Temešvár - katedrála sv. Jiří (Timișoara - Domul Sfântul Gheorghe, Catedrala romano-catolică)
Barokní římsko-katolická katedrála sv. Jiří neboli Dóm patří mezi nejvýznamnější památky rumunského Temešváru. Pro českého turistu je zajímavá už jen tím, že autorem její podoby je významný vídeňský architekt a ředitel Císařského stavebního úřadu Joseph Emanuel Fischer von Erlach, který se u nás proslavil zejména přestavbami zámků Vranov nad Dyjí a Slavkov u Brna nebo zpracováním největšího kusu stříbra v ČR, tedy sousoší sv. Jana Nepomuckého v chóru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě
Pozdně barokní katedrála sv. Jiří je hlavním svatostánkem temešvárské diecéze, byla postavena v letech 1736 až 1774 a dnes je ozdobou zdejšího rozlehlého náměstí Unirii. Bývá označována za nejjednotnější a nejreprezentativnější barokní stavbu v Temešváru i za jeden z nejcennějších kostelů v celém Banátu. Zajímavé je, že bohoslužby se zde konají nejen v rumunštině, ale také v maďarštině, němčině, bulharštině a chorvatštině.
Stavba římsko-katolické katedrály proběhla ve dvou etapách, a to v letech 1736 až 1751 a 1755 až 1774. Kostel je zhotoven z cihel a zdobí ho kamenné i štukové dekorace. Chrámové věže jsou neobvykle nízké, což je údajně dáno blízkostí pevnostních hradeb. Interiér katedrály je nopak velmi zdobný a honosný; pyšní se např. celkem devíti oltáři v barokním i rokokovém stylu. Jejich autorem je Johan Miller z Vídně a jsou mj. zdobeny starými ikonami. Současné varhany postavil v roce 1908 Leopold Wegenstein a nahradil tak původní nástroj z roku 1767.
Přes často uváděnou spojitost s J.E. Fischerem z Erlachu, padají v souvislosti se stavbou katedrály také další jména. Původní projekt údajně vypracoval vídeňský radní Johann Jacob Schelblauer (malá Vídeň se totiž neříká jen Šumperku) a staviteli chrámu postupně byli Kaspar Dissel, Johann Lechner, Carl Alexander Steinlein a Johann Theodor Kostka. Na vnitřní výzdobě se pak podíleli mnozí renomovaní umělci, např. Michael Angelo Unterberger (malíř a ředitel vídeňské Akademie výtvarných umění, obraz hlavního oltáře z roku 1754, na kterém sv. Jiří bojuje s drakem), vídeňský sochař Johann Joseph Rossler (sochy sv. Karla Boromejského, sv. Terezie z Ávily a dvojice cherubínů) nebo Johann Schopf (výzdoba bočních oltářů z roku 1772). V kryptě katedrály jsou pohřbeni biskupové diecéze Cenad z 18. až 21. století (nejstarší náhrobek pochází z roku 1741), někteří velitelé zdejší pevnosti a mecenáši katedrály.
Katedrála sv. Jiří je 55 metrů dlouhá, 22 m široká a v interiéru téměř 17 m vysoká. Výška obou věží, dokončených v roce 1761, je 35,5 m, půdorys Dómu má tvar dvojitého kříže. Jeho adresou je Piata Unirii č. 12 a údajně se jedná o druhou největší barokní sakrální stavbu jihovýchodní Evropy. Kostel je chráněnou kulturní památkou.
Na závěr ještě pár zajímavosti a doplňujících informací:
Velkolepě vyzdobený kostel sloužil během války proti Turkům v letech 1788 až 1790 jako vojenský sklad. V roce 1849 se zde před Turky ukrývali občané města a kostel byl při útoku těžce poškozen.
V letech 1980 až 1982 byla katedrála pod vedením architekta Franze Brauna zrestaurována. Restaurační práce v interiéru prováděli bratři Milthalterové.
Půdorys katedrály zdůrazňuje centrální loď, zakončenou na východě apsidou, která je zvenku polygonální a zevnitř kruhová. Půdorys má podobu latinského kříže se dvěma sakristiemi – biskupskou (severní) a kapitulní (jižní). Součástí západního průčelí je vstupní část v podobě edikuly. Nad vchodem vidíme postupně trojúhelníkový i půlkruhový štít, jehož výška se blíží výšce obou postranních věží.
Z mobiliáře a uměleckých děl jistě stojí z zmínku např. velký stříbrný svícen (tzv. věčné světlo), který byl vyroben ve Vídni císařským klenotníkem Josefem Moserem, velká pozlacená monstrance nebo stříbrný procesní kříž. Součástí monumentálního hlavního oltáře je v jeho horní části sousoší Nejsvětější Trojici. Oltář sv. Josefa nabidne mj. obraz Panny Marie s dítětem ve stylu Lucase Cranacha s bohatě zdobeným rámem. Vysoce ceněny jsou rovněž dvě skříně na liturgická roucha.
Kazatelna s bohatou barokní výzdobou a množstvím sochařských - většinou zlacených – prvků patří mezi nejpozoruhodnější umělecká díla v interiéru Dómu. U paty kazatelny jsou umístěny sochy proroka Izajáše a Mojžíše s deskami desatera. Součástí kněžiště je např. biskupské křeslo a lavice kanovníků.
Z původních zvonů se dochoval jen ten největší – Biskupský – z roku 1763. Dalších pět bylo zrekvírováno během I. světové války. Od roku 2011 má katedrála sv. Jiří celkem sedm zvonů. Věžní hodiny byly instalovány v roce 1764, ty současné pocházejí z roku 1893.
napsáno v říjnu 2025
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Temešvár
Půjčovna autPříspěvky z okolí Temešvár - katedrála sv. Jiří (Timișoara - Domul Sfântul Gheorghe, Catedrala romano-catolică)
