobována dvojicí malých bezejmenných potoků, jež pramení v lese "Vrše", jenž se nachází na jih od Lhotáčka. Své pojmenování obdržela od zdejšího stejnojmenného lesa a návr…
1.1km
více »
Běloveské rybníky
Běloveské rybníky
Rybník
Jedná se o soustavu tří rybníků (Dolní o výměře 8 371 m2, Prostřední o ploše 11 238 m2 a Horní o výměře 7 726 m2), která byla zřízena na Starovodském potoce, jenž pramení v Chýšťském lese. Od svého zřízení se jedn…
1.8km
více »
Dvojice zaniklých tvrzí v Obědovicích
Dvojice zaniklých tvrzí v Obědovicích
Tvrz
Pokud člověk projíždí obcí Obědovice, tak by málokterý řekl, že v takto malé vsi bývaly dříve dokonce 2 tvrze, ale to bylo způsobeno tím, že ves byla rozdělena mezi množství různých majitelů a Obědovice nebyly v t…
2km
více »
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Návesní rybníček „Lednice“ v Obědovicích
Rybník
Ve středu této obce na Královéhradecku se nachází uprostřed rybníka poloostrov, který je označován jako místo, kde stávala nejstarší ze dvojice místních tvrzí. Antonín Cechner ve svém díle „Soupis památek historic…
2km
více »
Stará Voda - dřevěná zvonice
Stará Voda - dřevěná zvonice
Zvonice
Mohutnou dřevěnou zvonici ve Staré Vodě najdeme uprostřed obce u křižovatky místních komunikací. Zvonice byla postavena zřejmě na přelomu 16. a 17. století. Pro cyklisty bylo v blízkosti zvonice nedávno dokončeno kryté odpočinkové místo.
2.1km
více »
Třesický rybník pod Kosičkami
Třesický rybník pod Kosičkami
Rybník
Tento rybník je ozdobou slatinné a lučinné kotliny řeky Bystřice mezi Kratonohy a Třesicemi, podle nichž obdržel své pojmenování. Původně se však jmenoval jako Třešický a tento název použil ještě Václav Horyna ve …
2.1km
více »
Stará Voda - kostel sv. Václava
Stará Voda - kostel sv. Václava
Kostel
Stará Voda - obec východně od Chlumce nad Cidlinou poprvé písemně doložená roku 1369 v souvislosti s dřevěnou tvrzí. Z tvrze se do dnešních dob dochovalo pouze místní označení Na Parkánech. Obci dominuje stavba go…
2.2km
více »
Stará Voda
Stará Voda
Vesnice
Ohledně původu jejího názvu bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S-Ž", v němž se píše: "2. Stará Voda, ves 4 1/2 km vých. od Chlu…
2.2km
více »
Kostel sv. Václava ve Staré Vodě
Kostel sv. Václava ve Staré Vodě
Kostel
Ve většině pramenů se uvádí, že tento kostel pochází z poloviny 14. století, i když někteří autoři soudí, že mohl vzniknout již v tom předchozím, kdy zde existovala již studánka, v níž se podle pověsti osvěžil kní…
2.2km
více »
Kterak měla Stará Voda svůj „Titanic“
Kterak měla Stará Voda svůj „Titanic“
Zajímavost
Když 10. dubna 1912 vyplul Titanic, největší loď světa, pýcha moderní techniky a chlouba rejdařství White Star Line, byla to velká událost nejen pro ty, kteří s ní pluli, ale i pro lidi u nás. O to větší zájem o n…
2.3km
více »
Násadové rybníčky Požáry
Násadové rybníčky Požáry
Fotogalerie
Soustava šesti násadových rybníčků vznikla v místech, kde se původně nacházel Třesický rybník, který se dříve nazýval jako Malý kosický rybník, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od…
2.3km
více »
Kněžský rybník
Kněžský rybník
Rybník
Podle jedné z pověstí se na tomto místě původně rozkládala vodní tvrz krutého zemana Kryštofa, který své poddané krutě nelidsky týral, že jim po nějakém čase došla trpělivost, vzbouřili se a zemana oběsili. Na tét…
2.4km
více »
Třesický potok
Třesický potok
Potok
Říkalo se, že tento potok pramení na západ od Dobřenic, ale nikdo nikdy nestanovil, který z uvedených toků je brán za jeho počátek, navíc když se situace změnila s řadou meliorací a regulačních úprav všech místníc…
2.5km
více »
Tvrz a poplužní dvůr v Třesicích
Tvrz a poplužní dvůr v Třesicích
Panský dvůr
Nedaleko Kosic a Kosiček stávala dříve ves s tvrzí (roku 1315 měli podle přídavků k Dalimilově kronice existovat Věněk z Třesic a Rudolf z Kosic, kteří si měli v rámci mnohých sporů navzájem zabít své syny) a mini…
2.7km
více »
Kosičky
Kosičky
Vesnice
Tato obec se nachází na pravém břehu říčky Bystřice na křižovatce cest do Babic, Káranic, Kosic a Měníku. Původně nosila pojmenování Malé Kosičky, aby se odlišila od dnešních Kosic, dříve známých jako Velké Kosice…
3.3km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
3.7km
více »
Poplužní dvůr Oktaviánov
Poplužní dvůr Oktaviánov
Panský dvůr
Okraviánov neboli Horku známe ze zeměpisného ohledu jako významný bod Urbanické brány. Jedná se o nevýraznou plošinu (225,2 m n. m.), jež je obklopená holocenními nivními sedimenty a krytá říčními štěrky a písky s…
3.9km
více »
Barchov
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
5.4km
více »
Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily
Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily
Kostel
Kostel sv. Voršily - dominanta Klicperova náměstí byl postaven za vlády Pernštejnů ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance v letech 1536-43. Pod dlažbou se nachází krypta v níž byly nalezeny ostatky významných osobností chlumeckého panství z 16.- 17. století. Městská hláska se zvonicí byla k západní stěně kostela přistavěna na přelomu 16. a 17. století. Věž je prvně…
7.1km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Chlumec nad Cidlinou
Městečko
Chlumec nad Cidlinou leží ve Východních Čechách, západním směrem od Hradce Králové. Město se rozkládá u východního okraje mírně zvlněné KRAJINY České Tabule. K západnímu okraji města sahá rozsáhlý les, na jehož ok…
7.2km
více »
Chlumec nad Cidlinou - kostel Nejsvětější Trojice
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší dochovanou památkou ve městě. Doložen je sice "až" v roce 1358, ale dle nápisového kamene, který byl nalezen v roce 1734 pochází již z roku 1134. Kostel je jednolodní, s plochým stromem a trojbokým presbytářem kolem něhož jsou empírové pomníky ze Suchardovy dílny, pocházející z doby kolem roku 1800. Na oltářním obraze sv. Trojice je…
7.4km
více »
Karlova Koruna
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
7.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
7.9km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
11.2km
více »
Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
11.8km
více »