Stuttgart - Starý zámek (Altes Schloss)

Stuttgartský hrado-zámek  •  Fotografie (19)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

arkádové nádvoří

pohled z jihovýchodu

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Stuttgartský Starý zámek připomíná na první pohled spíše hradní pevnost než zámecký palác. Je to však docela pochopitelné, protože se původně jednalo o skutečný hrad obklopený vodním příkopem. Historie Starého zámku se tak píše již více než 1.000 let a někdejší hrad je tak - spolu s kolegiátním kostelem - nejstarší budovou v hlavním městě spolkové země Bádensko-Württembersko. A hned na úvod si ještě můžeme prozradit, že dnes v někdejším šlechtickém sídle sídlí velmi zajímavé a moderně pojaté muzeum.

Starý zámek se nachází v centru města a charakterizují jej mohutné oválné nárožní věže. Je zajímavé, že původně – tedy v 10. století - vznikl proto, aby chránil významný hřebčín Stutengarten vévody Liudolfa Švábského. A následně se vlastně tento komplex postupně vyvinul v město Stuttgart.

Vodní hrad – a později i zámecká rezidence - několikrát změnil majitele a byl neustále přestavován a rozšiřován. Nejvýznamnější změny zde proběhly v 16. století, tedy za vévody Kryštofa Württemberského. Právě tehdy byl starý hrad přestavěn na reprezentativní moderní rezidenci. Vznikl tak současný čtyřkřídlý ​​renesanční zámek s charakteristickými velkými kruhovými věžemi. V tomto období také byly vybudovány arkády na zámeckém nádvoří a následně i velké jezdecké schodiště, které vévodovi a jeho hostům umožňovalo vjet přímo do Rytířského sálu.

Dnes je zámek hlavně muzeem. Sídlí zde nejen slavné Státní muzeum Württemberg se svými rozsáhlými sbírkami, ale také Dětské muzeum (Junges Schloss) nebo Památník odbojáře Clause Schenka, hraběte z Stauffenberga. Za pozornost rozhodně stojí také zdobný zámecký kostel, nacházející se v jihozápadním křídle. Kostel je společným dílem Aberlina Tretsche a Blasia Berwarta z let 1558 až 1562, ale hlavní oltář a kazatelnu navrhl Sem Schlör.

Co dnes můžeme považovat za nejvýraznější a nejpřitažlivější části zámku? Určitě arkádové nádvoří s architektonickými prvky italské rané renesance. Dnes si už možná málokdo uvědomí, že toto reprezentativní prostranství vlastně bylo navrženo jako místo konání turnajových klání a různých vystoupení (arkády měly původně vést kolem celého nádvoří). Na vnitřním nádvoří se nachází jezdecká socha vévody Eberharda I. od předního německého sochaře 19. století Ludwiga von Hofera.

Stuttgartský Starý zámek s muzeem Württembergů najdeme na adrese Schillerplatz č. 6 a otevřeno je zde od úterý do neděle (včetně státních svátků), a to od 10,00 do 17,00 hod. Totéž platí i pro Římské lapidárium.

Tím bychom měli základní informace vyčerpány a další řádky tak budou určeny hlavně „fajnšmekrům a notorickým obdivovatelům historických památek“.

Některé informační prameny datují vznik hradu až do období kolem roku 1200, ale také přiznávají osídlení této lokality již v 8. století. Mnohé z toho naznačují vykopávky, které zde probíhaly do roku 2005. Z hradní stavby z doby štaufské se dochovala dvojitá obvodová zeď, příkopy a fragmenty vnitřních budov. V takovém případě by se ovšem jednalo o hrad strážní, střežící starou severojižní obchodní cestu.

Původní hrad byl vážně poškozen povodní, a proto začala kolem roku 1300 stavba hradu nového. Ten byl zřejmě dokončen v roce 1312 a charakterizovaly jej do země hluboce zapuštěné zdi o síle 3,6 m. Díky tomu byly tyto zdi použity i při přestavbě provedené o 250 let později. V každém případě se tento tzv. Druhý hrad stal sídlem vládnoucího rodu Württemberků a jejich dvorské komory, což byla v podstatě rodinná obchodní společnost.

V 16. století pak hrad čekala přestavba na současný renesanční zámek. Ta byla započata roku 1553 a jejím architektem byl Aberlin Tretsch. Práce vedl stavební mistr Blasius Berwart ml., který nejprve zahájil přestavbu hlavního křídla ze 14. století. V horních patrech byly zřízeny nové vévodské pokoje a v roce 1558 byla postavena budova archivu i již zmíněné jezdecké schodiště. Kvůli budování arkádového nádvoří byla v roce 1557 zbourána severozápadní část starého hradu. Nová křídla obsahovala i zámecký kostel, vysvěcený v roce 1562.

Nově vzniklý zámek (čili stavba č. 3) byl oproti svému předchůdci o patro vyšší a jeho přízemní velká reprezentační místnost byla – díky zvýšení úrovně okolního terénu - přeměněna na obrovský vinný sklep. který byl následně využíván do 20. století. Zámek ale i nadále do jisté míry zůstával hradem s vodním příkopem, který byl zasypán teprve v průběhu 18. století.

Co nedokázal středověk, to hrado-zámku přineslo minulé století. V prosinci roku 1931 část areálu vyhořela, takže musela být zahájena jeho rekonstrukce vedená Paulem Schmitthennerem. Ještě před jejím dokončením byl zámek znovu těžce poškozen, tentokrát v rámci II. světové války. Navíc shořela i část sbítek, včetně řemeslné dílny. Další rekonstrukce zde probíhala od poloviny 60. let do roku 1971 a opět ji vedl Paul Schmitthenner.

Zámek je také hrobkou krále Karla I. a královny Olgy, kteří jsou pohřbeni v kryptě pod jeho kostelem. Oba jsou součástí významných sňatků 19. století, kdy docházelo ke spojení nejvýznamnějších (nejen) německých rodů s ruskými Romanovci.

Zámecký kostel byl ještě nedávno považován za první protestantskou církevní stavbu ve Württembersku. Kostel měl původně jednoduchou valenou klenbu a veškeré zdobné detaily sem byly přidány až kolem roku 1580. V roce 1806 byl stuttgartský zámecký kostel upraven v neogotickém stylu Alexandrem Tritschlerem. Tehdy také pod ním vznikla výše uvedená královská krypta. Od roku 1812 sloužil kostel jako knihovna a později také jako dvorní lékárna. Další neogotické úpravy zde proběhly v roce 1865, kdy také získal nové varhany. Ty byly novým nástrojem nahrazeny roku 1980.

Autor: markyz63

Další články autora: 3879

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli