Stará radnice čp. 99 na Valdštejnově náměstí v Jičíně

Jak se připomíná snad ve všech knihách o dějinách Jičína, tak v severozápadní části náměstí se nacházely masné krámy, jejichž existence je naposledy doložena v roce 1631 a někdy poté došlo k jejich zboření. Jak hovoří Jaroslav Mencl ve své "Historické topografii města Jičína", tak měl být zbořen blok domů čp. 57-62, domy za nimi i masné krámy kvůli velkoobchodu dvorního žida Basševiho, ale k jejich přestavbě za Albrechta z Valdštejna z nějakého důvodu nedošlo. Jak masné krámy původně vypadaly, to nám přináší Ferdinand Menčík ve své knize "Dějiny města Jičína. Díl I. Od založení Jičína až do roku 1620":

"Severní stranu náměstí tvořily dva ochozy domů, od sebe oddělené "ulicí k Holínské bráně", nyní Palackého. Masné krámy (č. 99.) byly od západního skupení odděleny malou uličkou, která již roku 1388. se jmenuje uličkou vedle krámů masných (plateola penes macellum). Prostředkem krámů vedla z náměstí jedna ulička ke straně severní, a podobný vchod byl se strany západní do zmíněné malé uličky. Tak stály krámy zcela o samotě. Majitelem jich byl cech řeznický, jenž jednotlivé krámy pronajímal."

Roku 1639 jsou tato místa zvána jako "městiště, kde kdysi masné krámy stály" a v roce 1641 se hovoří v souvislosti s jinými objekty takto: "a naproti někdy masných krámů". Za nějaký čas prodala jičínská městská obec toto městiště zdejšímu měšťanovi Václavu Pustoměřickému a od něho se dostala do rukou vrchnosti, jež zde po roce 1664 postavila opět masné krámy. Výnos z nich nebyl nikterak malý, vždyť roku 1675 z nich řezníci platili ke sv. Jiří 20 zlatých, 37 krejcarů a 3 1/2 denáru a stejný obnos odváděli rovněž ke sv. Havlu. Panstvu však tyto částky nedostačovaly, a tak je stále navyšovalo, takže v roce 1686 činila celková roční částka již 58 zlatých a 20 krejcarů, stejně tak tomu bylo roku 1730, kdy se k ní ještě počítalo 37 zlatých od židovského kupce Barocha Soudka.

26. října 1751 byly masné krámy s židovským kupectvím a sýpkou postoupeny Františkem Norbertem hrabětem z Trauttmansdorffu jičínské obci, ale až do konce října 1753 si vrchnost ukládala v sýpce svůj ječmen. V roce 1770 získával Jičín z masných krámů 48 zlatých ročně. Avšak 31. června 1778 vyhořely. Po požáru došlo k jejich obnově, ale již 8. září 1837 se ptal jičínský magistrát krajského úřadu na některé stavebně technické věci ohledně obecních budov, jež měly na místě masných krámů vzniknout. Z protokolu komise z 9. ledna 1838 víme totiž, že magistrát se nechtěl pustit jen do pouhé opravy přízemí, ale umístit na ně 2 patra, což se však díky šetření c. k. krajského inženýra zdálo absolutně nemožným, protože základy byly špatné a mělké. Takže došlo jen k jejich opravě a 22. června 1813 byly propachtovány městským řezníkům za roční nájem ve výši 12 zlatých v. m. Náklady na údržbu a provoz rostly, ale obec se nedokázala s řezníky dohodnout na změně nájemného.

Než došlo k vyřešení tohoto problému, tak v roce 1840 masné krámy spolu s celou severní frontou náměstí vyhořely. Vzhledem k finanční náročnosti však nedošlo k řádné opravě, ale masné krámy byly jen prozatímně pokryty novou šindelovou střechou, aby nebyly konstrukce se stropy úplně zničeny srážkami, větrem a mrazem. Nakonec byly roku 1850 přestavěny na jednopatrový objekt s břidlicovou střechou, do něhož se z čp. 38 přestěhoval městský úřad a v roce 1852 sem byl umístěn 1. a 2. ročník nižší reálky (do zasedacího sálu a do místnosti vedle něho). Roku 1861 začala v budově úřadovat nově vzniklá Obecní spořutelna (od 1. listopadu 1861 byla umístěna v důchodenské kanceláři a prvním prozatímním účetním byl hospodářský úředník ve výslužbě František Motyčka, jehož roční peněžní odměna činila 100 zlatých), aby v roce 1867 došlo k přestěhování nižší reálky do novostavby na tehdejším Mariánském náměstí a uvolněné prostory připadly též Obecní spořitelně, jež se z čp. 99 odstěhovala koncem roku 1896 do vlastní novostavby. K tomu je ještě třeba vzpomenout, že 30. června 1866 zde pruská vojska zřídila porážku dobytka, a to v části do Nerudovy ulice. Roku 1905 koupila obec sousední dům a spojila ho s bývalými masnými krámy. Ty byly obcí vykupovány od jednotlivých řezníků až do roku 1925. V radnici pak působila řada nájemců, např. První strojní velkožehlírna J. Kroupy v Jičíně a později hodinář a prodejce gramofonů, LP desek a optiky Ervín Kren (též psán i jako Křen), podloubí se pak pronajímalo stejně jako obchody na tříleté období, např. v roce 1907 ho získal truhlář Josef Luštický. V roce 1908 pak byl městskou radou přijat návrh, aby obec bezplatně věnovala rohový a druhý obchod pro městskou policejní strážnici.

V majetku města zůstal objekt s 6 okenními osami do náměstí a 12 okenními osami do Nerudovy ulice i v pozdějších obdobích, ať se režim měnil, jak chtěl. 6. února 1964 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/masne-kramy-radnice-12851701). Toho času byl popsán takto: "Jednopatrový dům na nároží Gottwaldova nám. /6 os/ a ul. Nerudovy /12 os/ s třemi arkádami podloubí v přízemí. Fasáda hladká, členěná obdélnými okny s klasicistními šambránami, v bočním průčelí segmentem uzavřené portály v přízemí, v patře táž okna. Disposice masných krámů se střední chodbou sklenutou křížově, k ní přiléhají prostory bývalých prodejen, sklenuté křížově. V zadní části placky. Patro plochostropé, ve velké síni zrcadlová klenba. Střecha sedlová." V té době však byly omítky značně poškozené a zároveň se přemýšlelo o tom, jak nejlépe tento dům využít, zda jako obchodní místnosti, nebo restauračního zařízení, např. lidové pivnice.

Po přestěhování Městského národního výboru do jičínského zámku tu fungovala znovuzřízená Lidová škola umění, od roku 1992 Soukromá rodinná škola DALIA a později se tu usídlil K-klub Jičín (viz https://www.kackojicin.cz), jenž se sem přestěhoval po potřebných úpravách v roce 1998. Stejně tak se pronajímaly zdejší nebytové prostory. 1. října 1997 zde došlo k otevření nové obchodní pasáže, jež se stala známou díky prodejní galerii HB Ideál. Některé rekonstrukční práce počkaly až na dnešní dobu. Z nich zmiňme: obnovení nátěru fasády, úpravu pilířků, nátěr oken do náměstí a provedení hydroizolace nosných konstrukcí v letech 2007-2008; zřízení venkovního únikového schodiště při dvorní fasádě v roce 2008 a stavební úpravy fasád, sanaci sloupů, zrušení oplechování římsy a jeho náhradu hydrofobním nátěrem a pořízení nových klempířských prvků v letech 2008-2009.