Smržov

Původ názvu není plně vysvětlen a má řadu vysvětlení, když nahlédneme do díla "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse, nalezneme k tomuto pouze toto: "2. Smržov (v. v. smržouskej), ves 5 km na jih od Jaroměře: 1500 (k Červené Hoře) Smržov ves, RT. II, 529; 1542 (1533) hrad Weliss ..město Gitczin ..ves Leyssowka, Smrziow, DZ. 42 G 16; 1636 mčko Smiržicze ..vesnice ..Smržiow, Leyssowicze, DZ. 145 D 24." Na jiném místě pak nalezneme to, že se má de facto jednat o Smržův dvůr, i když někteří autoři tvrdí, že toto pojmenování mělo pocházet od toho, že zde vždy rostlo velké množství smržů, ani tuto teorii nemůžeme vyloučit.

První doložená zmínka o obci pochází z roku 1490, kdy zakoupil smiřické panství Hašek Střížek z Lužan, ale její osídlení je mnohem staršího původu, neboť v roce 1878 byl ve Smržově nalezen hlazený a provrtaný kámen, jenž sloužil jako sekerka. Roku 1906 byly objeveny další předměty z mladší doby kamenné. V roce 1978 byly nalezeny střepy popelnic slezsko-lužické kultury. Soudí se, že svůj název získala podle houby smrže obecného. Od dávných dob zde byla výsadní krčma, v níž se čepovalo smiřické pivo. Roku 1650 mělo vedení obce problémy se šenkýřem Hořínkem, jenž si její členy rád a často dobíral. Teprve smiřická vrchnost udělala tomuto přítrž a on se ocitl ve smiřické šatlavě. V roce 1730 podával Jan Mareš tajně „pod obojí“. Roku 1745 byla obec postižena pruskými rekvizicemi. V roce 1775 se místní zúčastnili selského povstání. Roku 1780 smiřická vrchnost vysušila Velkočíbuzský rybník a vzniklou půdu rozdělila do 10 obcí. V roce 1841 měl Smržov 31 domů a 210 obyvatel. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla ves součástí smiřického panství.

Roku 1849 se stal Smržov samostatnou politickou obcí. V březnu 1876 zavraždila služka Anna Červená své zdravě narozené dítě a ukryla ho ve své komůrce do truhly se šaty. Roku 1885 omdlela nad studánkou pod kapličkou mladá dívka Binarová z Rasošek, spadla do ní a utonula. 7. června 1887 bylo usneseno, aby byly obě sloučené obce rozloučeny ve 2 – Smržov a Hubíles. 29. srpna 1887 vyhořelo hospodářství Václava Rezka čp. 8. V roce 1888 byla opravena cesta do Hubílesa. 22. srpna 1893 došlo k rozdělení obce Smržov na 2 samostatné obce – Smržov a Hubíles. 30. září 1895 byla vysvěcena nová škola. Do té doby byla obec přiškolena do Vlkova. 20. července 1902 se odbývala slavnost svěcení zdejšího kříže. Roku 1906 došlo k založení Čtenářsko ochotnického spolku „J. K. Tyl“. V roce 1910 byly ve Smržově zahájeny regulační a meliorační práce. O rok později byla vybudována průjezdná dlážděná nádrž, jež byla v 60. letech 20. století zavezena. Roku 1913 byl na zregulované návsi a jiných volných plochách vysázen obecní ovocný sad, jehož většina zmrzla v roce 1929. Z front 1. světové války se nevrátili: Václav Chamas z čp. 13, František Jakubský z čp. 14, Josef Zilvar z čp. 15, Josef Nejman z čp. 16, Josef Novotný – v nájmu z čp. 16, Josef Zilvar z čp. 28, Josef Marek z čp. 31, Josef Malý z čp. 35, Josef Kutík z čp. 41, Alois Šlejhar z čp. 43, František Seidl z čp. 48 a Josef Drška z čp. 50. V obecní kronice je ještě zmíněn neznámý čeledín z čp. 25.

29. července 1928 byl založen Spořitelní a záložní spolek Smržov, jehož prvním starostou se stal Josef Kvičera z čp. 6 a náměstkem Václav Špaček z Hubílesa čp. 4. V roce 1931 vznikl SDH. Roku 1933 se ustavilo Sdružení chovatelů hospodářského zvířectva. V roce 1936 byla provedena elektrifikace obce. 10. září 1938 přišla prudká bouře s přívalovými srážkami, jež způsobily lokální povodeň (až do výše půl metru). Za německé okupace nesla obec pojmenování Morchelheid. Roku 1941 došlo k zavedení telefonu do obce. V roce 1943 byl vyčištěn obecní rybník. V červnu 1945 vznikla místní organizace KSČ. 22. června 1945 vznikla místní organizace Jednotného svazu českých zemědělců. 5. srpna 1945 byl znovu zavěšen obecní zvonek, který byl za německé okupace uschován. Roku 1947 byla uzavřena škola pro nedostatek žáků a děti musely docházet do Lejšovky. V roce 1948 se utvořila lidová myslivecká společnost, jež se roku 1959 sloučila s tou hubíleskou. V roce 1949 došlo k neúspěšnému pokusu založit menšinové JZD a o rok později vznikl přípravný výbor JZD. Roku 1949 byl pořízen místní rozhlas a dokončena nová úprava přírodního divadla u kapličky. V roce 1950 byla obec napojena na autobusovou linku Jaroměř-Smržov-Skalice-Hradec Králové a v čp. 25 zřízena pobočka STS Jaroměř. Roku 1951 bylo otevřeno kino. V roce 1952 došlo k rekonstrukci silnice do Hubílesa. V letech 1952-1953 existovalo první JZD, jež zaniklo. Několik členů však vytrvalo a fungovalo jako menšinové JZD. 18. července 1957 proběhla ustavující schůze nového JZD. V roce 1959 byla postavena autobusová čekárna. V letech 1959-1960 byl vystavěn družstevní kravín. 11. října 1960 došlo ke slučovací schůzi JZD Smržov a JZD Hubíles. K jejich sloučení došlo k 1. lednu 1961. Roku 1961 proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení. 31. srpna 1966 byla uzavřena kvůli nedostatku žáků zdejší škola. Tehdy byla zároveň zahájena výstavba koupaliště. V roce 1972 došlo k opravě a rozšíření hasičské zbrojnice a dokončena byla výstavba prodejny smíšeného zboží. O rok později byla opravena budova MNV. V lednu 1974 byl ustanoven Sbor pro občanské záležitosti. 15. listopadu 1988 navštívil místní JZD generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. V červnu 1990 byla uzavřena skládka komunálního odpadu. Roku 1992 byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení a rozhlasu. V letech 1994-1995 vznikla dvojice antukových hřišť. Roku 1997 byl zaveden do obce plyn a v následujícím roce byl vybudován vodovod. Roku 2005 došlo k vybudování dětského hřiště.

Ze zdejších pamětihodností je třeba jmenovat: pseudogotickou kapličku Navštívení Panny Marie z roku 1879 s křížovou cestou z roku 1881, jež byla opravena v letech 1939 1940 a 1999; kamenný kříž se sousední zvoničkou, který byl vysvěcen 3. října 1875. Nejvýraznějším místním rodákem je římskokatolický farář P. Vojtěch Martin (* 16. prosince 1912 Smržov), který byl vysvěcen na kněze 29. června 1938 královéhradeckým biskupem Msgre. Mořicem Píchou. Na závěr je třeba ještě dodat, že je Smržov spojen též s mediálně známým pašováním kokainu, které měl organizovat Alonso Delgado Martinez, vlastník tamního skladu firmy YAROS s. r. o.