Temešvár – palác Stefania (Timișoara - Palatul Ștefania)
Rumunský Temešvár je čtvrtmilionovým městem, které svým návštěvníkům nabízí množství zajímavých památek. Příznivec gotiky si zde sice na své nepřijde, ale kdo má rád secesi, historismus a eklektismus - tedy styly přelomu 19. a 20. století - bude jistě spokojen. Do této kategorie spadá také až monumentální budova Stefaniina paláce, nacházející se ve čtvrti Fabric.
Podobu tohoto paláce určil významný maďarský – a hlavní městský - architekt László Székély (stavebníkem byl podnikatel Josef Kremmer st.), jeho stavba proběhla v letech 1909 až 1910 a najdeme ho na „dvojadrese“ ulice Ștefan cel Mare č. 2 (zde tvoří severní frontu) a náměstí Piața Romanilor č. 1. Ke kompletní rekonstrukci paláce došlo naposledy v letech 2000 až 2002 a v současné době se již jedná o vysoce ceněnou historickou památku.
Mezi zajímavosti Stefaniina paláce patří také fakt, že byl původně označován pouze jako Městský činžovní dům (peníze z nájemného se převáděly na sociální Městský azylový fond), aby se později stal Totiszovým palácem nebo velmi populárním Opičím domem. Současně i jedním ze symbolů temešvárské čtvrti Fabric a jednou z nejkrásnějších a nejelegantnějších budov této lokality.
V domě svého času sídlil společenský klub Geselligkeits-Klub, později Městská dívčí obchodní střední škola a Obchodní střední škola pro chlapce. Název paláce je však spojen až s rokem 1918, kdy jej zakoupil továrník a pozdější belgický konzul v Temešváru, tedy Rezső Totisz. Ten budovu pojmenoval na počest své manželky Palatul Ștefania. V meziválečném období se pak Stefaniin palác stal součástí známého zábavního centra na Traianově náměstí s řadou restaurací, barů a kaváren (v přízemí paláce se např. nacházela slavná restaurace Carul cu Bere nebo Měšťanský klub). Sídlily zde ovšem také nejen různé „lepší“ obchody jako Textil a galanterie Dénes & Pollak, parfumerie Spierer či Obuv Schwarz, ale rovněž i pobočka Temešvárské banky.
Po válce proběhl soudní spor o palác mezi rodinou Totisz (žijící již v Buenos Aires) a místní radnicí. Město vyhrálo a v letech 2000 až 2002 byla budova postavená na ploše téměř 300 m2 (uvádí se 274 až 286 m2) zrestaurována a upravena podle projektu architektů Hortensie a Mihaie Botescu. Následně se sem nastěhovalo Koordinační centrum pro rehabilitaci historických čtvrtí Temešváru.
Palác Stefania zaujme hlavně velkými, vysokými střechami, které připomínají gotické věže. Jedna z nich je originálně zdobena halapartníkem v brnění. Ornamentální výzdoba v podobě zlatých volut a geometrických tvarů je naopak charakteristická pro secesní styl. Okna jsou úzká, zaoblená, se zelenými dřevěnými prvky. Pod římsou - v horní části druhého patra - se nacházejí sochy medvědů a goril, takže je budova mnohým známá hlavně jako Opičí dům.
Na závěr snad ještě jedna zajímavost:
Ještě na počátku minulého století stály na místě současného paláce domy vdovy Júlie Riszticsové a Sándora Sigmunda. Vzhledem k tomu, že bylo nutné rozšířit - tehdy ještě Andrássyho – ulici, rozhodla se zdejší radnice tyto domy odkoupit, navíc s povinností platit oběma pravidelné roční nájemné. Paní Riszticsová zemřela několik dní po podpisu smlouvy a platby ročního nájemného tím byly zrušeny.
napsáno v listopadu 2025
Příspěvky z okolí Temešvár – palác Stefania (Timișoara - Palatul Ștefania)




