Temešvár – náměstí Sjednocení (Timișoara - Piața Unirii)
Náměstí Unirii je nejstarším a zřejmě i nejkrásnějším historickým náměstím v rumunském Temešváru. Náměstí je obdélníkem o rozměrech 150 x 110 metrů a jeho podobě jednoznačně vládne barokní sloh. Své současné jméno ale získalo – na počest vstupu rumunských vojsk do města - teprve v roce 1919. Dříve se nazývalo Hauptplatz (Hlavní náměstí), Domplatz (Domské náměstí) nebo Piața Losonczy (hrabě Stefan Loconczy padl v roce 1552 při obraně zdejší citadely před Turky).
Na tomto náměstí, jehož vývoj je úzce spjat s historií města, se nachází až neuvěřitelné množství pozoruhodných historických památek v čele s římskokatolickou katedrálou, sloupem Nejsvětější Trojice, srbskou pravoslavnou katedrálou (i když ta má jinou adresu) a několika cennými barokními světskými i kanovnickými domy.
Poté, co roku 1716 osvobodily císařské jednotky generála Evžena Savojského Temešvár od turecké nadvlády, nastala dvě století rozvoje města a jeho přestavba, která ze středověké pevnosti mezi bažinami vytvořila moderní pevnostní město se systémem ulic. Budování dnešního náměstí bylo v podstatě zahájeno v letech 1733 až 1740 demolicí obranného valu a zasypáním příkopu. Je přitom zajímavé, že náměstí i temešvárská „pevnostní“ čtvrť Cetate si v podstatě dodnes zachovaly podobu z II. poloviny 18. století (změnila se jen podoba průčelí některých domů). Stavba barokní římskokatolické katedrály započala již roku 1736, té srbské pak o devět let později. Do současné podoby bylo náměstí renovováno a rekonstruováno v 80. letech minulého století (arch. Serban Sturdza) a 2010 až 2014.
A co že tedy může toto náměstí nabídnout zajímavého?
Začít můžeme římskokatolickou katedrálou sv. Jiří, která byla postavena v letech 1736 až 1774 (a vážně poškozena během obléhání města v roce 1849) podle projektu známého architekta vídeňského baroka Josepha Emanuela Fischera von Erlach. V kryptě katedrály jsou pohřbeny mnohé významné katolické osobnosti města i Banátu. Za pozornost jistě stojí také čtyři památkově chráněné kanovnické domy na severní straně náměstí. Byly postaveny před rokem 1758 a jejich přízemí bylo od počátku využíváno jako komerční prostor.
Tzv. Dům lvů vznikl jako barokní stavba s nárožním válcovým arkýřem. Po roce 1900 byla tato budova přestavěna v secesním slohu a získala lvi i nové jméno. Svého času zde sídlila luxusní restaurace La Soarele de Aur nebo různé „lepší“ obchody, např. s mořskými plody. Výrazný je také fialový Pravoslavný komunitní dům, který byl postaven na konci 18. století. Původní stavba byla roku 1812 zbořena a na jejím místě roku 1828 vznikla současná budova. Ta vyznává strohý vojenský styl (tzv. Kasernenstil) a mezi její vlastniky patřil např. makedonsko-rumunský baron, významný právník nebo švábský politik.
Již zmíněná Srbská pravoslavná katedrála Nanebevstoupení Páně byla postavena na místě staršího dřevěného kostela – jako bezvěžová - v letech 1744 až 1748. Věže byly ve směru do Ungureanovy ulice přistavěny až během rekonstrukce v roce 1791. V letech 1906 a 1980 byla katedrála restaurována. Vedle tohoto svatostánku se nachází Palác pravoslavného episkopátu postavený v letech 1745 až 1747. Původní budova v barokním slohu byla do dnešní podoby přestavěna v letech 1905 až 1906 (architekt László Székely), současná fasáda pochází z roku 1911 a nese srbské dekorativní prvky.
Turisticky oblíbenou atrakcí jsou tři domy na jižní straně náměstí, které se jmenují Brück (jedná se o dům nárožní), La Trei Husari a La Elefant, ke kterým přiléhá budova Diskontní banky z počátku 20. století (budova údajně kombinuje vídeňskou secesi s maďarským folklórem). Na místě domů La Elefant a La Trei Husari stávala od II. poloviny 18. století patrová budova skláře Mathiase Simona. Současný dům La Elefant pochází z 60. let minulého století, ale jeho pseudobarokní průčelí vytvořil architekt Șerban Sturdza teprve v letech 1980 až 1981. Dům La Trei Husari je pojmenován podle hostince, který se v něm nacházel. Původní objekt byl v meziválečném období přestavěn a poté roku 1983 Șerbanem Sturdzou upraven do současné podoby, které vládne eklektický historismus.
Na místě současného Brückova domu stál již v roce 1758 patrový dům, ve kterém se později nacházela lékárna La Crucea de Aur. Současná budova ve stylu uherské secese byla postavena v roce 1910 (stavebník Salomon Brück, architekt László Székely a stavitel Arnold Merbl). Třípatrový Brückův dům má fasádu zdobenou keramickými dlaždicemi s motivy z maďarského folklóru, typickými pro architekturu stylu Széceszió. A opomenout nelze ani další – tentokrát opravdu rozlehlý - barokní palác, který byl původně administrativní budovou a od roku 2006 v něm sídlí zdejší Muzeum umění. Dvojpatrový palác má obdélníkový půdorys, vznikl na místě několika starších budov a pyšní se mj. tím, že během své historie hostil mnohé významné osobnosti, jako např. císaře Josefa II. a Františka Josefa nebo rumunský královský pár Ferdinanda I. s chotí Marií.
Podobu náměstí Unirii dokresluje centrální kašna, do které byla voda přivedena vrtem z roku 1894, a hlavně nepřehlédnutelný sloup Nejsvětější Trojice, který zde od roku 1740 připomíná konec morové epidemie pustošící Banát v letech 1731 až 1738. Základ tvoří vysoký trojhranný sloup s vrcholovým sousoším Nejsvětější Trojice. Podstavec sloupu obklopuje několik barokních světeckých soch.
napsáno v listopadu 2025
Příspěvky z okolí Temešvár – náměstí Sjednocení (Timișoara - Piața Unirii)




