Praha (Staré Město) – kubistické Učitelské domy

Pražské Učitelské družstevní domy jsou památkou až moderně novodobou, méně známou, ale určitě zajímavou a pozoruhodnou. Na první pohled to možná není nijak výrazně nápadné, ale tato stavba architekta Otakara Novotného a stavitele Františka Troníčka pocházející z let 1919 až 1921 bývá označována za jeden z vrcholů krystalického kubismu. Přesněji za cenné kubistické domy s mělkými arkýři a členitou fasádou s mnoha geometrickými prvky. Jako takové se také pouhopouhých 37 let po svém dokončení zařadily na seznam našich chráněných kulturních památek.

Jednolitý trojblok Učitelských domů najdeme na adrese ulice Elišky Krásnohorské 10, 12, 14 a Bílkova 5, tedy na rozhraní Starého Města a Josefova. Kubistické domy s jednotnou koncepcí jsou čtyřpatrové - s pátým atikovým patrem se štíty -  a jejich realizátorem (nebo, chcete-li, stavebníkem) bylo Družstvo pro stavbu učitelských domů. Byly postaveny jako dva řadové a jeden nárožní v závěru asanace pražského židovského ghetta.

Kotěrův žák a Gočárův spolužák vyprojektoval Učitelské domy ve stylu tzv. druhého nebo pozdního kubismu (jehlancového stylu), který se již „nebál“ barevnosti (i když i tady vítězí pouhá kombinace šedé a hnědé barvy). Nad členěným přízemním parterem vybíhají okosené římsy s kubistickým diamantovým dekorem. Zapuštěné vstupy rámují masivní lomené portály. Fasádu oživují vložené prolamované arkýře a řada dekorativních kubistických prvků, zejména diamantových tvarů a vějířů. Vše pak zakončuje nejvyšší patro s vějíři mezi okny a vrcholovými, prostupujícími se, trojúhelnými štíty.

Pokud má někdo zálibu ve vyhledávání nejrůznějších „nej“, tak tady ho může uspokojit alespoň konstatování, že zde před sebou máme jednu z našich nejvýznamnějších poválečných kubistických staveb. Stavbu, která „vyniká umírněnou elegancí krystalinického kubismu“ a která ve své podobě uplatňuje nejpůvabnější prvky pozdně gotické sklípkové klenby.

Na závěr ještě pár postřehů.

Domovní průčelí bylo navrženo z umělého kamene v různých jemných barevných tónech od šedé po béžovou. Kovové prvky (např. vstupní branky nebo zábradlí vnitřních schodišť) i dřevěné okenní rámy pak dostaly kontrastní červenohnědý nátěr. Jestliže uliční fasády jsou výrazně kubistické, dvorní průčelí na tento styl v podstatě zcela rezignuje. Pohledová výraznosti a zajímavosti Učitelských domů napomohla nejen okolní secesní zástavba, ale také fakt, že po II. světové válce došlo ke zbourání domovního bloku mezi Pařížskou třídou a ulicí Elišky Krásnohorské, takže mezi Učitelskými domy a – v 60. letech minulého století postaveným - hotelem Intercontinental vzniklo malé náměstí.