Socha sv. Jana Nepomuckého na Pouchově

Tento světec a jeden ze zemských patronů, mezi jehož nejvýraznější atributy náleží svatozář s pěticí hvězd a kříž s ukřižovaným Kristem na rukou, je na území dnešního Hradce Králové sochařsky nejvíce zastoupen. Přímo na Starém městě vznikly jeho první plastiky koncem 18. století, naopak na Pouchově jsme si museli počkat na zřízení sochy sv. Jana Nepomuckého až na počátek následujícího století, neboť i sama tato osada vznikala až po roce 1776, kdy se začala bourat královéhradecká předměstí kvůli výstavbě bastionové pevnosti.

Všeobecně se uvádí, že byla zřízena roku 1829 nákladem zdejších farníků, jejichž sbírka byla doplněna financemi z pouchovského záduší. Jedním z dárců měl být rovněž kanovník P. Jan Teichl, který o rok později nechal na starém hřbitově zřídit litinový kříž „ku potěšení těch, jež pro smrt svých zde odpočívajících milých přátel truchlí“. Jejím autorem by měl být hořický sochař a kameník Josef Richtera (psán rovněž jako Rychtera, autor obdobných objektů ponejvíce na Hořicku). Zmínku o tom nalezneme ve všech možných knihách a publikacích, např. v „Pouchově“ od Ludvíka Domečky z roku 1929, kde se píše toto: „Před kostelem stojí socha sv. Jana Nep. z r. 1829, ohražená mříží zhotovenou ve škole pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové r. 1906.“ Našel jsem však i zmínky o tom, že ve skutečnosti byl sochařem Richterou zřízen pouze podstavec a socha byla staršího původu, snad přenesená ze zbouraných předměstí, podobně jako socha sv. Václava na Novém Hradci Králové s nápisem: „Tato socha sw. Jana Nepomuckého stála před časy na předměstj Meytském Wěnného Města Král. Hradce, která w r. Páně 1766 do zdejssi osady přenesena a na wssecky časy nákladem mnohých zdeyssich dobročinných sausedů ozdobena býwá. Tak stala se y ozdoba tato w r. Páně 1842.“ Pro tuto možnost však chybí jednoznačné důkazy a vše je pouze na bázi lidových vyprávění.

Ať tak, či onak, vznikl pomník, který sestává z na kamenných stupních situovaného hranolového soklu, na němž je z přední strany vyveden nápis: „Blahoslawený kdož gazykem swým nepoklesl. Eccl. XXVII. Orodug za nás S. Jene Nepomucký Abychom hodnj byli zasljbenj Krystowých.“ (v některých zdrojích je poslední slovo uvedeno ve tvaru – Krystowým, další text na patce byl zničen erozí a zbyla z něj pouze 2 slova „StatVa haeC...“, z nichž však můžeme jejich vyvedením usuzovat, že se v tomto nápisu skrýval chronogram) a ze zadní strany další, který byl rovněž zničen erozí a dá se z něj maximálně identifikovat letopočet 1827. Sokl má mohutnou patku, po stranách přistavěné voluty a drobnou profilovanou římsu s nástavcem s profilovanými stěnami s konkávním prohnutím, na němž je vztyčena socha výše zmíněného světce v kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě, s krucifixem v náručí a plechovou svatozáří. Kolem sochy se nachází čtveřice kamenných sloupků a mezi nimi kovaný plůtek.

Pokud budeme brát v potaz indikační skicu stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Karla Ružka a geometra 4. třídy Vinzenze Wildnera (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA331018400), musíme dojít k závěru, že se původně nacházela uprostřed prostranství mezi kostelem a farní budovou a teprve v souvislosti s úpravou tohoto prostoru došlo k jejímu přemístění na současné místo. Po svém zřízení byla tedy dominantou tohoto „náměstíčka“, což poprvé ztratila při výsadbě stromů před ní v roce 1891 a podruhé při výše zmíněném přemístění k okraji současného parku, jenž vždy býval obecním pozemkem. I přesto se většina zdejších církevních slavností konala právě před touto sochou.

Jedna z prvních jejích oprav proběhla po vichřici, která zasáhla obec 7. prosince 1867 (podle zápisů školní kroniky až roku 1868). Byla totiž poničena z kostela padajícími taškami a větvemi z okolního stromoví. Podobně dopadl dřevěný plůtek kolem ní. Takto byla postižena ještě několikrát ve své historii. Horší situace pro sochu nastala po vzniku ČSR, kdy byl sv. Jan Nepomucký mnohým lidem trnem v oku. To se projevilo např. při biřmování, které udílel královéhradecký biskup Mons. ThDr. Karel Kašpar a konalo na velikonoční pondělí 21. dubna 1924. Uvítací brána z chvojí byla umístěna mezi farou a sochou sv. Jana Nepomuckého a byla v noci hlídána z obavy, aby snad nebyla někým poškozena a tudíž tím slavnost pokažena. Tehdy k žádnému vandalskému útoku nedošlo, ale v noci z 28. na 29. listopad následujícího roku byla poškozena sama socha sv. Jana Nepomuckého, takže musela být následně opravena. Obecní kronika o tom píše toto: „Poškození sochy sv. Jana Nepom. 2. prosince. V noci ze soboty 28. listop. na neděli 29. listop. zurážel neznámý pachatel hvězdy kolem sochy sv. Jana Nepom. před kostelem.“ Podle pamětníků však došlo i k poškození samotné plastiky a jejího oplocení. Nebyl to však jediný útok na zdejší římskokatolické pamětihodnosti, neboť již v noci ze 4. na 5. ledna 1925 byl povalen kříž u cesty na hřbitov mezi parky a jeho železná část byla z pískovcového podstavce uražena. Nejhorším časem se však soše stala známá vichřice 4. července 1929, jež ji rozbila tak, že musela být opravena.

Ne každý však tuto plastiku nenáviděl. Nešlo jen o zdejší věřící, ale na její údržbu přidávali finanční prostředky i jiní lidé a dokonce různé instituce, např. královéhradecká obec, čehož důkazem může být usnesení městské rady z 15. října 1906, v němž se hovoří, že se oznámí K. Kotrbelcovi, faráři v Pouchově, že byl schválen náklad ve výši 200 K na obnovení sochy sv. Jana Nepomuckého v Pouchově. Tohoto hodnotného díla si později všimli rovněž památkáři, neboť tato plastika byla 22. ledna 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek. Roku 2005 byla socha kompletně zrestaurována akademickou sochařkou a restaurátorkou Kateřinou Čihákovou Myškovou z Chlumce nad Cidlinou. Více o soše lze najít zde: https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-podstave-s-ohrazenim-12605404.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Pouchově na mapě